Vysoká škola polytechnická Jihlava domienka

[greenlinuxguru]

Vezmou je ti, co chtějí "ušetřit", jako nyní. Ani dnes se junior nevyplatí, ale tak jsou lidi co si myslí, že když někdo bude dělat za 30k, místo za 100k, že je to dobrej deal, já si to nemyslím a spousta velkých IT firem taky ne.

To je velmi krátkozrakej pohled na věc. Kdyby všichni brali jenom seniory, tak ti postupně umřou věkem a žádní noví je nenahradí, protože je nikdo nevychová. Byl bys rád, kdyby tě tehdy po SŠ ze všech pohovorů vyrazili, že chtějí rovnou seniora?

souhlasím, je to krátkozraký pohled, a ano, nebyl bych rád, nicméně korporace takto prostě fungují, je nezajímá, jestli si pod sebou podřežou větev, je zajímá čtvrletní výkaz pro investory z wall streetu.

Určitě to neznamená, že tohle schvaluji či podporuji, pouze konstatuji skutečnost.

[Reklama]

[leifus]

Chcel by som nejakú ľahšiu školu, ale zas nie tak, že mi zamestnávateľ povie, že to je na rovnako, ako keby som nevyštudoval nič.

Pokud někteří jedinci mají takové tendence, nebude jim dobrá žádná lehčí škola.
Pro většinu to bude OK, odškrtnuto, víc je tak jako tak budou zajímat jiné věci.

Někdo výše zmiňoval seznam literatury u předmětů. To bych jako kritérium úplně ignoroval. Často se ta literatura vůbec nepoužívá, jede se podle skript a slajdů přednášek, je to tam podle mě hlavně kvůli akreditační komisi, navíc poplatné času kdy se ta žádost o akreditaci oboru podávala.

V Jihlavě mám dojem je hodně málo matematiky, v tom to požadavek na lehkost splňuje určitě.

[LambdaLover]

nic proti tomu, abys jako slovak sel do jihlavy, dokonce uz mozna v jihlave bydlis, ale pokud ne, tak na slovensku nemate odpovidajici skolu blize?

(doporucuji synkovi, aby sel do ziliny na vysku, jsme ve slezsku)

Pokud už jde potomek na vysokou školu, existují prakticky dvě cesty.

1) Potomek z nějakého důvodu nechce opouštět rodinné zázemí a vybudované sociální vztahy, případně z jiných rodinných důvodů musí být rodinně na dosah a proto zvolí školu v místě bydliště. Potom v pořádku, ale pokud nebude v dojezdové vzdálenosti 1 hodina denně, a nebo nebude přímo v místě bydliště, pak to bude těžko realizovatelné. A nese to s sebou samozřejmě i oběti, ale třeba i benefity dle typu člověka.

2) Potomek jde na vysokou jinam. V tom případě je už úplně jedno zdali je to 30km nebo 300km, protože potomek si bude muset vybudovat nový sociální život, sžít se s novým městem, a na víkend až pojede domů (pokud vůbec, a jak často) , tak je jedno zdali to budou 4 hodiny vlakem, nebo 40 minut. V takovém případě se pak samozřejmě vyplatí jít někam, kde to bude dávat a) univerzitně smysl, b) pracovně smysl, c) sociální smysl. Ideální případ je, pokud jde na vysokou v místě, kde bude později i pracovat, protože sociální kapitál z vysoké je k nezaplacení a naopak začínat odznova ve třetím jiném městě po vysoké z jiného města je už velmi těžké, a jste ve velké nevýhodě.

Konkrétně já jsem se stěhoval z vesnice/malého města do většího krajského města na vysokou, a následně jsem pracovně stejně končil v Praze a dodnes považuji za chybu, že jsem nešel na vysokou do Prahy rovnou, protože začátky byly tehdy krušné. Pak jsem se odstěhoval úplně jinam, ale to už je jiná věc, v jiné životní a kariérní etapě.

Samozřejmě životní priority se mění, a někdo se třeba po vysoké vrátí do místa bydliště, a dokonce to často může dávat i kariérně smysl, pokud je člověk placen státem přímo či nepřímo (obvodní doktor, advokát a tak dále), a i to je možnost.

Pokud ale člověk ví co chce dělat, a je to soukromý sektor, a zároveň chce budovat kariéru, tak je obrovská škoda ztratit sociální kapitál z vysoké, protože právě kamarádi z vysoké vám ve finále často nejvíce pracovně pomohou a vy jim.