Redukce USB-C na USB-A

[redustin]

Jak vlastně funguje to omezení maximálního proudu v USB PD? Laboratorní zdroj začne při dosažení proudového limitu snižovat výstupní napětí, aby proud nepřesáhl limit. Nabíječka dělá to samé, nebo vypne, nebo spadne na nižší napěťový profil, nebo jak se to vlastně dle specifikací chová? Díky!

[Reklama]

[Ondřej Caletka]

Testery jak bylo napsáno výše. Já mám už několik let TC66C, který byl k dispozici asi jako první.

Nicméně naprostá většina nabíječek s portem USB typu-C se chová standardně, stačí tedy letmý pohled na údaj ve wattech a je hned jasné, jaká napětí a proudy jsou podporovány.

Na straně zařízení pak v tom dělá jasno směrnice EU 2022/2380, která vyžaduje konkrétní symboly na obalech výrobků, specifikující zda je nabíječka přiložená a jaký minimální a maximální výkon nabíječky je podporován.

Vidle do toho hází jen extrémně nestandardní spotřebiče typu Raspberry Pi 5, které vyžadují 25W zdroj, ale takový, který dodává daný výkon na napětí 5(,1) V, protože na straně Raspberry ušetřili za snižující měnič z 9 nebo 12 V. Doufám, že časem někdo začne vyrábět externí konvertor z normálního PD na tohle zmršené.

[Ondřej Caletka]

Jak vlastně funguje to omezení maximálního proudu v USB PD? Laboratorní zdroj začne při dosažení proudového limitu snižovat výstupní napětí, aby proud nepřesáhl limit. Nabíječka dělá to samé, nebo vypne, nebo spadne na nižší napěťový profil, nebo jak se to vlastně dle specifikací chová? Díky!

Velice pravděpodobně se vypne. Rozhodně nepřepne sama na jiné napětí, k tomu je potřeba vzájemná domluva.

[Ħαℓ₸℮ℵ ␏⫢ ⦚]

co ale nechápu, že jedna z nabíječek co mám, zrovna nemá 12V (má 5 9 15 20),
dokáže dát i víc než má v specifikaci (20V x 2.25A )... , dá 58W taky

problém s USB-A redukcí je taky ten, že při jedné orientaci funguje jen USB 2.0.

[ondrej _]

Testery jak bylo napsáno výše. Já mám už několik let TC66C, který byl k dispozici asi jako první.

Nicméně naprostá většina nabíječek s portem USB typu-C se chová standardně, stačí tedy letmý pohled na údaj ve wattech a je hned jasné, jaká napětí a proudy jsou podporovány.

Na straně zařízení pak v tom dělá jasno směrnice EU 2022/2380, která vyžaduje konkrétní symboly na obalech výrobků, specifikující zda je nabíječka přiložená a jaký minimální a maximální výkon nabíječky je podporován.

Ukazuje ti to min a max vykon ktorym vies nabit dane zariadenie ale  neudava to, co vsetko mozes namerat(co vsetko je podporovane) pri nabijani toho zariadenia. To by tam museli byt napisane vsetky podporovane profily(na oboch zariadeniach - na nabijacke a aj na nabijanom zariadeni). A ked ja pozriem na krabicu od mojho smartfonu, tak tam mam napisane len 2.5-22W PD. Takze na zaklade toho telefonu ziadnu nabijacku nevyreklamujem, lebo 2.5W da kazda nabijacka a ako ja dokazem, ze sa mali tie zariadenia dohodnut na vyssom vykone a chyba je prave v nabijacke? Ak oba zariadenia podprouju PPS, tak tam vies namerat skoro cokolvek a bude to OK. Ked do toho zaratam este kabel, tak mas 3 rozne veci, ktore z toho urobia pekny gulas a nielen bezny clovek sa v tom nema sancu vyznat.
Pozri si napriklad tuto diskusiu https://forum.root.cz/index.php?topic=29175.0

[Reklama]

[Jiří Poucha]

OC: RPi je extrémně standardní. Když mám na stole laboratorní zdroj, tak ho připojím přes standardní rozhraní červenej a černej drátek. Když si koupím origoš napáječ, tak  to na 5 V/5 A utáhne a s čímkoli jiným spotřebičem si domluví jinou hladinu. Že na RPi ušetřili měnič a nefunguje to s libovolným 25W zdrojem je naprosto v pořádku - cílem PD není moci napájet cokoli z čehokoli, ale řídit měnič tak, aby pracoval optimálně.

[Ondřej Caletka]

RPi je extrémně standardní.

To je zajímavý newspeak. Takže máme standard, který říká, že na úrovni 5 V se používá maximálně 15 W. Zařízení navržené k používání 25 W na úrovni 5 V je tedy extrémně standardní?

Takže když doma v obyčené zásuvce budu mít místo 230 V mezi dírkami 400 V, bude to také extrémně standardně zapojená zásuvka?

Že na RPi ušetřili měnič a nefunguje to s libovolným 25W zdrojem je naprosto v pořádku - cílem PD není moci napájet cokoli z čehokoli, ale řídit měnič tak, aby pracoval optimálně.

To rozhodně není cílem USB-PD. Právě naopak:

The flexibility of power provision on USB Type-C is expected to lead to adapter re-use and the increasingly widespread provision of USB power outlets in domestic and public places and in transport of all kinds. Environmental considerations could result in unbundled adapters. Rules are needed to avoid incompatibility between the Sources and the Sinks they are used to power, in order to avoid user confusion and to meet user expectations. This section specifies a set of rules that Sources and Sinks Shall follow. These rules provide a simple and consistent user experience.

A Sink optimized for a Source with Optional voltages and currents or power as described in Section 10.2.3 with a PDP of x W Shall provide a similar user experience when powered from a Source with a PDP of ≥ x W that supplies only the Normative voltages and currents as specified in Section 10.2.2.

[Ħαℓ₸℮ℵ ␏⫢ ⦚]

Existuje TC66  kolem 300 Kč, jenom má poměrně mikroskopické písmo a ovládání přes 2 tlačítka není taky úplně uživatelský zážitek, ale umí to "detektovat" nabíjecí režimy a taky to umí vynutit standard a tedy i napětí (podle volby standardu po krocích 200mV (QC2) nebo v hladinách 5 /9/12(PD)... případně jinak)

má mít i BT. a má přepínač na "PD trigger" a potom na vypnutí(displeje)

[Jiří Poucha]

OC: spojení "extrémně standardní" je záměrně tak blbé, aby upozornilo na "extrémně nestandardní". Mně (a autorům RPi asi taky) přijde úplně v pohodě použít pětiampérový kabel na pět ampér i v případě, že norma v takovém případě vyžaduje, aby to bez aktivního kabelu nešlo. V normě to má dobrý smysl, ale je hloupost chtít chránit takto před upečením kabelu uživatele mikropočítače dodávaného kvůli ceně jen jako tišťák bez krabičky. Vidím mnohem větší přínos v tom, když standardní zdroj krmící RPi ověšené hladovými periferiemi při 3 A tiše zdechne, než aby se naplňovalo uživatelovo očekávání, že ono si to poradí, i když zapojím cokoliv kamkoli. (Pak se divme, že padají návrhy, jestli by německý parlament nemohl zrušit Kirchhoffovy zákony.)

Historická představa, že bude nějaký adapter re-use se ukázala jako mylná. Prakticky to vypadá tak, že ke každému novému telefonu je přibalený výkonnější adaptér. Naopak obejití vlastního měniče nabíjení a řízení napětí a proudu přes AVS už je živá věc.

Když v normální domovní zásuvce mezi dírkama naměřím 400 V, je to sice divný, ale z hlediska ochrany před úrazem vlastně v pořádku, protože norma říká, že živé můžou být obě dírky a pokud je příčinou upadlej šroubek v nulovacím můstku  a na nulák se dostává napětí z jiné fáze přes  zapomenutou žárovku někde v garáži, tak je ta zásuvka furt zapojená správně (vlevo hnědej, vpravo modrej, nakolík žlutozelenej - ale do porouchaný instalace.

[Zopper]

Jako že to RPi se nezapne, když mu nedám těch 5A? Ale zapne, a bude nestabilní, a lidi to budou řešit, a pak dostanou radu "si musíte koupit originální zdroj, který ale nedáváme do krabičky, aby to bylo levnější." Autorům RPi přijde taky super použít jeden odpor tam, kde podle normy mají být dva různé. Aneb levně placený, dvakrát placený. Úplně klidně by mohli udělat to, co dělá třeba Odroid, a napájet to z 12V přes obyčejný 2.1mm kulatý konektor a použít napájecí obvody, které jsou v každém SOHO routeru, když správné USB-C PD by bylo zřejmě konkurenční nevýhoda. 

A ony se ještě telefony s nabíječkou vážně prodávají? Myslím, že nikdo z velkých výrobců to už posledních pár let nedělá. Ani Apple, ani Samsung, ...

A na tu zásuvku mi prosím ukaž revizáka, co ti dá razítko. Pokud tam je 400V, tak ho prostě nedostaneš a je jedno, proč.