Jak se z inženýra stát manažerem

Re:Jak se z inženýra stát manažerem
« Odpověď #75 kdy: 06. 10. 2015, 06:34:28 »
A k cemu to delat, kdyz je to jen hrube? Aby sis umele zavedl dalsi predsudek vuci tomu cloveku? Je to proste nesmysl, pracovnika mas prijimat na zaklade jeho schopnosti.
S timhle ale asi souhlasím. Jakýkoliv test založený na korelaci, používaný pro najímání zaměstnanců, diskriminuje výjimky. Bohužel ale realita je taková, že je obvykle potřeba rychle a levně uchazeče protřídit. Že občas sítem nepropadne někdo, kdo by měl, s tím se bohužel počítá. V korporacích jsou to nejrůznější testy, v menších firmách a institucích je to třeba pohlaví, věk a jejich kombinace.

Btw, spousta lidí se rozplývala nad tím, jak Google dává uchazečům logické hádanky. A pak si dámy a páni v Googlu změřili korelaci mezi hádankama a úspěšností v práci a zjistili, že tam žádná korelace není a přestali to používat :)


JS

Re:Jak se z inženýra stát manažerem
« Odpověď #76 kdy: 08. 10. 2015, 09:28:57 »
a osobne jakekoli skupinove korelace povazuji za nehodne vyzkumu, hodi se to nekam na party pro pobaveni, ale ridit se tim?
Ok, to's měl říct hned a nemuseli jsme ztrácet čas. Celá sociologie a velká část psychologie je blbost. Marketingové výzkumy jsou blbost. Když chceš udělat kampaň, stačí se zeptat pěti svých známých, jaké reklamy je zaujmou :)

Ano, je to blbost! Predstav si, ze chces reklamou oslovit treba programatory. Pak udelas vzdycky hur, kdyz budes misto toho "neprimo" cilit na INTJ, nez kdyz budes rovnou rikat, tohle je pro programatory. Proste tyhle druhy vyzkumu nemaji prakticke aplikace. Je (mozna) uzitecne vedet, jaka reklama oslovi introverty, a je (nejspis) uzitecne vedet, jaka reklama oslovi programatory, ale korelace mezi temi dvema skupinami jsou uplne k nicemu. Jsou zavadejici a celou tu vec jen komplikuji, podobne jako ty hadanky od Google (jakkoli je mam rad), co zminujes. Moc se to nelisi treba od frenologie.

Re:Jak se z inženýra stát manažerem
« Odpověď #77 kdy: 08. 10. 2015, 10:30:04 »
Moc se to nelisi treba od frenologie.
Pokud potřebuju lidi s vlastností X a vím z empirických výzkumů, že X koreluje s Y a Y umím testovat podstatně efektivněji než X, tak samozřejmě testovat Y dává smysl. A je úplně jedno, co X a Y je. I kdyby to byla třeba barva vlasů.

Je to nespravedlivé, nehumánní, často i nelegální. Ale těžko můžeš tvrdit, že to nedává smysl.

Re:Jak se z inženýra stát manažerem
« Odpověď #78 kdy: 08. 10. 2015, 10:40:44 »
Příklad:

[cite]
Bush and Schkade (1985) tested 58 professionals in one high-tech aerospace
company involved with scientific programming. They found ISTJ (25%) to be the
most common type. Further, the second most frequently reported type was INTJ
(16%), and ENTP (9%) to be the third; they also found thinking (74%) and judging
(70%) to be abundant.
[/cite]
http://eng.uwo.ca/electrical/faculty/mcisaac_k/docs/mbti-IJHCS-v2.pdf

Jestliže máš v nějaké branži dvakrát (ISTJ), osmkrát (INTJ) a třikrát (ENTP) vyšší zastoupení nějakého typu, tak to už samo o sobě napovídá, že úplná blbost ten test asi nebude. Jasně, reliabilita není velká, retesty vychází chabě, teoreticky je to docela na vodě, to všechno se ví. Ale když s tím seš srozuměnej a nepřeceňuješ to, máš relativně hodně muziky za málo peněz.

JS

Re:Jak se z inženýra stát manažerem
« Odpověď #79 kdy: 08. 10. 2015, 11:33:10 »
Moc se to nelisi treba od frenologie.
Pokud potřebuju lidi s vlastností X a vím z empirických výzkumů, že X koreluje s Y a Y umím testovat podstatně efektivněji než X, tak samozřejmě testovat Y dává smysl. A je úplně jedno, co X a Y je. I kdyby to byla třeba barva vlasů.

Asi uz chapu, v cem je problem. Ty tvrdis, ze na zaklade toho muzes kandidata odmitnout, a to mas mozna pravdu (s tou vyhradou, ze testy osobnosti nejsou podstatne efektivnejsi nez testy dovednosti). Kdezto ja tvrdim, ze na zaklade toho nemuzes kandidata prijmout. Coz je v podstate duvod, proc mi to nepripada (spolecensky) uzitecne, asi ze stejnych duvodu proc Facebook nema tlacitko "hate".


v

Re:Jak se z inženýra stát manažerem
« Odpověď #80 kdy: 08. 10. 2015, 13:23:32 »
Příklad:

[cite]
Bush and Schkade (1985) tested 58 professionals in one high-tech aerospace
company involved with scientific programming. They found ISTJ (25%) to be the
most common type. Further, the second most frequently reported type was INTJ
(16%), and ENTP (9%) to be the third; they also found thinking (74%) and judging
(70%) to be abundant.
[/cite]
http://eng.uwo.ca/electrical/faculty/mcisaac_k/docs/mbti-IJHCS-v2.pdf

Jestliže máš v nějaké branži dvakrát (ISTJ), osmkrát (INTJ) a třikrát (ENTP) vyšší zastoupení nějakého typu, tak to už samo o sobě napovídá, že úplná blbost ten test asi nebude. Jasně, reliabilita není velká, retesty vychází chabě, teoreticky je to docela na vodě, to všechno se ví. Ale když s tím seš srozuměnej a nepřeceňuješ to, máš relativně hodně muziky za málo peněz.

k čemu to má být dobré? odkazovanou studii jsem proletěl velice rychle a nic o korelaci schopností a typu osobnosti jsem nenašel

Re:Jak se z inženýra stát manažerem
« Odpověď #81 kdy: 08. 10. 2015, 16:19:26 »
Asi uz chapu, v cem je problem. Ty tvrdis, ze na zaklade toho muzes kandidata odmitnout, a to mas mozna pravdu (s tou vyhradou, ze testy osobnosti nejsou podstatne efektivnejsi nez testy dovednosti). Kdezto ja tvrdim, ze na zaklade toho nemuzes kandidata prijmout. Coz je v podstate duvod, proc mi to nepripada (spolecensky) uzitecne, asi ze stejnych duvodu proc Facebook nema tlacitko "hate".
Ne, já nic netvrdím. Jenom nesouhlasím s tvými tvrzeními, že to je na nic, nemá to použití a je to šarlatánství. Já si myslím (laicky), že na tom něco bude a pokud člověk zná limity, tak se to dá jako nástroj na něco použít a vůbec mě neudivuje, že to někdo na něco používá.

Pokud vím, v HR se používají daleko otřesnější metody. V první linii, kdy ti přijde stovky životopisů, vyhážeš první várku kvůli úplným blbostem. A taky bys mohl říct, žes třeba vyházel talenty. No jo, máš pravdu, ale takhle to prostě na světě chodí...

odkazovanou studii jsem proletěl velice rychle a nic o korelaci schopností a typu osobnosti jsem nenašel
Pokud je v populaci 40% světlovlasých a mezi developery jenom 5%, tak to minimálně stojí za zamyšlení.

v

Re:Jak se z inženýra stát manažerem
« Odpověď #82 kdy: 08. 10. 2015, 16:30:01 »
Pokud je v populaci 40% světlovlasých a mezi developery jenom 5%, tak to minimálně stojí za zamyšlení.

tak jste nás zase oblažil nic neříkající analogií a teď prosím zkuste odpovědět na můj dotaz, dík

Re:Jak se z inženýra stát manažerem
« Odpověď #83 kdy: 08. 10. 2015, 16:37:40 »
tak jste nás zase oblažil nic neříkající analogií a teď prosím zkuste odpovědět na můj dotaz, dík
Až se oblažíš nastudováním si bayesovské pravděpodobnosti a chi-square testu, tak význam té analogie třeba budeš hodnotit jinak.

v

Re:Jak se z inženýra stát manažerem
« Odpověď #84 kdy: 08. 10. 2015, 17:13:24 »
tak jste nás zase oblažil nic neříkající analogií a teď prosím zkuste odpovědět na můj dotaz, dík
Až se oblažíš nastudováním si bayesovské pravděpodobnosti a chi-square testu, tak význam té analogie třeba budeš hodnotit jinak.
pravděpodonost není můj obor, vůbec, tak teda zpět k analogii, chci obsadit pozici developera, 5% uchazečů je světlovlasých, co to znamená?

Re:Jak se z inženýra stát manažerem
« Odpověď #85 kdy: 08. 10. 2015, 17:15:49 »
pravděpodonost není můj obor, vůbec, tak teda zpět k analogii, chci obsadit pozici developera, 5% uchazečů je světlovlasých, co to znamená?
Sorry, nemám v úmyslu pořádat kurzy aplikované statistiky. Kdybys začal jiným tónem, byla by to jiná.

v

Re:Jak se z inženýra stát manažerem
« Odpověď #86 kdy: 08. 10. 2015, 17:30:00 »
pravděpodonost není můj obor, vůbec, tak teda zpět k analogii, chci obsadit pozici developera, 5% uchazečů je světlovlasých, co to znamená?
Sorry, nemám v úmyslu pořádat kurzy aplikované statistiky. Kdybys začal jiným tónem, byla by to jiná.

začal jsem takto: "k čemu to má být dobré? odkazovanou studii jsem proletěl velice rychle a nic o korelaci schopností a typu osobnosti jsem nenašel"
a nevidím na tom nic zlého