Zkušenosti s internetovým bankovnictvím

L..

  • ****
  • 313
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Zkušenosti s internetovým bankovnictvím
« Odpověď #60 kdy: Dnes v 11:30:36 »
Jste docela odvážní na odborném serveru tvrdit, že používaní bankovníctvi na jednom, opakuji jednom zařízení bezpečnější než kombinace desktopu + ověřovací sms tj dvou koncových zařízení.

Nejde o počet zařízení, ale o počet faktorů. Už to tu několikrát zaznělo, ale holt pro BFU je tohle dost obtížně pochopitelné.

Jdete si v noci po ulici hezky v klidu a jste přepaden, dáte peníze, dáte přístup k bance, pošlete peníze, půjčíte si více, pošlete dále, vše na účet bílého koně. Skoro jako ze scifi, ale reálně proveditelné.

A kolik takových případů se odehrálo v ČR, řekněme, za poslední rok?

Nie, uradnici si myslia ze SMS je prezitok a tlacia na banky aby to nepouzivali, tot vsjo.

Ne, to tlačí bezpečnostní odborníci kteří, na rozdíl od kecků tady, mají mimo jiné k dispozici statistiky jak úspěšné jsou v praxi útoky na SMS a jak na bankovní aplikaci.


jjrsk

  • *****
  • 612
    • Zobrazit profil
Re:Zkušenosti s internetovým bankovnictvím
« Odpověď #61 kdy: Dnes v 11:31:15 »
...
Jinak receno, blabolis zcela mimo o vecech o kterych nemas ani paru ... ty fyrmy narozdil od tebe o bezpecnosti neco vedi, a vedi za zadny mobil neni bezpecny.

Presne takovy tatary jako ses ty a Jirsak by bylo treba zavirat!

Mimochodem, overeni lze provest klidne taky zcela nesifrovanym telefonim hovorem. I to je o 3 rady bezpecnejsi nez bankovnictvi v mobilu.

Protoze tupci jako ses ty a Jirsak nedokazou ani do nejdelsi smrti pochopit, ze primarne jde o to, ze je to jiny a zcela nezavisly kanal.

Apropos, i metoda jednorazovych overovacich kodu je radove bezpecnejsi, to ty vubec netusis co je vid? To se takhle clovek treba i osobne stavil na pobocce, tam mu vytiskly papir, a na tom byla tabulka s cisly. Kazde slo pouzit jen jednou a jen v ramci daneho obdobi (treba mesic). Uz vidim jak haxor haxuje ten papir v supleti.

Re:Zkušenosti s internetovým bankovnictvím
« Odpověď #62 kdy: Dnes v 11:35:41 »
Jste docela odvážní na odborném serveru tvrdit, že používaní bankovníctvi na jednom, opakuji jednom zařízení bezpečnější než kombinace desktopu + ověřovací sms tj dvou koncových zařízení.

Nejde o počet zařízení, ale o počet faktorů. Už to tu několikrát zaznělo, ale holt pro BFU je tohle dost obtížně pochopitelné.

Pokud se faktory sejdou v jednom zařízení, a je jedno zda dva či dvacet je pořád potíž pokud je to jedno zařízení kompromitováno. Pokud se dva faktory sejdou odděleně ve dvou různých zařízenich a pak až uživatel je "spojí" tak je to násobně bezpečnější. Ale to je pro zabedněnce dost těžko pochopitelné. A je mě jedno, že two faktor toto umožnuje, je to zhovadilost.

Re:Zkušenosti s internetovým bankovnictvím
« Odpověď #63 kdy: Dnes v 12:44:56 »
IRL, nikdo se nebude patlat s hackováním mobilů, když celý chain exploitů stojí kolik? $2mil. minimálně.
A když alternativa je najmout pár idiotů do callcentra a pomocí phishingu donutit lidi kupovat crypto, kupóny atd.
Koukněte se na youtube, kde hackují indický scam callcentra a ukazují kolik si vydělají.
Kolikrát tam mají řádově stovky tisíc USD TÝDNĚ.

Minimálně do té doby, dokud nebude nasycení uživatelské základny bank. appek, dostatečně velké.
Ale i potom mě to přijde, že jsou profitabilnější cíle.
« Poslední změna: Dnes v 12:48:55 od XXX_Sam_XXX »

bmn

  • ***
  • 182
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Zkušenosti s internetovým bankovnictvím
« Odpověď #64 kdy: Dnes v 13:19:42 »
Více zařízení výrazně zlepšuje bezpečnost, ale spousta lidí už má jen telefon. Myslím, že to je to, co se banky snaží hlavně řešit, kromě ceny posílání SMS. V případě, že se uživatel přihlašuje z prohlížeče a na tom samém mobilu taky přijímá SMS s potvrzovacím kódem, tak můžeme přechod na mobilní aplikaci jako zlepšení. Ty možnosti bych  setřídil podle bezpečnosti takto:

- prohlížeč na mobilu a SMS přijatá na stejném mobilu
- mobilní aplikace, která zadává i potvrzuje platbu
- prohlížeč na počítači a SMS přijatá na mobilu
- prohlížeč na počítači a potvrzení v mobilní aplikaci


Re:Zkušenosti s internetovým bankovnictvím
« Odpověď #65 kdy: Dnes v 13:20:40 »
Shodou okolností podobné téma mobilního bankovnictví a jeho bezpečnosti je ve filmu Udělali byste to taky https://www.csfd.cz/film/1350176-udelali-byste-to-taky/prehled/.
3 lupiči unesou bokem autobus, posbírají všem mobily, majitelé ochotně řeknou piny, účty celého autobusu během chvilky vyluxovány. Proč to dělat v malém, když lze být efektivnější. Jsem zvědav, kdy to někdo vezme jako inspiraci.
Jinak nejsem nepřítelem mobilního bankovnictví, popravdě používám hlavně to.

Re:Zkušenosti s internetovým bankovnictvím
« Odpověď #66 kdy: Dnes v 13:32:05 »
Všem co tu obhajují mobilní bankovní aplikace. Jste docela odvážní na odborném serveru tvrdit, že používaní bankovníctvi na jednom, opakuji jednom zařízení bezpečnější než kombinace desktopu + ověřovací sms tj dvou koncových zařízení.

Chápu, že se řeší BFU, ale tady bych čekal jinou úroveň. To že se dá SMS ukrást a podvrhnout neřeší to, že útok na jedno zařízení, opakuji  jedno zařízení je snadnější navíc často hromadný než zkoušet účit na dvě konkrétní zařízení, opakuji dvě konkrétní zařízení zárověn abysme získali přístup ke konkrétnímu účtu.

K tazateli, já mám u RB stále ještě ověření přes SMS, možná i proto tam nemám odpad typu bank id, ale i tak mě banka stále nabízí předschválenou půjčku na 700tisíc. Nechtěj zrušit. Takže RB bych se také vyhnul, navíc SMS ověření nebude dle dnešních standartů takže věci jako propojení účtu tam imho nerozjedete. KB+ mám a jsem spokojen až na zmiznuté dobijení twistu.

Trošku se zapomíná i na bezpečnost fyzickou, už tu pár případů bylo ale divím se, že to není častěji. Jdete si v noci po ulici hezky v klidu a jste přepaden, dáte peníze, dáte přístup k bance, pošlete peníze, půjčíte si více, pošlete dále, vše na účet bílého koně. Skoro jako ze scifi, ale reálně proveditelné.

p.s. prosím pana Filipa, nereagujte na mě, vždy jsou to reakce velmi zcestné a bez argumetnů :-)

Praxe, ty útoky se dějí v praxi a funguje docela plošně. Napadený počítač jde ruku v ruce s napadeným telefonem, nebo obráceně, šíří se po stejné síti, která dovolí veškerý provoz. Odchytit sms aplikací na Androidu umí každá druhá aplikace. Kompromitace osobního počítače a telefonu zároveň se ukazuje jako poměrně častá. Bankovní aplikace se může částečně bránit proti MitM.

Používání počítačů opadá, spousta lidí má už jen ten telefon. Realita je taková, že spoustě lidem zůstává pouze ten telefon. Fyzická bezpečnost a donucení útočníka, abys mu potvrdil transakci trvá, ale je asi jedno, jestli tě bude vydírat a donutí jít do banky nebo ti vezme ruku a potvrdí otiskem. Báze je pořád stejná, to se tímhle nemění, je potřeba fyzická přítomnost a k něčemu tě donutit, jestli to je podepsání směnky, zdělení hesla k účtu či potvrzení na tom nic nemění.

To teda rozhodne nejsem. Protoze i kdyby si zjistil muj login vcetne hesla, tak bez toho telefonu co na nej prijde ta sms je mu to uplne k prdu.

Bohužel, počítač rád všechny ty loginy ponechává v paměti (než se zadané heslo smaže z operační paměti, může to trvat dost dlouho). Jak píšu výše, když máš napadené jedno zařízení, není zase taková výjimka, kdy máš napadené i druhé, poznat to nemusí jít snadno.

Jsou tady případy, kdy tohle útočník naprosto odbourá. Stačí když má pod kontrolou nějakou wifi (např. někde jí nechá zdarma otevřenou, v centru, u letiště) a stejně tak odposlouchává GSM. Pak stačí jen čekat až někdo bude chtít si z účtu poslat peníze, najednou má oba kanály. Tyhle útoky se zaznamenaly i u nás v ČR, docela časté jsou třeba v JAR a na spoustě míst. Mobilní aplikace tenhle typ útoku efektivně eliminuje.

U sms je také zásadní problém v tom, že musíš sám kontrolovat, že obsah transakce, kterou potvrzuješ odpovídá tomu, co jsi zadal na webu. Opět jsou tady zdokumentované útoky, kdy plugin v prohlížeči měnil obsah příkazu, který jsi z prohlížeče poslal, ty jsi to potvrdil přes sms, ale peníze v jiné výši šly na jiné číslo účtu. Opět se dělo i u nás. Aplikace ti potřebné údaje k ověření poskytne přehledněji než spousty čísel v sms, které přirozeně přehlížíme. Krom toho u mobilní aplikace nelze tak snadno manipulovat s obsahem a tím co se posílá, tomu aktivně mobilní OS brání, což desktopový OS nedělá naprosto vůbec a neexistuje tam žádný chráněný režim.

Re:Zkušenosti s internetovým bankovnictvím
« Odpověď #67 kdy: Dnes v 14:05:02 »
Shodou okolností podobné téma mobilního bankovnictví a jeho bezpečnosti je ve filmu Udělali byste to taky https://www.csfd.cz/film/1350176-udelali-byste-to-taky/prehled/.
3 lupiči unesou bokem autobus, posbírají všem mobily, majitelé ochotně řeknou piny, účty celého autobusu během chvilky vyluxovány. Proč to dělat v malém, když lze být efektivnější. Jsem zvědav, kdy to někdo vezme jako inspiraci.
Jinak nejsem nepřítelem mobilního bankovnictví, popravdě používám hlavně to.

Bežná praxe v US, South America.
Teď naposled v Brazílii nebo kde? Nějakou slavnou ženskou s rodinou sebral gang před restaurací a museli si zaplatit vlastní výkupný, aby je pustili.

Re:Zkušenosti s internetovým bankovnictvím
« Odpověď #68 kdy: Dnes v 14:34:17 »
Apky bank používám jen v pasivním režimu a jako autentikátor.
Všechny aktivní operace zadávám přes IB na desktopu.

KB:
Měl jsem ještě v době autentizace čipovou kartou. Dnes by se mi líbil FIDO token.
Moh jsem si vybrat číslo účtu.
První IB mělo hromadu funkcí, KB+ je proti tomu zoufalství.
Přihlášení barevným QR kódem nahradilo přihlášení animovaným QR kódem.

AIR:
V IB hromada funkcí, ale problém je najít.
Používám jejich AvToMaty s kartama jiných bank.
Nechal jsem jen kvůli BankID.

FIO:
Používám od dob, kdy to byla ještě záložna.
K úročenýmu fio kontu může být platební karta.
Celkem jednoduché a použitelné IB. Umí turboplatby.
Apku jde používat v pasivnim rezimu nebo jen jako autentikator.
Fallback na SMS - jde se prihlasit bez apky, ale muze to zneuzit utocnik.
Neustále se měnící podminky, o kterých je informováno v pátek v noci, s platností od soboty.
Škoda, že nepodporují FIDO token, na přímý dotaz mě přesvědčovali, jak jsou SMS bezpečné.

UniCredit:
Nejhorší bankovnictví co jsem viděl. Apka umí offline autentizaci vyfocením QR.
Když dojdou peníze na BU, platby kartou se zaúčtují ze spořicího.

Rajfka:
Nejhorší kurzy pro placení v zahraničí: Kradou 3-4% z transakce.
Nepřehledné IB vnucující nové produkty.

Ukulele Branka:
Zajímavé kurzy pro placení kartou v cizí měně, možná někdy vyzkouším.
IB jsem neviděl.

Spořka:
Měla přehledné bankovnictví s hromadou funkcí. Zrušil jsem s příchodem Džordžína.

BAWAG/LBBW:
Měli 4-faktorovu autentizaci:
OTP kalkulátor + čip karta + PIN + návod jak to všechno použít dohromady.

Revolut:
Obsluha jen přes apku.
Používám jen jako směnárnu a na placení v zahraničí.
V případě zblokovaní účtu je zůstatek nedobytný.

mBank:
Nepřehledné přeplácané punkovnictví s polskou logikou.
Apku je vhodne mit na dvou zarizenich jako zalohu, bez ni se neda prihlasit, ani aktivovat na dalsim zarizeni.
Pořád volají a vnucují úvěry.

Moneta:
Schizofrenní IB, starý a nový xicht paralelně, něco tam, něco jinde.

Creditas:
Banka co vyrostla ze záložny.
IB použitelné, umí připojit cizí banky.
Má hotovostní pokladnu.
Nabízí i EUR účet + EUR kartu.

Maxbanka:
Po tom co to koupil creditas jdou úroky dolů, platby váznou, plno chyb.
Čekám sloučení IB s creditas.
Úročený EUR účet.

Trinity:
Malá banka s mentalitou záložny.
Stále se měnící obchodní podmínky
Jednoduché IB, ale na běžné placení bych to nechtěl.

SBERBANK:
Autentizace RSA tokenem, účet se zrušil sám i s bankou.

Re:Zkušenosti s internetovým bankovnictvím
« Odpověď #69 kdy: Dnes v 18:16:32 »
Jste docela odvážní na odborném serveru tvrdit, že používaní bankovníctvi na jednom, opakuji jednom zařízení bezpečnější než kombinace desktopu + ověřovací sms tj dvou koncových zařízení.

Nejde o počet zařízení, ale o počet faktorů. Už to tu několikrát zaznělo, ale holt pro BFU je tohle dost obtížně pochopitelné.

Pokud se faktory sejdou v jednom zařízení, a je jedno zda dva či dvacet je pořád potíž pokud je to jedno zařízení kompromitováno. Pokud se dva faktory sejdou odděleně ve dvou různých zařízenich a pak až uživatel je "spojí" tak je to násobně bezpečnější. Ale to je pro zabedněnce dost těžko pochopitelné. A je mě jedno, že two faktor toto umožnuje, je to zhovadilost.
Zjevně tu máme dva tábory. Jeden tábor neuvádí žádné konkrétní příklady útoků, omezuje se na obecné „když to selže“ a za nejpádnější argument považuje označit ostatní za zabedněnce nebo tvrdit, že blábolí. Tento tábor tvrdí, že nezáleží na počtu a síle faktorů, ale na počtu zařízení.

Pak tu máme druhý tábor, do kterého patří odborníci na bezpečnost, ať už „obecní“ nebo z bank a z orgánů bankovního dohledu. Dále do tohoto tábora patří také diskutující L.. a _Tomáš_ (čímž je nevylučuji z předchozí skupiny odborníků, nevím, zda tam patří nebo ne), do tohoto tábora patřím i já (a nejsem odborník na bezpečnost). Tento tábor tvrdí, že záleží na počtu nezávislých faktorů a jejich síle a nezáleží na počtu zařízení. (Například proto, že není jasné, co je vlastně zařízení.)

Každý si může vybrat, kterému táboru bude fandit.

Jako pomůcka může sloužit takový drobný příklad. Zadáte příkaz k úhradě na počítači, a ten příkaz na počítači potvrdíte 4 hesly: zadáte své heslo k bankovnictví; zadáte jednorázové heslo, které vám přijde SMS (přijde identifikátor platby a jednorázové heslo, nebude tam číslo účtu nebo částka); zadáte jednorázové heslo, které vám nadiktuje automat, který vám zavolá na jiné číslo (které máte v jiném mobilu) – opět nadiktuje jen identifikátor platby a jednorázové heslo; a zadáte další heslo ze seznamu jednorázových hesel, který jste dostal vytištěný při poslední návštěvě banky a postupně si z nich hesla odškrtáváte. Takže tam zadáte čtyři různá hesla ze čtyřech různých zařízení – a stejně vám to bude houby platné, protože útočník, který ovládá váš počítač, přesměruje vaši platbu na svůj účet. Prostě jen vymění číslo účtu, které  se odešle do banky.

Re:Zkušenosti s internetovým bankovnictvím
« Odpověď #70 kdy: Dnes v 19:14:19 »
Více zařízení výrazně zlepšuje bezpečnost, ale spousta lidí už má jen telefon. Myslím, že to je to, co se banky snaží hlavně řešit, kromě ceny posílání SMS. V případě, že se uživatel přihlašuje z prohlížeče a na tom samém mobilu taky přijímá SMS s potvrzovacím kódem, tak můžeme přechod na mobilní aplikaci jako zlepšení. Ty možnosti bych  setřídil podle bezpečnosti takto:

- prohlížeč na mobilu a SMS přijatá na stejném mobilu
- mobilní aplikace, která zadává i potvrzuje platbu
- prohlížeč na počítači a SMS přijatá na mobilu
- prohlížeč na počítači a potvrzení v mobilní aplikaci

- prohlížeč na počítači a potvrzení v mobilní aplikaci, která umožňuje pouze ověření

ČSOB má dvě aplikace do mobilu. Jednou se dostanete do mobilního bankovnictví a druhá (Smart klíč) je na ověření jak mobilního bankovnictví tak i bankovnictví přes prohlížeč.

Re:Zkušenosti s internetovým bankovnictvím
« Odpověď #71 kdy: Dnes v 19:39:24 »
ČSOB má dvě aplikace do mobilu. Jednou se dostanete do mobilního bankovnictví a druhá (Smart klíč) je na ověření jak mobilního bankovnictví tak i bankovnictví přes prohlížeč.
Pravděpodobně to bude jen dočasné, kdy ta aplikace pro ověřování vznikla z nutnosti řešit bezpečnost, zatímco mobilní bankovnictví jako poskytnutí služby, kterou má spousta bank okolo a zákazníci to chtějí. Raiffeisenbank to také původně měla ve dvou aplikacích, ale pak to logicky sloučili do jedné – protože to drtivá většina klientů chce, je to pro ně jednodušší na ovládání, a i pro banku je jednodušší vydávat jednu aplikaci a ne dvě.

Re:Zkušenosti s internetovým bankovnictvím
« Odpověď #72 kdy: Dnes v 20:10:45 »
banka stále nabízí předschválenou půjčku na 700tisíc. Nechtěj zrušit.

Tohle je daleko větší zlo než co se tady řeší ve zbytku diskuse. Umožňuje to totiž že člověk přijde o mnohem víc, než kolik má na účtu a může mít dost velký problém ty peníze vydělat a dluh splatit.

Další zrůdnost je třeba to, jak různí „bankovní experti“ propagují platební brány integrované do webu prodejce. Nechme teď stranou, že platební karty jsou zhovadilost samy o sobě (tak jak jsou navržené, v podstatě je to ekvivalent toho, že dáš pokladní v obchodě svoji peněženku s tím, ať si z ní vybere, kolik uzná za vhodné). Když je brána na samostatné stránce/doméně, tak uživatel může důvěřovat pár platebním branám nebo bankám, které zná, a umožňuje mu to nakupovat i v nedůvěryhodných obchodech - např. koupí věc v neznámém obchodě za pětistovku a maximální škoda, kterou riskuje, je ta pětistovka. Ale když je ta brána integrovaná do webu obchodu, tak musíš důvěřovat každému tomu obchodu, že ti nevyluxuje kartu, nezapamatuje si tvoje údaje, neposkytne je někomu dalšímu atd.