Reagoval jsem výhradně přepěťovou ochranu a proč přepěťová ochrana do zásuvky/UPS nestačí.
Přepěťová ochrana dimenzovaná na 200 kV (většina domů) a to podle současné normy ČSN 62305, protože starší norma ČSN 341390, která platila do 02/2009 byla prostě špatně a antény museli být spojené s jímací soustavou svodů. Bohužel docházelo k tomu, že při přímém úderu byl problém s odvedením proudu svody do uzemnění. Přechodový zemní odpor nikdy není nulový, v některých případech i stovky ohmů a vliv na tom má i složení půdy, hloubka, vodiče, … zkrátka těch proměnných je tam hodně. Dejme tomu, že máme dobré uložené, vodiče a přechodový odpor dosáhne 10 ohmů, neboť kolik desítek/stovek/… kA bleskové proudu schytáme, to neví nikdo na světe, ale aby se to dobře vysvětlovalo, řekněme 100 kA:
U = R x I = 10Ω x 100 000 A = 1 000 000 V
Přesné to není, nepočítám impedanční parametry jímacích vodičů, impulsní charakter, nulové napětí na jímací soustavě, což udělá mj. anténní soustava a následky Kirchoffova zákona, protože velká část „poteče“ špatnou vodivou cestou a vymlátí to vše co stojí v cestě a pojede to dal, až k transformátoru. Bleskosvod bude 10 mm FeZn, což nám dává 1.2 mohm/m, koaxiál 1 mm s Cu pláštěm 17 mohm/m, TV od antény 10 m, trafo máme od objektu 100 m … atd takže se dostaneme někam k bajočko 5.5 Ohmu. To znamená, že nějakých +/- 35 kA pojede správně do zemnění, zatímco 65 kA nám projede vnitřkem objektu až do vzdáleného uzemnění trafa. Bude-li jímací soustava ve špatném stavu, následky budou ještě horší. Ono je jedno, jestli projektuješ pro dům, panelák, nebo továrnu, pořád se to musí spočítat pro každý objekt.
Ehm no, to se v praxi neděje, protože rozložení fází se řeší už v základu projektu. Nechci to tu tazateli zaplácat informacemi o rozvodech, přepěťové ochraně, ale nabyl jsem dojmu, že UPS bere předřečník jako přepěťovou ochranu a trošku jsem to rozvedl. Zadavateli dotazu se omlouvám za OT.
22 Odpovědí
4634 Zhlédnutí