Řeším něco podobného, dělám taky admina, v práci mám taky pohodu, nikam mě to neposouvá, a přišel jsem na následující.
Realizovat se dá více jak v práci, tak v osobním životě, jen od jisté úrovně člověk musí pochopit to, že aktivita musí vycházet od něj, a nikoliv z venčí. Od mala jsme učeni tomu, že nás okolí dokopává k věcem, ať škola, první zaměstnání a tak. Ve chvíli, kdy se člověk v životě dostane na jistou úroveň, že většinu věcí má v malíku, v práci je senior, má nějaké základní prachy na všechny potřeby a tak, tak začínají problémy - osobní zkušenost.
V každé práci lze být aktivnější, v osobním životě lze být aktivnější (zdravý životní styl, posilka, vaření, zájmy) a tak. Místo toho, abysme ten volný čas a možnosti začli využívat, tak jsme pak v zadeki... Buďto začneme chlastat, nebo brát drogy, případně si nějak vykurvíme život tak, aby na nás byl externě vyvíjen tlak.
Doporučuji si přečíst nějakou knížku o prokrastinaci. Já jsem hodně věcí teď pořešil tím, že hodinu denně strávím tím, že plánuji a trackuji progress svých věcí, a díky tomu jsem mnohem aktivnější. Například chci něco opravit v bytě - naplánuji si to za 3 dni, pak když dojde k řešení, tak už nepřemýšlím nad tím, jestli to má smysl nebo nemá, to už jsem si rozhodl před tím, nyní pouze realizuji svůj seznam věcí. Každý den tak nyní mám vlastně docela plán co dělat, a zásadně si úkoli vytvářím do budoucna, protože vím, že kdybych si to vymýšlel ten den, tak je všechno zbytečné - viz. knihy o prokrastinaci, třeba
Hacking Laziness: How to Outwit, Outsmart & Outmaneuver Procrastination -
http://a.co/hTgna7U (nejedná se o referenční link, ale odkaz z tlačítka pro sdílení na Amazonu).
Musíš pochopit, že jakmile jsi dosáhl základní mety, které hodně lidí v životě nedosáhne, to je všechno máš v malíčku, tak nyní musíš začít vyvíjet aktivitu sám a nečekat, že tě k tomu bude kopat okolí, jako tomu bylo v minulosti.