@Thielas: máte moje sympatie - s tou nutkavou potřebou "vědět jak to funguje pod kapotou, jakože fakt vespod" a s příchylností k C/C++. Mně dalo hodně, když jsem se párkrát hrabal v nějakých věcech v Linuxu. Buď čistá systemařina, nebo jsem potkal pár periferií (a pracovních zadání), kde mělo smysl spíchnout jednoduchý driver v kernelu... a přestože jsem předtím potkal Borland C/C++ v DOSu a Windows, tak teprve seznámení s Linuxovým programovacím ekosystémem (C/C++, kernel a user space) přineslo pravé "prozření" :-) Občas šel kolem i nějaký projektík blízko PC HW, kde jsem uplatnil pár rutinek v ASM. Zkoušel jsem před lety škodit i nějaké primitivní systémoviny ve Windows, ale moc se mi pod Win32 nelíbilo - zrovna když jsem trochu čuchl do kernelu, tak přišly Win7 a povinnost podepisovat ovladače, a i v user space je Win32 API docela řehole, přestože zatím není zamčené podpisem...
Ono je možná romantické, kutit si něco v ASM na holém železe, ale dávno pryč je doba, kdy si člověk mohl sám napsat vlastní vesmír. Dneska spíš používáte cizí tvorbu a občas najdete skulinu, kterou zatím nikdo nezpracoval, tak si třeba nějakou maličkost střihnete, v kontextu toho prostředí, které v potu tváře vytvořily a odladily stovky lidí pred Vámi.
Pokud se týče otázky "jakou školu", zvažte nějaký obor, který má ve štítu vymalováno "mechatronika". Sympaticky vypadá třeba TU Liberec - sice jsem slyšel, že je to dost husté študium, ale tak asi tam nejdete proto, abyste se pět let flákal (nebo unikl vojně, jako za mého mládí) a důležité je hlavně se nepo.. předem. Asi na každé vejšce se vyskytují pitomosti - jeden z možných přístupů je, pokud vidíte, že jako celek to asi nedorazíte, tak si vybrat věci, které Vám přijdou užitečné, a těch obrazit co nejvíc.
Palec nahoru za intenzivní angličtinu. Já se do ní taky kdysi zakousl při škole po svém. Četl jsem všelijaké knížky se slovníkem v ruce, pak jsem se začal bavit s lidmi v internetech... hezká doba to byla. Teď na starší kolena se snažím podobně opřít do němčiny, taky mám bolestné základy odbyté ze školy, přesto ta němčina už jde o poznání víc ztuha :-) asi protože nemám čas tolik číst... nebo je to věkem? (spíš ne) Proč vůbec němčina: protože to dává smysl v mém zaměstnání. Němci reagujou přívětivěji, když vidí snahu a nemusí se sami trápit angličtinou. Kdybych neměl potřebu, protože s němci kšeftuju, tak bych tuhle řeč jenom tak pro srandu králíkům nepěstoval.
Mimochodem, pokud jste na střední neměli fyziku (?) tak doporučuji zkusit to trochu dostudovat, pokud chcete zkusit technickou VŠ (strojní nebo mechatroniku). Ony ty středoškolské základy nejsou kdovíjaká rychta. Pokud budete mít rok volněji, a tempo si budete určovat sám, a blbosti budete přeskakovat (populárně naučné zmínky o teorii relativity a tak) tak to učivo fyziky z gymplu za čtyři roky myslím není kdovíjaký masakr, ani na to není potřeba kdovíjak vysoká matika. Jsou to dvě až čtyři učebnice... Důležité myslím nakonec je, pobrat základní principy newtonovské fyziky. Dá se říct, že učebnice fyziky pro gympl by se zřejmě dala číst trochu jako takové "už vím proč", jenom možná trochu méně zábavné a čtivé. Jak říkám, školometskou buzeraci přeskakovat :-) Co já si pamatuju, tak třeba když jsem se v dospělém věku dávno po škole snažil aplikovat základní vzorce pro oscilační děje (které znám původně jako 2*pi*sqrt(LC) z elektroniky) na mechaniku, konkrétně hydro-pneumatické soustavy, tak jsem s tím zápasil pomocí gonimetrických funkcí a prvních dvou semestrů VŠ matiky už po svém, tohoto se střední škola ani nedotkla - a asi bych to nepotřeboval ani na nějakém mechatronickém studiu. Fakt je, že fyzika ve škole měla něco do sebe. Při práci s rovnicemi si dávat bacha, zda to sedí jednotkově, apod. Tyhle "řemeslné fígle" bych se možná "na vlastní pěst" učil trochu těžko :-)
Možná se zkuste začít rozhlížet po nějakém relevantním zaměstnání. Klidně jako vedlejšák při škole. Totiž zaměstnání (s trochou štěstí) poskytne jednu věc, kterou ve škole a v soukromí tak často nepotkáte: reálné problémy k řešení. Od maličkostí, po rozsáhlé věci, kde Vás časem napadají všelijaké monstr-projekty... spousta problémů, různě rozsáhlých, kde si můžete vybrat, do čeho se pustíte, a nad čím mávnete rukou... a každý vyřešený problém, na kterém jste něco odpracoval, přinese šlehu dopaminu. Jde taky o to, vybírat si takové problémy, které je šance v nějakém dohledném čase vyřešit.
Bohužel dneska ve spoustě IT firem jste za kacíře, když vezmete do ruky šroubovák.
Mně se podařilo usadit ve firmě (směrem do průmyslových počítačů a sítí), kde mám jako pracovní pomůcku osciloskop, pájecí+odsávací stanici a nějaké další věci, zdědil jsem starší Sitemaster (FDR), pár přípravků jsem si postavil... přesto jsem pracovně bastlíř spíš na okraj. V malé firmě, práce všeho druhu. To že si smím umazat ruce pájením, assemblerem a všelijakými semi-custom sondami, to je v zásadě moje aktivita, ve které mi zaměstnavatel nebrání, ba dokonce mám pocit, že mě v ní v přiměřené míře podporuje :-) Považuji se v tomto ohledu za šťastného zaměstnance.
Firem, které dělají echtovní vývoj hardwaru, není u nás mnoho - mám z nich povětšinou pocit, že stojí na zapálených jednotlivcích, kteří se nebáli, začít se vývojem elektroniky živit na vlastní pěst, což je v mých očích ta nejobtížnější cesta vůbec... znám totiž taky pár lidí, kteří to zkusili, a vycouvali.
Bohužel technický a společenský pokrok a specializace znamenají, že masová elektronika je už tak miniaturizovaná, zapečená a levná, že na ní prakticky není co kutit a téměř ani opravovat - smíte ji trochu programovat, když vám to výrobce dovolí, v nějakém prostředí hodně vysoké úrovně. Mobil je pěstní klín. Součástky jsou levné, lidská práce drahá, zejména ta kvalifikovaná = nevyplatí se vyvíjet pro jednotlivé kusy. I v průmyslu, kde jsou ceny zařízení relativně vysoké, je cena práce vlastně ta nejhorší nákladová položka. Úspory z rozsahu výroby jsou opravdu děsivé svinstvo. Vývoj probíhá v pár "továrnách na čokoládu" v několika centrech různě po světě, tady u nás spíš ne - a obecně vývojáři mívají dost tvrdý chleba, ať už jako spoluvlastníci firem / živnostníci, nebo jako zaměstnanci.
Takže člověk kterého už živí něco jiného, může bastlit leda jako koníčka, což soukromě může lézt do peněz, chce to mít doma trochu prostoru na práci, rodina si připadá odstrčená atd... Dokonce mizí z trhu některé součástky, ze kterých jsem jako kluk bastlil. Prostě vývoj jde dál. Zatím nám nesebrali operační zesilovače a nohaté tranzistory, ale vidím, jak ty staré časy mizí...
Příležitost vyvíjet nebo opravovat nějaký hardware tady u nás je fakt už jenom v oblastech Embedded a MaR, kde ještě potkáte integraci nižší úrovně, menší počty vyrobených kusů, a díky vítězství "vendor lock-in" nad standardizací také pestré prostředí, kde se vyskytují potřeby tu a tam něco přiohnout / zintegrovat / dovyrobit nějakou periferii... nebo aspoň provést do hloubky diagnózu. Zároveň se v "průmyslu" ještě točí nějaké peníze za fajnové know-how v těchto oborech. Pokud se Vám nepovede vymyslet nějaký svůj fajnový produkt a rozjet kolem něj živnost, nebo se přitočit někam, kde Vás využijí s vývojem HW jako zaměstnance, tak je tu myslím dost velká spousta "integrátorských" pozic, kde stavíte z nekonečné lego-stavebnice, a je po Vás rajtováno, abyste ke každému dílku měl CE prohlášení o shodě, podložené zkouškou v souladu s XY normami, výrobce nejlíp aby měl ISO9001... Je třeba říct, že i ve "skládačkové" projekci/integraci průmyslového MaR (v nejširším slova smyslu) jsou potřeba asi hlavně léta zkušeností a "mezioborového" rozhledu - načichnout "inženýrským fortelem" a nadhledem prostě chvíli trvá, čerstvě z vejšky zejm. bez nějakého vedlejšáku při škole je člověk prostě zelenáč :-)
https://knihy.nic.cz/files/edice/Porty__bajty_osmibity.pdf
No - tvle...
Jenom jsem to proletěl - to je maso... !
12 Odpovědí
7841 Zhlédnutí