Používá se „podexpozice“ pro zamaskování bloomingu?

priknák

Zdravím, mám takovou otázku na zamyšlení: Používají digitální fotoaparáty na zamaskování bloomingu trik, exponují o něco méně, než  určí expozimetr (Za cenu, že bude nižší dynamický rozsah, protože expozice bude posunutá blíže tmavým oblastem, kde je blíže hranice šumu  nebo kvantizace)?   

2. Nebo už jsou moderní snímače proti bloomingu odolné (prý nové Sony mají nějakou technologii, že chlívky jsou oddělené přepážkou, ta technologie je na 3 písmenka zkratka) že prostě si mohou dovolit exponovat co nejvíc vpravo?


Zajímají mě i jak je to v historii, např  2019, 2012, 2007. I napříč mezi CCD a CMOS. (mimochodem, jaký je rozdíl v CMOS z hlediska šumu a spotřeby a senzitivitě náboj/foton?) Platí, že CMOS jsou levnější na výrobu než CCD (to bylo vysvětlení v době, kdy byl hlavní CCD, že prý CMOS se používá v tranzisorových mikroprocesorech, ale dnes už tam jsou mikročočky, Stacked, BSI, údajně i zahnutý v Sony fullframe, )?
Případně jsou v otázce nějaké konceptuální chyby
« Poslední změna: 20. 01. 2019, 18:31:45 od Petr Krčmář »


Uuuu

Re:Používá se "podexpozice" pro
« Odpověď #1 kdy: 20. 01. 2019, 17:30:44 »
Nekde jsem cetl, ze jsou nejake chipy co umi resetovat preexponovane pixely na senzoru a dokonce i zaznamenat hodnotu kolikrat reset pixelu probehl, takze se z toho da ziskat hodnota a da se pouzit. Cimz ma chip velky rozsah.