Když už si má uživatel měnit bránu, pak není žádný problém, aby si měnil i IP adresu. Routing probíhá na vrstvě IP, takže použité MAC adresy do procesu rozhodování nevstupují, jsou to jen prostředky k tomu, jak datagram dostat do patřičného routeru, tam se datagram vybalí a obálka spojové vrstvy se zahodí.
Pokud bys za každou cenu chtěl měnit _jen_ IP adresu brány, nejspíš by to šlo zařídit pomocí funkce macvlan, která na základě MAC adresy rozděluje provoz jednoho fyzického rozhraní mezi několik logických rozhraní. Pokud ovšem klienti budou používat s oběma branami stejný adresní rozsah, povede to ke konfliktu, kdy router nebude vědět, kterým logickým rozhraním má poslat provoz k tomu kterému klientovi. Taky na to je řešení v podobě network namespaces, nebo (komplikovanější) vrf.
Proti tomu mnohem jednodušší řešení jsou prostě dvě různé VLANy, resp. 2 různé essid na Wi-Fi, každá s vlastním nekolizním adresním rozsahem. Uživatel jednoduše zvolí cestu výběrem bezdrátové sítě nebo zapojením počítače do správné zásuvky.