Protože jsem studoval elektroinženýrství a spolubydlící na koleji byl fyzik, můžu poskytnout jisté srovnání, protože "šroubaři" a "dráteníci" jsou si blízcí. Každý den spolubydlící přišel s něčím neskutečně zajímavým, o čem se dalo debatovat hodiny... ale v zásadě to bylo úplně k ničemu v praxi anebo to byla jen neověřená teorie. Má problémy nahodit i spadlé pojistky. Fyzika je nádherná věda, nicméně člověk si jejím studiem musí být jistý a vědět, co chce dělat dál. Je to velmi obecný obor, nic konkrétního se ve skutečnosti nenaučíš - přechod do praxe je pak zbytečně kostrbatý. Fyzika vyžaduje správný přístup a nadšení. Velikým neduhem fakult, kde se učí fyzika, je to, že jsou velmi omezené, co se týče výzkumu. Většinou se na fakultě zaměří jen na pár oblastí, ve kterých se sice stanou špičkou v oboru, ale v jiných oblastech mají jen nutné minimum prostředků - pokud do této oblasti spadne tvůj zájem, máš pravděpodobně smůlu na kvalitní start kariéry (nemožnost se zapojit do velkých projektů, nedostačující laboratorní vybavení,...). To například na všech českých relevantních elektrofakultách (Praha, Plzeň, Brno) dokáží pokrýt prakticky celý obor (vyjma specialit).
Inženýrství je daleko praktičtější. A neřekl bych, že studium je jednodušší. Snáze uplatníš svou snahu v reálný výsledek. Pro společnosti je inženýr zajímavější a v akademické sféře se také neztratí.
Tvá volba závisí jen na přístupu k věci - jednoduše řečeno: jestli si spíš vědec nebo inženýr. Docela zajímavý dokument České televize vznikl na toto téma v prostředí Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni, kde se dostávají do střetu matematik, fyzik a inženýr kybernetiky a ukazuje to jejich odlišné přístupy.
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10319926280-vedec/A zásadně nesouhlasím s tím, že vysoká škola je k ničemu. Kdo tohle říká, tak šel buď na špatnou fakultu nebo na univerzitu v první řadě vůbec nepatřil...
22 Odpovědí
6069 Zhlédnutí