Zde nemas pravdu. Nektere balickovaci systemy ten hnuj vytvareji sami, zatimco jine je resi vzorove.
Napr. PHP v gentoo je 1 balik, s ruznymi USE flags, ktere jsou zobrazeny pred dotazem o instalaci (-va nebo -pv).
V debianu/ubuntu to je X baliku - neco obsahuje zaklad, ale vetsina modulu je extra balicek. Takze musis pouzivat ruzne dotazy do balickovaciho systemu skrze regex search, abys zjistil zda je neco bokem ci nikoliv.
Je vtipné, jak máme zcela opačný názor na to, co je v tomhle případě lepší varianta. Proč bych měl rekompilovat celé PHP kvůli tomu, že časem chci přidat nový modul, který není v tom základu? Ať základ obsahuje jen to, co se používá opravdu často, a zbytek je bokem. Jinak celý koncept modulů ztrácí smysl a stačí konfigurovatelný monolit.
Jasně, ale tohle je spíš problém na straně PHP. Proč PHP něco označuje za volitelnou součást? Při kompilaci golangu na freebsd se mě to jenom zeptá, jak moc dobře chci optimalizovat tu kompilaci. U kompilaci pythonu mi to dá ještě navíc na výběr, jakou hash fci má python používat (protože tam je všechno hash mapa). Ptát se u programovacího jazyka na to, co všechno má výsledný balíček obsahovat je samo o sobě dost divná otázka.
Protože to je volitelná součást a její přítomnost je nezávislá na tom, jak moc optimalizovat chceš kompilaci. Zrovna u toho Pythonu, který zmiňuješ, si taky nedotáhneš všechny existující moduly, ale jen nějaký základ, a zbytek instaluješ přes pip, nebo systémové balíčky.
To záleží na tom, k čemu to auto primárně mám. Jestli mě baví jezdit, tak OK. Ale pokud ho mám pouze k tomu, abych jezdil každý den 30km do práce a zpět, tak to auto vůbec nepotřebuju, protože můžu pracovat na homeoffice.
A děti se můžou taky učit doma a do kroužků chodit nepotřebují, a psa k veterináři jde dovézt vlakem, a nakupovat nepotřebuju, protože si všechno vypěstuju na poli. Pokud člověk jezdí 30 km do práce, tak pravděpodobně bydlí někde mimo město a tam se bez auta funguje dost blbě. Been there, done that. A přitom jsem měl home office.
Takže k čemu to teda přesně má být?
U mě to třeba občas napíše nějaký tampermonkey skript. Javascript zvládnu nějak číst, ale nemám za potřebí si jednou za půl roku kvůli 30-50 řádkům na přidání nějakého malého enhancementu studovat jquery a vzpomínat, jak se vlastně dělá event listener na kliknutí. Stačí, když mi něco může vygenerovat kostru, ve které si jen doladím detaily.
A taky jsou ty AI fajn gumové kachničky. Zatímco člověk vymýšlí, jak naformulovat problém, aby to ta AI přežvýkala, tak ho to řešení často napadne. Nebo ten výstup AI může být inspirací, jakým dalším způsobem se něco dá řešit, protože náš mozek má tendenci se upnout na jeden směr a držet se ho.
20 Odpovědí
6324 Zhlédnutí