Doporučil bych promyslet si oblast, která je vám blízká. Rozhlédnout se kolem sebe a zjistit kde by se mohly moje záliby spojovat. Programování + něco.
Třeba vás baví vařit, spravovat auta, pěstovak květiny, nebo cestování. Na jakoukoliv aktivitu lze vytvořit aplikaci / program, který bude spravovat informace.
Primárně si musíte najít cestu, která vám bude dávat smysl. Pak už je to jednoduchý. Řeknete si, to by bylo fajn kdyby to fungovalo na telefonu -> mám telefon typ ten a ten -> na něj se dá vyvíjet v tom a tom -> a tím se postupně dostanete k tomu co a jak programovat a co k tomu budete muset znát.
Já jsem se učil programovat v 26 od 0. Něco jsem znal ze střední a vejšky jako pascal, html, javascript a pod. ale to všechno byly znalosti typu vím že existuje fotosintéza. Praktický využití 0.
Změnilo se to ve chvíly kdy jsem si ve své práci chtěl pomoct nějakou super snadnou automatizací. Tak jsem hledal čím toho docílím, a našel jsem ide i jazyk. Pak jsem něco nasmolil do jedné metody za pár dní a hle, ono to udělalo tu práci.
Není důležitý jazyk, není důležité ani ide, ani platforma, ani operační systém. Je důležité v hlavě si představit proces, toho se držet a hledat a hledat jak to podle mé myšlenky vytvořit.
Když to bude něco banálního, už to určitě někdo řešil před váma a při troše štěstí zanechal na internetu stopu. Pokud ne, tak si pročíst dokumentace využít ai, případně fóra.
Musíte umět hledat informace, musíte mít trpělivost, musí vás to především bavit.
Kurzy hledám ve chvíli kdy vím co chci a co se potřebuju naučit.
Odhadem to berte tak že po roce co budete 8 hodin sedět u vývoje, z vás bude juniorní vývojář. A to 70% času za ten rok strávíte hledáním, zjišťováním a učením.
Programátor musí umět myslet několik tahů dopředu, umí vyhodnocovat okolní vlivy, umí vidět do budoucnosti
. Psaní kódu je jen vyjádření stavu v mé hlavě. Pokud tam nic takového nemám, tak se to budete učit těžko.
Troufnul bych si říct, že programátorem se prostě narodíte.