Poslední příspěvky

Stran: [1] 2 3 ... 10
1
Studium a uplatnění / Re:Potřebuje embedded vývojář vyhlášku 50?
« Poslední příspěvek od Jaroslav Juha kdy 07. 11. 2024, 22:19:31 »
Živonost "Výroba elektronických součástek, elektrických zařízení a výroba a opravy elektrických strojů, přístrojů a elektronických zařízení pracujících na malém napětí" je normálně ohlašovací volná.

Mno, výroba a opravy elektrických strojů už z principu by (ač třeba jako živnost neřemeslná) měla podle mě být podložena osvědčením od TIČRu... Nebo? Už z principu si myslím (ale nemám teď po ruce podklady a nechce se mi to hledat), že zásah do čehokoliv nad 50 V nemůže být řešeno jen živností volnou...
U embedded zařízení je pak samozřejmě otázkou konkrétních okolností, s čím ta embedded věc pracuje.
2
Sítě / Re:Routa nepřejde do stavu linkdown/dead
« Poslední příspěvek od František Ryšánek kdy 07. 11. 2024, 21:58:24 »
OSPF reaguje okamžitě v případě, že samotnému routeru padne link na fyzickém portu. V tom případě je OSPF naprosto skvělé.
Pokud jsou ale mezi dvěma routery např. dva switche, a padne spoj mezi těmi switchi, tak oběma těm routerům fyzický link zůstane nahoře. A OSPF dlouho dál tvrdošíjně routuje pakety tou mrtvou cestou.

Třeba "bonding driver" v linuxu má option zvanou "miimon", pomocí které ho lze nakonfigurovat, aby si hlídal link state a pro své potřeby se jím řídil - což může dělat pomocí MII ioctl(), ethtool ioctl(), nebo voláním netif_carrier_ok() což je default. (Funkce netif_carrier_ok() žije v kernelu, což není problém, protože bonding driver žije tamtéž.) Ale bonding driver si podle toho řídí jenom svoje vlastní failovery, routovací tabulku/rozhodování to podle všeho neovlivňuje.

Zkusil jsem se zběžně podívat pod kapotu, která oblast ve zdrojácích kernelu se routingu konkrétně týká. Teda spíš jsem se rozhlédl po webu, jestli o tom někdo nesepsal hezké povídání pro lenocha jako jsem já :-)
Tady je docela dobrý začátek, je tam zmíněno pár relevantních funkcí, zejm. fib_lookup() resp. fib_table_lookup().
Odtud vede odkaz na moc pěkný webík, kde jsou hezky v kostce popsány stromové struktury, ve kterých je v kernelu udržována routovací tabulka (FIB, Forwarding Information Base).
Na tomto webíku je zmínka o objektu struct fib_info což vypadá jako jeden záznam v routovací tabulce.
Ten se dále odkazuje na struct fib_nh (= Next Hop) a jeho prostřednictvím na struct fib_nh_common - který už obsahuje pointer na struct net_device, kde by se asi dalo doptat na okamžitý stav rozhraní (zda je "running").

Zarazil jsem se zhruba ve chvíli, kdy bych měl začít zkoumat vnitřnosti funkce fib_table_lookup(). To by bylo vážně na delší ponor. Dovolím si shrnout dojmy:

Routovací tabulka je v kernelu uskladněna v pokročilé stromové struktuře, která je vtipně interně komprimována dvěma způsoby: "path-compressed" a "level-compressed". Zmíněná datová struktura a vyhledávací funkce jsou optimalizovány na rychlost vyhledávání (procházení stromem). Zmíněný webík z roku 2017 tvrdí, že tehdejší plná routovací tabulka vytvoří strom o maximální hloubce 6 nebo 7 uzlů a (maximální? mediánová?) latence procházení je asi 50 ns, na vcelku běžném Haswell CPU.
V datových strukturách jsem si při letmém čenichání nevšiml nějaké informace o "stavu next-hopu", podle které by bylo možno "routovací záznamy náležející zhaslému rozhraní" při prohledávání ignorovat / přeskakovat nebo tak něco. Teoreticky by se dalo, doskákat několik dalších pointer indirections a zkontrolovat to přímo na síťovém rozhraní (struct net_device). Nebo by "něco" muselo cyklicky procházet FIB strom a cinkat jednotlivé záznamy (fib_info), které mají zrovna down příslušný next_hop interface. Není mi bez dalšího dumání jasné, nakolik by zaplevelení FIB takovými "potlačenými" záznamy zkomplikovalo vyhledávání živého next_hopu (procházení stromem). Ale v zásadě: vzhledem k důrazu na co nejefektivnější vyhledávání v tabulce (stromě) mi dává smysl, že se toto prostě nedělá. Ne per packet. Beru to jako zralé návrhové rozhodnutí. Znamenalo by to latenci navíc, a zátěž CPU.

Ještě by se dalo uvažovat, že v kernelu bude FIB "dvouúrovňová": horní "managementová" úroveň by držela všechny záznamy, a byla by nějak cyklicky "zrcadlena" do spodní "provozní" FIB tabulky, ze které by byly vyplety "potlačené" routovací záznamy. Hm. I tady zcela chápu, že se správcům nechtělo udržovat takovou složitost přímo v kernelu, když totéž a mnoho dalšího snadno zařídí dedicated routing daemon žijící v user space. Prostě "keep it simple". Čím víc o tom přemejšlím, tím víc maintainery chápu.

OT: Cestou jsem narazil na zajímavou stránku Interactive Linux Kernel Map - která mi připadá zábavná, přestože konkrétně výše zmíněnou oblast cudně zamlčuje :-) Tzn. ten hezký barevný pavouk nebude zdaleka úplný...
3
Desktop / Re:Vertikální taskbar v linuxu - přechod z Win
« Poslední příspěvek od Zopper kdy 07. 11. 2024, 21:33:35 »
Nejsou pak lepsi primo zadne ikony?
Nejsou. Velká ikona je typicky zbytečná, nepotřebuji vidět každý detail. Ale malá ikona pomáhá dost s orientací a rychlým hledáním té položky, kterou chci, bez potřeby učit se milion různých klávesových zkratek, co se pak stejně navzájem bijí mezi různými DE, systémy, aplikacemi... Zatímco myš je pořád tak nějak myš. ;)
4
Hardware / Re:Upgrade PC nebo to nemá smysl?
« Poslední příspěvek od Zopper kdy 07. 11. 2024, 20:57:01 »
Obvykle je lepší stroj prodat a koupit nový, jelikož tě bude při cca 4-5 letém upgradu něco brzdit - PCIE sběrnice, RAMky, nebo procesor...
Můj herní Theseus, též někdy zvaný Dědečkův Počítač, by nesouhlasil. Dost možná má už nějakých dvacet let, ač nejstarším součástkám asi nebude víc jak šest, sedm, a nejmladší má pár týdnů. Ale záleží, jestli se člověk dostane ve správný čas za rozumný peníz k zajímavým kouskům třeba z druhé ruky, jak dobře nadimenzoval něco pro budoucí rozvoj, jestli ty vysloužilé díly může použít někde dál v rodině...

Průběžnou obnovu bych rozdělil do pěti nebo šesti částí, které se dají při troše snahy a přemýšlení dopředu dělat průběžně a nezávisle třeba ob generaci:
  • CPU + deska a RAM (ale u ní se dá měnit kapacita jako volitelně další bod)
  • Grafika
  • Úložiště
  • Zdroj
  • Bedna + příslušenství
5
Studium a uplatnění / Re:Má smysl dělat manažera?
« Poslední příspěvek od to_je_jedno kdy 07. 11. 2024, 20:44:44 »
Projektak je taky "manažer", liniak pro 5 kamosu devu je taky "manažer". A ti teda asi obecne nejedou za dve kilča, ten druhej to ma casto privazek ke sve dev praci. Takze otazka dava podobny smysl jako treba otazka "ženit se?" nebo otazka "delat na zivnost?"
6
/dev/null / Re:Kde neon neodporucam
« Poslední příspěvek od k3dAR kdy 07. 11. 2024, 20:30:11 »
Mam KDE Neon jen ve virtualu, ale:

- update = zobrazi mi to Discover - to snad neni defaultni KDE aktualizator? Ze to na pozadi resi "deb" balicky a Arch ci rpm distra maji balicky (a to jak se s nima pracuje) jine je snad logicke, kdyz je to nad Ubuntu

- co jako vsechno tam ma byt jinak? a jinak oproti Ubuntu ci Debian?

Neni jen tak "nahodou" mozna ze mas rozhasenej ten Nvidia ovladac a/nebo problem s Waylandem?

Kdyz se odhlasis a dole z KDE-Wayland prepnes na KDE-X11 (coz je asi vec Plasma6 a v FreeBSD s Plasma5 mas default KDE-X11?), tak se to chova take pomalu?

V tom virtualu sem Neon nijak netestoval, jen ho nedavno nainstaloval, ale ted prave zkousel a s vychozi Waylandem mi to umoznovalo max 1024x768 a bylo to cele vlaaacccnee, po prepnuti na X11 uz to nabizi az 4K ale LCD mam FullHD ;-) nicmene rychlost uz zda se v pohode, na to ze je to virtual s 4x vCPU + 8GB RAM na i5 8gen NB bezicim na baterku v uspornem rezimu (pres tlp: governor powersave a bez turba + v biosu pro bat take uspornej rezim)... :-)
7
Studium a uplatnění / Re:Má smysl dělat manažera?
« Poslední příspěvek od registrovany123 kdy 07. 11. 2024, 20:21:55 »
A dál už to nebudu rozebírat, ale za mě, co manager, tak to šlendrián a lhář. Gratuluju všem, co "za posledních 20 let měli samé korektní vztahy", jako se mi snažili nabulíkovt v jinačím tématu.
Dezolátní názor.

Tvůj je názor blbé ovce, co ještě neprozřela a možná že nikdy neprozře.
8
Studium a uplatnění / Re:Má smysl dělat manažera?
« Poslední příspěvek od themanfromearth kdy 07. 11. 2024, 20:07:36 »
...
Proč by nějaký vývojář šel dělat managera, když ten manager má kolikrát stejné peníze jako vývojář.
No tak dělat za 140k manažera je úplně mimo. Za ty stresy to nestojí. Jako manažer nemůže jít pod 200k
Tak predne, bezny programator vetsinou nemuze delat "managera". Tam je potreba uplne jiny set of skills.

A penize zalezi na tom, co si clovek predstavuje pod slovem manager. Asi neco jineho bude nejaky samoznavy "vedouci" it teamu par lidi neco jineho bude vysoky management v Microsoftu. Proste strelit 200k je totalni blbost.
9
Studium a uplatnění / Re:Má smysl dělat manažera?
« Poslední příspěvek od registrovany123 kdy 07. 11. 2024, 20:03:40 »
No tak dělat za 140k manažera je úplně mimo. Za ty stresy to nestojí. Jako manažer nemůže jít pod 200k

Poljak, nástup! Vysvětli mu, že je to celé jen mindsetu. A dělej.
10
/dev/null / Kde neon neodporucam
« Poslední příspěvek od fortran1986 kdy 07. 11. 2024, 19:44:06 »
Nainštaloval som si distro KDE neon. Je to ubuntu s KDE. Áno má to nový SW a najnovšie KDE čo je asi jediná výhoda. Inak to ubuntu premenované na KDE neon je divné. Všetko sa tam robí inak ako v ostatných linuxoch / unixoch. Aj update / upgrade sa robí inak.

Inak NVIDIA grafika je pomalá, a KDE je také nie úplne plynulé čo je na 16/32 jadrovom stroji s RTX4070 12GB trošku záhada.  Systém mi ponúkol upgrade na novšiu verziu, po upgrade sa začali diať veci... najprv to pridalo ďalší nový spúštací oddiel, ten pôvodný nezmazalo, ale pôvodný nefunguje. Po upgrade na novšiu verziu mi nabehlo nejaké ultra nízke rozlíšenie pritom mám 4K monitor. Neviem či to bolo 1920x1080 ale pripomenulo mi to doby keď bol štandard 640x480 :D

Mám KDE aj v vo FreeBSD 14.1 a tam je naopak všetko rýchle. Na žiadne problémy som nenarazil nepoznám stabilnejší systém. Síce tam neni KDE 6 ale KDE 5+ ale inak je to superrýchle dokonca mi tam bežia rýchlejšie aj linuxové binárky a linuxové aplikacie pre GUI (cez vrstvu linuxulator).

Takže asi popri FreeBSD nainštalujerm znovu arch, alebo Kali linux ktorý síce slúži na penetračné testy ale čo tam po tom. Vo Windowsovom WSL mi to funguje dobre, tak skúsim aj normálnu inštaláciu Kali linuxu.
Stran: [1] 2 3 ... 10