Proč bych proboha dělal takový nepořádek mapování? Když už desítky let je prioritou UNC cesta, asi deset let DFS?! Když už musim mapovat shares, tak si snad pohlídám, abych v tom neměl takový šílený hokej, jak píšete.
To ani nemusíš. Ono úplně stačí, když nějakej jantar udělá mnohaúrovňovou strukturu složek, vylepší to diakritikou, a pak se nad tím pokusíš spustit nějakou konzolovku, ideálně ještě v nějakým dávkovým řetězci, kde se operace budou lišit podle toho, na který složce je budeš provádět = budeš potřebovat ty cesty nějak filtrovat. Dostaneš to v různým kódování nejen podle toho, jestli to spustíš přes CMD nebo PowerShell, ale bude se to často lišit i podle verze systému a jestli to budou wokna 64bitový nebo starý 32bitový desítky, 7/2008, nebo XP/2003. A jako bonus se to bude lišit podle toho, jak má dotyčnej uživatel, pod kterým se to spustí, nastavený regionální nastavení. A kdyby to nebylo málo, tak se to ještě umí lišit podle toho, jestli to spustíš z CMD spuštěnýho interaktivně (tzn Win+R, CMD.exe, <tvoje_dávka>.cmd), nebo jestli <tvoje_dávka>.cmd spustíš z něčeho, co už běží.
A další veledílo jsou komprimovaný složky, kterejm ve 2024Q4 s velikou slávou přidali podporu RARů a 7z. Ono to totiž umí jen některý komprimační metody a vůbec to neumí zaheslovaný archivy, což by byl ten menší problém. Ten větší problém je, že to má daleko větší omezení hloubky vnoření struktury složek v archivu, než ty origo archivátory, takže se ti může stát, že i když si při balení originálním 7zipem dáš bacha abys to nezahesloval a nepoužil LZMA2 na Ultra do solid archivu s blokem větším než tuším 1GB a slovníkem větším než 128MB, tak to na druhým konci samotnejma Windowsama stejně nerozbalíš, protože máš přešvihnutou maximální očekávanou hloubku vnoření nebo délku cesty uvnitř archivu, nebo nějaký podobný srandičky.
Poslední příspěvky