5
Předně, je extrémně nepravděpodobné, že by někdo řešil legálnost jednotlivé instalace Windows. Takže cokoliv se zde napíše, je spíš diskuse teoretická, o tom, jak by to mělo být správně.
Druhotné užití softwaru obecně v EU použít lze, ale klade to na Vás určité nároky. Prvním případem byla firma, která prodávala licenci tuším k Oracle, kterou měla pořízenou pro sebe, a už ji nepotřebovala. Tato firma nabídla licence k druhotnému prodeji s tím, že novému nabyvateli poskytla dokumentaci potvrzující její licenci a její rozsah, dále pak prohlášení a potvrzení, že prodáváné licence dál sama už nevyužívá.
Za těchto velmi specifických podmínek dospel Soudní dvůr EU k rozhodnutí, že takovýto přechod licence (prodej) je v pořádku a autor ho nemůže omezovat.
Potíž současných druhotných licencí je především v tom, že k nim nemáte poskytnutý ten "rodokmen" - tedy, kdo danou licenci koupil, jaký typ licence to byl, jak přecházela přes další osoby až k Vám. Kdyby - čistě hypoteticky - došlo k nějakému sporu, bylo by na Vás prokázat, že je licence v souladu se zákonem.
Následně byste patrně tahal za kratší konec v tom, že o licenci nevíte vůbec nic kromě toho, že jakási firma Vám ji prodala. A nyní by přišlo to zajímavé: velmi pravděpodobně byste nedokázal prokázat, že užívate produkt v souladu s licenčním ujednáním, ale zároveň by se dalo argumentovat tím, že jste konal v dobré víře a byl jste podveden. Suma sumárum, nejhorší, co se Vám může stát je to, že budete muset dokoupit legální licenci v momentě, kdy se dozvíte, že žádnou legální licenci nemáte. Ale patrně Vám nehrozí žádný postih (pokuta, nedejbože trestní stíhání) za to, že byste někoho záměrně poškozoval.
Na to, abyste mohl dobrou vírou argumentovat, nikomu neukazujte tuto diskusi, protože tím, že jste si vyžádal rady, nyní už víte, jakou míru obezřetnosti máte dodržovat, a tudíž už ztrácíte možnost hovořit o dobré víře při nákupu druhotné licence.