Poslední příspěvky

1

Vývoj / Re:JavaScript vs. TypeScript: rovnaký alebo rozdielny jazyk?

« Poslední příspěvek od Mlocik97 kdy Dnes v 14:26:29 »

Zatiaľ sa asi len zhodnem že toto je skutočne subjektívny pohľad a vidím že každý má iný pohľad na jazyk a chápanie termínu "programovací jazyk" že čo to vlastne znamená.

2

Vývoj / Re:JavaScript vs. TypeScript: rovnaký alebo rozdielny jazyk?

« Poslední příspěvek od Mlocik97 kdy Dnes v 14:24:18 »

Ak sa budete hlásiť na job, kde budú požiadavky veľmi dobrá znalosť TS, nepochodíte s tým, však ja viem JS, to je to isté...

Tak to potom JavaScript vývojári taktiež nie sú JavaScript vývojári ak nevedia proxy objekty, generátory a symboly. Chápem čo sa snažíte povedať, bežne na ponukách pracovných pozícií sa JS a TS berú ako 2 jazyky, ale aj v obchodoch sa berie že paradajka je zelenina, no ja asi pozerám z botanického pohľadu kde je to ovocie.

3

Vývoj / Re:JavaScript vs. TypeScript: rovnaký alebo rozdielny jazyk?

« Poslední příspěvek od Mlocik97 kdy Dnes v 14:05:27 »

Percentuálny rozdiel v syntaxy a API medzi JS a TS vidím asi taký ako medzi JSON a JSON with comments (JSONC). A tiež by som povedal že je to stejný formát prakticky.

4

Vývoj / Re:JavaScript vs. TypeScript: rovnaký alebo rozdielny jazyk?

« Poslední příspěvek od Mlocik97 kdy Dnes v 13:57:43 »

Typ dat je pouze konvence. Je pouze věcí konvence, zda třeba řada čísel v paměti je "jen" pole čísel s pevnou délkou nebo jde o řetězec s pevnou délkou. Takže ano, může mít typy, které JS nemá. Protože z hlediska jazyka jako takového ten typ je daný v podstatě jen tou deklarací. Anotancí. Konvencí.

A ano, je to samostatný jazyk. Jazyk právě těch typových deklarací. Má definovanou syntax, vyjadřovací prostředky, scope. Nic, čím by se lišil od ostatních domain-specific jazyků v něm není. A přesně v místě, kde se napojuje na JS tak tvoří univerzální jazyk spolu s ním. Ten je sice JS blízce příbuzný ale atokonto těžko může jít o tentýž jazyk.

Tolik prostá neformální logika.

Zaujímavý pohľad, asi z tohoto pohľadu máte pravdu, i keď ja skôr chápem jazyk ako špecifikáciu syntaxe a API. Tie typové anotácie majú rozdielnu syntax ako @type vs :, teda JSDoc vs inline, ale už popis typu samotného, nie len "oddelovač syntaxu logika vs typová anotácia", je taktiež zhodná, v podstate v @type {X} za X môžem napísať ľubovoľný TypeScript výraz resp. definíciu typu. Kľudne aj <T extends boolean>(val: T) => T extends true ? A : B a je to v JS valídne (keďže je to v podstate komentár, ale má efekt na tooly). Je to podobné ako dokumentačná syntax v C# napríklad.

takže síce syntax "oddelovača" je iná, v podstate syntax sugar, tak stále neviem prečo by sa JS a TS brali ako samostatné jazyky... lebo môžeme argumentovať že __builtin__* medzi CLang a GCC sú tiež rozdiely. Koľko % rozdielov definuje kedy to môžeme považovať za iný jazyk je už asi subjektívne.

5

Vývoj / Re:JavaScript vs. TypeScript: rovnaký alebo rozdielny jazyk?

« Poslední příspěvek od Mlocik97 kdy Dnes v 13:48:49 »

Sú to podľa mňa jednoznačne dva rozdielne jazyky. Ak sa naučíte JS, neznamená, že budete ovládať TS. Ten typový systém je dosť komplikovaný.

Ak sa budete hlásiť na job, kde budú požiadavky veľmi dobrá znalosť TS, nepochodíte s tým, však ja viem JS, to je to isté...

Lenže ten typový systém mám aj v JS, len ho treba povoliť v jsconfig.json, stejne ako u TS v tsconfig.json. Bez nich to nemá efekt. S nimi to má efekt v oboch jazykoch. Rozdiel tu teda nie je.

6

Vývoj / Re:JavaScript vs. TypeScript: rovnaký alebo rozdielny jazyk?

« Poslední příspěvek od Mlocik97 kdy Dnes v 13:46:42 »

Pokud vím, tak JS není podmnožinou TS, jelikož se některé konstrukce interpretují jinak:

https://news.ycombinator.com/item?id=18942886#18944467

Stejně jako C není podmnožina C++, pokud se něco v posledních letech nezměnilo.

Toto je taký rare-case, prakticky v dobe prettieru a ESlint neexistujúci, keďže by to nepotrebnú zátvorku odstránilo,... že neviem či toto je argument na potvrdenie rozdielu medzi jazykmi i keď súhlasím nad týmto špecifickým rare-case som ani neuvažoval že jedna syntax môže znamenať 2 rozdielne veci v JS a TS. I tak tie rozdiely sú minimálne.

7

Sítě / Re:Venkovní síťový kabel na 300 m a 1 Gbit

« Poslední příspěvek od František Ryšánek kdy Dnes v 13:09:36 »

Při rekonstrukci střechy jsem osadil bleskojistky od Broka a přivedl jsem k nim žlutozelenou licnu něco jako 10 nebo 16 mm2

Zeptám se - tedy na půdu jste dotáhl tu licnu odněkud z přízemí baráku, z té hlavní zemnicí sběrnice? Jak se tohle vlastně řeší u starších domů? Díky moc!

Pardon tenhle dotaz jsem přehlédl...

Protože jsme měli v tu chvíli elektro stoupačky ve vchodech pár let po rekonstrukci, a stoupací žíly mají průřez snad 25 mm2 (určitě ne míň než 16) tak jsem si vzal zem ze žlutozeleného můstku v nejvyšším patře.
Pokud bych tuhle možnost neměl, tak správná varianta je, uzemnit to na hlavní ekvipotenciální přípojnici (žlutozelenou uvnitř) na patě baráku = u nás je to v přízemí. Předpokládám, že existuje alespoň pospojení mezi vnitřní ochrannou zemí a uzemněním vnějšího hromosvodu (které má odpovídající parametry) - pokud toto není zajištěno, měl byste řešit ještě taky uzemnění pro hromosvod :-/ a ne, jedna tyč zatlučená do země to neřeší.

Dehnova bible cituje EN62305 v tom smyslu, že pokud máte anténu na střeše v ZBO 0b = ve stínu vnějšího hromosvodu, a dodrženo bezpečné oddálení, mělo by stačit uzemnění bleskojistek 4 mm2 mědi. Mám k tomu nějaké svoje náčrtky zde. Pokud je anténa v ZBO 0a = není zastíněná vnějšími jímači, tak 16 mm2 mědi - což je zároveň minimální dostatečný průřez mědi na jednotlivý svod vnějšího bleskosvodu. Prakticky "nouzově nahrazujete hromosvod". Uvedená čísla platí pro nejvyšší třídu/stupeň bleskové ochrany (norma jich rozlišuje několik) = v nižších třídách by teoreticky stačil menší průřez, ale já radši počítám s horším scénářem. Na okraj: všimněte si, o kolik větší průřez musí mít svod z oceli, a zejména z nerezu :-) Nerez má překvapivě vysoký měrný odpor.

8

Server / Re:Blokace domén začínajících danými znaky

« Poslední příspěvek od Křestní jméno Příjmení kdy Dnes v 12:50:31 »

ten dnsmasq-regex se mi zamlouvá, kéž by existoval i dnmasq-cname....  Zkoušel někdo, zda to funguje stabilně, nezatuhává démon?
A dodám, že domény ukazují pouze na ip adresy, pročež nějaká chytřejší logika(cname) nejde použít.

Rozvedl byste prosim myslenku s chytrtejsi logikou?
 
Na zablokovani dns dotazu totiz staci i velmi jednoduche nftables pravidlo, ktere dotaz tise zahodi.
Pripadne ho muze presmerovat treba na jinou instanci dns serveru, kde muzete delat s odpovedi psi kusy.
Zalezi pouze na predpokladane zatezi.

9

Sítě / Re:Venkovní síťový kabel na 300 m a 1 Gbit

« Poslední příspěvek od neregistrovany kdy Dnes v 12:21:49 »

Děkuji za vaše potvrzení faktu, že tato technologie funguje převážně bez ochran ;-)

Unáhlené zobecnění?

je u toho smajlík

10

Sítě / Re:Venkovní síťový kabel na 300 m a 1 Gbit

« Poslední příspěvek od neregistrovany kdy Dnes v 12:21:13 »

Děkuji za vaše potvrzení faktu, že tato technologie funguje převážně bez ochran ;-)

Unáhlené zobecnění? základní pojištění často platí jen na přímý úder a přepětí mají zvlášť (protože pravděpodobnost je samozřejmě vyšší).

Můžu se zeptat kdo a jak bude pro pojišťovnu stanovovat, zda šlo přímý zásah, přepětí, boční kanál či něco dalšího?