Jedna věc je to, že Stát je špatný hospodář. Druhá věc je lhát o tom, že nějak strašně moc trpíme, a že nežijeme v přepychu, a že by se to celé mělo rozbít podle něčích nereálných a nefunknčních představ, jen kvůli tomu, že je někdo blbej a nemá rozhled.
Jedna věc je, že se tu (zatím ještě) máme dobře (navzdory všemu). Druhá, ale neoddělitelná věc je, jestli se s násilně vybranými penězi (daněmi) hospodaří rozumně - což se u nás neděje ani náhodou.
Oddělitelná neoddělitelná: hospodaří se nerozumně, to nikdo nepopírá.
Společnost se ale rozděluje na blázny, kteří kvůli této neefektivitě chtějí všechno rozbít a zničit a schovávájí to za velkohubá prohlášení, že jsou tyto peníze vybírána násilně...
... a mezi těmi, kteří nechtějí žít v zemi jako je Nikaragua.
To vypadá na dost zásadní nepochopení. Že stát vybírá daně násilím, je prostý fakt, nikoliv velkohubé prohlášení. Však si zkus ty daně neplatit, když si řekneš, že stát je hodný a nikoliv násilný, a až půjdeš do chládku, můžeš rozjímat o tom, jestli tam sedíš dobrovolně nebo ne :-).
Nicméně podstatné je, co a jak se z těch daní platí, rovněž je podstatné, jak nesmyslně se stát zadlužuje. Osobně nemám nejmenší problém daně platit, pokud uvidím, že jsou alespoň z podstatné míry rozumně využity (což ale v současném systému založeném mimo jiné na přerozdělování a dotacích opravdu nehrozí). Stejně tak nemám problém platit jistou formu zdravotní daně (i když se můžeme dohadovat, jestli za to dostávám dost nebo ne), a jsem smířen i s tím, že já zaplatím víc a nikdy to nevyčerpám (což je vlastně nakonec dobře, když to nebudu potřebovat) a z "mých" peněz se dostane péče někomu jinému, kdo to potřebuje víc. Podobně jsem tak nějak smířen s průběžným důchodovým systémem, byť o jeho efektivitě si nemyslím kdo ví co a rozhodně nepočítám s tím, že bych se na něj měl ve stáří spolehnout. Z dalších oblastí, které nyní zajišťuje stát, jsem všemi deseti pro bezplatné školství, ale tady už to trochu drhne v tom, co se tam vlastně učí a jaké jsou nároky na absolvování středních a vysokých škol a jaké je zastoupení studentů na jednotlivých oborech (nepotřebujeme houfy ekonomů, politologů, sociologů a specialistů genderových studií, zato zoufale podceňujeme technické obory, a to nakonec už na úrovni odborných učilišť).
Osobně nemám problém s tím, co jsem uvedl výše, plus základní infrastruktura k tomu, ale do zbytku ať stát zasahuje co nejméně, a ZEJMÉNA ať se laskavě pořád necpe do života jednotlivců, živnostníků a (zejména) malých a středních podnikatelů (korporát ať naopak má pod drobnohledem, tam je to žádoucí) a nemá potřebu čím dál tím víc všechno regulovat, všechno sledovat a do všeho kecat. Takhle jednoduché to je.
Omlouvám se za rozsáhlé OT, opravdu by bylo nanejvýš vhodné se vrátit k původnímu tématu, tj. v jaké jiné zemi než ČR by se žilo dobře.
Poslední příspěvky