Poslední příspěvky1
Studium a uplatnění / Re:Poměr cena vs. výkon u seniorních vývojářů
« Poslední příspěvek od Neslušný kdy Dnes v 02:46:45 »Citace
Na druhej strane senior, ktori je na projekte uz 10 rokov ma tuto vec v malicku. Hned vie, co treba zdebugovat
Pokud je ale na projektu 10 let a pořád to nenapravil tak, že musí debugovat, bez milosti bych ho jako manažer propustil. Pokud bych byl vývojář, který to zná jako své boty, prostě bych řekl manažerovi: „Přepisujeme, nebo odcházím.“
Jak mě jednou řekl kamarád:
Citace
Kompromis je ta nejhorší volba, která lze zvolit.
A kecy o tom, že se to nevyplatí... buď je to kritický systém, nebo není.
Když to není kritický systém, pak se daný vývojář špatně „zaháčkoval“ a měl by urychleně něco změnit.
Svět se změnil, stal se brutálním – díky extrémní konkurenci a tlaku dodat co nejvíc za co nejméně peněz – a hlavně kvůli splnění KPI, aby byly bonusy... přes to nejede vlak!
V IT dělám přes 21 let, prošel jsem kdečím, ale nikdy jsem neakceptoval status quo.
Ano, jsem přesně ten vývojář, co každé 2–3 roky mění práci. A ano, dělám to, protože MD rate roste každé 2–3 roky tak, že bych byl blázen zůstávat za ty „hezké“ drobné, které dávali dřív.
Ty breky lidí, že za tak krátkou dobu nic nedodám, bla bla bla...
Lidi, co děláte víc jak 3 roky na jednom místě u jednoho zaměstnavatele/zákazníka, proberte se prosím!
Nastudujte si, jak vás vnímají HR a firma – ne jak se vnímáte vy sami.
Mě vnímají firmy jako někoho, kdo za dost peněz dodá aktuální technologie v kvalitě dostatečné pro budoucí vývoj.
Nic víc ode mě nechtějí, ba naopak to tak vyžadují.
Jo, nemají mě rádi, když chci dodávat nadstandardní kvalitu, ale to je muj boj.
Lidi, co to dělají se mnou a zůstávají třeba 5 a více let, firma vnímá jako levnou pracovní sílu, kterou si „uzamkli“ do své zlaté klícky a sem tam jí přihodí trochu zrna navíc.
Čest firmám, které jsou férové, ale v těch jsem neměl štěstí pracovat.
Byznys je klíčový. Ne já, ne vy, drazí kolegové vývojáři.
Pokud máte pocit, že je to jinak, jste na špatné koleji, která se jednou potká s koncem tratě – a nebude to hezký pohled.
Citace
Ako by ste si cenili seniora v takejto praci? Imho je na nezaplatenie, ze dokaze dennodenne robit archeologiu a dokaze nenapisat ani riadok javadoc-u a pripadne nezmenit ani jednu podmienku, ktora je evidentne zbytocna, ale kopirovat ju dookola dalej a dalej... Napriklad.
Z toho čiší teorie o místním kapovi. Tedy taky vyhodit, protože:
- Javadoc se nepíše, pokud nejde o framework nebo knihovnu. Kód se strukturuje tak, aby byl samovysvětlující – tedy i juniorní vývojář by se v něm měl snadno zorientovat.
- Kód je živá věc. Pokud je to archeologie, už to ani není „omývání mrtvoly.“
- Pokud jde o kritický software, peníze na přepis se vždycky najdou. Jenže pak by se daný vývojář asi naštval a snažil se vzít kramle. Takže ho radši dusíme, dokud to jde, a když odejde, budeme mít výmluvu, že za to celé může on. A najdou se peníze, o kterých se „omývači mrtvol“ mohlo jen zdát.
Lidi, uvědomte si, že pokud firma vydělává, musí platit daně.
Zaměstnanci jsou daňově uznatelný náklad... stejně jako licence nového softwaru i s podporou, která vyřeší případný odchod „nepostradatelného“ člověka.
Firma se na vás při první příležitosti vykašle a nahradí vás bez mrknutí oka, protože musí. To je její cíl.
Vím, že se to čte dotčeným lidem těžce. Vážení kolegové, byl jsem tam taky. Pak jsem dostal „wake-up call“ a změnil celé smýšlení o sobě i o těch, co mě platí.
A jako bonus si teď můžu koupit něco, co má větší cenu než peníze celého světa – zážitky, které bych nikdy neměl, kdybych se podřídil a sklapnul patky tak, jak si o mně mysleli na HR, tak bych asi už v IT nebyl, radši bych dělal svářeče.
Disclaimer: Nejsem normální vývojář.
Všímaví lidé si toho rychle všimnou, zatímco ti méně bystří (nebo zahledění do sebe) mě považují za arogantního.
Raději se bavím s testery než s ostatními vývojáři, a business si pečlivě předcházím – zato projektové manažery (PM) a Scrum mastery rád ignoruji v tom, co chtějí, a dělám to, co chce business.
Nedělám tuhle práci proto, aby mě měli lidi rádi – dělám ji, protože mě za to platí.
A platí mě za to, že mě nikdo nemusí vodit za ručičku a že sám přicházím s řešením problémů, které ostatní zatím nevidí.
