Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - František Ryšánek

Stran: 1 ... 64 65 [66] 67 68 ... 90
976
Sítě / Re:Domácí síť - nedostatek GbE portů v routeru
« kdy: 06. 06. 2019, 14:22:56 »
Ještě v příloze fotka aktuálního D-linku a ořízlý screenshot, co všecko má v menu (jenom první a druhé patro).
Ten switch je namontovaný "svisle stranou" na noze stolu v labu, za použití originálních 19" rackmount uší otočených o 90*. Takto namontovaný switch má skrz pasivní větrací otvory optimální přirozenou samotížnou konvekci (nemá ventilátor) a pokud by měl nepřipojené porty, tak mu nebude sedat prach na dno RJ45 zásuvek. Pokud mohu soudit, tak se tahle generace hardwaru už prakticky nehřeje. Tzn. je to tiché. A funkcí to má jak Kabrhelová blahé paměti.
Instalujeme přes to image operačních systémů = nemáme na to nijak drastické nároky.

Rodina DGS-1210-xx má za sebou už několik generací. Průběžně se mění osazení a sada fičur. První varianty třeba uměly zobrazit tabulku MAC adres jenom per port, takže bylo žůžo, hledat konkrétní MAC adresu na 24portovém switchi. Dneska už se zobrazuje jediná veliká tabule napříč všemi porty. Původně byly switche značené DGS-1210-24 s tím, že 2 nebo 4 porty byly "kombo" gigabit RJ45+SFP slot. Pak došlo ke změně, vizuelně tentýž switch se přejmenoval na DGS-1210-28 s tím, že ty 4 SFP sloty byly nezávislé (žádné combo). Dneska pokud mohu soudit existují na trhu jak DGS-1210-24 tak DGS-1210-28 (analogicky -16 a -20) s tím, že každopádně všechny porty jsou nezávislé, ale varianta s "vyšším číslem na konci" má ve firmwaru pár pokročilejších fičur navíc (tuším textovou konzolu a možné nějaké obskurnější L3 schopnosti). A na hloubku mají ty dnešní kastle asi půlku toho co před pár lety, a mnohem míň topí. Do starých jsem si po repasi kondíků přidával ventilátor, u dnešních už není důvod.

Pokud se týče hlučnosti, tak nejvíc žere a topí diskový box. Čím větší storage, tím míň si výrobci lámou hlavu s hlukem. Každopádně NAS a switch na 10Gb budou pravděpodobně hlučnější než hardware na 1Gb. Gigové síťovky už dávno nemají chladiče, ale 10Gb síťovky bych možná bez nuceného průvanu ve skříni dodnes radši netrápil. A souhlasím s kolegou CzechSysem že 10Gb hezky na SFP+ a optice, jak ho pámbůh původně stvořil, je ta správná cesta - nejmenší riziko ohavných překvapení, zejm. pokud si dáte záležet aby transceivery měly v pořádku obsah SPD EEPROM.

977
Sítě / Re:Domácí síť - nedostatek GbE portů v routeru
« kdy: 06. 06. 2019, 13:48:14 »
...omlouvám se že budu "opakovat po ostatních", mám tenhle příspěvek rozepsaný už asi půlden a mazat se mi to nechce... :-(

Máte krásnou jednoduchou topologii. (A hezký přehledný náčrtek.)
Pokud Vám došly porty, prostě přidejte vedle Omnie další malý switch.

Pokud byste do toho chtěl jít rameny, tak v jedné z obou místností minimalistický 19" rozvaděč (nebo jenom 2U-3U open-frame držák), 19" CAT6 patch-panel a vydrátovat hezky hvězdu do obou místností do zásuvek. Vedle toho centrálního patch-panelu nějaký menší 19" switch. Osobně bych vzal levný D-link (DGS-1210-* series), ale já si v něm po pár letech umím vyměnit kondíky.
19" sestavička se striktní drátěnou hvězdou a managed switchem bude mít lepší štábní kulturu než vrabčí hnízdo ze superlevných SoHo krabiček. Ostatně ona ta Omnia taky nebyla zrovna superlevná. Už jste někdy hledal chybu v daisy-chainu levných unmanaged switchů?
Vlastně to nemusí být ani 19", nemusíte to ranžírovat drátem do patch-panelu a zásuvek, nemusíte lištovat, jestli Vám to přijde overkill tak si natahejte licnu v koutě za skříněmi a nakrimpujte rovnou RJčka... ale doporučuji to stáhnout fyzickými dráty všecko do jednoho bodu a použít aspoň základní websmart switch. Když něco nefunguje, mrknete na stav portu, počítadla errorů, tabulku naučených MAC adres a jste doma.

Ohledně nápadu "ulehčit routeru"... myslím si správně, že má Omnia zabudovaný malý VLANový switch, jak je ve větších WiFi APčkách zvykem? Tzn. provoz bridgovaný na L2 navzájem mezi LAN porty není forwardován softwarem, ale propadává mezi porty přímo. Tzn. jenom tím že necháte LAN porty nevyužité a "offloadnete" L2 switching na externí switch, ještě nijak neulevíte zátěži CPU na Omnii. CPU se týká jenom L3 forwarding mezi LAN a WAN. A vlastně taky L2 bridging mezi LAN a WiFi (protože tam není přímý propoj v hardwaru) včetně případné priorizace.

Ohledně přenosů skrz WAN uplink, tam máte úzké hrdlo 100 Mbps, což by Omnia při rozumném mixu provozu měla zvládnout uroutovat (pomocí CPU, nevím o tom že by Turris měl nějaký HW offload L3 forwardingu) a úpravou topologie LAN tomu každopádně nepomůžete.

Jak už psal kolega Šilhavý, bundlovat L2 porty má smysl na serveru, který je vytížený větším počtem klientů simultánně. V malé domácí síti bych to neřešil.

Ohledně priorizace... 802.1p umí překvapivě většina "aspoň trochu managed" switchů, dokonce často umí i mapovat IP DSCP (DiffServ) třídy do svých L2 front. Resp. 802.1p třídy respektují i mnohé dnešní unmanaged switche, hledejte v datasheetu. Čipsety switchů často umí v hardwaru jenom 4 priorizační fronty per port, do kterých se mapuje 8 úrovní 802.1p a na požádání taky IP DSCP. Pokud skrz LANku jedete nějaký HDMI extender a máte pocit, že priorizace dává smysl, měl byste se především pídit, zda koncové krabičky extenderu umí generovat provoz rovnou s 802.1p tagem nebo s DSCP třídou. Jinak jsem na switchích vídal taky možnost, nastavit frontu nebo 802.1p prioritu podle ingresového portu (pokud koncové zařízení neprodukuje 802.1p tagy ani IP DSCP), ale nechci tvrdit, že toto umí low-end websmart D-link.

"Výkonný víceportový router" je kravinimum. Rozdělte ty dvě funkce od sebe. Potřebujete 1) WAN router (průchodnost do internetů laďte podle Vaší potřeby, podle mého Omnia je dost luxusní zařízení) a 2) prvek s velkým počtem L2 portů pro LAN se jmenuje *switch*. A ten switch nemusí být žádné ultra dělo. Libovolný hardwarový switch Vám utahá i poměrně výkonný L3 router, výkon v Mbps i Mpps je u switchů o řád výš za nevelké peníze. Pokud byste chtěl hrotit průchodnost mezi střižnou a NASem, uvažujte o 10Gb Ethernetu, nebo si pořiďte ke střižně direct-attached storage box. Bejvaly na trhu malé boxy připojené přes PCI-e, dneska zřejmě móda externí PCI-e vyvanula a tahle koncepce možná přežívá jenom v podobě "sběrnice Thunderbolt". Areca už pár let dělá kompletní storage boxy - včetně modelů s Thunderboltem a dokonce USB 3.1. Nebo samozřejmě přes SAS, ale to už trochu leze do peněz. Ještě odkaz na jedno nezávislé a konzervativní storage hračkářství.

Ještě k 10Gb Ethernetu... pořád ještě to není úplně levná technologie. Jsou k vidění některé konkrétní značky síťovek, které jsou citelně levnější než slavní výrobci co drží ceny nahoře. Mám taky odkaz na jedno nezávislé síťařské hračkářství... Pravda je, že switche s 2x 10Gb uplinkem a hrstí 1Gb portů už nejsou nějak extrémně drahé. Případně pozor na různé varianty fyzické vrstvy: prázdná SFP+ šachta, 10GBase-T, duplex LC optika (vnější rozhraní SFP transceiveru), starší CX4 metalika už není moc k vidění... Cenově příznivě by mohly vycházet pasivní metalické kabely "SFP to SFP", ale bacha na podporu v konkrétních switchích a síťovkách, a taky na reálnou chodivost. Není tam galvanické oddělení, tzn. mohou přijít ke slovu nějaké ty zemní smyčky apod. Ve srovnání s tím 10GBase-T má signálová trafa, běží po "normálním twistu" a v kabelech není SPD EEPROMka (potenciální zdroj nekompatibility).
U 10Gb Ethernetu můžete mít trochu problém, vyždímat ze sítě skutečně 1 GBps. Chce to jumbo frames a i potom to OS na střižně nemusí úplně stíhat... obecně "direct attached" storage (PCI-e, SAS) se nechá ke špičkové průchodnosti přemluvit snáz.

978
Studium a uplatnění / Re:Rozbitá záda, karpály
« kdy: 04. 06. 2019, 13:08:23 »
Za sebe z toho mám zatím takový pocit, že dost blbá kombinace je sedavé zaměstnání + rodina (malé děti). To pak člověku zbývá záporný čas byť třeba jenom na chůzi pěšky. Co člověk nenatrénuje před dětmi, to pak při dětech už nedožene - pokud nemáte kliku na sportovně nadané děti (nebo vyjímečně trpělivé, protože vydržet vsedě pár hodin v Croozeru je pro pasažéra trápení). A začínat se hejbat po čtyřicítce je taky spíš už pozdě.

Že trochu jezdím na kolečkových lyžích už jsem psal. Je to zřejmě hodně dobré na hrudní páteř, křížová oblast a kyčle to přinejmenším dobře tolerují (mám pocit, že jim to taky trochu pomáhá - určitě víc než běh nebo kolo). Bohužel poměrně rychle začnete zvládat trasy jako 30 km = cca 3 hodiny čistého času na kolečkách, plus třeba 2x hodina na přesuny autem, což opět není sranda někam vecpat do programu s rodinou. Zcela jistě ne 2x-3x týdně, což je tak optimální pravidelnost jakéhokoli tréninku. Otravná je zima: protože je venku zima a dlouho tma a nejlíp žádný sníh, na kterém by se dalo běžkovat... Tejden někde na horách nárazově to rozhodně nevytrhne.

Jako doplněk stravy na bolavé klouby zkuste denně pár gramů syrové červené řepy jako menšinovou vedlejší přísadu v nějakém zeleninovém nebo ovocném salátu s neutrálním/neškodným základem. Samotná řepa je zřejmě dost "těžká do žaludku" - poživatelná po převaření. Antioxidanty v ní obsažené zřejmě tlumí zánětlivé procesy (včetně revma).

979
Studium a uplatnění / Re:Rozbitá záda, karpály
« kdy: 04. 06. 2019, 12:42:22 »
Dnes pracuju doma a mám něco podobného: žádné kancelářské křeslo, nic podobného. Je to normální křeslo do obýváku, akorát polohovatelné...

:-) nějak takhle jsem v minulém století ve svém rodném domě gamesil. Olítané staré křeslo po babičce s dřevěnými loketními opěrkami, měkkým polstrováním a dost zakloněným opěradlem. Neměl jsem ani opěrku pro hlavu. Klávesnice prakticky na klíně, obě ruce podepřené...

V téhle poloze bych měl strach o deformaci horní hrudní páteře (mezi lopatkami) směrem k hrbu, a bohužel to odlehčení myslím nebude ku prospěchu "páteřnímu svalovému korzetu" ani v křížové oblasti, na kterou spousta z nás trpí... Jinak že je to pohoda, o tom žádná :-)

A osobně mám taky radši displej dál od obličeje a větší pixely, ale o tom jsme se tu už zhádali někdy dřív, navíc v době 4k rozlišení a dynamického škálování celého GUI ani ty větší pixely už nejsou potřeba.

980
Sítě / Re:Kde je „nejvyšší patro“ internetu
« kdy: 29. 05. 2019, 21:25:58 »
"Promenlive kvalitni DLS"

Nejvice promenlivou kvalitu jsem zazil prave na wifinach sousedskych sitich (obecne nic proti nim)

:-) a tak jistě... Taky jsem měl doma dlouhá léta venkovní wifinu. Ano občas to padalo, ale stálo to asi 400 měsíčně a jelo to několik megabitů, oproti tehdejšímu DSL s pár stovkami kbps a FUPem. A mám tu velikou kliku, že si u nás konkurují dvě kabelovky a v dnešní době VDSL. A kdo chce opravdu šetřit, tak nejlevnější wifinář chce asi stovku měsíčně...

"zkostnatela kabelovka"

Posledni verze DOCSIS dava na jednom sdilenem segmentu tusim 10 Gbps a dalsi verze budou nasledovat, co vam na tom prijde "zkostnateleho"?

No řekněme to, že se to dál snaží ždímat ten koax. Multi-drop technologii. Je to na mé straně asi okrajový akadmický názor.

A pak jsem zahlédl pár vesnických kabelovek, které kdysi postavila napůl svépomocí vesnice, pak je převzal do provozu komerční subjekt, a když se místní po 20 letech ptají na internet, tak to vypadá, že to komerční kabelovka radši zruší, než by ten rozvod rekonstruovala... Jistě, v rovině business plánu se jí asi není co divit.

10 Gbps v kabelovce? :-O Aha... předpokládám že to je úhrnný výstup headendu, který spřáhne/obslouží paralelně několik 8MHz kanálů v CCIR resp. CATV rastru. Moment... to by těch kanálů muselo být asi 200 :-O ? To poteče rozvodem pásmo asi 2-2.5 GHz ? Není to úhrn za několik (mnoho) fyzických portů na headendu?
Určitě to umí běžet větší šířku pásma na "nosnou" než 8 MHz, to už umí tuším dnešní hardware. Nečekám že se klientské modemy budou umět na tak široký tok (10Gb) pověsit, ale že headend si je rozbalancuje mezi více "nosných". To skutečně nezní špatně :-) Pokud je rozvod v dobrém stavu (nejsou tam duchy) tak je koax docela dobré médium - ostatně DOCSIS i DVB prakticky rovnou najely 256QAM, protože na odstup šumu je v koaxu relativní spoleh, zatímco DVB-S začlo opatrně v QPSK a DVB-T pro jistotu OFDM. Když o tom tak přemejšlím, takové 10GBase-T je vlastně taky "modemová" technologie, a dnešní čipy zvládají tu modulaci chroupat s příkonem v nízkých jednotkách wattů. V dnešní litografii "by to opravdu pomalu mohl mít každý doma"...

Jestli máte aktuální informace, smím se zeptat, v jakém frekvenčním pásmu jede dneska v kabelovkovém internetu uplink? (Bývalo to pod 100 MHz, pokud se nepletu. Možná dokonce pod 50 MHz. Protože to pásmo snáz procházelo "vzhůru stromem". Taky to nějak souviselo s potřebou, na zesilovačích oba směry pasivně frekvenčně výhybkovat.) A jak široký je jeden sdílený uplinkový kanál, který si naladí konkrétní CPE modem?

"vzacne frekvecni pasmo"

Uvnitr vlastnich stinenenych kabelu?? WTF ???????
No pokud srovnám koax, který při vší jeho relativní kvalitě sdílí desítky abonentů, s point-to-point vláknem nebo i twistem (posledních pár metrů), tak u mě z hlediska průchodnosti vyhrává point to point Ethernet :-D

Taky to bejvalo tak, že ten odbočkovatý koax potřeboval jednou za čas linkový zesilovač. A kumulace šumu, a vyvážení hierarchie HFC sítě atd.

Jo kdyby předsunutý DOCSIS mini-headend byl na patě baráku, a každá partaj by měla z headendu svůj vlastní point-to-point koax, tzn. hvězdicová topologie na krátkou vzdálenost, to by bylo o něčem jiném...

Už se úplně nechci vsázet, kolik žere DOCSIS modem (čip) v porovnání s SFP transceiverem, možná že to SFPčko je dneska už žravější. A samozřejmě v hvězdicovém rozvodu vlastně jeden klient živí dva transceivery.

Ale jinak jsem pochopil ze je to hejt na vsechny co nestahaji FTTH :-/

Až tolik jsem byl drsnej? To bych se měl mírnit. Navíc jsem už uplaval hodně off topic. Děkuji za zpětnou vazbu.

Mimochodem jsem zjistil, jak je to s tím "neomezeným internetem": místní FTTB operátor má jenom dva tarify: levný s nějakým shapingem, a trochu dražší neomezený. Že jsem škrt, já mám doma ten shapovaný. A ve svých potřebách se necítím omezen... Popravdě ten rate-limit je zřejmě výš, než co dá moje wifina :-D

981
Sítě / Re:Kde je „nejvyšší patro“ internetu
« kdy: 29. 05. 2019, 17:06:03 »
Nebyl by graf, ze kterého by plynula modální hodnota linkových rychlostí?

Heh edit už mi utekl... koukám že rychlost.cz po kliknutí na operátora vysype mj. sloupcový histogram, kde vodorovně je několik rychlostních pásem. Kupodivu dost vysoké četnosti mají vyšší pásma. Tady už mě napadá jediná jedovatá slina, potenciálně ohledně reprezentativnosti výběru ;-)

982
Sítě / Re:Kde je „nejvyšší patro“ internetu
« kdy: 29. 05. 2019, 16:51:07 »
Souhlas, snad jenom ještě trochu zaostřím svůj úhel pohledu:
Možná mi v minulých 15 letech jenom utekl nějaký meme...

Mam s vasim psani problem, ze je prospikovan emocionalitami jako monopolni, zkostnatele, promenlive kvalitni, pod kterymi nevim co si mam v praxi predstavit.

Ano máte pravdu, někdy to přeháním. Jednotlivě k těm odsuzujícím přívlastkům:

Monopolní měděná síť: měřeno v kilometrech nebo v počtu přípojek, kolik procent měděné telefonní kabeláže zakopané v hlíně tady má největší operátor této infrastruktury? (A kolik procent HFC má největší kabelovka?)

Proměnlivě kvalitní DSL: mluvil jsem v historickém ohlédnutí, ale souhlas, probíhá upgrade na VDSL2, které řeší rostoucí tlačenici a přeslechy v mnohapárovém kabelu - kolik je teoretické maximum? Něco kolem 100 Mbps? Po té kroucené mědi ve venkovním prostředí klobouk dolů, ale jaké procento klientů takovou modulační rychlost naváže? Nebyl by graf, ze kterého by plynula modální hodnota linkových rychlostí? A jaký bitrate je inzerovaný v reklamách? 

...koukám na rychlost.cz, bohužel výběr měst mi nepřijde moc reprezentativní, menší města a vesnice úplně chybí... ale je to jistě lepší než nic a je třeba rychlost.cz ocenit, že se jedná o nezávislou službu. A měří nad 3.vrstvou, tzn. L2 rychlost může být i vyšší než v jejich statistikách (abych byl terminologicky přesný a férový) a taky latence budou spíš "nejhorší případ". A jakožto ústečák se vlastenecky domnívám, že zrovna u nás je k vidění jedna anomálie ;-) Ale jak říkám - máme to štěstí, že jsme menší krajské město. Vzdálenosti krátké. Na venkově to DSLko taková hitparáda není. A v některých velkoměstských čtvrtích nápodobně.

Zkostnatělá kabelovka... pravda je, že je opět zázrak, co dneska dokážou skrz ten měděný odbočkovaný koax protlačit. Před dvaceti lety jsem o téhle technologii snil (a hltal jsem zmínky o jejích prvních krůčcích). Jedna z prvních kabelovek, které s tím u nás začaly, byla tuším v Kralupech. V dnešní době? Sdílené metalické médium, zejména ten hubený uplink... vzácné frekvenční pásmo. Dokonce když se někdo pustí na zelené louce do optiky, tak dost často sáhne po GEPON řešení = opět sdílené pásmo i v uplink směru, 3 dB se považují za boží útlumový budget... Ono to asi nejde jinak, žeano?
Ale ano, jde, jedna firma z kategorie kabelovek tady kolem tahá FTTB s konvenčním symetrickým ethernetem a switchem na patě bytovky, po baráku do bytů klasická metalická strukturka do hvězdy. (Dokonce jsem snad zaslechl, že už se moc nenamáhají to ořezávat nějakým shapingem = minimálně v některých domech to jede až do bytu rychlostí média. Možná šlo jenom o nějakou promo akci.) A přes celé město mám z domova skrz VPN do práce ping v nízkých jednotkách milisekund, jakožto řadový uživatel s nejnižším tarifem. Asi to není úplně malá síť, přesto pokud mohu soudit, tak je hodně slušně stabilní. Zaznamenal jsem asi dvě vlny velkého upgradu páteřních boxů = oni s tou koncepcí jedou dál, přiměřeně investují do páteře a zřejmě tu síť zvládají i správně topologicky strukturovat = zvládají růst.

A jinak, znate www.nfx.cz ??

Neznal jsem, díky, ten seznam a graf hovoří za vše. Těší mne, že jsem Vás svou opožděností k této reakci poňouknul :-)

983
Sítě / Re:Kde je „nejvyšší patro“ internetu
« kdy: 29. 05. 2019, 11:03:07 »
Tolik k "sousedským sítím" ;-)

Sousedske site prestaly masove davat smysl ve chvili, kdyz zacal byt masove dostupny rozumne rychly internet. Nikdo soudny (krome hobiku) nebude stavet alternativni internet ve chvili kdy ma dostuony ten hlavni. A hobiku je prilis omezene mnozstvi na to aby se sousedske site nejak vic "rozvinuly".

Na druhou stranu drtiva vetsina wifi-ISPku pochazi z okoli portalu CZfree.net, takze lze rict ze stavajici ISP trh byl sousedskymi sitemi spoludefinovan.

Souhlas, snad jenom ještě trochu zaostřím svůj úhel pohledu:

Možná mi v minulých 15 letech jenom utekl nějaký meme...

Všelijaké grass-roots sítě vnímám jako jednoznačně pozitivní pro šíření levného a rychlého místního internetu. Původně wifi jakožto konkurence drátěným monopolům (dial-up, později pomalé a nekvalitní ADSL, drahá mobilní data s drastickými FUPy) a nově "sousedská optika" jakožto konkurence zkostnatělé monopolní kabelovce a proměnlivě kvalitnímu monopolnímu DSL. Ty nejlepší "místní alternativní sítě" časem vyrostly / sfůzovaly do podoby středně silných regionálních hráčů. Ale pořád je to převážně o místním "retailu", řeší to poslední míli, menší svépomocné a levné sítě nemají vlastní AS = mají nutně jediného upstream ISP (který má vlastní AS a LIR).

Uniklo mi snad, že by sousedské sítě mezi sebou masivně peerovaly třeba jenom ve vnitrostátním měřítku, že by stavěly paralelní BGP mrak? Ona je nějaká "sousedská dálková konektivita"? Pak taky v těch svépomocných sítích jsou převážně koncoví konzumenti, nemají si navzájem moc co nabídnout, content pro masovou konzumaci je u velkých poskytovatelů, kteří mají vlastní ASka... takže i pro přístup k "národně vymezenému masovému contentu" (Seznam, velká datacentra apod.) má smysl jako nejnižší patro BGP peeringu asi NIX, lokálních peeringů mimo NIX myslím není mnoho...

Tuším jsem si před lety všiml jedné konkrétní "tendence k lokální integraci konzumu a poskytování obsahu v rámci AS", kdy specializovaní provozovatelé IP-based hostingů v datacentrech mají přebytek zátěže směrem ven, a poskytovatelé retailové IP konektivity mají přebytek zátěže směrem dovnitř... zaslechl jsem, že si někteří navzájem prodávali "zbytkové" pásmo (= propojovali se pronajatými okruhy na L2 a půjčovali si L3 adresní prostor), možná zkoušeli fůzovat nebo jednostranně vlastními silami "diverzifikovat" apod. Vyvážený mix zátěže ven/dovnitř možná dává lepší vyjednávací pozici právě při dohadování peeringů s ostatními.

984
Sítě / Re:Kde je „nejvyšší patro“ internetu
« kdy: 28. 05. 2019, 14:13:28 »
Podle me je skoda, ze se poradne nerozvinuly sousedske site, i kdyz proroutovat se treba do spanelska postupne skrz mesta vesnice by byla taky sranda. Mozna se struktura zmeni se satelitnim a stratosferickym internetem.

Sranda končí ve chvíli, kdy Vám kumulativní packet loss vyleze do jednotek procent. Pak Vám začnou citelně drhnout TCP přenosy a koupíte si stabilnější konektivitu. Stabilnější = blíž k tier1 a blíž ke striktní hierarchii. Striktní hierarchie má mnohem nižší výpočetní náročnost routování než obecný mesh / mrak.

V topologii internetu, kterou udržuje pohromadě globální BGP, jsou v roli uzlů autonomní systémy, hranami jsou spoje mezi nimi. Konkrétní uzel si udržuje tabulku směrovacích záznamů = IP prefixů a ke každému "next hop gateway". Uzly, které se plnohodnotně účastní globálního BGP, potřebují držet v RAMce kompletní routovací tabulku celého internetu na úrovni adresních bloků přidělovaných jednotlivým AS. Tahle tabulka neustále roste, pro IPv4 má momentálně něco kolem 800 000 záznamů (nepovím Vám, kolik set MB RAM na routeru to reálně dneska znamená). Tzn. klade to nároky jednak na velikost RAM (ta je ještě docela levná) ale hlavně na výpočetní výkon / algoritmy / HW offloady páteřních routerů. Záleží jistě taky na zátěži (kapacitě) protékajícího provozu, protože routovací rozhodnutí se dělá per packet nebo per flow... Konektivitu užírají updaty routovacích informací, které si sousední uzly mezi sebou posílají. Výpadek topologicky důležité linky znamená napříč internetem šíření docela objemné změny a přepočítávání "next hop gateway" pro poměrně velký počet uzlů.

=> Obecně plnohodnotná účast v globálním BGP vyžaduje poměrně výkonný router a tučnou a stabilní konektivitu. Což nelze úplně očekávat od "ochotníků".

Jsem dávno mimo obor, jenom si matně pamatuju, že dále býval problém, že velcí ISP měli sklon ignorovat v BGP prefixy menší než nějaká velikost - takže pořídit si miniaturní provider-independent bloček nebyla nikdy až taková výhra, jak se mohlo na první pohled zdát...

Tolik k "sousedským sítím" ;-)

985
Vývoj / Re:Asi nerozumiem sériovým portom...
« kdy: 14. 05. 2019, 22:42:46 »
Velmi teoreticky, SendInput vsunuje fiktivní úhozy do globální klávesnicové fronty. Pak ale existuje ještě možnost, poslat je v podobě "window messages" přímo konkrétnímu oknu. A jestli správně chápu, tak potom záleží na aplikaci, jestli bude klávesnicové zprávy přijímat i ve stavu, kdy nemá focus / kdy není v popředí. (Třeba notepad v takovém případě klávesnicové vstupy údajně ignoruje.)

https://www.unknowncheats.me/forum/c-and-c-/90799-send-input-active-window.html

https://stackoverflow.com/questions/10631149/ignore-mouse-click-and-send-keyboard-input-to-external-application

Ale souhlas, je to už dost přes koleno.
Napadá mě, že nějaký jednoduchý "proof of concept" (s tím injektováním kláves) by se možná dal spáchat v AutoHotKey.

A pak mě napadá, že ovladač virtuálního sériáku se vyskytuje taky ve variantě "virtuální COM napojený na socket" - ale opět podle mého není k dispozici aktuální implementace zadarmo.

986
Vývoj / Re:Asi nerozumiem sériovým portom...
« kdy: 13. 05. 2019, 11:19:03 »
Ohledně nastavení hardwaru sériových portů (UARTů) proti sobě: bacha ať Vám sedí vedle baudu, datových bitů a parity taky flow control. V pythonovém kódu vidím "xonxoff: false" - ale xon/xoff je jenom jedna možnost, jak může flow control běhat (navíc poměrně problematická). Další možnosti jsou "hardware" (aka RTS/CTS) nebo skutečně "none", jak je vidět v té "documentaci" co jste odkázal. Pokud máte proti sobě flow control none/none, tak jede sériák prakticky po třech drátech: RX, TX a zem. Pokud byste zapnul HW flow control = RTS/CTS, tak tím zajistíte odolnost proti přetečení FIFO bufferů na obou UARTech v RX směru, ale potřebujete mít fyzicky zapojené ty dva dráty navíc (RTS a CTS). A samozřejmě pokud byste měl tuhle vlastnost proti sobě navzájem rozkonfigurovanou, tak to nejspíš nebude fungovat vůbec.

Jak říkali ostatní, že se dá bavit po sériáku jenom bod-bod, tak pod Windows existuje kumpán ovladače com0com, user-space prográmek zvaný hub4com - který umí "virtuálně" vytvořit sběrnici. Můžete vzít tři a více COM portů, fyzických nebo virtuálních, a stanovit pravidla, odkud kam se mezi nimi mají kopírovat data - každej s každým, nebo nějakou omezenou podmnožinu.

Nakonec mám ale pocit, že možná špatně chápu zadání. Ten originální software co řeší "markers na sériovém portu" (Emotiv)... podle mého on je s tím headsetem nějak trvale ve spojení. Je mi jedno jak, jestli přes sériák, USB nebo jak... ale vlak proti tomu nejede. Tazatel teď IMO řeší něco jiného: vstup externích událostí do Emotivu. To je další, nezávislý, komunikační kanál. S komunikací mezi Emotiv SW a headsetem to nemůže běžet po tomtéž sériovém portu. Musí být k dispozici (další) dedicated sériák pro Emotiv, na kterém si může povídat s "námi". A ano, ten může být buď fyzický, nebo virtuální. Třeba com0com se na to výborně hodí, z jedné strany dáte Emotiv, z druhé na základní ozkoušení třeba terminál (klasický Hyperterminál bych prakticky úplně nedoporučil, spíš Putty nebo nejlíp RealTerm). A pokud dokážu vyvolat událost posláním pár znaků z terminálu, tak potom zkoušet něco programovat. BTW ono to vypadá, že com0com má víc problémů, než jenom závislost na .NET frameworku 2.0. Ten starý kernelový ovladač údajně už nevoní Windows 10. Takže buď zkusit starší windowsy, nebo koupit nějaký komerční soft, co dělá virtuální COM porty.

Trochu nechápu, proč ten drahý proprietární software neumí přijímat události přes TCP/IP. Třeba přes UDP socket. To je zcela univerzální rozhraní, základními prostředky OS, navíc multiplatformní. Není potřeba kuchat drivery prastarého sériáku do Windows kernelu.

Jako další možnost předávání "zpětnovazebních událostí" (markerů), údajně nepříliš přesnou, zmiňuje dokumentace Emotivu úhozy do klávesnice. Ty se IMO dají vsunout do bufferu softwarově, a to poměrně snadno, každopádně v user space. Zkuste hledat WinAPI funkci SendInput .
Koukám, jestli někdo nemá hotový "keyboard server" pro Windowsy, jako že by něco poslouchalo na socketu a přijaté úhozy vsouvalo do bufferu klávesnice na běžícím desktopu... jako že pro volné další zneužití. Nic takového jsem nenašel, asi nejblíž je serverová část od Air Keyboard App, což asi nebude přímo volně použitelné.

987
Sítě / Re:Malá síť pro chaty
« kdy: 10. 05. 2019, 10:53:07 »
Na 35 metrů (vzdálenost podle obrázku IMO sedí) by to mělo být obsloužitelné jediným AP, pokud jsou ty chajdy dřevěné. Důležitá věc, kterou tady nikdo zatím nezmínil: vyzařovací diagram antény. Ideální by byl nějaký 120 stupňů sektor, možná to úplně nepřehánět se jmenovitým ziskem, protože pak bude hodně ostrý (plochý) lalok ve svislém rozměru - a zřejmě to bude chtít, naklonit anténu trochu směrem dolů, aby "kolmou rovinou protínala chatky". Rozhodně se to nesnažte pokrýt vysoce ziskovou parabolou - svítí úzkým svazkem. To už je lepší nějaký menší panel, trychtýř nebo i kratší všesměrová tyč. Pak ještě: kvalitní antény nebývají dual-bandové. Protože dual-bandová anténa neladí pořádně ani v tom ani v tamtom pásmu. Proto třeba Mikrotik dělá rádia jednopásmová, pro to či ono pásmo. Nějaké SoHo AP se schopností "simultaneous dual-band" byste mohl s trochou štěstí poladit páječkou a vyvést si každé pásmo zvlášť, pokud na desce najdete pasivní slučovače od dvou RF front-endů...

Tzn. blbé je, že tohle zřejmě znamená bastlit, minimálně anténu (nebo antény) + Mikrotik. Ono ale na tu vzdálenost by to možná nakonec ozářilo i nějaké interiérové SoHo ufo od Ubiquiti, zavřené v plastové venkovní krabici. Ta jejich dual-bandová anténa s bizardně tvarovaným zářičem je docela dobrá, a svítí cca do polokulového poloprostoru. Nebo jestli Ubiquiti dělá i nějaké integrované jednotky s rádiem v krytu sektorové antény? Netuším...

Zkušenost s Mikrotikem a Ubiquiti ve firmě: jak s Mikrotikem tak s Ubiquiti se najdou jedinci, kteří budou držkovat, že zrovna jejich telefon s tou wifinou nefunguje (pokaždé jiní jedinci). Dva lidi s ajfounem, jednomu to jede a druhému ne. Oba aktuální OS. Podobně u jiných značek. A můžete štelovat drobné fičurky v nastavení autentikace apod. jak chcete - někdy si pomůžete, často prostě ne a ne. A situace se mění pomalu každý den, jak do telefonů tečou aktualizace.

Co tak o dovolených vídám místní wifiny v chatách, bývá to tragédie. Jako upstream nějaký telefonní datový tarif s FUPem, nebo zjistím že mi půlka klientských zařízení nedostane DHCP (ale když si zjistím subnet a zadám adresu + GW + DNS ručně tak to jede, dokud nenarazím na FUP limit) apod.

Možná byste neměl hosty tolik rozmazlovat. Ať si vylezou s telefonem před chajdu na čerstvej vzduch, aby chytli lepší signál ;-) Aspoň si popovídaj a seznáměj se. Jako když jdou ven na cígo.

988
V mém případě "sehnat" znamená "do kterého skladu v práci šáhnout a na pár hodin půjčit nový hardware na základní test, pokud nenajdu něco v elektro-šrotu nebo odstaveného v interním IT, tak aby mě to stálo co nejmíň šroubování, papírování, vysvětlování a dalšího nepohodlí". Jasně že pokud bych to rovnou koupil, tak stačí nějaký momentálně mainstreamový plnotučný procesor (tuším SkyLake a výš) nebo ITX board s Apollo Lake ATOMem. Což je trochu mladý hardware na to, aby se nám válel ve šrotu :-)

989
Jenom krátce, přechodový T2 mux Digital Broadcasting na kanálu 28 (530 MHz) chytám doma na Evolveo Sigma T2 jako víno, pokud se týče síly a kvality signálu: RSSI asi -48 dBmW, CNR přes 34 dB, BER většinou nula, stream bez výpadků. Dokonce k mému překvapení včera použitelně (v naší STA) běžel příjem T2 na kanálu 31 z Bukové hory: při RSSI asi -60 dB a CNR asi 23,5 dB, BER většinou řádově 10^-4 (= na hraně, pokud mi paměť slouží).

Bohužel mi vždycky po pár minutách zůstane viset ffplay (softwarové dekódování HEVC) i při bezvadném signálu. Pokud nepočítám tohle mrznutí softwarového dekodéru, tak QHD programy stíhá CPU dekódovat bez problému, full HD kanál nikoli (zobrazí se 1-2 obrázky a šlus).

Zkusil jsem nastavit natvrdo QAM/256 a FEC 3/4 - bez jakéhokoli vlivu na rychlost rozběhu přehrávání ffplay, nebo na parametry kvality příju hlášené "ladičem" dvbv5-zap.

Měl bych sehnat nějaký HW způsobilý pro VAAPI.

990
Hmm. Ještě koukám, že mám na T2 muxu v konfiguraci "QAM auto" a "FEC auto". A žádný z ladících nástrojů nevypisuje, kolik to jede doopravdy ("auto" je konfigurční opšna tuneru). A když se tak probírám debatami okolo T2, říkalo se, že bude 256QAM (dosavadní DVB-T jede 64QAM). To by vysvětlovalo potřebu lepšího CNR u DVB-T2 oproti DVB-T, pokud se v rámci jednoho USB donglu jedná o srovnatelné veličiny - o 6 dB amplitudových a o 6 dB fázových, pokud správně chápu teorii. FEC je v našem T2 snad 3/4 (stejně jako u DVB-T) nebo možná 2/3 (odolnější, což by těch 6 dB částečně setřelo). 

Na druhou stranu se nedomnívám, že by tyhle "auto" volby způsobovaly dlouhý záchyt "playerů" - pokud se dá věřit ladícímu softwaru, tak demodulátor se lockne prakticky okamžitě (pár sekund) a stejně tak okamžitě tečou HEVC data.

A taky jsem si všiml, že mi při konverzi channels.conf z w_scan2 pro dvbscan protekl mezi prsty T2 mux na kanálu 28 (Digital Broadcasting), který by měl mít v mé STA dost slušný signál. Čili tohle ještě testnu. To by bylo fajn, měl bych na čem průběžně pilovat software a PC hardware pro T2, aniž bych kvůli testům musel pokaždé brouzdat krajinou.

Na okraj, tabulka od místní anténářské firmy, co tu kolem všecko svítí. Pikantní jsou zejména dvojice kanálu 30+31 a 50+51, kde citelně slabší je v obou případech DVB-T2, které se krčí vedle něčeho silného v DVB-T.


Stran: 1 ... 64 65 [66] 67 68 ... 90