766
Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
767
Sítě / Re:Ethernet přepěťová ochrana
« kdy: 05. 12. 2019, 21:43:40 »"kdyby byl někdo škodolibý a pustil do ní 230V, tak aby mi to neodpálilo router"
Teda nevim jak drahy mate router, ale jakakoliv ochrana proti tomu co jste popsal bude vyrazne drazsi nez prumerny wifi router.
Což mě přivádí na myšlenku, ještě zpátky k atmosférické elektřině a outdoor CAT5: pokud je router levnější než bleskojistka (i slušná koaxová bleskojistka stojí vyšší stovky až tisíce korun, nemluvě o ochranách ethernetových) tak bych možná otevřel ten plastový router za tři stovky (zařízení bezp.tř.II, přibližně čínsky) a na jeho vnitřní společnou zem, co je rozlitá po celém plošáku, bych přiletoval žlutozelený vývod o průřezu 2.5 mm. Nejlíp bych ten drát asi přiheftnul v bodě, kde je stínící kryt RJ45 zásuvek přiletován do plošáku (pokud zásuvky stínící kryt mají). Ano znamená to ztrátu záruky. Osobně bych uvnitř rovnou taky vyměnil vodnaté elyty za solid polymer. Licna 2.5mm2 stojí tuším do 10 kč metr, šroubovatelná vidlice od ABB Hlinsko asi dvacku. Samozřejmě to nemá typovou zkoušku, takže revizí by to neprošlo, ale je to o chlup lepší, než se na to úplně vykašlat :-)
768
Sítě / Re:Ethernet přepěťová ochrana
« kdy: 05. 12. 2019, 21:34:43 »@František Ryšánek
Máte na mysli kostru toho transformátoru ?
Pardon, upřesním - z toho trafa leze "bezpotenciálová" střídavina = dvojice drátů, mezi nimi cosi střídavého navzájem, ale bez reference na jakoukoli zem. Pak tam bude nějaký usměrňovač, nebo standardní plastový spínaný snižující adaptérek... Na ochrannou zem budovy bych kostřil každopádně nějaký aktivní Ethernetový prvek, který máte uvnitř pod střechou, a je na ráně od vedení, které přijde zvenčí = router / vnitřní AP?
Asi Vám bude vrtat hlavou, že to tam přece nemusíte mít oddělovací trafo. No, to nemusíte :-) Kolik má to trafo jmenovitou izolační pevnost? Nízké dvouciferné kilovolty? To je pár centimetrů vzduchu. To je myslím blesku jedno...
769
Sítě / Re:Ethernet přepěťová ochrana
« kdy: 05. 12. 2019, 09:55:37 »
@Filip Jirsák: realita je obvykle komplikovaná, viz výše. Pokud není možné dodržet požadavek na izolovaný stožár nebo izolovanou anténu od stožáru, má přesto velmi dobrý smysl, snažit se aspoň dodatečně anténní svod jistit. Třeba koax nemá moc velký průřez mědi, takže na něj slušnou koaxiální bleskojistku (aby snesla co nejvíc energie, zároveň aby měla dostatečnou šířku pásma), opřít o pořádnou vnitřní zem, za bleskojistku galvanický oddělovač s izolací pár set Voltů (pro TV pásma se jedná o kapacitní vazební člen, prostě kondíky v sérii s živým vodičem i se zemí). A do toho máte třeba ještě požadavky na přiložené ss napájení anténních zesilovačů... takže samostatný adaptér a přivést nad kapacitní oddělovač. Je dobré o tom něco vědět.
Outdoor wifi se kdysi stavělo tak, že byla anténa venku a rádio pod střechou. Na koaxu bleskojistka, a dala se řešit čtvrtvlnným zkratem = prakticky ideální svodič. Ale z hlediska VF vlastností ten dlouhý kabel v mikrovlnných pásmech není nic moc, takže dneska je rádio obvykle součástí venkovní jednotky, a dolů vede metalický twistový ethernet, který... se moc dobře jistit nedá :-( Jo kdyby od venkovní jednotky vedla jenom optika a napájení, bylo by to bájo.
@mac0112: to nezní vůbec špatně. Pokud má domek vnější hromosvod, a venkovní wifi jednotka je trochu v jeho stínu, přitom od hromosvodu galvanicky oddělená, jste myslím velmi v suchu. Ještě bych sekundární zem toho napájecího oddělovacího trafa (= kostru toho wifi hnízda) uzemnil uvnitř do elektro stoupačky.
Jestli se bát nebo nebát blesku, to záleží taky na profilu terénu kolem Vašeho domku :-)
Třeba u našich rodičů si pamatuju, ještě v dobách kdy jsem o tomhle moc nevěděl a internet běhal přes V.34, že mi asi dvakrát odešelo linkové rozhraní na telefonním modemu. Neuhodilo přímo u nás, ale někde o kus dál, přišlo to k nám po telefonním vedení. Domek v rovině a sám nijak vysoký, ale v širším okolí holt občas uhodilo.
Outdoor wifi se kdysi stavělo tak, že byla anténa venku a rádio pod střechou. Na koaxu bleskojistka, a dala se řešit čtvrtvlnným zkratem = prakticky ideální svodič. Ale z hlediska VF vlastností ten dlouhý kabel v mikrovlnných pásmech není nic moc, takže dneska je rádio obvykle součástí venkovní jednotky, a dolů vede metalický twistový ethernet, který... se moc dobře jistit nedá :-( Jo kdyby od venkovní jednotky vedla jenom optika a napájení, bylo by to bájo.
@mac0112: to nezní vůbec špatně. Pokud má domek vnější hromosvod, a venkovní wifi jednotka je trochu v jeho stínu, přitom od hromosvodu galvanicky oddělená, jste myslím velmi v suchu. Ještě bych sekundární zem toho napájecího oddělovacího trafa (= kostru toho wifi hnízda) uzemnil uvnitř do elektro stoupačky.
Jestli se bát nebo nebát blesku, to záleží taky na profilu terénu kolem Vašeho domku :-)
Třeba u našich rodičů si pamatuju, ještě v dobách kdy jsem o tomhle moc nevěděl a internet běhal přes V.34, že mi asi dvakrát odešelo linkové rozhraní na telefonním modemu. Neuhodilo přímo u nás, ale někde o kus dál, přišlo to k nám po telefonním vedení. Domek v rovině a sám nijak vysoký, ale v širším okolí holt občas uhodilo.
770
Sítě / Re:Ethernet přepěťová ochrana
« kdy: 05. 12. 2019, 09:21:49 »Anténní stožár (pokud beru normální barák a ne sloup vysílače na kopci) se právě už zemnit na vnější hromosvod nemá. To je nouzová technika.
Konečně debatér, který je v obraze :-)
Ano přesně tak - otázka zní, "definujte anténní stožár". A platné znění normy na to má dost jasný názor - jak je správně provedeno na Vámi odkázaném obrázku.
Takže pokud je to historická kovová konstrukce, která není sama stíněna ještě vyšším oddáleným jímačem a bleskosvodem, tzn. pokud ten stožár je přirozeným jímačem, případně má historicky na špičce přímo namontovanou oficiální jímací tyč, tak z principu funkce by uzemněný být měl :-) Rozumí se samo sebou, že pak prakticky veškeré kovové antény, které jsou na takovém stožáru namontované, jsou tímto k vnějšímu hromosvodu uzemněny, o tom taky žádná. V mé realitě mi přijde zábavná představa, jak bych řešil anténní stožár, nepospojený s vnějším hromosvodem, na plechové střeše. A hádejte, jaká krytina je typická pro moderní šikmé střechy s nízkým sklonem na bytovkách a panelácích...
Mimochodem mi rutinně prochází rukama jeden model antény pro GPS, která má plastové pouzdro a plastový držák (výložník), a lze ji tedy připojit na anténní svod, který s trochou péče není uzemněn na vnější hromosvod, s izolační pevností odhadem v řádu nízkých jednotek kV - je to samozřejmě v této rovině z pohledu normy už "naivní vlastní tvorba bez řádných testů", a požadované cca metrové bezpečné oddálení to stejně nesplní (pokud si nedáte opravdu záležet). Prakticky s tím mám dobré zkušenosti - v kombinaci s kaskádou dvou bleskojistek neřeším přijímače odpálené přepětím. Přestože ty antény trčí často na dost vysokých střechách. (I na vysílacích věžích, ale těch není tolik, aby to mělo statistický význam.)
(je na prd dělat oddálený bleskosvod, pokud pak nemám třeba komplet řešeno chránění vstupu elektriky do baráku, protože to tudy přiteče okamžitě zpět).
I s obrázky, jak by to mělo být: https://elektrika.cz/data/clanky/dehn-oddaleny-hromosvod-2013-jak-na-to
Přesně tak, proto normy mluví zásadně o komplexní ochraně. A je fakt, že domovní svodiče na 3 fáze 400 V taky lezou docela do peněz. Stejně jako značkové laminátové výložné tyče pro bezpečně oddálený bleskosvod :-)
Na okraj si dovolím citovat z uvedeného odkazu jednu větu: "Hodnota zemního odporu by neměla přesáhnout 10 ohmů." Na jednu stranu zcela rozumím, že to je reálné číslo možná ještě docela hezké, dosažitelné na rozhraní "nějaká plocha kovové desky či pásu, proti okolní zavlhlé zemině". Ale vynásobte si to pár desítkami kA. Přesně proto je druhou základní poučkou: "všechny země pospojovat" = sjednotit potenciál na patě baráku, a proti tomuto bodu opřít ochrany (svodiče) všech vstupujících vedení, napájecích i signálových... Aby když do toho praští blesk, tak aby barák jako celek nadskočil oproti okolí, ale diferenciálně uvnitř chráněného prostoru aby měly napěťové hladiny definované vzájemné mantinely.
771
Sítě / Re:Ethernet přepěťová ochrana
« kdy: 05. 12. 2019, 07:26:23 »Dokud to je nějak spojený drátama, tak to nejde 100% ochránit. Síť jde oddělit optikou nebo bezdrátem (třeba tyhle 2 krabičky a metr optiky https://www.alza.cz/tp-link-mc200cm-d309072.htm). Chránit router asi smysl nemá, to se nevyplatí. Spíš pc a další zařízení, do kterých by to přes router mohlo projít. Ale ochrana napájení má vždy nějaký limit. Napadlo mě řešit to zářivkou a fotovoltaickým panelemPár W by to dát mohlo.
Ohledně napájení: jako palec nahoru za bezdrátový přenos, ale zrovna napájení je ten nejmenší problém, zejména nízké DC - podmínkou je, že máte k dispozici zem. Na nízké DC je postup jasný: na živém vodiči zvenčí: v sérii malá indukčnost, proti zemi jiskřiště, opět v sérii indukčnost, proti zemi transil. Nulu resp. mínus toho DC uzemnit přímo. Jsou na to samozřejmě hotové krabičky s typovou zkouškou a kusovou kontrolou jakosti. Ono záleží i na konstrukci: jak tlusté země uvnitř kombinovaného svodiče, a jaké přesně je prostorové uspořádání, aby když tam přiteče moc velký proud, tak aby se to odpařilo v tom pořadí, že rozvod ochranné země přežije zdaleka nejdéle, a oblouk vzniklý odpařením sériových indukčností přeskočí rovnou na zem.
772
Sítě / Re:Ethernet přepěťová ochrana
« kdy: 04. 12. 2019, 22:48:04 »
Možná ještě tohle: antény a signálová vedení se na vstupu z vnějšího prostředí (ZBO 0) do objektu zásadně nezemní na vnější hromosvod, pokud pro to nejsou zvláštní důvody (např. budova je kovová věž, která sama tvoří ideální přirozený bleskosvod o velikém průřezu). Tzn. pokud se jedná o normální nevodivou budovu s vnějším hromosvodem, tak hlavní část energie při přímém úderu má být svedena vnějšími jímači a svody, vně budovy, do země. Nosné stožáry a podobné konstrukční prvky se zemní na vnější hromosvod, ale anténní svody a signálová vedení mají být od tohoto vnějšího hromosvodu oddělena, správně "bezpečným oddálením", zcela určitě nemají být na vnější hromosvod přizemněna. Počítá se s tím, že signálové vedení je i v ZBO 0 částečně stíněno vnějším hromosvodem (hovoří se o ZBO 0b) a navíc mívá signálové vedení poněkud tenčí průřez vodičů, ve srovnání s hromosvodem, takže klade relativně větší odpor - takže je prostě menší zlo a normou stanovený způsob zemnění svodičů na signálových vedeních: umístit svodič uvnitř za zdí co nejblíž průchodu signálového vedení, a uzemnit na vnitřní zem budovy. Pokud možno nějakou kvalitní. Viz též např. náležitosti ochranné svorky na spotřebičích - na školeních vyhlášky 50 dost zásadní téma.
Tady jsou nějaké náčrtky. Snažte se vnímat rámcové schéma (konkrétní svodiče jsou specifické pro danou technologii signálu a kabeláže). Koukám že na těch starých obrázcích mám jeden zásadní nedodělek: není zakreslen povinný propoj obou zemí (vnější a vnitřní) na patě baráku. To je totiž druhý základní princip jištění proti přepětí: co se nemá navzájem kopat, to musí sedět na společném/sdíleném zemním potenciálu.
Odborník bude ohledně dodržování norem nekompromisní, zejména pokud nese za výsledek odpovědnost.
Z druhé strany ale soudím, že co si doma reálně poskládáte vlastními silami je nakonec Vaše věc. Snažím se původního tazatele inspirovat, že by tam měla být alespoň nějaká zem. A že ochranný prvek, který nemá řádné uzemnění, je dobrý leda pro parádu. Samozřejmě pokud odborníkovi ukážete, že máte od bleskojistky uvnitř budovy dedikovaný žlutozelený vodič 10 mm^2 až na hlavní ekvipotenciální přípojnici na patě baráku (kde se sbíhá zem vnější a vnitřní), tak bude na vrcholu blaha - a zřejmě Vám užasle sdělí, že takového pečlivku ještě nepotkal.
Ono to celé jede především podle Kirchhofových zákonů a Ohmova zákona. Přesné místo kam uhodí blesk je ještě relativně náhodné (protože cestu vzduchem nemá úplně nalajnovanou), ale dál už platí cesta nejmenšího odporu. Vemte si, že pokud budete mít vnější hromosvod v bezvadném stavu, mezi jímací tyčí na střeše a uzemněním zakopaným pod zemí bude odpor 1 miliOhm (což je dost optimistická hodnota), a uhodí do toho blesk na 99% kvantilu (na který je stavěna norma) = špičkový proud 200 kA, bude na hromosvodu na střeše 200 Voltů proti patě baráku, kde jsou propojeny všechny země. Dost tvrdých 200 V - a pokud byste signálovou bleskojistku opřel o vnější hromosvod, tak těch 200V dostanete hezky přímo do vstupu Vašich slaboproudých zařízení, pokud se jedná o počítač tak Vám nějaké zbytkové smetí proteče napříč zeměmi v motherboardu apod. Zažil jsem problém, kdy statická elektřina z oblečení resetovala motherboard v případě, že USB porty neměly své vlastní uzemnění přímo na šasi, takže při zasunutí USB flashky protekla sotva patrná jiskřička statického náboje skrz motherboard... Oproti tomu je "zbytkové smetí od blesku" poněkud jiný kalibr.
Tady jsou nějaké náčrtky. Snažte se vnímat rámcové schéma (konkrétní svodiče jsou specifické pro danou technologii signálu a kabeláže). Koukám že na těch starých obrázcích mám jeden zásadní nedodělek: není zakreslen povinný propoj obou zemí (vnější a vnitřní) na patě baráku. To je totiž druhý základní princip jištění proti přepětí: co se nemá navzájem kopat, to musí sedět na společném/sdíleném zemním potenciálu.
Odborník bude ohledně dodržování norem nekompromisní, zejména pokud nese za výsledek odpovědnost.
Z druhé strany ale soudím, že co si doma reálně poskládáte vlastními silami je nakonec Vaše věc. Snažím se původního tazatele inspirovat, že by tam měla být alespoň nějaká zem. A že ochranný prvek, který nemá řádné uzemnění, je dobrý leda pro parádu. Samozřejmě pokud odborníkovi ukážete, že máte od bleskojistky uvnitř budovy dedikovaný žlutozelený vodič 10 mm^2 až na hlavní ekvipotenciální přípojnici na patě baráku (kde se sbíhá zem vnější a vnitřní), tak bude na vrcholu blaha - a zřejmě Vám užasle sdělí, že takového pečlivku ještě nepotkal.
Ono to celé jede především podle Kirchhofových zákonů a Ohmova zákona. Přesné místo kam uhodí blesk je ještě relativně náhodné (protože cestu vzduchem nemá úplně nalajnovanou), ale dál už platí cesta nejmenšího odporu. Vemte si, že pokud budete mít vnější hromosvod v bezvadném stavu, mezi jímací tyčí na střeše a uzemněním zakopaným pod zemí bude odpor 1 miliOhm (což je dost optimistická hodnota), a uhodí do toho blesk na 99% kvantilu (na který je stavěna norma) = špičkový proud 200 kA, bude na hromosvodu na střeše 200 Voltů proti patě baráku, kde jsou propojeny všechny země. Dost tvrdých 200 V - a pokud byste signálovou bleskojistku opřel o vnější hromosvod, tak těch 200V dostanete hezky přímo do vstupu Vašich slaboproudých zařízení, pokud se jedná o počítač tak Vám nějaké zbytkové smetí proteče napříč zeměmi v motherboardu apod. Zažil jsem problém, kdy statická elektřina z oblečení resetovala motherboard v případě, že USB porty neměly své vlastní uzemnění přímo na šasi, takže při zasunutí USB flashky protekla sotva patrná jiskřička statického náboje skrz motherboard... Oproti tomu je "zbytkové smetí od blesku" poněkud jiný kalibr.
773
Sítě / Re:Ethernet přepěťová ochrana
« kdy: 04. 12. 2019, 14:46:18 »
Ten neukostřený váleček je 3.14čovina. Pár citátů z webu výrobce:
"This RJ45 connector is built with thunder and protection". Tzn. konstruován s hromem a ochranou. Což je věcně správně v tom smyslu, že proti blesku neochrání.
"Q: Do these have an earthing cable attachment for the lightning protection? A: Yes it was." Angličtina bez komentáře, každopádně žádný kostřící kabel či zemní svorka tam vidět není.
"4 pairs of anti-thunder TVS tubes." TVS znamená Transient Voltage Suppressor = nějaký svodič. Ale odkud kam to co svádí, když tam není nikde uzemnění? Nevím. Diferenciálně v páru? To je fakt ochrana jako stehno. No proti hromu asi dobrá. Proti blesku těžko.
Pochopil bych, kdyby ta krabička měla třeba kondíky v sérii, jako že izolátor - ačkoli když uvážím, že twistový Ethernet má na každém konci oddělení trafem s pevností cca kilovolt, tak mi nejde do hlavy, jakou "přidanou hodnotu" by tam mohl mít kapacitní izolátor (což takhle krabička zjevně ani není.)
Pokud se přestanu posmívat čínštině, tak ještě technická vysvětlivka:
Ať už se bavíme o přímém úderu, nebo o riziku indukce "smetí" při úderu "poblíž", ochrana proti atmosférickému přepětí funguje na principu svedení náboje do země. Nic jiného Vás nemá šanci ochránit proti statisícům voltů, žádná rozumná izolace sama o sobě na to nefunguje - jediná možnost je, dát tam nějaký prvek typu "svodič" = součástku s relativně nízkým zápalným napětím, která ten přišedší náboj svede bezpečně do země. V normách pro ochranu proti přepětí jde hlavně o ochranu zdraví a života a proti požáru. Pokud se podaří ochránit i komunikující slaboproudé zařízení před poškozením, tak je to vítaný bonus. Optimální konstrukční řešení je takové, že se zkombinuje svodič (nebo několik svodičů v kaskádě) a posledním stupněm je galvanická izolace od vnitřností složité elektroniky. Zápalná napětí svodičů jsou nastavená tak, aby "zbytkové smetí" nepřekročilo izolační bariéru na vstupu chráněného přístroje. Takže pokud Ethernet má izolační pevnost řádově 1 kV, měla by stačit plynová jiskřiště o běžném zápalném napětí někde od 70 do 200 Voltů (včetně časově kratičkého náběžného překmitu, než dojde k "zážehu oblouku" v plynovém jiskřišti). Dělají se i jemnější ochrany: varistory, transily a zenerky, se zápalným napětím od jednotek voltů - ale pokud se bavíme o rychlých metalických komunikačních vedeních, tak je dost svátek, pokud se dá transil vůbec použít, protože má hnusnou parazitní kapacitu a navíc je nelineární, takže vadí zejména protokolům s větší hloubkou modulace (bitů na symbol) - např. DSL. Tzn. jemná ochrana pomocí transilů (pokud má mít smysl co do absorbovatelné energie) končí se šířkou pásma někde v jednotkách MHz, a modemové spoje s modulací TC-PAM/QPSK/QAM často odmítají skrz transily fungovat klidně o řád dřív, než byste čekali omezení podle prosté spektrální analýzy (patrně jde o harmonické zkreslení). Plynové jiskřiště zapálí bohužel až při vyšším napětí, ale zase není problém, ochránit jím signálové trasy se šířkou pásma do jednotek GHz, a to i na vstupu z vnějšího prostředí (ochrana typu 1, vstup ze zóny bleskové ochrany 0) = jiskřiště zvládne absorbovat relativně velkou energii.
Ethernet s potřebnou šířkou pásma řádově 60-200 MHz je řešitelný prakticky jedině plynovými jiskřišti. Ovšem kvůli jejich rozměrům je problém to mechanicky zkonstruovat tak, aby to nepůsobilo ohavný odraz na VF vedení, jsou tam 4 signálové páry = 8 jednotlivých živých vodičů, tzn. hodně součástek a složitá obvodová konstrukce, plošák je problém sám o sobě vzhledem k hodnotám proudů, proti kterým je třeba chránit... (které vrstvičku mědi na plošáku snadno odpaří). Nějaké skutečné ochrany na ethernet existují, a nemluvím teď o čemsi zabudovaném v napájecích psech od APC... hledejte u výrobců jako Dehn, Phoenix Contact, Saltek nebo Hakel.
A až se dopátráte k cenám, zřejmě zjistíte, že bude levnější, možná i o řád, provést ten ethernetový propoj optikou. I kdybyste měl táhnout vedle optiky nějaké napájení pro venkovní jednotku. Slušná ochrana pro Ethernet může stát násobně víc, než levný mediakonvertor, neřku-li multimodový SFP transceiver... a samostatné napájecí vedení (resp. jeho vstup do budovy) ochráníte citelně snáz a levněji, než rychlou komunikační linku.
A ještě k otázce "kam s ním" resp. kam svodič uzemnit: ano správně, na žlutozelený drát. Obecně čím tlustší, tím lepší. Pokud potřebujete ochránit nějaký vstup koaxu skrz okno v bytě, tak je samozřejmě cesta nejmenší zedničiny, pověsit zem na ochranný kolík v zásuvce. A nemusíte tu zásuvku nutně kuchat - možná jenom pořídíte nějakou dutou zdířku, která na tom kolíku bude držet. Nebo lépe, vemte montovatelnou vidlici na 230V od ABB Hlinsko (česká specialita) a připojte licnu na její zemnící zdířku. Každá snaha správným směrem se cení. Přesto je třeba podotknout, že podle normy to má být všechno hezky utažené pod šroubky, minimální průřez bývá udáván na 2.5 mm2 mědi apod., takže samosvorná zdířka na kolíku na 1.5mm hliníkovém rozvodu tu normu úplně nesplňuje :-) Mnohem lepší řešení je, třeba u antén STA, nebo při instalaci stacionárních přijímačů GPS (pro časomíru) v průmyslu/datacentrech/komerčních budovách, dotáhnout si patřičně tlustou zem ze stoupačky nebo rozvodnice 230/400V v objektu. Což třeba u mě doma v bytovce znamenalo protáhnout asi 2 metry tlusté licny stávající trubkou pohromadě s anténním koaxem z posledního patra do podkroví. V elektro stoupačce jsou země tlusté snad 16 mm, čili kein stress... samozřejmě by se v elektro rozvodech měl pohybovat jenom někdo s vyhláškou 50, a pokud se musí něco odplombovat, tak se předem domluvit na rozvodných závodech, jestli smíte a kdo to zase obratem zaplombuje.
"This RJ45 connector is built with thunder and protection". Tzn. konstruován s hromem a ochranou. Což je věcně správně v tom smyslu, že proti blesku neochrání.
"Q: Do these have an earthing cable attachment for the lightning protection? A: Yes it was." Angličtina bez komentáře, každopádně žádný kostřící kabel či zemní svorka tam vidět není.
"4 pairs of anti-thunder TVS tubes." TVS znamená Transient Voltage Suppressor = nějaký svodič. Ale odkud kam to co svádí, když tam není nikde uzemnění? Nevím. Diferenciálně v páru? To je fakt ochrana jako stehno. No proti hromu asi dobrá. Proti blesku těžko.
Pochopil bych, kdyby ta krabička měla třeba kondíky v sérii, jako že izolátor - ačkoli když uvážím, že twistový Ethernet má na každém konci oddělení trafem s pevností cca kilovolt, tak mi nejde do hlavy, jakou "přidanou hodnotu" by tam mohl mít kapacitní izolátor (což takhle krabička zjevně ani není.)
Pokud se přestanu posmívat čínštině, tak ještě technická vysvětlivka:
Ať už se bavíme o přímém úderu, nebo o riziku indukce "smetí" při úderu "poblíž", ochrana proti atmosférickému přepětí funguje na principu svedení náboje do země. Nic jiného Vás nemá šanci ochránit proti statisícům voltů, žádná rozumná izolace sama o sobě na to nefunguje - jediná možnost je, dát tam nějaký prvek typu "svodič" = součástku s relativně nízkým zápalným napětím, která ten přišedší náboj svede bezpečně do země. V normách pro ochranu proti přepětí jde hlavně o ochranu zdraví a života a proti požáru. Pokud se podaří ochránit i komunikující slaboproudé zařízení před poškozením, tak je to vítaný bonus. Optimální konstrukční řešení je takové, že se zkombinuje svodič (nebo několik svodičů v kaskádě) a posledním stupněm je galvanická izolace od vnitřností složité elektroniky. Zápalná napětí svodičů jsou nastavená tak, aby "zbytkové smetí" nepřekročilo izolační bariéru na vstupu chráněného přístroje. Takže pokud Ethernet má izolační pevnost řádově 1 kV, měla by stačit plynová jiskřiště o běžném zápalném napětí někde od 70 do 200 Voltů (včetně časově kratičkého náběžného překmitu, než dojde k "zážehu oblouku" v plynovém jiskřišti). Dělají se i jemnější ochrany: varistory, transily a zenerky, se zápalným napětím od jednotek voltů - ale pokud se bavíme o rychlých metalických komunikačních vedeních, tak je dost svátek, pokud se dá transil vůbec použít, protože má hnusnou parazitní kapacitu a navíc je nelineární, takže vadí zejména protokolům s větší hloubkou modulace (bitů na symbol) - např. DSL. Tzn. jemná ochrana pomocí transilů (pokud má mít smysl co do absorbovatelné energie) končí se šířkou pásma někde v jednotkách MHz, a modemové spoje s modulací TC-PAM/QPSK/QAM často odmítají skrz transily fungovat klidně o řád dřív, než byste čekali omezení podle prosté spektrální analýzy (patrně jde o harmonické zkreslení). Plynové jiskřiště zapálí bohužel až při vyšším napětí, ale zase není problém, ochránit jím signálové trasy se šířkou pásma do jednotek GHz, a to i na vstupu z vnějšího prostředí (ochrana typu 1, vstup ze zóny bleskové ochrany 0) = jiskřiště zvládne absorbovat relativně velkou energii.
Ethernet s potřebnou šířkou pásma řádově 60-200 MHz je řešitelný prakticky jedině plynovými jiskřišti. Ovšem kvůli jejich rozměrům je problém to mechanicky zkonstruovat tak, aby to nepůsobilo ohavný odraz na VF vedení, jsou tam 4 signálové páry = 8 jednotlivých živých vodičů, tzn. hodně součástek a složitá obvodová konstrukce, plošák je problém sám o sobě vzhledem k hodnotám proudů, proti kterým je třeba chránit... (které vrstvičku mědi na plošáku snadno odpaří). Nějaké skutečné ochrany na ethernet existují, a nemluvím teď o čemsi zabudovaném v napájecích psech od APC... hledejte u výrobců jako Dehn, Phoenix Contact, Saltek nebo Hakel.
A až se dopátráte k cenám, zřejmě zjistíte, že bude levnější, možná i o řád, provést ten ethernetový propoj optikou. I kdybyste měl táhnout vedle optiky nějaké napájení pro venkovní jednotku. Slušná ochrana pro Ethernet může stát násobně víc, než levný mediakonvertor, neřku-li multimodový SFP transceiver... a samostatné napájecí vedení (resp. jeho vstup do budovy) ochráníte citelně snáz a levněji, než rychlou komunikační linku.
A ještě k otázce "kam s ním" resp. kam svodič uzemnit: ano správně, na žlutozelený drát. Obecně čím tlustší, tím lepší. Pokud potřebujete ochránit nějaký vstup koaxu skrz okno v bytě, tak je samozřejmě cesta nejmenší zedničiny, pověsit zem na ochranný kolík v zásuvce. A nemusíte tu zásuvku nutně kuchat - možná jenom pořídíte nějakou dutou zdířku, která na tom kolíku bude držet. Nebo lépe, vemte montovatelnou vidlici na 230V od ABB Hlinsko (česká specialita) a připojte licnu na její zemnící zdířku. Každá snaha správným směrem se cení. Přesto je třeba podotknout, že podle normy to má být všechno hezky utažené pod šroubky, minimální průřez bývá udáván na 2.5 mm2 mědi apod., takže samosvorná zdířka na kolíku na 1.5mm hliníkovém rozvodu tu normu úplně nesplňuje :-) Mnohem lepší řešení je, třeba u antén STA, nebo při instalaci stacionárních přijímačů GPS (pro časomíru) v průmyslu/datacentrech/komerčních budovách, dotáhnout si patřičně tlustou zem ze stoupačky nebo rozvodnice 230/400V v objektu. Což třeba u mě doma v bytovce znamenalo protáhnout asi 2 metry tlusté licny stávající trubkou pohromadě s anténním koaxem z posledního patra do podkroví. V elektro stoupačce jsou země tlusté snad 16 mm, čili kein stress... samozřejmě by se v elektro rozvodech měl pohybovat jenom někdo s vyhláškou 50, a pokud se musí něco odplombovat, tak se předem domluvit na rozvodných závodech, jestli smíte a kdo to zase obratem zaplombuje.
774
Hardware / Re:Banana Pi R1: sháním antény na Wi-Fi
« kdy: 03. 12. 2019, 21:25:36 »
Pigtail a anténa. A pak ještě jedna celá zajímavá produktová kategorie u SOS - mají dost široký sortiment od výrobce 2J.
775
Sítě / Re:Linux a sítě
« kdy: 02. 12. 2019, 22:34:54 »
Na U-trubce je spousta clickbaitu, o tom žádná.
Slovníkový útok hrubou silou může být dost rychlý v případě, že daná síť používá slovníkové heslo. Přesto to spíš nebude "lup a hotovo", pokud musí probíhat reálné autentikační transakce, protože zamítavá reakce naschvál chvíli trvá apod. Jo pokud by se útočník dostal k autentikační databázi (/etc/shadow apod. - prostě k hashům) a mohl je louskat offline, potom lze hesla zkoušet hodně rychle.
Pokud odhlédneme od slovníkových útoků hrubou silou, tak je taky rozdíl mezi různými autentikačními mechanismy. Starý WEP měl dost slabé šifrování, v dnešní době je považován za bezpečnostní díru. WPA2 je o dost odolnější. Údajně se nakonec dá taky lousknout "krytografickou hrubou silou", pokud člověk odposlechne a zaznamená dostatečný objem provozu (řádově hodiny při plném vytížení, pokud se nepletu) - tzn. opět to není "lup a hotovo".
Zajímavá díra je "WPS" v režimu zabezpečení PINem. Sice osmimístné číslo, ale reálně degradované asi na 4 číslice (11000 kombinací). I tak trvá řádově několik hodin, než je všechny vyzkoušíte.
A pak je taky fakt, že Windowsy mají hesla k wifi sítím uložená tak, že se k nim lze dostat prakticky obratem. Dřív na to býval nějaký pokoutní soft, dneska to lze údajně zjistit standardním příkazem na příkazové řádce... a to je skutečně "lup a hotovo". Tzn. tady je počítač k síti už připojený, jenom to heslo potřebujete zjistit (např. kvůli dalšímu stroji, aby se dostal taky na wifinu).
Slovníkový útok hrubou silou může být dost rychlý v případě, že daná síť používá slovníkové heslo. Přesto to spíš nebude "lup a hotovo", pokud musí probíhat reálné autentikační transakce, protože zamítavá reakce naschvál chvíli trvá apod. Jo pokud by se útočník dostal k autentikační databázi (/etc/shadow apod. - prostě k hashům) a mohl je louskat offline, potom lze hesla zkoušet hodně rychle.
Pokud odhlédneme od slovníkových útoků hrubou silou, tak je taky rozdíl mezi různými autentikačními mechanismy. Starý WEP měl dost slabé šifrování, v dnešní době je považován za bezpečnostní díru. WPA2 je o dost odolnější. Údajně se nakonec dá taky lousknout "krytografickou hrubou silou", pokud člověk odposlechne a zaznamená dostatečný objem provozu (řádově hodiny při plném vytížení, pokud se nepletu) - tzn. opět to není "lup a hotovo".
Zajímavá díra je "WPS" v režimu zabezpečení PINem. Sice osmimístné číslo, ale reálně degradované asi na 4 číslice (11000 kombinací). I tak trvá řádově několik hodin, než je všechny vyzkoušíte.
A pak je taky fakt, že Windowsy mají hesla k wifi sítím uložená tak, že se k nim lze dostat prakticky obratem. Dřív na to býval nějaký pokoutní soft, dneska to lze údajně zjistit standardním příkazem na příkazové řádce... a to je skutečně "lup a hotovo". Tzn. tady je počítač k síti už připojený, jenom to heslo potřebujete zjistit (např. kvůli dalšímu stroji, aby se dostal taky na wifinu).
776
Windows a jiné systémy / Re:Windows tablet, VIM nefunguje
« kdy: 28. 11. 2019, 09:34:26 »
SRY za OT: což mi připomíná, jak si nedávno jeden zákazník stěžoval, že na PC s dotykáčem nefunguje kliknutí dotykem. Jako že "přiložím prst = mouse down", "zvednu prst = mouse up". Protože ovladač dotykáče neprezentoval zařízení "myš", ale"generic HID / USB input device" = nejedná se o myš exportovanou kernelem, ale o podporu v user-space vrstvě "Tablet Input Service". Která se chová v detailech jinak než myš. Konkrétně v onom "případu na technické podpoře" (šlo o Windows 7) v okamžiku přiložení prstu šla nějaká "tabletová" Windows Message, ale emulovaná událost "mouse down" až po nějakém timeoutu, nebo pokud člověk přiložil a popotáhl. Peklo. Chovají se tak všechny moderní USB HID projected-capacitive dotykáče, protože generická podpora pod Windows. Resp. chovalo se to tak ve Windows 7 a nebylo na tom co konfigurovat. (Nezkoumal jsem pod Windows 10.)
Pro zájemce videozáznam (omluva za formát nastojato) a v příloze tohoto příspěvku skript pro AutoHotKey, který chytá a reportuje vybrané Window Messages (netvrdím, že zná všechny). Možná to Vás nebo někoho jiného inspiruje k vlastní další detektivní činnosti...
V dotyčném případě, kde jsem to odkázané video nahrál pro výrobce, vzala celá věc pro mě překvapivý a pozitivní konec. Výrobce dotykového řadiče (čipu) = firma SiS/USBest, se k problému postavil a dodal alternativní firmware pro ten čip, aby se tvářil jako myš (což pro danou "průmyslovou" aplikaci byl kýžený výsledek a vyřešilo to problém). A nebylo to úplně samozřejmé a přímočaré, protože ten firmware musí být připasovaný na míru konkrétnímu senzoru a "zapojení okolo" toho křemíkového čipu - naštěstí výrobce čipu odhadl z mých fotek "pod kapotou", kdo je výrobcem "senzoru a okolí", a neměl problém nakonfigurovat "alternativní myší firmware" na míru. Na poměry Taiwanského IPC ekosystému myslím dost nadstandardní péče o zákazníka...
Pro zájemce videozáznam (omluva za formát nastojato) a v příloze tohoto příspěvku skript pro AutoHotKey, který chytá a reportuje vybrané Window Messages (netvrdím, že zná všechny). Možná to Vás nebo někoho jiného inspiruje k vlastní další detektivní činnosti...
V dotyčném případě, kde jsem to odkázané video nahrál pro výrobce, vzala celá věc pro mě překvapivý a pozitivní konec. Výrobce dotykového řadiče (čipu) = firma SiS/USBest, se k problému postavil a dodal alternativní firmware pro ten čip, aby se tvářil jako myš (což pro danou "průmyslovou" aplikaci byl kýžený výsledek a vyřešilo to problém). A nebylo to úplně samozřejmé a přímočaré, protože ten firmware musí být připasovaný na míru konkrétnímu senzoru a "zapojení okolo" toho křemíkového čipu - naštěstí výrobce čipu odhadl z mých fotek "pod kapotou", kdo je výrobcem "senzoru a okolí", a neměl problém nakonfigurovat "alternativní myší firmware" na míru. Na poměry Taiwanského IPC ekosystému myslím dost nadstandardní péče o zákazníka...
777
Sítě / Re:IPv6 a rok 2020
« kdy: 20. 11. 2019, 08:16:40 »IPv6 je obsolette...
https://www.youtube.com/watch?v=PU5K7LhZghk
Hrm. To je opravdu škoda. Přitom se to tak slibně rozvíjelo - např. bohulibé RFC 1149 se dočkalo aktualizace/rozšíření na IPv6 v podobě RFC 6214 - nový standard je přiměřeně nafouklejší než prvotní verze, jak se na modernizaci sluší a patří. Svůj komentář k této problematice nabízí také Wikipedia. Mimochodem jak tak sumíruju tuto odpověď a dohledávám cosi Googlem, našel jsem seriózní komentář ohledně smyslu a využití subnetů /127 na point-to-point linkách... jakožto sváteční síťař takový popis vítám, přestože je už notně uleželý.
778
Hardware / Re: Skúsenost s embedded panel PC
« kdy: 19. 11. 2019, 18:26:53 »Pardon... vested interest znamená doslova "osobní zájem" nebo prospěch, ve smyslu "střet zájmů". Třeba když mě konkrétní značka hardwaru živí. Je zdvořilé, deklarovat ho předem, pokud se nechci ztrapnit, když se zároveň snažím tvářit jako trochu nezávislý pozorovatel ;-)V tomhle oboru mám "vested interest" :-)Angličtina křížená s východoslovenskou řečí je naprosto hrozná věc. Co znamená "vested interest"?
779
Bazar / Re:Shanim mSATA 1TB
« kdy: 10. 11. 2019, 18:45:07 »
mSATA je nadále živé v průmyslovém sortimentu. A k mému údivu je k dispozici i 1TB provedení, ovšem pouze s čipy TLC (největší MLC vidím 512 GB). Tak či onak to leze dost do peněz (není divu, při té kapacitě).
Přesněji řečeno, koukám k výrobci na kompletní sortiment a je tam jedno provedení, kde je údajně k dispozici 1TB MLC. Vzhledem k tomu, že Innodisk prakticky všecko osazuje až na objednávku, nemusel by být problém ani s takovým exotem.
Přesněji řečeno, koukám k výrobci na kompletní sortiment a je tam jedno provedení, kde je údajně k dispozici 1TB MLC. Vzhledem k tomu, že Innodisk prakticky všecko osazuje až na objednávku, nemusel by být problém ani s takovým exotem.
780
Hardware / Re:Redukcia serial 25M/25F
« kdy: 09. 11. 2019, 06:45:50 »
Větší počet kusů? Navrhnout plošák, do kterého půjdou úhlové konektory, a nechat to rovnou v Číně i osadit (proletovat vlnou nebo čím se to dělá). Allpcb.com apod. Ovšemže se to pak nevejde do toho univerzálního krytu, ten je dělaný na "kalíškové" provedení vývodů.
Možná by se debata značně zjednodušila, kdybyste uvedl kýžené vnitřní zapojení té redukce :-)
Možná by se debata značně zjednodušila, kdybyste uvedl kýžené vnitřní zapojení té redukce :-)
