Příspěvky

751

Windows a jiné systémy / Re:Jaký OS po konci podpory Windows 7 zvládne Win 10?

« kdy: 30. 12. 2019, 15:49:23 »

Dobrý den, jistě víte, že Windows 7 odbíjí hrana letos, tak mě zajímá čím nahradit na mašině s Atomem N450 (1666666Hz) OS. Půjde tam Windows 10 bez obtíží? Samozřejmě nečekám, že bude svištět na jednojádře, ale zda na tom aspoň Půjde dobře Prohlížet fotky či vim v subsystému pro linux

N450 je dýchavičný 45nm stařeček. Krásné je, že je velice kompatibilní s dědictvím x86 PC a měl vždycky bezvadné ovladače do Windows i do Linuxu, grafika je echt Intel (žádné hnusné PowerVR) apod. Desítkám jmenovitě zcela jistě nestačí, pro desítky naschvál nebude mít nativní ovladač grafiky = pokud budou ochotné se nainstalovat, tak ve VESA režimu. Za starých časů by možná s odřenýma ušima stačil na YouTube s nějakým jednoduchým video kodekem v nízkém rozlišení, ale dnešní kódování a rozlišení už na tom nepřehrajete. Navíc to má dost ohavnou spotřebu i v idle, takže bych ho nedoporučil ani jako router, fileserver nebo tak něco. Prostě zrovna u tohoto procesoru bych se přimlouval za zasloužený odpočinek ve sběrně elektro-šrotu. Slitoval bych se u čehokoli, co má 22nm nebo míň.

Pro srovnání: zrovna si hraju s moderním Gemini Lake Celeronem J4105  (Debian 10, kernel 5.4, mitigations=off) - a zatím mi dost přijde, že ta věc poměrně trhá kostky. Kompilace jádra (make -j 4) mi ATOM moc nepřipomíná. Spíš první vzpomínky na 3GHz dual-socket Xeon z dob Pentium 4. Zkusil jsem na tom J4105 pustit z YouTube nějaký nenáročný HD content (interview na Radiožurnálu), přišlo mi to ve full HD full screen hezky plynulé - a ačkoli jsem zatím nezjistil, jak vymačknout ze systému informaci, jestli to přehrávání jede přes vaapi nebo softwarově, tak ve výpisu "top" vidím, že browser žere asi 20-25% na každém ze 4 jader = odhadem to dekóduje softwarově a rozvlákněně a ten procík se ani moc nezapotí. Deska AsRock J4105-ITX se dodává s pasivním chladičem, který mi na základě dřívějších zkušeností nepřipadal kdovíjak veliký - ale za provozu je překvapivě sotva vlažný, až pod plnou zátěží se trochu ohřeje. Bejt pod tím chladičem ATOM N450, tak se popálím, a Firefox na tom bude medově vláčný...

752

Windows a jiné systémy / Re:Jaký OS po konci podpory Windows 7 zvládne Win 10?

« kdy: 30. 12. 2019, 15:19:30 »

@robin martinez: mam zkusenost s virtualizaci na Avoton(=serverovej Atom) C2550, kdy virtualu pridelim 1-2 jadra a 1-2GB RAM, uloziste na hdd(wd red) raid6(mdadm), i kdyz na raid v tu chvili nic jine neleze jsou W10 (i HOLEJ system, bez dalsich pustenejch programu) i s 2x jadro a 2gb RAM MNOHEM pomalejsi nez W7 na 1x jadro a 1gb ram... uz treba jen otevreni startmenu, pusteni pruskumnika, je to dost znat...

C2550 je už relativně moderní a schopnej ATOM (22nm, out of order jádra). Nemá integrovanou grafiku - nejsem odborník na virtualizaci a netuším, jestli OS na "headless" sestavě něco složitě graficky renderuje do RAMky v tom virtuálu (i kdyby ten procík IGP měl, tak ve virtuálu je otázka, jestli na něj skrz nějaké passthrough dostane přístup). Hlavně ale 1-2 GB na Win10 jsou IMO žalostně málo. 4 GB stačí tak na základní projevy života (spousta počítačů se dodnes se 4 GB prodává), na trochu důstojný základní provoz bych si troufl požadovat 8 GB... Jinak vůbec nehodlám zpochybňovat, že Windows dokážou sežrat pořádnou porci procesoru jenom tak z ničeho nic, že se zrovna škrábou na zadku (instalace aktualizací = přehrabování se ve WinSXS DB, činnost antiviráku apod.)

753

Distribuce / Re:Po změně refresh rate blikají řádky obrazovky

« kdy: 20. 12. 2019, 07:33:37 »

Jo aha... od Windowsů na Intelu to monitor vezme (2560x1440@30) ale máte problém to vymačknout z Maliny. O kterou generaci RPi se jedná?

Neutrousil byste aspoň vzorek modeline, kterou jste zkoušel?

754

Distribuce / Re:Po změně refresh rate blikají řádky obrazovky

« kdy: 20. 12. 2019, 07:11:51 »

Tak moment. Nepsal jste v původním dotazu, že v defaultním 60Hz režimu v Linuxu to jede, a jenom když do toho začnete drbat (jiný/nižší refresh) tak se obraz začne sypat? Dále jste psal, že "ve windows to chodí". Chodí co? 60 Hz? Nebo nějaký nižší refresh, třeba 30 Hz?

To je dost důležitá věc = zda víme předem, že existuje režim / skladba softwaru, ve které to chodí... a co vlastně chodí :-)

Ano původní DVI mělo bandwidth tak akorát na 1600x1200, případně 1920x1080. HDMI a DVI používají prakticky shodný formát na fyzické vrstvě a mohou používat shodné linkové budiče a přijímače (křemík) a novější verze HDMI podporují vyšší hodinové takty = pro Vás vyšší rozlišení x snímkový refresh. Pokud dnes vidíte někde DVI port, klidně taky může umět vyšší takty, pokud je na boardu odpovídající linkový budič (vlastně level-shifter). Pak občas vidím, že kvůli EMC (hlavně v průmyslových strojích) je šířka pásma reálně poněkud omezena LC filtrem těsně u konektoru - klidně DDC/EDID něco tvrdí (vzdušné zámky) ale reálně to není pravda, proleze jenom co dovolí ten filtr. A pak jsem viděl bugy toho typu, že se monitor neprobudí ze suspendu, nebo po probuzení počítač z něj nedokáže vyčíst DDC/EDID... A pokud se týče rozdílů HDMI/DP (což tu zmiňoval někdo jiný) tak zatímco VGA/DVI/HDMI používá na "metadata" starý dobrý I2C kanál, tak DP má už nějakou svoji novější "sběrnici". Tuším jenom ten EDID blok na vyšší vrstvě zůstal stejný nebo podobný...

755

Sítě / Re:VPN pro road warriory

« kdy: 19. 12. 2019, 18:40:42 »

Kdybych si vybíral pro firmu o 30 zaměstnancích, nechal bych u operátora zřídit APN a s žádnými VPN bych se nepatlal.

Jediná věc mi vrtá hlavou: jak to kombinovat s přístupem do divokého internetu. Možnosti jsou jistě různé. Třeba jestli by šlo, routovat do APN jenom pár subnetů, a default route do nějaké jiné konektivity. Nebo pokud je mobil jediná konektivita, tak udělat díru ven taky z té APN někde v DC. Samotný 4G modem asi nebude umět 2 paralelní PDP kontexty...

756

Server / Re:Maximální počet klientů vlastního TCP serveru

« kdy: 19. 12. 2019, 18:20:22 »

Posledni reakce:

Střelba od boku: nepoužíváš náhodou select()?

Tak zde jsem ze zaseknul, protoze select skutecne pouzivam....

Což mi odpovídá na otázku, jestli je ten server rozvlákněný. Inu: není.

Svého času na kernelu 2.4 jsem měl TCP server, který startoval asi 4 vlákna (threads) na každého přišedšího klienta. pthread_create() začal mít kecy někde nad 100 klienty. Po přechodu na kernel 2.6 to omezení zmizelo... ale kde je další strop, to netuším.

757

Sítě / Re:VPN pro road warriory

« kdy: 19. 12. 2019, 18:05:57 »

Předřečníci probrali už prakticky všechno. Spíš jenom v rámci vyváženosti a plurality názorů se přidávám s hlášením, že mi OpenVPN funguje dlouhá léta k téměř naprosté spokojenosti. Asi nemám vysoké nároky.

Uživatele s jabkem taky nějaké máme - ani nevím, co používají na OpenVPN za klienta, řeší si to sami a nestěžujou si. Je fakt, že se možná nenaučili, používat lokální jména, na ty dva servery si pamatujou IP adresy... (Naši jablíčkáři tvrdí, že pokud to není "just works", tak je to rozbité, ale lokální jména serverů si nepamatují, radši IP adresy.) Já mám samozřejmě interně nakonfigurováno privátní DNS, něco jako  fajly.in.firma.cz  se dá na klientu přičarovat většinou zadáním jména poslední úrovně (zde "fajly"), protože jsem si z OpenVPN "access serveru" pushnul na klienta interní DNS a doménu in.firma.cz :

push "dhcp-option DNS ip.adr.interniho.DNSserveru"
push "dhcp-option DOMAIN in.firma.cz"

Na serveru jede standardní OpenVPN z repa linuxového distra, na klientech "komunitní" OpenVPN klient stažený z webu.

Trochu mě štve komunitní klient do Windows, čerstvé verze OpenVPN démona a GUI (potřebné pro Win10) už nepodporují opšnu "disconnect_on_suspend" (zmizela při nějaké dost radikální čistce ve zdrojákách, nejde snadno vrátit) - ale jsem na stopě možnosti, zařídit to nějakou naplánovanou úlohou, tyto se dají zavěsit na event usnutí nebo probuzení Windows.

S panem Šilhavým a možná dalšími spolu navzájem dlouhá léta "zdvořile nesouhlasíme" v názoru na OpenVPN vs. IPSec. Tenhle dotaz vcelku spolehlivě rozdmychá doutnající flame war :-) Zdá se, že každému vyhovuje něco jiného. Osobně jsem rád za ten pestrý výběr.

758

Sítě / Re:Výběr routeru - připojení venkovní antény

« kdy: 19. 12. 2019, 17:32:22 »

Obecně pokud máte wifi rádio s dvěma anténními porty, klidně i docela moderní, tak v režimech 802.11ac a 802.11n se bude snažit jet MIMO a bude počítat, že má na obou portech použitelnou anténu a na každého konkrétního klienta resp. protější stanici že bude z obou portů vidět. Takže když jeden port nezapojíte, dost pravděpodobně bude MIMO kulhat na jednu nohu. Ono samotné MIMO... nemám s tím moc zkušeností, ale párkrát jsem zažil (ty rádia byly Atheros a spíš z éry 802.11n než 802.11ac) že "N" v režimu MIMO (s dobrými anténami) dávalo horší SNR a horší chování než 802.11a = jediný anténní port. Režim 802.11a by se měl chovat "diverzitním" způsobem = pokud má víc anténních portů, vybere si ten s lepším signálem. Nebo pojede natvrdo na jednom z obou portů - pokud to nejede, zkuste druhý port. Ručně nastavit, který anténní port (RXTX chain) je aktivní a který nikoli, to umí podle mého jedině Mikrotik RouterOS. Ostatně mikrotik je jedna z cca dvou značek, které bych na blbnutí s outdoor wifi doporučil. Nějaké interiérové SoHo AP se nakonec taky dá přemluvit, ale komfort nic moc (nemluvě o rádiovém výkonu, ale pokud nepřekračujete legální limity, tak jsou si cca všichni rovni).

No ale jako důležitější bych viděl, že tahat wifi od rádia k venkovní anténě koaxem o délce několika metrů je dost old-skool přístup. Na 2.4 GHz ještě prosím. Na 5 GHz je to bída. Jsem vyléčenej. Svého času jsem měl na klientu pár metrů H1000 a skrz to 5 GHz 802.11a  -- a prostě to není ono. Rádio ve venkovním boxu s integrovanou anténou, 25cm interním pigtailem rovnou do antény, a je po problémech s koaxem. (Bohužel potenciálně nikoli po problémech s přepěťovou ochranou, ale to je zase jiná pohádka.) Tzn. nejlíp outdoorovou integrovanou jednotku ("aktivní anténa", anténa s rádiem v jednom), ze které leze rovnou CAT5e/RJ45 (nejlíp aby do toho konektoru nepršelo.) Dělají se i outdoorové varianty CAT5e/CAT6 kabelů - chce to aspoň černý UV-stabilní plášť, ještě líp gel-filled (akorát se člověk při krimpování upatlá.)

Jakou venkovní jednotku?

Předřečník @leten už tady poslal link na přehledný seznam hardwaru Mikrotik. Přidávám odkaz na celý sortiment Ubiquiti.

Snad bych jenom podotkl, že menší "talířky" mají zbytečně široký vyzařovací úhel, takže o to víc se budete navzájem rušit se sousedy v éteru (Vy je a oni Vás). Na point-to-point spoj doporučuji co nejostřeji směrovou anténu = co největší průměr talíře :-( v poměru k délce vlny. Konkrétně populární Nanostation od Ubiquiti je spíš sektorka než směrový klient - stejně tak to malé kulaté od Mikrotiku. Což pro 802.11 multipoint může dávat kupodivu docela dobrý smysl (protože CSMA CA funguje možná líp, když se klienti navzájem slyší). Pravda je, že příliš silý signál (ostré antény a krátká vzdálenost) taky není dobře - ale to se dá u point-to-point pojítka snadno pořešit snížením vysílací úrovně na obou koncích (a výhody ostře směrových antén zůstanou zachovány).

Ať už to vezmete od Losny nebo Mažňáka, na cokoli čtvercového nebo obdélníkového se vykašlete, na 2.4 GHz se vykašlete, ideální jsou talíře nebo kity určené pro point-to-point spoje. Na 5 GHz máte šanci. Pokud se můžete trochu plácnout přes kapsu, hodně dobře vypadá pásmo 60 GHz. (Samozřejmě pokud to využijete.) Při vhodné anténě je to ještě ostřeji směrové, omezené přímou viditelností, tzn. oproti 5 GHz míň problémů se vzájemným rušením se sousedy. A vyšší kapacita. Okolo 60 GHz je volných řádově několik GHz pásma. Jedno mi není jasné: jestli 802.11ad na 60 GHz znamená automaticky full duplex, nebo je to specifikum konkrétních výrobců...

Příklady: 60 GHz pojítka (kity) od UBNT a od Mikrotiku. Jestli správně koukám, je to levnější, než se dlouhá léta držely páteřní spoje pro pásmo 10 GHz.

A jestli Mikrotik nebo Ubiquiti... Mikrotik je tradičně víc jako Lego, a UBNT spíš jako nakousnuté ovoce (je to bílé, "just works" a klikací, a levné modelové řady nejsou nutně objektivně hyper-kvalitní). Ubiquiti unifi controller software mi přijde maličko bloated, ale já jsem konzerva...

759

Distribuce / Re:Po změně refresh rate blikají řádky obrazovky

« kdy: 15. 12. 2019, 19:51:45 »

Vibrují řádky? To mi připadá jako nějaký efekt prokládaného režimu, ale čekal bych ho spíš na CRT než na LCD.

Co je zač displej? Podporu 50, 30, 25 a 24 Hz bych čekal možná spíš u televize než u počítačového monitoru...

Modulo nedokonalosti a bugy v implementaci konverze rozlišení a refresh rate v displeji. Ono zkonvertovat to žůžasně a vyhlazeně napříč širokým rozsahem snímkových frekvencí a rozlišení stojí dost výpočetního výkonu (v příslušném subsystému řadiče displeje / AD boardu).

Buďte rád, že to v Linuxu jde centrálně systematicky konfigurovat. Pod Widlema to chce kliku na ovladače, jinak smolík.

Zkusil jste zadat to rozlišení na kernel command line? V bootloaderu. Syntax bych viděl na
video=2560x1440@30
Mám ale podezření, že to závisí na nějaké interní databázi videorežimů. Tzn. pokud kernel ten režim nezná "předem" (odkud? z nějaké compile-time tabulky + DDC?) tak asi smolík. Možná by to šlo nějak poeditovat/upravit/vysvětlit/vnutit... Rychlý google říká že to jde buď vnucením custom EDID bloku jakožto souboru po namountování kořenového FS, nebo dokonce že s pokročilejší syntaxí video= by kernel dokonce uměl spočítat podrobnosti videorežimu dle CVT nebo CVT-R. Kdybyste potřeboval zjistit jména video-portů (výstupů) tak existuje kernel cmdline argument drm.debug=0xe (a pak hledejte v dmesg). Pozor, ta jména zařízení zřejmě nejsou shodná s X.org/xrandr, přestože vypadají podobně.

760

Sítě / Re:Optická síť při přípojce k novostavbě

« kdy: 09. 12. 2019, 15:51:47 »

Pezinok (asi 130 km od Brna)...

Jejda... krásné místo, asi dvakrát jsem jel kolem,
ale firmu s optickou svářečkou poblíž opravdu neporadím :-)

Leda strejda Google jestli by nevěděl...

Myslím že z Bratislavy je to k Vám blíž = pokud byste někomu zaplatil cestovné.
Jinak bych doporučil se poptat, jestli někdo tahá po vsi / po sídlištích na předměstí Blavy optiku vlastními silami. Tihle lidi uživí vlastní svářečku (a někdy i bagr/drážkovačku). Často se jedná původně o místní wifináře, kteří chtějí trochu dál "rozvíjet řemeslo".

Nechci seriózně navrhovat, že kdybyste nechal konektory navařit předem, a pořádně je zabalil, tak by to šlo trubkou protáhnout včetně duplexního LC... nemám zkušenosti.

Jo a co jsem tak pozoroval, mají optici ve zvyku střihnout kabel o pár metrů delší, jako rezervu. Pro strejčka příhodu. Těch pár metrů se na jednom konci stočí a zakrytuje. Pár metrů navíc je menší problém, než koupit kabel o 20 cm kratší.

761

Sítě / Re:Optická síť při přípojce k novostavbě

« kdy: 09. 12. 2019, 12:53:47 »

BTW kde tu rouru koupit: jak na vodovodní HDPE trubky tak na elektro chráničky jsou ve větších městech speciálky. Elektro věci Elfetex, Jakub, KV-Elektro, plus spousta dalších, jsou i dost velké a specializované e-shopy. Podobně na vodoinstalační věci bývá poblíž speciálka někde na ulici. 140m roury okolo DN40 je už docela velké klubko, než abyste si ho nechal poslat z e-shopu (potenciálně drahá doprava). Kromě toho podle mých zkušeností, e-shopové ceny bývají mírně nadnesené, realita na ulici může být překvapivě levnější, zejména pokud s obchodníkem prohodíte pár přívětivých slov, a to množství taky není úplně nezajímavé (zejm. pokud těch trubek plánujete položit víc). Nebo pokud máte kamoša se zákaznickou registrací v elektro velkoobchodě, a nechá vám ten matroš s nulovou marží, je to taky cenově příjemnější.

Ani bych se nedivil, pokud by tvrdé elektro HDPE chráničky pro zakopání do země byly levnější než černá HDPE trubka vodovodní, protože na tu jsou hygienické nároky (nevím jak tlakové). Pokud vodovodní, tak nejlevněji vycházejí varianty na studenou vodu a nízký tlak - ale nebral bych úplně nejlevnější LDPE, protože má zbytečně tlustou stěnu (= menší světlost). Ostatně obchodníci mívají běžně jako nejnižší variantu HDPE 80 nebo HDPE 100 (týká se materiálu). Ta černá trubka bude mít taky o něco lepší UV-stabilitu než barevné telekomunikační chráničky, ale pokud bude po celé délce schovaná před slunečním světlem, tak je to asi jedno.

762

Sítě / Re:Optická síť při přípojce k novostavbě

« kdy: 09. 12. 2019, 12:41:13 »

Optika by měla být jednodušší na zprovoznění z hlediska konfigurace, než wifi.
Je to mnohem menší magie a mnohem determinističtější výsledek.
Ptát se na konkrétní značky je poněkud bezpředmětné - optiku "umí" prakticky všichni stejně.

Dají se koupit levné media-konvertory, levné switche s SFP slotem, levné SFP transceivery. Kolik ethernetů potřebujete pro elektronického vrátného? Pokud jeden, stačí tam media-konvertor. Kolik ethernetů potřebujete uvnitř domku? Managed switche, včetně nejlevnějších "websmart", mívají 1-2-4 SFP "uplinky" které lze k tomuto použít. Je to stavebnice a je na Vás, co vlastně potřebujete a jak to poskládáte.

Možné zádrhele, na které dát bacha:

Značkové switche mívají SFP transceivery "kódované" - a čínské "alternativní kódované" transceivery mají někdy tak domršenou SPD EEPROM, že de facto není kompatibilní se zbytkem trhu (není "MSA-compliant"). Čili nekupovat "kódované" čínské transceivery do neznačkových switchů. Kupodivu dovozci levných čínských transceiverů málokdy inzerují normální SFPčko se zdravou EEPROMkou jako "MSA-compliant". Přesto odhadem když vidím, že je něco D-link Compliant, tak to může být prakticky dost univerzální, protože switche D-Link mi jinak berou transceivery úplně všecky co najdu po kapsách. Ještě jinak: jste-li na pochybách ohledně kompatibility SFP vs. switch, zvedněte telefon a obraťte se na e-shop, který SFPčka dováží.

Na krátkou vzdálenost (určitě do 500 m na gigabitu) stačí multimode optika. Na vzdálenosti nad 2 km určitě single-mode. Transceivery na multimode jsou levnější, a na takové to domácí žvýkání není co řešit se singlemódem. Na kompatibilitu single vs. multi moc nevsázejte (a nejde jen o vlnovou délku). Tzn. myslím že chcete všechno kolem optiky na multimode.

V rámci multimódu je k vidění dost často gigabit na vlnové délce 820-850 nm nebo stovka na vlnové délce 1310 nm. Ale jsou i transceivery, které se tohoto stereotypu nedrží. Čili až budete vybírat, dejte pozor, ať Vám sedí na obou koncích proti sobě rychlosti a vlnové délky. Levné SERDESové optické transceivery jsou stavěné na pevnou rychlost, čili buď giga nebo stovka, žádná auto-dohoda - pokud byste připojil proti sobě stovku a giga, tak si nepopovídají.
Speciality jako BiDi nebo WDM jsou dražší, o ty nejspíš nezakopnete. Stejně tak třeba SGMII.

Ethernet na optice, jak giga tak stovka, je standardizovaný (framing, vysílací úrovně, popř. handshake) = giga proti gigu by mělo fungovat, stejně tak stovka proti stovce, nezávisle na výrobci switche a transceiveru na obou koncích. Nepotřebujete shodný transceiver na obou koncích. Budou proti sobě fungovat SFP proti mediakonvertoru nebo proti switchi s pevným transceiverem. Neměl by na to mít vliv mechanický typ optických konektorů: SFP transceivery mají malý duplexní LC, starší/levnější/zabudované transceivery mívají větší duplexní SC konektor - co si zredukujete optickým patchcordem, to by mělo fungovat.

Některé SFP transceivery mají DDM (diagnostiku přes I2C/SPD sběrnici) - což ale levné switche nevyužijí. Stejně je to užitečné spíš na dálkových trasách = na singlemódu... S touhle fičurkou Vám switch sdělí vysílanou a přijímanou úroveň a třeba taky teplotu transceiveru.

BTW pokud byste se pídil, "kdo navaří optiku", možná byste měl prozradit, odkud jste...

763

Sítě / Re:Optická síť při přípojce k novostavbě

« kdy: 09. 12. 2019, 09:11:34 »

BTW Kopoflex/Kopodur nemá moc vysokou odolnost vůči tlaku. Tzn. na těch 140 m pokud chcete počítat se zafukováním kompresorem, volte radši hladkou trubku se silnější stěnou.

764

Sítě / Re:Optická síť při přípojce k novostavbě

« kdy: 09. 12. 2019, 09:05:51 »

Já bych dokonce řekl, že Kopoflex (husí krk dodávaný v návinu) má strunu z výroby uvnitř.

A sekl jsem se v jedné věci: korugovaný Kopodur se zřejmě dodává v "tyčích", nikoli v návinu - takže na 140m by spojek bylo hafo. Potenciální hrany a netěsnosti ve spojkách ve mně vlny optimismu nevyvolávají. Takže buď Kopoflex po celé délce, nebo klasickou hladkou trubku/chráničku.

765

Sítě / Re:Optická síť při přípojce k novostavbě

« kdy: 09. 12. 2019, 07:18:05 »

Naprostý souhlas s tím, že je potřeba především natáhnout trubku. Nebo klidně trubek několik. Zdaleka nejvíc peněz a opruzu totiž stojí ten výkop, trubky jsou levné. Natáhněte si se sousedem klidně každý dvě trubky.

Druhá část otázky je, jakou trubku.
Vodovodní trubkou může v případě  potřeby téct i voda (nejlépe pokud v ní nejsou zároveň kabely), elektro chráničky jsou jmenovitě určeny jenom pro elektro.
Pokud mohu soudit, vodovodní PE trubka není nutně levnější, než elektro chráničky ať už zvenčí hladké nebo korugované. Dvouplášťová korugovaná chránička je zevnitř hladká (nebo téměř). Asi by se dala vymejšlet i nějaká trubka s ultra-hladkou vnitřní výstelkou s nízkým třením, ale...
Osobně bych šilhal nejspíš po Kopodur 63 (minimálně Kopodur50) = dostatečný průřez. Oblouky na koncích vyřešit
Kopoflexem (ano znamená to použít dvě spojky). Mám natažených venku v drážce asi 12 m kopoflexu a zatáhnout 4x4mm kabel do elektro kiosku byla velká pohoda - prostě jsem ho prostrčil.

Tzn. položit především trubku/trubky a do toho pak skoro holýma rukama už natáhnete cokoli: nějakou silovinu pro napájení vrátného, pohromadě s komunikačními kabely. Ohledně komunikace: asi blbost zkoušet metalický ethernet, když tam můžete v dnešní době natáhnout optiku. Na navaření konců někoho seženete, dneska už to není úplně exkluzivní záležitost.

Zrovna tohle léto jsem si hrál s vodovodní trubkou, HDPE40 na nízký tlak. Těch 50 metrů co mám, ufouknul jsem bez problému pusou, takže si myslím, že na 150 m by si vysavač poradil. Uvázat na vlasec nějaký chomáč nebo špunt, za vlasec zapřáhnout silnější lanko, pak protáhnout kabel...

Ohledně aktivních prvků: řešte to podle toho, co je Vašemu srdci nejbližší :-) Odhadem existují hotové levné systémy elektronického vrátného a nemá cenu to bastlit, ale pokud je cílem si pohrát, tak samozřejmě není o čem. Důležité je, že jednou položená trubka Vám dává v tomto svobodu.