Příspěvky

721

Hardware / Re:Raspberry Pi: vystříhání se podpětí je celkem náročné

« kdy: 16. 01. 2020, 00:04:17 »

Malinu jsem viděl zatím spíš z povzdálí, první se mi dostala do ruky RPi4 - a musím říct, že ten její USB-C už docela jde, nicméně na desce vidím jenom holé minimum filtrační kapacity (prakticky jenom trochu keramiky). Slušel by tomu aspoň jeden polymer okolo 470uF/6.3V někde u napájecího vstupu.

Jestli se starší maliny napájí přes MicroUSB, tak se nedivím, že na to všichni nadávají. Jediný titěrný kontakt a kdoví jaké drátečky v běžných USB kabelech. Hnus, velebnosti. Tam je pak skutečně dost jedno, jestli je zdroj na +5V schopen dát 2 nebo 5 A, když to ten konektor a drátky k němu stejně nepředají a jsou na nich hrozné úbytky. Kontakty v samičích konektorech na přímý header jsou skutečně tužší, takže se přimlouvám za napájení skrz GPIO.

Jak říkám, ten USB-C na nové RPI4 už docela jde, má tuším čtyři kontakty pro +5V a čtyři pro zem, takže je výrazně lepší než MicroUSB. Je i mechanicky bytelnější. Koupil jsem si v CZC nejlevnější USB-C kabel, ustřihl z něj koncovky (nechal jsem na nich asi 10 cm kabelu) a naletoval na výstupní kabel ze spínaného měniče (klasická černá bradavice do zdi). Škoda to redukovat nějakým konektorem, který tam akorát vloží do série další přechodový odpor. Z druhého konektoru jsem si udělal adaptér na IDE HDD "molex" :-) Přesto si nemůžu pomoct. Ve světle svých zkušeností s průmyslovými x86 motherboardíky prohlašuji, že by Malině slušela pro napájení šroubovací svorkovnička (možná radši nikoli odpojovací).

Padla zmínka o ochraně proti přepětí, která nakonec byla opravena, že se mělo jednat o nadproudovou pojistku... jak správně pravili předřečníci, je možné, že i ta pojistka zanáší do napájecí cesty nějaký úbytek. Nechci na pojistky šmahem nadávat, ono to jistě zvyšuje blbovzdornost, tím bych pojistky asi nechal být, není k nim moc co dodat. Elektronickou ochranu proti nadproudu jsem v počítačích apod. dlouho neviděl. Pokud by někoho zajímalo schéma, mohu eventuelně něco spíchnout.

Chtěl bych ale zmínit, že jsem nedávno v jednom bastlu použil ochranu proti přepólování vstupu, a v jiném ochranu proti přepětí - oboje zkonstruováno lehce neobvyklým stylem (přesto ani na jeden z obvodů nemám patent, u obojího existuje "prior art"). Viz přiložené náčrtky (a kicadové "zdrojáky" těch schémat). Hlavní finta je: jako odpojovací součástku použít moderní výkonový MOSFET. Tyhle součástky mají v sepnutém stavu mizivý přechodový odpor (najdou se modely pod 20 miliOhm) a najdou se modely na malá napětí a velké proudy, kterým pro plné otevření stačí na hradle cca 4 Volty. Takový přepěťový odpojovač jsem použil na výstupu jednoho step-down měniče s 5V výstupem, kterému úplně nevěřím, že neskončí prošlehem jako celovodič (a nepustí na výstup těch asi 12 Voltů co má na vstupu). Dal by se tam přidat i "elektronický jistič" (nadproudová ochrana) = měřit proud odporem v sérii se "silovými 5V" a úbytek vyhodnocovat analogovým komparátorem, nejlíp s OC výstupem...

722

Odkladiště / Re:Jak správně googlit problém?

« kdy: 15. 01. 2020, 23:31:33 »

co nejjednodussi obsah smb.conf, zkratka vsichni muzou vsechno, zabezpeceni nula

Už jsem off topic, ale poňoukl jste mě: nedávno jsem řešil přesně opačný problém. Na nějaké konkrétní distribuční verzi Samby jsem se snažil zprovoznit základní zabezpečení (bez windowsí domény / AD). Kdosi chtěl adresář na sambím sharu, kam smí jenom on i zapisovat, ostatní užovky jenom číst. A všude kolem aby směli všichni i zapisovat. Tak jsem zkusil nejdřív Windows ACL a vůbec jsem se nechytil. Pak jsem zkusil linuxové xACL a to šlo dost dobře, přestože mi ta logika jak se to resolvuje a kopíruje přišla místy bizardní (přinejmenším téměř nedokumentovaná) - ale došel jsem nakonec k tomu, že ani xACL mi nevyhovuje, protože při přesunu souboru či adresáře v rámci svazku si ta přesouvaná věc ponechá svoje dosavadní práva, místo aby je zdědila od nadřízené adresářové větve. Ono to pozorované chování je v souladu se standardem a tušímže windowsí ACL se tak taky chovají (i nativně pod Windows na lokálním disku). Po pár hodinách strávených studiem a experimenty jsem skončil u sambího "share-level security mode". Prostě seznam skupin a uživatelů a co kdo smí, platné na celý svazek. A rozdělil jsem to do dvou SMB sharů, v rámci serveru interně na společném svazku (blokovém zařízení). "Just works" - akorát se na to autoři Samby mračí, že je to zpozdilé, zastaralé a už to asi mělo dávno umřít, akorát to má tuhej kořen... bodejť ne. Asi to bude chtít osikovej kolík a pořádnou palici.

723

Sítě / Re:Datová síť v novostavbě

« kdy: 15. 01. 2020, 21:26:42 »

2000 MHz? Skrz to by prolezlo celé pásmo od satelitního LNB. Ale než kvůli tomu tahat 8.6mm třikrát stíněný kroucený pár, to bych asi radši tahal vcelku běžný 7mm koax... CAT7 mi svou tloušťkou úplně stačila, když jsem ji párkrát použil na páteře mezi switchi v práci.

BTW CAT5e a výš je na CAN a RS485 dost luxusní materiál - akorát na delší vzdálenosti by se případně hodil větší průřez žil.

724

Hardware / Re:Raspberry Pi: vystříhání se podpětí je celkem náročné

« kdy: 15. 01. 2020, 08:50:44 »

Napájet pres GPIO s sebou nese riziko nulové přepěťové ochrany.

Tohle mě zaujalo. Mohl byste to prosím blíže vysvětlit? Na napájecím USB konektoru RPi je přepěťová ochrana?

725

Hardware / Re:DVB-T2 T settopbox pouze ve fullHD, nároky české televize

« kdy: 15. 01. 2020, 08:48:17 »

Vsechny zobrazovadla roluji (LCD typicky v 60p/120p, u nas nejspis u novych veci bude 100p)...

Hm. Na první přečtení jsem se uklidnil, že pokud roluje zdroj signálu i zobrazovadlo, tak vlastně není příliš potřeba, interpolaci rolování při konverzích řešit. Při podrobnější úvaze už mi z toho ale vychází, že tohle padne ve chvíli, kdy nesedí frame rate. Řekněme že 50i na 50p by se dalo metodou "weave" zkonvertovat i se zanedbáním rolování, ale třeba 50i na 100i nebo na 100p už je průser, protože průchod rolovaného snímku je dvakrát rychlejší, nemluvě o nesoudělných snímkových kmitočtech... a jsme zpátky u motion vectors a interpolace v prostoru, v čase a třetí dimenze ještě rolování. Nesoudělné věci interpolovat nejlíp nějakým oblým filtrem (dolní propust vyššího řádu) protože lineární interpolace po sobě zanechá artefakty...
A je možné, že 50i na 50p ani při shodném prostorovém rozlišení "metodou weave" nebude bez následků. Možná proto vidím v obraze reziduální "třepetání na hranách". Zdaleka ne tak hrozné, jako při "prostém sesazení" dvou půlsnímků "i" do jednoho celého "p" (deinterlacing=0), ale občas to zahlédnu. Samozřejmě při příjmu DVB-T SD dostávám 576i a zobrazuju v 1080p, takže se tam kromě deinterlacingu také interpolují pixely prostorově a nesoudělně. Odhadem napřed "weave deinterlace" 576i/50 na 576p/50 a pak hrubou silou stretch na 1080p/50.

Asi už taky chápu, proč je metoda "weave" ne zcela optimální. Pak totiž výsledný obraz 50p "přešlapuje" mezi dvěma promíchanými půlsnímky. Liché řádky jedou v taktu 25 Hz a sudé řádky taky 25 Hz, ale navzájem posunuté o 1/50s = 20 ms. Takže při pohybu budou na obrazovce vznikat "zdvojené hrany", při bližším pohledu stále zubaté. Asi proto už chápu, proč se má zároveň provést kompenzace pohybu v každém půlsnímku zvlášť, aby vznikl hladký 50Hz pohyb na sudých zvlášť i na lichých zvlášť (a optimálně sudé a liché proložením lépe splynou do 50Hz "p" obrazu). A chápu, že odtud už je jenom krůček, vyhladit to rovnou na 100p, pokud to zobrazovací matice umí a scaler to výpočetně zvládne. No ale pak do toho ještě rolování a jeho konverze mezi snímkovými frekvencemi a stejně už mi mozek stříká ušima :-)

12bit v 4:4:4

Uh oooh :-)

726

Sítě / Re:rozdeleni switche

« kdy: 14. 01. 2020, 21:59:41 »

Já bych to tipl na to, že tazatel nevěděl, že port ve VLAN může být untagged.

Nojo, pokud bych žil v představě, že kvůli nasazení VLAN budu muset trunkovat i proti všem klientům (tzn. na klientech to nastavit), tak bych se asi taky VLAN bál jak čert kříže :-) Shodou okolností jsem před časem sesmolil takové velmi začátečnické obrázkové intro, a doufám nebude vadit, když si přihřeju polívku...

727

Hardware / Re:DVB-T2 T settopbox pouze ve fullHD

« kdy: 14. 01. 2020, 21:42:18 »

@RDa děkuji za přesné vysvětlení. Mám teď pocit, že "rolling scan" představuje další dimenzi v tom konvertovacím šílenství... pak teprve ta interpolace pohybu dostává tu správnou šťávu. Nesoudělná prokládaná "rolling scan" rozlišení a nakonec to skončí na placce, která zobrazí celý snímek naráz :-O

728

Hardware / Re:DVB-T2 T settopbox pouze ve fullHD

« kdy: 13. 01. 2020, 21:46:37 »

... viz. technické podmínky pro výrobu pořadů.

Děkuji za ten odkaz, pro mě jakožto laika velice zajímavé čtení :-) Ono je to takové kompendium "best practices", včetně rozumných základních "takhle ano" (a "takhle ne") pro aspirující střihače. Třeba popis jak míchat a normalizovat zvukovou stopu, s odkazem na další čtení z dílny BBC. Posledních pár stránek o formátech souborů a jejich automatizované kontrole mi připomíná požadavky pro zadání gerberových dat při výrobě plošáků, akorát o level či dva složitější :-)

Zaujal mě náčrtek "bezpečných oblastí" obrazu - který je pro mě trochu bizardní tím, že vodorovně jako tvrdý mantinel uvádí 1920 pixelů, kdežto svisle uvádí 1123 řádků (čekal bych analogicky 1080) tzn. svisle včetně temného místa, ale vodorovně temné místo neexistuje :-)

Co si pamatuju tak si část odborné veřejnosti ťukala na čelo, proč se u nás standardizuje vysílání v 50p když všechen materiál se doteď vyráběl v 50i a předělávat nedávno modernizované digitální odbavovací pracoviště na 50p se nikdo nechystá. No aspoň že jsou ty dva snímkové kmitočty soudělné. Dokázal bych to chápat tak, že když se zkonvertuje 576i@50 na 1080p@50 tak je šance na lepší výsledek, než při nesoudělné konverzi 576i na 1080i. Nojo, ale oni to na to 1080i stejně musí napřed zkonvertovat kvůli odbavení - až následně proběhne konverze na 1080p...
Hehe zrovna si trochu hraju s příjmem T2 (VDR a plugin softhdvaapi) a všiml jsem si, kolik to teoreticky umí různých variant deinterlacingu (asi 5 jenom v hardwaru, bohužel jenom asi 2 jsou bez bugů). Jedním z režimů je "weave", který bych intuitivně chápal jako základ - kupodivu po něm vidím v obraze nějaké neatrné zbytkové artefakty. Pokročilejší režimy pracují s interpolací pohybu... sice úplně nechápu, co tam chtějí interpolovat oproti prostému kopírování prokládaných řádků na střídačku, ale asi proč ne... Hmm když o tom tak přemejšlím, jsou v analogovém PALu jednotlivé řádky "exponovány v tomtéž okamžiku" (tzn. snímek nastojato), nebo se počítá s nějakým pohybem scény v průběhu řádkování snímku na stínítko, tzn. řádky v čase navzájem mírně posunuté?

Taky je v tom povídání od ČT zmínka, že v prokládaném 576i PALu začíná lichý půlsnímek v půlce řádku. Což je věc, kterou čas od času vídám v nějakém softwarovém přehrávači, a nechápal jsem, kde se to bere, a že je to asi "vlastnost" (ano je - akorát na nomálním CRT to zřejmě nebylo vidět díky mírnému ořezu. Dokonce jsem měl tuším televizi, kde ten půlřádek byl vidět při explicitním nastavení placatého obrazu.)

Zajímavá mi přijde hláška, že 60p na 25p se zásadně nekonvertuje, protože proto :-) A že režim 720 řádků je fuj a basta. Přitom jde podle mého o jedno standardní rozlišení videa (nevím jestli dle EBU, SMPTE nebo dle koho). A Wikipedia tvrdí, že je to rozšířenější v Americe, ale že Němci v tom snad taky něco vysílají? Jasně on je asi už dost blízko 1080, takže by teoreticky mohla být otrava to konvertovat tak, aby nevzniklo moiré, ale to se možná bojím úplně naivně a zbytečně. Hm a 576i asi zakázat nemohli, protože v něm mají natočeno všechno před rokem 2005 nebo tak nějak... Pročež se nově bude spousta věcí konvertovat z 576i na 1080i a před finálním vysíláním T2 na 540p (QHD). A navíc se snad dodneška prodávají televize s panelem o rozlišení 1366x768 (nikoli standardním televizním 1280x720). Ufufuffff.... to je bordel. Dneska každá televize aby uměla konvertovat asi čtyři rozlišení v obou variantách (i/p) na nativní rozlišení a  frekvenci displeje, přičemž zpravidla jako poslední krok taky provede lehký stretch+crop, a než se ten stream vzduchem k televizi dostane, tak už má třeba taky za sebou několik konverzí - a ti nějvětší lemplové mezi dodavateli "contentu" se ani nenamáhají, své příspěvky do televize prohnat čistou motion-compensated konverzí snímkové frekvence, takže při svých hrátkách s DVB-T2 v Linuxu pravidelně čučím, jestli mi drhne něco "na mém přijímači", nebo jestli správně usuzuji, že někdo odbavil trhaný příspěvek... Jediný možný závěr z toho je: řeším pitomosti. Kašlat na to.

729

Sítě / Re:Datová síť v novostavbě

« kdy: 13. 01. 2020, 15:41:03 »

Samozřejmě zrovna s tímhle do jisté míry pomůže stínění. Lépe vícevrstvé. Ale zase bacha na efekty v "pavučině společných zemí" apod. A už jsem hodně off topic.

To podle mě vůbec není offtopic. Stínění řeší (systematicky) novější kategorie, ale v praxi to naráží ve starých budovách, kde potenciál země není vyrovnaný. Pak se to v praxi řešívá tak, že se koncové patch kabely používají nestíněné, aby to neovlivňovalo počítač (v nejlepším případě se to projeví jen blikáním monitoru).

Ono to podle mého není problém zdaleka jenom ve starších budovách. Pokud to zkusíte v novostavbě, která není celá z kovu (= homogenní masivní ochranná zem) tak podle mého zjistíte totéž. Pravda je, že já osobně to potkávám ve starších budovách - protože se převážně ve starších budovách pohybuju. Ale vídám to i v budovách, kde je pár let kompletně všechno třídrátem v mědi. Protože souběh zemí pracovních s ochrannými nějaké VF rušení navazbí, protože se sekundáry napájecích zdrojů zemní na ochrannou zem (takže se v té zemi sčítají parazitní průsaky z Y-CAPů), a protože plocha smyčky, kterou uzavře signálová zem mezi dvěma delšími větvemi země ochranné...

Konkrétně u ethernetové strukturky bych to viděl tak, že bych zemnil stínění na ústředně, ať jsou minimální vzájemné přeslechy v tom tlustém copu, co vyvěrá ze středu hvězdy. Na opačném konci (u klientských PC) je to dost jedno, tam končí jednotlivý kabel.

Ethernet je v pohodě. Citlivější jsou analogové a rychlé věci všeho druhu (video, USB). Zrovna tady řešíme exdendery těchto věcí. (Po několikáté.) Pokud máme někde signálová vedení bez galv.oddělení, stačí nakmitaných pár desítek miliVoltů a je problém. Na VGA to vidíte na pár metrech (KVM switch na delším pracovním stole). Prakticky v rámci jedné nevelké místnosti, která je celá na tomtéž okruhu a je v ní pohromadě víc zařízení se spínanými měniči na společné ochranné zemi. A protože máme zemní smyčky uzavřené přes signálové a ochranné země (hezky třídrát), tak nám buď svatý Kirchhof milostiv, až někde ochranná zem splní svůj účel a svede pár milisekund zkratového proudu... Ještě horší je to samozřejmě v situacích, kde je společná ochranná a pracovní zem jedním drátem = PEN ve starém baráku, nebo třeba centrální rozvod 24V DC na pracovním stole. Oddělovat, oddělovat, oddělovat - nojo, ale když prakticky není čím...

730

Sítě / Re:Datová síť v novostavbě

« kdy: 13. 01. 2020, 14:57:23 »

Tak to bylo trochu teorie a teď nějaká čísla z praxe (reálné rozvody v paneláku) na několik let starých kabelech Cat5e:

Přípojky do vzdálenosti 45m mají 100 procentní úspěšnost se slinkovat na 10Gbps
Přípojky o vzdálenostech 50-66m se už chovají dle místních podmínek – někdy 10Gbps, někdy jen 5Gbps.
Přípojky o vzdálenostech 70-80m se už chovají dle místních podmínek - někdy 5Gbps, někdy jen 2,5Gbps
Přípojky o vzdálenostech 100-110m vždy 2,5Gbps (ale jednou dokonce 5Gbps).
Přípojky o vzdálenostech 110-116m se už ani jednou neslinkovali na 2,5Gbps, vždy jen 1Gbps.

A ještě, aniž bych chtěl být primitivně uštěpačný, zato zcela určitě technicky zvědavý:

Pokud správně chápu, to "měření" probíhalo pomocí dvou 10-gigabitových portů. Celá ta 10Gb norma používá o něco fajnovější modulaci a kódování, směrem k vyždímání co nejvíc kapacity z těch mizerných měděných drátů. Je to podobný vývoj, jako byl napřed u telefonních modemů, pak u kabelových a ADSL modemů. Ohledně modulace a kódování jsem našel bohužel jenom něco dost uleželého z dob, kdy se 10GBase-T objevilo na trhu - takže tam není ani řeči o 5Gb, 2.5Gb (=802.3bz) případně o dual-rate 10/1Gb hardwaru. = ta norma v průběhu let dál košatí.
Kam tím mířím: není to náhodou tak, že multirate 10G/5G/2.5G/1GBase-T síťovka (resp. dvě proti sobě) mají obecně lepší šanci, vyždímat maximum z konkrétního kabelu, než tradiční 1000Base-T hardware? Tzn. jestli u toho hodnocení "gigabit nám prakticky chodí na 110m CAT5e" nechybí dovětek "ale jenom s 10Gb multirate síťovkami"... Pravda je, že jsem nenašel zmínku, že by 10Gb multi-rate síťovka v 1Gb režimu používala modulační schéma "10Gb generace" = vyšší bitovou hloubku, pokročilejší "ekvalizaci" a vůči chybám odolnější kódování. Z druhé strany, multirate 10Gb síťovka používá pro 1Gb režim tentýž hardware jako pro 10Gb, takže může mít alespoň dílčí výhodu v tom, že třeba zpracovává 1Gb variantu modulace fajnovějším DSP a má širokopásmovější trafo. Aspoň kdyby se 10Gb síťovky dokázaly i na gigabitu domluvit na nějaké pre-ekvalizaci = natrénovat přenosovou křivku linky a přeslechy, a pak to pre-ekvalizovat / před-odečíst (hardware na to mají, součástí handshaku pro 1Gb protokol to není).

Jinak se v povídáních o 10GBase-T pravidelně objevují poznámky o "alien crosstalk" = přeslechy mezi různými spoji. A zatímco interní přeslechy v rámci kabelu (4 páry) dokáže transceiver eliminovat (odečíst na vysílači), tak mezi kabely navzájem to nejde - alespoň jsem si nevšiml, že by se vyráběly 10GBase-T accessové switche, které by dělaly "vectoring" tak jako třeba moderní DSLAMy. Takže je fajn si to změřit na jenom kabelu v ideálních podmínkách, ale otázkou je realita nějaké koncentrovanější strukturky... Samozřejmě zrovna s tímhle do jisté míry pomůže stínění. Lépe vícevrstvé. Ale zase bacha na efekty v "pavučině společných zemí" apod. A už jsem hodně off topic.

731

Sítě / Re:Datová síť v novostavbě

« kdy: 13. 01. 2020, 12:55:01 »

Krky chcem pouzit, ale je dost otazne, ci tam niekedy prepcham este nejaky kabel, nakolko stacia 2 zatacky a uz je problem.

Na to mám fígl: nacpi si do toho husího krku šňůru. Novej kabel přivážeš ke šňůře, zaizolačkuješ aby to dobře klouzalo. A pak hlavně nechat šňůru i na příště :-)

Párkrát jsem jako progahovací šňůru použil prádelní šňůru na bázi kovového lanka s PVC potahem. Nevýhoda je, že to měkčené PVC od přírody moc neklouže. A taky jsem si později všiml, že to kovové lanko není kdovíjak pevné, dá se přetrhnout prakticky holýma rukama. Nejlíp když za pár měsíců zkřehne vlivem povětrnosti (což potmě v trubce samozřejmě nezkřehne).

732

Sítě / Re:Datová síť v novostavbě

« kdy: 13. 01. 2020, 12:49:13 »

Terminologické upřesnění:
CAT5e je na kratší vzdálenosti dostatečné na 1Gb

CAT6 je dostatečné na gigabit na standardní plnou vzdálenost (100m)

CAT6a (CAT6-Augmented) je pokud vím standard, který si vymysleli nedočkaví výrobci, když se čekalo na CAT7 - a je to té CAT7 dost podobné: elektrickými vlastnostmi, tloušťkou (stínění), kompatibilitou s konektory/zásuvkami, cenou apod. Tzn. CAT6a je podobné spíš sedmičce než šestce. Mj. kdybyste chtěl nedejbože tahat 10GBase-T, tak na CAT6a je lepší šance na důstojnou stabilitu a vzdálenost, než na CAT6. Na gigabit je CAT6a v domečku myslím dost overkill.

Tak to bylo trochu teorie a teď nějaká čísla z praxe (reálné rozvody v paneláku) na několik let starých kabelech Cat5e:

Přípojky do vzdálenosti 45m mají 100 procentní úspěšnost se slinkovat na 10Gbps
Přípojky o vzdálenostech 50-66m se už chovají dle místních podmínek – někdy 10Gbps, někdy jen 5Gbps.
Přípojky o vzdálenostech 70-80m se už chovají dle místních podmínek - někdy 5Gbps, někdy jen 2,5Gbps
Přípojky o vzdálenostech 100-110m vždy 2,5Gbps (ale jednou dokonce 5Gbps).
Přípojky o vzdálenostech 110-116m se už ani jednou neslinkovali na 2,5Gbps, vždy jen 1Gbps.

Jak dlouhé spoje od swiche budete mít asi v domě ? V reálné domě pro jednu rodinu tak bude dost overkill a zbytečná komplikace už CAT6.

Respect za naměřená čísla :-) A pochvala za kvalitní materiál.
Až mi někdy projde rukama 300m klubo CAT7, zkusím na něm linknout gigabit... (Z praktického hlediska nejspíš kravina ve srovnání s optikou - cena, rušení, úroveň galvanické izolace. (Pokud optický kabel neobsahuje konstrukčně-výztužné kovové lanko.))

733

Sítě / Re:rozdeleni switche

« kdy: 13. 01. 2020, 12:43:30 »

Tak nám určitě prozradíš, proč nechceš použít ideální řešení, které kvůli tomu vzniklo.

Také by mě to zajímalo...

Ano. Taky mi vrtá hlavou, jestli je za tím zcela konkrétní technická obava z jediné společné FDB/CAM tabulky (takže lze mezi VLANami páchat DoS útok únosem MAC adresy), nebo obecně bezpečácká obava se sdíleného kusu hardwaru, kterým by se teoreticky mohl někdo probourat nebo ho položit (opět DoS), nebo jestli nakonec zcela banálně tazateli připadají VLANy složité na konfiguraci...

734

Hardware / Re:Externí monitor připojený přes HDMI a DVI neukazuje

« kdy: 13. 01. 2020, 08:51:33 »

BTW u průmyslových počítačů, které mají kvůli normou víc "utaženým" EMC testům na všech periferních portech dusivější filtry, se můžete setkat se situací, že reálně neprotlačíte z počítače plné rozlišení@framerate, které by jinak měl podle všeho podporovat (podporuje ho grafický adaptér, podporuje ho výstupní level shifter, tzn. drivery ho ochotně nakonfigurují). To se dá řešit leda páječkou na motherboardu (porušením EMC), nebo když je to na hraně, někdy pomáhalo trochu si pohrát s detaily časování videorežimu, aby stačily nižší pixelové hodiny... tzn. nemusí se nutně jednat o vadný kontakt v konektoru.

Jak správně poznamenal Pivotal, někdy se prostě sejdou součástky s horšími vlastnostmi a ve vzájemném součtu je vymalováno. Použijete kratší/kvalitnější kabel a najednou to jde... Ono je to vespod všecko nakonec analogové.

735

Hardware / Re:Externí monitor připojený přes HDMI a DVI neukazuje

« kdy: 13. 01. 2020, 08:42:53 »

Nedávno se mi podařilo odvodit jednu "vlastnost" zemnící soustavy PEN (v kombinaci se širší "sítí" referenčních zemí, které o kus dál končily na PE) tím způsobem, že jsem si "naboural" HDMI výstup na motherboardu :-( při zasunutí nějakého notebookového napájecího adaptéru "do zdi". Odskákal to zřejmě nějaký level-shifter na hraně desky (mezi CPU a vnějším HDMI konektorem). A chová se to tak, že to "zrní" na červeném páru. Tentýž kabel v sousedním nepostiženém portu funguje. Poučení z toho: pokud si stavíte HTPC = zařízení bezpečnostní třídy 1, potřebujete na anténním vstupu z STA zásadně izolátor. Společná ochranná+pracovní zem (PEN) je přitěžujicí okolnost, ale ani oddělená soustava PE+N není zárukou imunity proti všelijakým incidentům... (stačí náhodný zkrat proti PE). Tolik k tématu "zrnící HDMI". A taky k tématu, proč má všechna černá spotřební elektronika (audio+video) plastový kabát, třídu 2 a dvoupólovou síťovou šňůru.