Příspěvky

541

Studium a uplatnění / Re:Výběr IT školy - velká prosba o radu (Praha Prosek)

« kdy: 19. 02. 2021, 09:29:08 »

A co třeba nějaký gympl, kde mají "počítačový" obor? Zejména pokud je šance, že půjde dál na nějakou vejšku. Jasně - modulo státní vs. soukromé školy...

Ale pokud hoch tíhne i k páječce, resp. spíš k výsledkům kvalitní řemeslné práce servisáka než k teoretickému bádání, dává jistě smysl střední odborná škola (nějaké to elektro, tuším jsou k vidění i obory směrem mechatronika apod.)

Podle mého vnitřnosti operačních systémů, správa OS a sítí apod. - to je z hlediska školského systému materiál spíš pro VŠ, nerad bych se pletl. Což samozřejmě neznamená, že by to bystrý jedinec nepobral už v průběhu střední (právě naopak).

Pokud se týče volby školy, a vzpomenu si na svoje dávné zkušenosti z gymplu... stejně jsem většinu "počítačového" know-how posbíral ve svém volném čase = doma a s kámošema, po odpolednách a o víkendech. Tehdy byl bohužel hardware drahý a mezi lidmi vzácný na to, aby se v tom člověk nějak aktivněji hrabal sám. Škola by především neměla být otravné místo k vyrůstání, a na střední škole je každopádně docela široký všeobecný přehled / osnovy, které je potřeba pobrat... na nějaký hlubší ponor do IT problematiky myslím není na půdě školy mnoho času.
Za mých mladých let existovaly střední školy s kvalitní výukou programování (algoritmizace, ve smysluplném programovacím jazyku) - ale bylo jich jako šafránu. Dnešní situaci neznám.

Jako rodič bych snad jen doporučil: má-li dítě zájem, podporujte ho v bádání a experimentech na vlastní pěst, ve volném čase. Podporujte ho v tom, co ho baví a má to nějakou hodnotu. Pokud jsou to konkrétně počítače a zajímá ho hardware, zkuste ho podpořit v tom směru, ať si v bazaru koupí nějaký starší šrot a zkusí na něj nainstalovat linux, prohmatat mu slabá místa, otestovat stabilitu atd. Jasně, nebude mít "padesátku"... no tu já taky neměl, do svých cca 27 let - a 220V jsem občas řešil ještě dřív, než jsem měl občanku, natožpak první počítač. Uvnitř počítače Vás prakticky nemá co klepnout, pokud nezkoušíte strkat tenký šroubovák větracími štěrbinami do napájecího zdroje. Ta skládačka je z hlediska rizika zkratu i na slaboproudu dost blbovzdorná - spíš je to o zručnosti ke skládání plastové jemné mechaniky, o tom nebýt k součástkám hulvát/prase, v nejhorším případě je třeba jemně dávkovat hrubé násilí :-) Ohledně šložitosti a "jak to pasuje dohromady" : ať si shání informace, ať se snaží. Ať courá po internetu, po knihovnách a knihkupectvích - i v dnešní době je oborová knížka a trochu klidu na čtení možná lepší, než brouzdat nadrobené střípky informací a žvástů/bludů v internetu. Jde o rozvoj funkční gramotnosti.

V tuhle chvíli neodhadneme, jaké pod-obory IT se vyvinou za 10 let. Třeba moje děti snášejí moje vlastní poučky a snahy o "mimoškolní dopomoc" poměrně s nechutí. A taky jsem si všiml, že v mnoha případech docela dobrý způsob, jak si znechutit oblíbený obor, je jít ho studovat :-) Je spousta lidí, kteří se živí mimo vystudovaný obor - a je otázkou, zda to bylo neuváženou volbou školy / nezájmem o cokoli na konci základky/střední / přehnanými specifickými ambicemi rodičů / prudou ve škole.
Dejme děckám trochu volnost, a podpořme je v zálibách, které vypadají alespoň trochu bohulibě.

542

Hardware / Re:Může HDD ovládat LEDky?

« kdy: 19. 02. 2021, 08:48:03 »

Takze k LEDkam:
- ak zabudenete, ze existuju
- a budete pouzivat spravne tools na check toho, ci je disk mrtvy nebo ne (vs. LED pro Power ON)
- a budete pouzivat spravne tools pre check toho, co sa prave v disku deje (vs LED pro prenos dat)
tak bude vas zivot naplneny presnejsimi informaciami.
LED svetlo je informacny trash.

Nezlob se, ale tohle je s prominutím pěkná blbost. LEDka funguje jako sice hrubý, ale často velice informativní indikátor toho, co se s diskem, a potažmo celým systémem děje, např. pokud se z nějakého důvodu rozhodne uswapovat do mrtva.

Zajímavá je také informace, že LEDka svítí, disk vydává spíš tu a tam cvak než horečnatě aktivní chrastění, a v iostatu se počet Tps blíží nule :-D Nebo podobně v diskovém poli, že všechny disky tu a tam mrknou, jenom jeden svítí skoro trvale... (konkrétně u diskových polí může být globálně na výběr, zda má activity LEDka v neaktivním stavu být tmavá, nebo trvale svítit.)

543

Hardware / Re:Může HDD ovládat LEDky?

« kdy: 17. 02. 2021, 23:13:32 »

SATA disk má jediný pin, kterým může předávat jakési informace - a to pin 11 v napájecím konektoru. Může na něm být slabý pull-up odpor, nebo může být v kabelu/backplanu uzemněn. Backplane vůči disku tímto pinem při startu signalizuje, zda se má roztočit hned, nebo zůstat zatím stát. Následně disk může tahat za tentýž pin a signalizovat aktivitu (signál pro activity LED).

Nevšiml jsem si žádného pinu, kterým by disk speciálně indikoval svou přítomnost = backplane to může nějak odvodit z odebíraného proudu nebo si nechat jeden uzemňovací pin na detekci zkratu proti zemi.

Zažil jsem jednu sérii diskových šuplíků tuším od Chieftecu, kde pro potřeby activity LED byl pin 11 snímán vstupem nějakého hradla 74HCxx series, což nešlo dohromady s diskem tuším Western Digital, který na ten pin posílal signál na úrovni 2.5 V (= log.1). Pokud se na backplane přiletoval tentýž šváb, jenom z rodiny 74HCT nebo 74F, tak to normálně fungovalo. Šlo o rozhodovací úrovně logiky: 74HC má "CMOSové" cca 30%/70% napájecího napětí, 74HCT/74F mají standardní TTL prahy = 0.8 / 2.4 V.

544

Sítě / Re:Přenos rozsahu IP k jinému poskytovateli

« kdy: 17. 02. 2021, 17:42:43 »

Možná ten těsnopis trochu rozvedu (to mi jde nejlíp):

Ono provozovat vlastní Autonomní Systém předpokládá jisté netriviální know-how, taky jsou s tím spojeny nějaké náklady... jsem dvacet let mimo obor, je tu někdo, kdo provozuje AS komplet na open-source hardwaru? (Quagga / BIRD, třeba nějaký Linux jako router) Páteřní routery způsobilé pro účast v globálním BGP bývaly dost velké a drahé mrchy. Mít vlastní LIR a do něj přidělený patřičný blok pro Provider Aggregatable příděly, na to je myslím většina koncových zákazníků "prostě příliš malá" a "organizačně nepříslušná" - v rovině zažádání o AS, LIR, příděl... že by to u RIPE nebylo ani obhajitelné.
Teoreticky existují Provider Independent příděly, a kdysi jsem o jeden úspěšně zažádal - ale být maličký a nezávislý v divokém globálním BGP tehdy prakticky znamenalo, být terčem všelijakých ústrků (nevím jak dnes, když IPv4 adresy "dávno došly") - jakože při změnách routovacího záznamu na globálních páteřích byl mrňavý bloček velkými hráči snáz "zameten pod koberec" jakožto problematický (tlumení oscilací) apod.

Pravda je, že pokud nepotřebujete redundantní uplink do globálního BGP, tak teoreticky nepotřebujete vlastní AS, a asi by se s tím "PI céčkem" dalo "prostě bydlet v něčím AS a v případě potřeby si sbalit pět švestek a odstěhovat se do jiného něčího AS" - ale ta šikana drobných bločků na globálních páteřích se tím zřejmě v principu nemění.

Mimochodem koukám, že se počet prefixů v globálním IPv4 BGP šplhá k 900k... [ 1 | 2 ] no potěš koště.

545

Hardware / Re:Jaký POE Injektor

« kdy: 15. 02. 2021, 23:34:52 »

Jasně, v injektoru vidím gigové signálové trafo = všechny čtyři páry jsou stejnosměrně oddělené od downstream zařízení. A na všech čtyřech párech se posílá DC napájení "anténě" (=rádiu).

Gratuluji k důstojnému řešení :-)

546

Hardware / Re:PLC pro domácí použití

« kdy: 15. 02. 2021, 11:14:15 »

Jen pro zajímavost:
Kdysi, snad v nějaké ročence AR byl článek, že kdosi nebyl spokojený s PLC co ovládalo topení v bytovkách, tak si ubastlil ovládání ze starého PC, odrbal ho o všechno co nepotřeboval, nechal tam jen jednu disketovou mechaniku, přibastlil připojení I/O signálů a prý to fungovalo lépe než to původní.

Obecně "lepší je nepřítelem dobrého". Lze jistě potkat řídící systémy, které byly původně navrženy podle nějakých kritérií (často dost důležitá je složitost, cena a "s čím dodavatel umí", a asi i jeho odborná erudice v oboru teorie řízení) a není nic divného, že ke konkrétnímu historickému systému přijde někdo druhý a udělá to líp :-)

V modrém Amáru pravidelně vycházely parádní rozsáhlé články všelijakých zapadlých vlastenců a géniů svého oboru (někdy nenápadných géniů, někdy uznávaných odborníků) na konkrétní témata. Mělo to svůj velký význam v dobách před převratem a asi i krátce po něm, kdy mělo smysl stavět si na koleně perpetum mobile z tuzemské součástkové základny, napříč několika obory (hardware, software, řídící systémy) a jednalo se obvykle o volnou tvorbu. Taky nebyl internet a pro mě osobně se jednalo o vítaný přísun informací a praktických řešení (přestože jsem v té době spíš ještě tahal kačera). Je to čtení mého mládí, na které mám nostalgické vzpomínky.

V dnešní době je celé MaR někde úplně jinde. Bavme se o "řízení procesů pomocí počítačů PC". Řekněme během devadesátých let a po přelomu století vykrystalizoval sortiment "karet rozhraní vstupů a výstupů pro MaR" do PC, a také externí moduly s komunikací po nějaké sběrnici... dřív po něčem sériovém, dnes spíš Ethernet a TCP/IP. Nejlevnější, jednoduchý a otevřený je v obojím případě nejspíš Modbus. Ještě na úrovni diskrétních digitálních a analogových signálů jsou k dispozici přizpůsobovací "signal conditioning" moduly (zvané též "bariéry"). Nad tím strom standardizovaného softwaru na tvorbu aplikací. SCADA, OPC, populární vývojová prostředí konkrétních výrobců, jejichž proprietární API ovladačů se stala de facto standardem... Je v tom docela dost know-how a je to do značné míry stavebnice. (Škoda, že není ještě víc otevřená.) Při dnešní ceně práce v podstatě nemá smysl takové věci bastlit pro jednorázové použití základními prostředky úplně na koleně = navrhovat plošáky, letovat, programovat v holém C apod. Celé odvětví se dávno ubírá spíše směrem skládání z té stavebnice, nebo nehezky řečeno "lepení z velkých hotových součástek".

Taky mi z dnešního pohledu přijde jako problematický postup "použít na to staré PCčko" - zejména ta disketovka je folklór, diskety byly ještě méně spolehlivé než zde probírané konzumní microSD karty :-) a obecně kancelářský hardware mívá omezenou životnost, ať už vlivem šetření na součástkách a konstrukci, nebo dokonce naschvál.

Mě osobně vrtá hlavou, jak stavět jakýkoli řídící systém tak, aby pro vlastníka/uživatele byl dlouhodobě údržbovatelný. Když původního tvůrce/dodavatele přejede tramvaj, tak aby někdo druhý dokázal řešit drobné poruchy jednotlivých součástek, případně do systému zasáhnout v případě potřeby rozšíření. Konkrétně platforma PC a její operační systémy znamenají pro dostupnost snadno záměnných náhradních dílů dost zásadní problém už v horizontu pár let. I v "průmyslové" branži s její dlouhou dostupností (produktovým životním cyklem) je třeba 10 let už dost problém - a to i v případě, že se snažíte systém poskládat "otevřeným systémem" z velkých součástek. Uživatel/vlastník systému by měl žádat po dodavateli nejen kompletní papírovou dokumentaci (schéma), ale taky zdrojáky :-( a veškeré instalačky a konfigurace a pokud je součástí běžícího systému nějaký PC-based operační systém, tak zálohu nastojato. A pokud se toto vyvíjí v čase, tak zálohu pokaždé novou, nebo nějaký verzovací systém atd... A teď to řešte, když máte třeba kotelnu v SVJ řízenou něčím takovým. Kdo v běžném SVJ tohle uhlídá?

Když k nám někdo přijde "tady potřebuju vyměnit starej počítač v řídícím systému, včera umřel, stojí výroba" tak pravidelně řešíme:
a) sehnat nový počítač, na kterém ještě pojede původní OS, a přestěhovat nastojato, případně s minimálními úpravami konfigurace OS
b) reinstalovat - ale v tom případě potřebujeme kompletní instalačky všeho softwaru, kompletní konfigurace, a v zásadě i nezanedbatelné know-how, jak to celé má pasovat dohromady...
Je to čím dál větší veselohra, a mám obavu, že s novými verzemi Windows (sedm, deset) bude ještě přituhovat v oblasti různých "licenčně daných technických omezení" - resp. ono už přituhuje, a to ještě nenastoupilo tvrdě UEFI.

Pokud bych to chtěl stavět jako důsledně otevřený systém, tak mám poměrně omezený výběr. Zejména pokud bych chtěl trvat na tom, že vstupy/výstupy mají být realizovány kartami uvnitř PC (třeba kvůli rychlosti). Konkrétně velký problém je, pokud by se mělo jednat o systém pro real-time řízení. Takového sortimentu je málo a prakticky není otevřený. Mimochodem pamatujete někdo software Procont ? Čím tohle nahradit... leda zcela volnou tvorbou třeba v linuxovém kernelu, mít zdrojáky, minimální "třecí plochu" s operačním systémem, a postupně to portovat do nových verzí kernelu. A další problém je, že zřejmě skončila doba, kdy I/O karty do PCI měly použitelnou dokumentaci na úrovni hardwarových registrů. Dneska dostanete ovladač a čau. A celé je to realizováno v FPGA (včetně PCI rozhraní) takže datasheety čipů taky nepomůžou - svůj vlastní ovladač si nenapíšete...

Pokud se týče real-time řízení, a pominu-li zakázkový vývoj HW+FW, tak leda použít nějaké vývojové prostředí pro PC, jehož součástí je "real-time execution" modul - tuším jsem takovou věci viděl u National Instruments (což je silná a tradiční značka proprietární stavebnice - jednak karty do PC, jednak mají svůj vlastní PC-based systém PXI šasi a karet).

Tahle civilizace na svoji složitost jednou dojede. Už zase.

547

Sítě / Re:Externí 4G/5G anténa pro auto + APčko

« kdy: 15. 02. 2021, 09:29:22 »

Ohledně nativní podpory v autech mnoho nevím. Obecně jsem konzerva a mám pocit, že tyhle věci hrozně rychle zastarávají, takže pokud nejsou nedopečené a zároveň zastaralé hned v okamžiku uvedení auta na trh, tak zastarají během 2-3 let. Plus vendor lock-in atd.

Zároveň ale neporadím, jaký je "otevřený trh s WWAN routery / wifi AP do auta". A jestli náhodou není třeba se obávat provozu nějakého vysílacího zařízení, co si sám přinesu, v kokpitu dnešního auta, které je napěchované svou vlastní elektronikou... a nejlepší anténa je venkovní, ale chce se Vám vrtat karoserii?

5G rádio podle mého zatím není tak docela v mainstreamu. Podíval jsem se namátkou, co mají pro 5G výrobci Quectel a Telit, a zatím bych řekl, že mají nějaké cca engineering samply pro své stálé zákazníky, ale u produktů zmíněných na webu není k dispozici ke stažení ani pořádný manuál. Mimochodem ty 5G karty mají mechanický konektor M.2, do MiniPCI-e asi už 5G nebude = starý dobrý Mikrotik RB912 myslím 5G už nedostane (leda skrz standardní USB-A konektor).

Jedna věc, která je teoreticky zcela primitivní, starobylá a jsou jí poměrně jedno všechny 3G/4G/5G/80G, jsou antény. Přesněji řečeno: u antén řešíte frekvenční pásmo. A jsme u další důležité otázky: v jakých pásmech vysílá / bude vysílat 5G ? (A budoucí iterace 4G?) Zatím jsem si všiml 3.7 GHz, 1800 a 2100 MHz. Taky jsem zaslechl o podpoře 5G v pásmech 700 MHz (3GPP band 28) a 3.5 GHz ze strany mobilních zařízení (modemů) ale otázka je, zda/kdy u nás v těchto pásmech bude 5G svítit. Pilotní projekty5G patrně běžely původně v pásmu 3.7 GHz. Například v pásmu 700 MHz, kde bych očekával do budoucna nejlepší pokrytí v krajině, byly teprve v lednu 2021 přiděleny licence na spektrum (a je trochu otázkou, zda v tomto pásmu operátoři spustí 5G nebo spíš napřed 4G) . Co se dá říct předem: přibývají nám tu další nová pásma 700 MHz, 3.5 a 3.7 GHz, z hlediska antén "nesoudělná" s dosavadními pásmy, kde běží 2/3/4G = 800,900,1800,2100 MHz.

Pokud se týče antén, největší výběr a nejlepší dokumentaci znám u slovenského výrobce 2J. Patrně narazíte na všelijakou reálnou dostupnost jednotlivých modelů v množství "1 kus" - doporučuji dotaz na distributora SOS . Nemám s těmito firmami nic společného, jsem pouhý spokojený zákazník.

Obecná poučka zní, že vícepásmová anténa neladí pořádně ani v jednom pásmu. Zisk v různých jednotlivých pásmech na úrovni prostého laděného dipólu (nebo i horší), PSV podobně převážně mizerné ("zlepšit" PSV lze dlouhým nekvalitním koaxem o velkém útlumu :-D  ) Řekněme dual-band se ještě dá pořešit důmyslným designem zářících prvků, ale už quad-band je mimo, a pokud řešíte nějakých 7 pásem... meh. A širokopásmové logaritmicko-periodické antény jsem vždycky viděl směrové. Pokud mám něco konkrétního doporučit, tak snad hledat anténu přednostně pro pásmo 800 MHz, cokoli dalšího je bonus navíc. S ohledem na garantované 2G telefonování 800+900 MHz. S ohledem na datové přenosy i do budoucna 800+700 MHz. Gigahertzová pásma (včetně 1800 MHz) jsou záležitost pokrytí ve velkých městech. Tzn. nakonec možná nejlepší anténa je kus drátu lambda/4 laděný na cca 830 MHz tzn. asi 90 mm  ;-)  Tenhle pahýlek nemá dobré impedanční přizpůsobení ani na středové frekvenci (PSV nebude vyloženě hezké), ale ve srovnání s běžně prodávanými multiband anténami to vlastně není žádná velká katastrofa...

Co za krabičku použít do auta... padla zmínka o Mikrotiku. Osobně bych rád zmínil bývalý Conel (dnes Advantech B+B) = tradiční český výrobce průmyslových routerů, které jsou použitelné i na vozidlech [ 1 | 2 ] . (Je to z mé strany reklama, protože značka Advantech mě částečně živí.) Pokud Vám nevadí výpadek při startování, měly by tyto routery jmenovitě s rezervou snést přímé připojení na palubní síť. (Což ale možná platí i o spoustě SoHo APček, která mají na vstupu snižující měnič. Záleží, jak moc velké šílenosti se vyskytují v palubní síti auta v souvislosti s regulací nabíjení, a jak jsou dimenzovány součástky na napájecím vstupu AP.) Pokud chcete zabránit výpadku při startování, znamená to přidat ještě malou DC UPSku nebo prostě baterku s minimálním nabíječem... a vrabčí hnízdo roste :-)

Chcete ještě taky audio provoz? Tak to jsem v routerech v životě neviděl. Teoreticky MiniPCI-e modemy tuto výbavu často mají, ale hostitelský router ji nemá vyvedenu / softwarově ošetřenu. Možná nakonec nejlepším řešením je běžný telefon a povolit na něm hotspot. Škoda jen, že běžné dnešní telefony nemají port pro externí anténu, jako měly dávné tlačítkáče.

548

Sítě / Re:Internet přes LTE - jak zesílit příjem

« kdy: 14. 02. 2021, 22:01:54 »

Kdysi na starch telefonech Nokia byla moznost se chytit specifickeho kanalu (prave v miste kde nebyl signal) aby to neskakalo zbytecne mezi jinyma BTSkama ........

Frekvenční plánování a na ně navázaný management sítě je pro mě španělská ves. Váhám, nakolik by v dnešních sítích mělo smysl, snažit se chytit na konkrétní kanál...

Především jsem tuhle možnost nikde v dokumentaci dnešních 3G/4G modemů neviděl. Ani možnost, chytit se na konkrétní Cell ID.

Obvykle je k dispozici možnost, nastavit masku podporovaných frekvenčních pásem, a/nebo pořadí priorit, podle kterých se modem snaží chytat na různé RAN technologie (4G/3G/2G).

On se totiž modem nechytá automaticky na nejsilnější signál/pásmo, které ve vzduchu vidí, ale z množiny viditelných pásem se chytá na to, které mu síť doporučí - obvykle s ohledem na vytížení různých pásmech. Takže se může zejm. ve městech naschvál chytat na vyšší frekvenční pásma s horší kvalitou signálu, namísto aby se chytil band 20 = 800 MHz, které mívá nejsilnější signál.

549

Sítě / Re:Jak oddělit a nezávisle adresovat jedno Wi-Fi rozhraní

« kdy: 13. 02. 2021, 23:48:09 »

USBčkové wifiny dělával Atheros, ale konkrétně u řady ar6k tuším býval nějaký problém s provozem AP. Nevím jak u modernějšího AR9271. Ani nevím, kde takový dongle shánět - leda snad u Mousera. Netušíte někdo, co za čipset má takový "TP-LINK Archer T2U Plus" ?

Je to asi rtl8812au.  Přijde mi divné, že nikde není databáze chipsetů, driverů a podporovaných funkcí. Nebo o ní jen nevím?

O žádná tabulce nevím. OpenWRT má svou "table of hardware", ale to jsou kompletní routery. USB wifi je u nich nejspíš na okraji zájmu.

Nakonec asi nejjistější cesta k cíli je stáhnout si kernel na disk, vlézt do drivers/net/wireless a dál se už brodit grepem, pokud víte čeho se chytit - nějaké ty příkazy v rámci netlinku, structy používané pro definici USB ID's a PCI ID's v driverech apod. Komplikuje se to ještě víc - například Atheros míval shodná PCI ID's pro více modelů a rozlišoval je nějakými interními IDčky mimo PCI config space... nebo občas najdu HW IDčka deklarovaná mimo samotný adresář driveru, buď o patro výš, nebo někde v include/linux/ (v hlavičkových souborech) apod.

Ta malina je fakt pitomá, že nemá MiniPCI-e slot :-)

550

Hardware / Re:PLC pro domácí použití

« kdy: 13. 02. 2021, 23:19:36 »

Na kolik vyjde taková karta pro RPi, u které by člověk neměl mít obavu?

...jednak se stydim, že tady cpu reklamu, druhak v těch cenách dělá trochu hokej ještě taky rozlišení provozních teplotních rozsahů (k vidění je 0..+70 nebo -25..+85 jako základ a -40..+85 jako rozšířený rozsah). MLC MicroSD začínají co do kapacity na 8 GB, zatímco SLC a iSLC na 4 GB. Plus mírná diskrepance mezi katalogem na veřejném webu výrobce, aktuálním ceníkem výrobce a naší historickou množinou modelů, které jsme vůbec kdy zalistovali... ale v zásadě pár příkladů, přibližně, ceny Kč bez DPH koncové za jeden kus:
MLC 8 GB základní rozsah teplot = 300,-  , rozšířený rozsah teplot 450,-
iSLC 4 GB základní rozsah teplot = 300,-
SLC 4 GB základní rozsah teplot = 1200,-  , rozšířený rozsah teplot 1400,-
A pravda je, že zrovna teď je v CN/TW nálada k citelnému zdražování :-(

Nejsem schopen příliš kvantifikovat, "o kolik" je průmyslová MicroSD karta lepší
než konzumní karta. Pokud PR masáž na webu výrobce nekecá, mají průmyslové karty wear levelingem důsledně krytu celou LBA kapacitu (konzumní karty mají důkladně ošetřen wear leveling jenom pro FAT tabulku) a Innodisk tvrdí, že tyto karty jsou cíleny právě jako boot disky v průmyslových počítačích.

Popravdě ale praktické zkušenosti mám s jinými mechanickými formáty flashdisků (2.5" SATA, CF / CFast, mSATA, M.2 apod.). Na MicroSDčka si nikdo dosud nestěžoval, takže jsem s nimi neřešil žádný průser, takže je vlastně neznám. A není to proto, že by se neprodávaly. Innodisk tvrdí, že jejich MicroSD karty podporují SMART. Bohužel na průmyslových PC nemám mnoho příležitostí, ten či onen model MicroSD karty osahat - protože naprostá většina našeho HW bootuje z jiných formátů disků. Vrtá mi hlavou SMART na SD rozhraní. Je fakt, že Innodisk má svou vlastní utilitu iSmart, která umí ukázat snad na všech řadách flashek statistiky počtu přepisů avg a max (interně patrně evidované per erase block, a nějakým způsobem dostupné skrz utilitu pod Windows ).

Jestliže běžné malé MLC-based SSD vydrží třeba pod Windows fungovat rok-dva kalendářního času (jako systémový disk), a zákazník se v tu chvíli naštve a přejde na iSLC, tak je obvykle od té chvíle klid, a za nějakých 10 let už nejspíš nikdo nebude řešit starý počítač a jeho flashku.

Taky máme extrémní příklad s nějakou scadou, která byla nakonfigurována,
aby si pořád dokola zálohovala okamžitý obraz vnitřního stavu (na bootovací flashku).
Tady vydrželo MLC SSD asi tři měsíce. Tušímže tam napříště šlo echtovní SLC.

Každopádně natočený počet přepisů je při reklamaci flashky první věc, kterou zkoumáme.
Je to jasný indikátor, co se s flashkou dělo a jaká je šance aby výrobce uznal záruku.

Chtěl bych se zeptat - jaká je v porovnání s normální SD kartou životnost eMMC na compute modulu CM4? Přijde mi, že pro vážnější použití je jeho formát podstatně vhodnější, než RPi4 s porty kolem dokola. Cenově s eMMC velice zajímavé, napojovací konektory jsou běžně dostupné za pár dolarů. Díky.

To je dobrá otázka... slýchám hlasy, že eMMC je "rozhodně spolehlivější než SD" a vídám eMMC na některých mladších boardech, včetně x86 hardwaru. Rozhodně to vypadá jako seriózní technologie. Na druhou stranu, "základní fyzika platí i tady pro každého", takže počet přepisů daný použitou variantou čipů (MLC/iSLC/SLC) bude představovat velmi podobné omezení. A ta subjektivní srovnání mohou srovnávat eMMC proti prašivé konzumní flashce = mohou být snadno zavádějící.

Pravda je, že eMMC je čip naletovaný onboard, takže by nemělo docházet k nekompatibilitám "SSD vs. motherboard". Prostě za ten celek nese zodpovědnost výrobce motherboardu. Ale zase z druhé strany, když zničíte eMMC na motherboardu, můžete prakticky vyhodit motherboard :-( kdežto udávené SDčko snadno nahradíte jiným kusem.

551

Sítě / Re:Jak oddělit a nezávisle adresovat jedno Wi-Fi rozhraní

« kdy: 13. 02. 2021, 19:15:03 »

USBčkové wifiny dělával Atheros, ale konkrétně u řady ar6k tuším býval nějaký problém s provozem AP. Nevím jak u modernějšího AR9271. Ani nevím, kde takový dongle shánět - leda snad u Mousera. Netušíte někdo, co za čipset má takový "TP-LINK Archer T2U Plus" ?

552

Hardware / Re:PLC pro domácí použití

« kdy: 12. 02. 2021, 20:08:22 »

Ještě k populárnímu názoru, že RPi je nespolehlivé kvůli bootování z microSD karty... vedle konzumních MicroSD karet do telefonů a foťáků existují také karty určené pro "průmyslové" použití = jako bootovací disk. Měly by být trochu odolnější vůči náhlému vypnutí napájení - tím směrem jsou údajně laděné algoritmy firmwaru pro zápis, wear leveling apod. Taky wear leveling není standardní provedení pro FAT32 FS. (Nejsem nezávislý: prodáváme Innodisk.) V dnešní době už i MLC platí málem za "starou dobrou spolehlivou" technologii. Na výběr je dále košer SLC, a také "MLC flash provozovaná v režimu 1 bit na buňku", kteréžto technologii Innodisk přezdívá iSLC. MLC snese asi 2000 přepisů, iSLC asi 20k přepisů, klasická SLC asi 50k přepisů pokud se nepletu.

A dále je možnost se snažit, provozovat flashdisk v režimu read-only nebo alespoň read-mostly. Nevím jak Raspbian, ale klasický Debian lze k tomuto režimu poměrně snadno přesvědčit, například pomocí overlayfs. Pravda je, že jsem zatím nezkoušel drbat do initrd zrovna na malině.

553

Sítě / Re:Internet přes LTE - jak zesílit příjem

« kdy: 12. 02. 2021, 19:39:12 »

Nevím, jestli se to bude nějak týkat přímo tazatele, těch proměnných je tam na to dost, ale já jsem živoucím důkazem toho, že CA je velmi slušná technologie. Konkrétně ve Zdibech jedu na LTE a 80Mb ze dvou BTS není výjimkou. Je to na MikroTiku, dokonce bez vnější antény.

...Zdiby jsem vždycky jenom projížděl, takže těžko mohu kázat - ale pohled na mapu mi potvrzuje, že je to cca na rovině uprostřed polí, možná v mělkém ďolíku který se svažuje k Vltavě, s přímou viditelností na Roztoky na protějším břehu... pohledem na mapu BTS je tam kolem zřejmě věží dost a dost. (Hint: Vltava tvoří hranici mezi okresy Praha-Východ a Praha-Západ.) Zdiby a okolní vsi jsou prakticky předměstí Prahy. To je myslím skutečně jiná situace než samota v horském údolí.

Každopádně děkuji za referenci na režim CA :-)

554

Sítě / Re:Internet přes LTE - jak zesílit příjem

« kdy: 12. 02. 2021, 07:37:42 »

...popravdě USB donglům se moc nevěnuju, díky za aktuální tipy :-) Někde mám na čenichání ve spektru Ovislink AirLive X.USB-3 (má RPSMA porty na dvě externí antény a N-kový čipset Atheros) ale jinak dávám přednost MiniPCI-e rádiím.

Pokud se týče MiMo, nemluvě o multi-cell příjmu: osobně moc nevěřím, že toto něčemu pomůže, zejména v situaci, kdy pravděpodobně prstíčkem hrabete, abyste viděl aspoň jednu základnovou stanici (věž). Naopak bych se spíš bál, že modem zůstane v režimu "jedna buňka" a bude přeskakovat mezi věžemi s mizernou viditelností... Obhlídka na místě aspoň s mizerným RTL-SDR (pokud bude stačit jeho zisk, v porovnání s LTE rádii) by Vám měla dát slušný přehled, co kolem svítí. Následně doporučuji v prvé řadě namířit na nejsilnější signál a zkusit se chytit LTE modemem. Leda pokud byste viděl srovnatelně silný signál z více směrů, můžete si zkusit hrát s vícecestým příjmem. Ztratit třeba 7-10 dB (hrábě) nebo i více decibelů (parabola) kvůli IMO pochybným fičurám se simultánním závěsem na více věží... podle mého zrovna tahle legrace zde káru z bláta nevytáhne. Doporučuji případně zkusit a porovnat výsledky. Ono by se asi taky dalo, vzít dvě antény, namířit na dva silné směry a nějak pasivně sloučit (ten slučovač je na další samostatnou debatu). Pasivně sloučit, protože si nemyslím, že by nutně stačilo připojit dvě antény na dva RF porty modemu a namířit každou jinam. A pak je otázka, zda ty dva směry jsou dvě různé věže, nebo třeba jenom přímý směr a odraz. Toto by se dalo zjistit z výpisu viditelných buněk...

A ještě třetí téma: když už se tu probírají různé rodiny a značky zařízení a příchutě firmwaru... z komerčních "lehce průmyslových" krabiček bych zmínil tuzemského výrobce, který se donedávna jmenoval Conel, než ho částečně koupil Advantech (tuším s nějakým mezikrokem přes třetí firmu - Advantech koupil výrobní část Conelu). Dnes výroba a vývoj Conelu pokračuje tady v ČR pod značkou Advantech, a k mému milému překvapení Advantech nechal žít původní Conelí koncepci firmwaru. Tento je relativně otevřený a modulární. Mají například taky modul pro ruční volbu pásma (Band Select), s podporou pro několik různých značek 3G/4G modemů. Mluvím o routerech Advantech-BB ICR- series. Pravda je, že to není určeno pro přímé umístění do outdooru, a cena taky není zrovna SoHo. Disclaimer o střetu zájmů: prodej značky Advantech mě živí (pravda spíš jiného hardwaru, než jsou LTE routery).

555

Hardware / Re:PLC pro domácí použití

« kdy: 12. 02. 2021, 00:09:20 »

Se zájmem sleduji toto vlákno - ač mám cosi společného s "průmyslovým MaR" (technická podpora dovozce všelijakých krabiček) tak echtovní PLC není v mém sortimentu. Já se točím spíš okolo PCček a jejich typických rozhraní. Něco jsem si o PLCčkách přečetl, například moc hezký seriál ve sdělovací technice - ale to je tak všechno.

Disclaimer o střetu zájmů: tento obor mě živí, mezi níže zmíněnými značkami zejména Advantech.

Když už tady padly tipy na různé "průmyslové maliny", nedá mi to nezmínit taky německou firmu Kunbus a její "Revolution Pi" - přestože jestli správně chápu, toto je přesně ta kategorie produktů, kterou *nepotřebujete* a nehledáte :-)

Zaujal mě Váš požadavek na větší počet relátek, SPDT, způsobilých pro spínání 230V. Trochu jsem se porozhlédl a mám pocit, že takové víceportové moduly do PLC (apod.) nejsou možná úplně běžné. Osobně vidím jako nejschůdnější, použít binární výstupy v hladině 24V nebo 5V a tyto použít k ovládání externích reléových modulů na DIN lištu. Firmy jako Phoenix Contact nebo Weidmüller jich mají v sortimentu široký výběr, a můžete si nakombinovat SPST a SPDT podle okamžité potřeby. Ano, znamená to drátovat a utahovat svorky.

Jinak jsem viděl relátkové "signal conditioning moduly" na DIN lištu, kde směrem do divočiny jsou šroubovací svorkovnice, a lokálním rozhraním je 20pinová nebo 50pinová kšanda. Většinou kompatibilní s I/O kartou konkrétního výrobce. Sem patří z mně blízkého hardwaru třeba Advantech PCLD-885, ale třeba Opto22 dělá velice podobné věci. Dále znám modul na DIN lištu ADAM-6066. Bohužel se zdá, že většina těchto svorkovnicových desek má relátka pouze SPST, nikoli SPDT.

Desky či moduly s SPDT lze na webu nalézt od některých menších výrobců...
http://denkovi.com/relay-module-5v-8-channels-for-raspberry-pi-arduino-pic-avr
...ale stavte future-proof řešení z takových exotů.
https://www.google.com/search?tbm=isch&q=Opto22+50pin+header+relay+board
https://www.google.com/search?q=SPDT+relay+board&tbm=isch
Navíc ta relátka bývají do desky zaletovaná. Takže vyměnit relátko znamená demontovat desku a pájet.

V těchto ohledech mi nakonec lepší smysl dávají DIN-lištová relátka od Weidmüllera a spol. Dělají se relátkové moduly na DIN lištu, kde vlastní relátko je v patici a lze ho snadno vytrhnout a nahradit, pokud by se rozbilo.