Příspěvky

466

Sítě / Re:Internet přes LTE - jak zesílit příjem

« kdy: 23. 08. 2021, 00:32:03 »

Hm. Mám nutkání vzít to znova zgruntu :-)

Různé vícepásmové antény mají různé vlastnosti v jednotlivých pásmech. Taky si všimněte, že uplink používá trochu jiné frekvence než downlink. A možná důležitější než "síla signálu" ukazovaná modemem (= síla přijímaného downlinku) je bolavým místem kvalita přenosu v uplinku, o kterém na své mobilní krabičce máte pramalou představu. Obecně navrhuji se snažit, aby anténa měla dobré SWR=PSV především v uplinkovém směru (a pásmu) protože právě v TX směru na SWR záleží - tady dochází k případnému přetížení rádia nevhodnou impedancí resp. výkonem odraženým zpátky do vysílacího konce. Připomenu že SWR=1 znamená anténu dokonale přizpůsobenou napáječi, SWR pod 2 je pro radioamatéra stále ještě použitelná hodnota, cokoli víc je odpad.
Pokud se týče poměru "attenuation budgetů" ve směru uplink vs. downlink, BTS má vysílacího výkonu na rozdávání, proto RX anténa v mobilu nemusí být kdovíjak kvalitní. Ve srovnání se základnovkou mobil šepotá - a základnovka musí mít ultra-nízkošumové vstupy, aby koncové zařízení slyšela.

Ohledně toho talíře od Mikrotiku https://www.alza.cz/mikrotik-rblhgrr11e-lte6-d5773362.htm , jaký to má vlastně průměr? Na vlastní oči jsem to neviděl. Pásmo 800 MHz znamená  délku vlny asi 35 cm. Tzn. ta parabola by musela být fakt poměrně veliká, aby v tom pásmu její tvar měl nějaký smysl. Vlastnosti samotné antény jsem v dokumentaci nenašel.

Pokud se týče logáro-hrabiček Iskra https://www.iskra.eu/en/Combined-Antennas/GSP-UMTS-Combined-Antenna-P54/ , na první pohled jsem uznale zamručel, na druhý pohled... třeba ten jejich web je humorný, jak zmiňuje, že ta anténa má F-kový konektor a hlavně filtr proti LTE :-DDD  To je asi blbost, oni to mají pohromadě s TV anténami... přesto i ten jmenovitý zisk okolo 12 dBi je málem "too good to be true". Logára jsou širokopásmová, tzn. přesně dle definice "širokopásmové antény" nefungují dobře ani v jednom pásmu. Těch 10 dBd je cca maximum, co se dá u nich potkat. V datasheetu jsou k vidění i nějaké křivky zisku, nepřekvapivě anténa "netahá moc odspoda", na 900 MHz není zisk nic moc a 800 MHz v grafu není (bude to ještě klesat). Těch 12 dBi platí pro pásma 1800/2100 MHz. Škoda, že tam není taky graf PSV=SWR.

Ohledně pádlové antény https://www.paoli.cz/index.php?&cl=details&anid=603 bych řekl, že podle grafu SWR v datasheetu nevypadá moc dobře. Je obstojná v pásmu 700 MHz (u nás nevyužívaném) ale stojí za starou belu v pásmech 800, 900 a vlastně i 1800. Obstojně funguje v pásmu 2100 a asi i 2400 (WiFi). Slušné vlastnosti kolem 1580 MHz by se hodily pro GPS - ale u antény pro LTE jsou zbytečné.

Omni kelímek https://www.lte-unas.cz/lte-hardware/anteny/5g-ready-anteny/antena-gsm-lte-5g-b4be-7-27-5-sp-drzak.htm vypadá poměrně schopně. U omni antény nelze čekat vysoký zisk (protože ten je dosažen užší vyzařovaccí charakteristikou), ovšem tato anténa má velice příjemný SWR. Vůbec se nedivím, pokud dává dobré praktické výsledky. Mimochodem graf SWR v datasheetu je hezký, jenom popisek "měřeno s kabelem o délce 5m" je nejspíš blábol, protože "zvlnění" grafu (rozteč frekvencí asi 200 MHz) naznačuje měření na kabelu o délce spíš 0.5 m.
5metrový kabel by musel dát "rozteč hřebenu asi 20 MHz - a je třeba uznat, že takový chlupatý graf nevypadá vůbec hezky, byť má třeba díky útlumu delšího napájecího koaxu lepší SWR :-) Amplituda toho zvlnění je dána mírou nepřizpůsobení antény napájecímu koaxu.
Ta anténa se chová skoro jako prut cca lambda/4 na 900 MHz. Na 1800 MHz má ještě lepší SWR, ale vyzařovací diagram nabobtnal ve směru 45* trychtýřově vzhůru - tzn. snaží se rezonovat na 3/4 Lambda.

Pokud je to jenom trochu možné, doporučuji zaseknout na modemu konkrétní pásmo a jako anténu pro prvotní orientaci použít "kus drátu" = vyrobit čtvrtvlnný prut. Teprve pokud toto vypadá nadějně, tak řešit anténu ziskovou/směrovou, a možná raději úzkopásmovou :-(

467

Hardware / Re:Skříň a zdroj pro počítač s osmi disky

« kdy: 16. 08. 2021, 10:24:34 »

Především z mé strany: máte moje sympatie, vnímám-li správně známku punku, ta se cení nejvíc.

Přesedláte z notebooku na stroj s parametry komfortního NASu? Člověk občas pozmění priority žeano...

Pokud se chystáte utratit dvoucifernou částku za disky, mohu-li doporučit, ještě se trochu rozmazlete a pořiďte si pro ně šuplíky. Dělají se basy 4x 3.5" šuplík, to celé do 3x 5,25" pozice. Konkrétně vcelku použitelné hračky tohoto typu dělá Chieftec (německý front-end a privátní značka nějakého zřejmě čínského výrobce, resp. v německu registrovaná obchodní firma s privátní značkou a kontakty na skutečné výrobce v ASII). On Chiftec dělá především hezké skříně střídmého vzhledu, ty šuplíky prodávají jenom jako příslušenství, ale samozřejmě ty basy šuplíků pasují do jakékoli skříně, má to standardní rozměry a přípojné konektory. Kdyžtak si prohlédněte fotky, jak ty kastlíky vypadají zezadu - bývá tam ventilátor, který by šel vyměnit za tišší model, ten ventilátor mívá hlídání otáček a na backplanu bývá na to zavěšený alarm, který nejde u všech modelů vypnout (teda vlastně jde, přinejhorším kleštěma). Historicky různé modely těchto kastlíků měly nebo taky neměly zezadu vyvedené vstupy pro LEDky jednotlivých disků, pokud Vás toto zajímá.

Skříně od Chieftecu bývají bytelné a relativně prosté, ale nikoli úplně levné... navíc koukám, že přestože v sortimentu vidím jeden tower vedle druhého, žádný nemá oficiálně 6  5.25" pozic... Vídal jsem towery třeba až s 8-9 pozicemi, ale ta doba je zřejmě pryč. Jinak Chieftec má taky obstojné zdroje pod svojí značkou. K nám tuším tuhle značku vozí z velkoobchodů především ED-System, ale jednotlivé jejich věci vidím porůznu v retailových e-shopech.

Pro své neformální použití jsem v průběhu let postavil pár skříní s 6-12 šuplíky tím způsobem, že jsem vzal kastli co mi někde zbyla (= zachránil jsem ji před smeťákem), po hrubé obhlídce a rozměrové úvaze jsem pojednal původní čelo flexou a nůžkama na plech, pohrál jsem si s otáčkami ventilátorů, a výsledek tichým provozem soupeří se značkovými stroji tohoto zaměření. Jde o to, aby skříni v oblasti čela zůstalo určité minimum konstrukční tuhosti, jinak by operace postrádala smysl - po svářečce jsem zatím nesáhl. Pokud z původní vnitřní konstrukce a úchytů mnoho nezbyde, nebývá problém pomoci si lehkou zámečnickou tvorbou = pár hliníkových L/U profilů, případně naohýbaného plechu. A přestože je to práce navíc, může být esteticky konejšivé, recyklovat také původní předsazený kosmetický plastový čelní panel, do kterého pilkou na železo opatrně vyříznete pokud možno přesně pasující výřezy pro čela šuplíkových kastlí. Na čele skříně toho nejspíš o moc víc nepotřebujete - možná nějaké to USBčko, spínací tlačítko, LEDku napájení... USBčka je možná lepší vyvést si na stůl = přilepit k desce stolu nebo k monitoru samičí konec USB prodlužováku, nebo hub, nebo tak něco. Pokud jde o to, jakou skříň použít jako základ, tak by mohl rozměrově vyhovět i prostornější miditower. Nebo nechte kastle šuplíků vystrčené víc ven ;-D

Ohledně modelu zdroje a vůbec jeho dimenzování: zejména v konzumních počítačových zdrojích není od věci, dimenzovat jmenovitý výkon zdroje na 3x předpokládanou ustálenou spotřebu. S ohledem na životnost. Osobně se toho držím i při skládání průmyslových PC a další elektroniky - kde sice zdroje jsou o něco lépe konstruované (méně součástkově a tepelně ošizené) ale taky ten hardware běží několik let 24x7.
Jednotlivý točivý 3.5" disk bere v ustáleném stavu asi 10W (nebo těsně pod). Takže počítejte, že si disky vezmou nějakých 80W trvale, pokud nebudou zrovna uspané se zastavenými plotnami. Pozor, při startu si točivý disk vezme klidně trojnásobek (severové Cheetahy tuším braly až 3A na 12V = 36W) takže o důvod víc, mít zdroj trochu nadsazený. (Pravda je, že disky podporují staggered spin-up, ale tato funkce záleží na několika dalších věcech, tušímže Chieftec tohleto na SATA pinu 11 nepěstuje, v případě zájmu bych hledal nějakou střední třídu šuplíkatých backplanů SuperMicro.) Říkal jste procesor s TDP=35W (respect) ale nezmínil jste grafiku...? Suma sumárum, pokud tam nebude diskrétní grafika která by stála za řeč co do spotřeby, měl by Vám stačit trochu slušný 400W zdroj (případně průmyslový model 300-350W).

Fortron znám jako velmi slušnou značku - v oboru zdrojů pro průmyslové PC je to globálně jeden z prvních řekněme tří až pěti výrobců co do kvality (vedle firem jako Emacs/Zippy, TDK-Lambda, Delta, snad ještě Nipron a Sunpower - jsou i další). Pokud se týče jejich sortimentu konzumních PC zdrojů, jedná se myslím v dané kategorii a cenové hladině o kvalitní zboží, ovšem s poznámkou, že toto tvrdím pouze o zdrojích s objednacím kódem, který začíná písmenky "FSP". V sortimentu tuzemských retailových e-shopů vidím dále produktové rodiny Hydro Pro nebo Hexa+, o kterých nevím, co si myslet. Viz též dvě různé homepage FSP group: fsp-group.com a fsplifestyle.com, každá s jinými produkty. Velmi povrchně bych řekl, že "lifestyle" produkty jsou kosmeticky mířené na konzumní skládače (černý lak a výrazné barevné prvky), kdežto echtovní FSP* v nudných pozinkovaných skříňkách (často s 80mm ventilátory) jsou určeny pro "profíky". Cenově bych řekl, že pozinkované FSP* vycházejí dráž - možná to o něčem vypovídá :-) Zdá se, že "pozinkovaný sortiment" FSP u nás není příliš k mání. Jinak si značka Fortron u nás před pár lety uřízla zřejmě pořádnou ostudu levnými zdroji AX series, které podle mého s echtovním FSP neměly nic společného. Asi řada pro rozvojové země. Bůh suď, jak se stalo, že se tady prodávaly pod značkou Fortron. Velká firma může mít několik výrobních divizí (ostatně akronym FSP původně znamenal nejspíš Fortron + Sparkle Power) a také rozsegmentované prodejní divize s vlastními rodinami produktů, různá místní/regionální zastoupení s vlastními marketingovými představami apod.

Pokud jde o "pozinkované kancelářské echtovní FSP", případně průmyslové zdroje FSP, zmínil bych německou obchodní firmu TPS-Elektronik. Komunikují vedle němčiny i anglicky a na rozdíl od přímého zastoupení FSP jsou ochotni se bavit o objednávkách jednotlivých kusů. V německém městě Mönchengladbach (kousek západně od Düsseldorfu směrem na Holandsko a Belgii) má své vlastní zastoupení jednak FSP, jednak tam sídlí právě TPS-Elektronik (tuším taktéž vlastněná asiaty). TPS-Elektronik umí sehnat a dovézt ledacos (i od jiných značek, všelijaké průmyslové exoty), nejedná se zdaleka o retailový front-end pro FSP, nemá tytéž vlastníky - nicméně se obě firmy dobře znají, sama TPS drží poměrně dost věcí skladem a od FSP má také informace z první ruky.

Tolik jenom pro úplnost - "na takové to domácí žvýkání" se asi nikomu nebude chtít platit dopravu z NDR. Taky možnost reklamace "donesu to emzákovi na pobočku" je z hlediska dopravy někde jinde (ačkoli je také pravda, že stříbrných FSP mi různými cestami prošlo rukama poměrně dost, a nepamatuji si reklamaci, zejména nikoli záruční reklamaci).

468

Sítě / Re:Bouře a ethernet

« kdy: 31. 07. 2021, 11:10:24 »

Ano 12V proti DVB boxu. Adapter nemoze byt uzemneny, pretoze je to zariadenie triedy II a vystup je ss 12V SELV. Dnes prakticky vsetky boxy, switche, routery pouzivaju typ takychto adapterov.
Box je prepojeny HDMI kablom z TV, LAN kablom zo switchom a koaxialom z LNB.
Neviem si vysvetlit to iskrenie

Hm. To jiskření zjevně znamená, že adaptér od SetTopBoxu má dost jasný názor na lokální potenciál země - dost možná díky velkému Y-capu (protože zemní kolík nemá).

1) zkuste někdy vzít vytažený dutý jack (5.5/2.1 mm, nebo co to je) a jeho vnějším pólem = stíněním cvrnknout o ochranný kolík v téže nebo blízké zásuvce. Hodí jiskru? :-)

2) pár příkladů: 12W 30W k tomu povinný adaptér vidlice do evropských zásuvek.
Kategorie v TME má filtrovatelný parametr "použití" (by default skrytý = je třeba si ho ve filtru napřed odkrýt). Hledejte něco jako medical / "lékařské použití" apod.

469

Sítě / Re:Bouře a ethernet

« kdy: 30. 07. 2021, 09:02:39 »

Takovýhle zařízení jsou navržený k tomu aby fungovaly z jedný zásuvky/okruhu

Tento efekt lze hledat ve dvou rovinách:

a) zařízení bezpečnostní třídy I = s vodivou "neživou" kostrou uzemněnou na ochranný kolík v zásuvce, já dodávám se signálovou zemí také k tomuto připojenou. Tzn. signálové referenční země jsou všechny jednotné s ochrannou zemí. Což je problém ve starších rozvodech TN-C (= combined, nulák a ochranná zem jedno jsou) protože na zásuvkových okruzích narůstá se vzdáleností od hlavního rozvaděče "odporový úbytek" = střídavé napětí, podle zátěže rozvodu klidně v jednotách voltů, a co teprve při inrushi (připojení nějaké moderní kapacitní zátěže, nebo i silnější járovky). Co je připojeno společně na jednu zásuvku, to má relativně vůči sobě minimální rozdíl zemních potenciálů. Ale mezi různými zásuvkovými okruhy zejm. na různých fázích panuje veselohra.

b) zařízení bezp. tř. II = bez ochranné země. V dnešní době uvnitř spínaný zdroj s graetzem na primáru a "Y-cap" kondíkem mezi takto usměrněným primárem a sekundárem. Na výstupu zdroje vidíte "bezpečné malé napětí" s plovoucí výstupní "zemí" (mínusem toho DC napájení). Výstupní zem má proti nuláku a ochrannému kolíku v zásuvce nějaké měkké napětí (do zkratu proti zemi prosakuje proud řekněme do 1 mA), naprázdno naměříte multimetrem o vysoké impedanci klidně 150 V střídavých. Pokud se Vám sejde pár takových zařízení na společné fázi, tak podle mého to prosakující napětí naprázdno bude soufázové = navzájem mezi takovými zařízeními shodné. Resp. alespoň jeho 50Hz složka. VF složky v desítkách kHz, co do amplitudy mnohem slabší, soufázové nebudou (každý zdroj má svůj vlastní PWM kontrolér = oscilátor).

Velke potíže jsem prakticky zaznamenal u propojeni pristroju ktere mají uzemnovaci kolik a které nemaji. Na tom je nejhorsi ze clovek u tech kramu vyjma pokusu s uzemenim kostry, resenim zapojeni napajeni - pokud je to mozne jinak az tak moc nezmůže.

Aha, takže jsem až druhej :-)
Je to přesně tak. Když se míchá "s kolíkem a bez". Nebo bez kolíku navzájem mezi fázemi.

A "nejde s tím mnoho udělat" - to je pravda obecně ohledně problémů se zemními smyčkami. Prostě pokud není k dipozici nějaké rozhraní, kde to člověk může galvanicky oddělit, tak s tím moc pohnout nejde. Trochu může pomoct, posílit zem v signálovém vedení (průřez a přechoďáky na obou koncích) ale na delší vzdálenosti moc nezabírá, protáhnout si vlastní žlutozelenej drát, protože zase plocha smyčky a vlnová délka užitečného signálu apod.

Bývají tam rozdily potencialu a dochazi treba i k znacnemu jiskreni pri pripojovani rozhrani. Prakticky tak zlobi některé doky, usb huby, dvb rekordery, TV, atd.

Jiskření při propojování signálových rozhraní, ve chvíli kdy jsou napájecí vidlice dávno v zásuvkách ? Tak to je dost hustota :-) Průsakový proud Y-capů by měl být "jiskrově bezpečný"... možná když se jich sejde víc, už to něco dokáže. Nejlépe když se taková "volně plovoucí zem" od několika zařízení tř.II nakonec sejde v určitém bodě s ochranným kolíkem (kostra zařízení tř.I). Některé spínané napájecí zdroje každopádně "šimrají" na dotek i každý sám. A jak jsem se sám nedávno přesvědčil, hnusné věci se mohou dít na zemních potenciálech, kde se slévají a potkávají Y-cap průsaky od většího počtu zařízení = stínění v rozvodu Společné Televizní Antény :-( pročež od jistého momentu důrazně doporučuji jako první věc do zásuvky STA připojit kapacitní galvanický oddělovač...

Proto třeba profi audio technika používa oddělený a diferenciální propojení (taky vlastně kroucený páry s oddělovacíma trafama na konci)

Vazba trafem v moderním audiu? S tím spíš nesouhlasím... Trafa skončila zhruba s elektronkami. Diferenciálně ano, tradičním konektorem je XLR - ale čekal bych na vstupu nějaký diferenciální zesilovač (příslušně zapojený OZ). Zemní smyčka se tím přetne a potlačení soufázového rušení funguje v mezích, kde dokáže signál zpracovat vstupní křemík (vstup OZ) = v mantinelech daných napájecími větvemi, což bývá tak do +/- 15V, případně se to dá natáhnout odporovým děličem, oříznout transily apod. S těmi transily jsem trochu opatrný (parazitní kapacita a nejsou zrovna lineární).

Třeba RS485 je digitální sběrnice. Kvůli použitému protokolu ji nelze oddělit trafem. Kvůli ceně na levnějších zařízeních porty oddělené nejsou. Transceivery mají napájení +5V proti zemi, vstupy mívají o něco širší rozsah (tuším asi o 3 Volty nad a pod napájecí větve). Pokud je provedeno galvanické oddělení, používají se optočleny na "lokální" TTL komunikaci + oddělovací DC/DC převodník napájení (který mívá VF průsak).

Trafem dobře prolézá Ethernet, jak již zmíněno. Trafo je těžká pohoda - není velký problém zajistit izolaci klidně v kilovoltech, přitom potlačení soufázové složky je velmi dobré, v porovnání s přímým polovodičovým diferenciálním vstupem.

A pak samozřejmě spousta Čínskejch zdrojů neplní normy a můžeš dostat ránu, ona taková fáze na výstupu nabíječky z telefonu neni pěkná věc, ale stává se, když se moc tlačí na cenu.

Auvejs... mě zatím jenom pošimral tu a tam Y-cap průsak. Tvrdá fáze na výstupu, to jsem ještě neviděl :-)

To sa mi tava dost casto, ked potrebujem tvrdy restart dvb boxu. Rucne odpojim napajaci konektor od boxu (obycajne je to 12V adapter) a ked ho pripojim nas5, tak to pekne zaiskri

Jako že ta 12V zem proti šasi DVB-T settop boxu? No auvejs... Adaptér je uzemněný na kolík v zásuvce? Anténa je STA někde v bytovce? Máte v anténním kabelu oddělovací krabičku?

Pokud by šlo o to, pořešit jediný takový adaptér (pokud fakt jiskří vlastním průsakem), tak doporučuji sehnat nějaký "medical" zdroj - mají silnější izolaci mezi vinutími a potažmo menší Y-cap / nižší průsak. Možná 10x. Viz adaptéry MeanWell, dostupné třeba v TME - atribut "medical" se tuším dá najít ve filtru dané kategorie produktů.

Je naopak dost normální, že to zajiskří, když vrazíte šňůru 230V od spínaného měniče do zdi. Protože se inrushem nabíjí primární kondík (desítky až stovky mikroFaradů). Dneska to aspoň mívá nějaký omezovač inrushe - za starých časů jsem znal zdroje, které fakt hodily jiskru jako prase. Takový tvrdý inrush znamená, že je na pár milisekund fáze do zkratu proti nuláku, takže se napěťově sejdou "na půl cestě" třeba na 140V proti patě baráku. Což je obzvlášť humorné v soustavě TN-C, když se Vám sejdou signálové země ze dvou vzdálenějších zásuvkových okruhů, uzemněné každá na svůj ochranný kolík...

470

Sítě / Re:Bouře a ethernet

« kdy: 28. 07. 2021, 00:19:29 »

Tak já si taky přisadím :-)

Ochrana proti přepětí má být především "komplexní" = funguje jenom ve vzájemné souhře. Zdá se, že už máte ledacos seštudováno - mohu-li doporučit, prolétněte alespoň obrázky v této práci = klasický domeček s pospojením zemí a svodiči na vstupujících vedeních, v několika variantách.

Základem je bohužel kvalitní zem. V novostavbách se zazdívá do základů nerezový pásek podél obvodu budovy (pod úrovní hydroizolace), ke kterému se připojují venkovní svody hromosvodu, a také je uvnitř budovy kvalitně propojen se středním vodičem napájení NN (třífáz). Tím je zajištěno sjednocení zemních potenciálů uvnitř budovy.

Pokud máte venkovní hromosvod s kdovíjakým uzemněním a nepřipojený na napájecí zem elektrické napájecí sítě, je bohužel toto první věc, kterou byste měl řešit. Když jsem já dělal zgruntu novou elekřinu v zahradní chatce, poradil mi předem revizák, ať do výkopu nové drážky od chatky k elektro kiosku (asi 10 m) položím pásek FeZn 30, který připojím v chatce v hlavním rozvaděči "do středu žlutozelené hvězdy" a propojím se středním vodičem z elektro přípojky. Nechtělo by se Vám třeba objet barák minibagrem a zahrabat kolem dokola pozinkový nebo nerezový pásek? :-)

Souhlasím, že je vhodné, jistit proti přepětí vstup silového napájení z distribuční sítě. Není to levná legrace. Pokud toto oželíte, ale trápí Vás přežití malých eth switchů, tak bych si dovolil zmínit, že tyhle switche mívají externí adaptér bezpečnostní třídy II (bez ochranné země) s výstupem nějakého bezpečného malého ss napětí, třeba 5 nebo 12 Voltů. Navrhuji vyrobit třeba vsuvku do tohoto napájení, pomocí které uzemníte -DC napájení na kolík do zásuvky, případně můžete přidat nějaký transil mezi DC+ a DC-.

Jakékoli signálové vedení, které vstupuje do domu, by mělo být chráněno. Správně podle normy více stupni ochran - reálně ovšem alespoň jedna ochrana (tř.B) je určitě lepší, než žádná. Ochrana proti přepětí MUSÍ být uzemněna, jinak nemůže plnit svoji funkci - viz ty čínské podivnosti.

Twistový ethernet je geniální přesně v tom, že má porty povinně izolované signálovým trafem - na úroveň nejméně kolem 1 kV, tzn. citelně výš, než je jmenovitá hodnota "nízkého napětí" (230V AC). Bohužel proti blesku je samotná galvanická izolace o pevnosti pár kV vcelku legrační. Pokud ale izolačnímu trafu předřadíte na linku svodič, který napětí omezí citelně níž, než je izolace portů, tak tato vzájemná kombinace zafunguje optimálně = svodič ořízne přepětí na úroveň, která už nepřeskočí izolaci portu.

Pokud jsou použity stíněné kabely, tak stínění samozřejmě uzemnit přímo na ochrannou zem v napájení 230V - pokud se obáváte zemních smyček a vyrovnávání potenciálů, má obecně smysl uzemnit jenom jeden konec stínění - osobně bych zemnil konec který je blíž "choulostivému a drahému" hardwaru. Možná bych z tohoto požadavku ustoupil u komunikačních vedení (např. RS485) kde je jednotlivě stíněný pár a stínění funguje zároveň jako referenční zem mezi uzly. Ochránit takovouto zem je možné například opět nějakým transilem nebo plynovým jiskřištěm.

Obecně je problém, chránit signálové piny rychlých digitálních rozhraní - protože přiměřeně silné transily mají příliš vysokou parazitní kapacitu, takže takový svodič pak nepropustí data / nedovolí navázání spojení. Kvalitně provedené ochrany pro gigabitový metalický ethernet, které poskytují "maximum možného" v rovině kompromisu mezi modulační rychlostí a mírou ochrany, jsou drahé. Kvalitní ochrana pro twistový gigový ethernet je pravděpodobně dražší, než dva opticko-metalické mediakonvertory. Exponovaná metalická vedení je proto vhodné nahradit optikou...

471

Sítě / Re:Upgrade switche 100Mb za 1Gb -> Kodi streaming se seka

« kdy: 29. 04. 2021, 11:31:35 »

Možná to s tím nesouvisí, ale některé hloupé přepínače (Netgear, Zyxel) se snažily být za každou cenu chytré (ono se to dobře vyjímá v letáku), aniž by to po nich někdo chtěl, takže mívaly (třeba jen na některých eth. zásuvkách) jakési řízení toků, QoS atp., takže některé toky měly záhadně problémy s plynulostí, v důsledku to nadělalo akorát bordel.

Má pravdu předseda! Čínských inovací není nikdy dost... Pravda je, že věci jako "broadcast storm protection" (rate-limit na broadcast, multicast a nenaučený unicast) jsem viděl spíš v průmyslovém hardwaru - pro mě poněkud paradoxně :-) protože nejintenzivnější využití broadcastu a multicastu jsem potkal právě tady. A konkrétně 802.3x flow control je taky polodomyšlený mechanismus, který ve výsledku může vést k "head of line blocking" a různým nedorozuměním - nicméně jsem slyšel i názor, že vířím dvacet let staré strachy, že v dnešní době to "prostě funguje", switche s tím umí "inteligentně" pracovat a v dokumentaci to už není ani zmiňováno. Tzn. za mě je dobré to prověřit, nejlépe tak, že to vypnu :-) což na unmanaged switchi neudělám. Tzn. přimlouval bych se za nějaký alespoň websmart low-end switch, kde tyhle věci jdou povypínat. Třeba jenom na zkoušku někde půjčit.

472

Sítě / Re:Upgrade switche 100Mb za 1Gb -> Kodi streaming se seka

« kdy: 28. 04. 2021, 17:15:23 »

Pokud je v LibreELECu ifconfig, tak ten vypisuje i error countery. Ale i pokud se jedná o bitwise chyby, tak mohou vyplouvat jinde, než zrovna na malině. Třeba na switchi nebo na routeru. Switch je předpokládám hloupý = unmanaged. Slézt pomocí ethtoolu s rychlostí na 100/full je rozumné v několika ohledech. Pokud se to linknulo na gigu, tak nepředpokládám, že by to switch viděl jako half-duplex (nebo totéž mezi switchem a routerem) - jinak half-duplex je obecně další možná možná příčina podobných problémů, ale ten na gigu spíš nehrozí.

Pokud LibreElec obsahuje ping, tak bych zkusil flood ping z maliny proti routeru (nebo naopak) a to nejlíp velkými pakety, cca 1400-1500 B, co se vejde. Tzn. cca

Kód: [Vybrat]

ping -f -s 1500 ip.ad.re.sa

. Pokud bude ztrácet pakety, nejspíš některý spoj vykazuje bitwise chybovost. Nevhodný kabel, vakl apod.

Vyrobit 100Mb linku tím, že nakrimpuju jenom oranžový a zelený pár... je dobré být si vědom rizika, že se ti dva mohou dohodnout na gigabitu, který potom ale nebude fungovat. Vůbec.

473

Hardware / Re:Statická elektrina a elektronika

« kdy: 16. 04. 2021, 10:34:44 »

Naozaj sa človek musí uzemniť keď chce manipulovať s elektronikou? keby som na tie šuflíčky z vnútra naniesol nejaký elektrovodivý lak, antistatický sprej, alebo kovovú fóliu nestačilo by to?

Kdysi jsme ty plastové šuplíčky vystýlali obyčejným čistým alobalem a stačilo to. Integrované obvody v pouzdru DIL se zapichovaly do polystyrenu, zabaleného v alobalu jako čokoláda. Dnes má většina IO vestavěné ochrany proti ESD. Muselo by jít o speciální rychlé obvody, např. paměti, kde by kapacita ochran zpomalovala signály.

Souhlas, všechna dnešní logika je založená na některé variantě CMOS (FET), taky univerzální a silové FETy, a všechno to má integrovány přiměřené svodiče. Snad se mi ještě nestalo, že bych něco zničil statickým výbojem - a že elektřina občas pěkně srší, hlavně v zimě při suchém vzduchu. Na pracovišti máme uzemňovací náramky, ale pro svoje soukromé bastlení a opravy PC je nepoužívám a nikdy jsem nic statikou neodpálil. Když si vzpomenu, tak se preventivně vybíjím při usednutí k práci, ale jsem taky dost roztržitý :-) Asi tomu taky jde naproti, že většina desek a zařízení má kolem dokola kostru, která schytá první výboj. V dnešní době mám jenom informaci z vyprávění dědečků radioamatérů, že hnusně citlivé jsou dodnes špičkové GaAs FETy na vstupu mikrovlnných předzesilovačů - což je přesně případ, kde každá zbytečná parazitní kapacita navíc je nežádoucí.

Z tohoto soudku, potkal jsem (zničil jsem) v poslední době pár součástek, které jsou citlivé na *teplo* = delší ohřev při pájení, když netrefíte polohu na první pokus apod. Konkrétně bipolární VF tranzistory SiGe např. BFG425W nebo BFP650. Nebo miniaturní SMD LEDky v pouzdru 2x2 mm s pájecími ploškami na břiše (jako BGA). V momentě kdy odskočí probarvený difuzor od čipu, je konec. Takže hřát raději pájecí plošku než samotný čip a chce to mít na páječce co nejostřejší hrot. Viděl jsem video, kde to někdo pájel horkovzduchem, toho bych se trochu bál...

474

Bazar / Re:Poptávám SO-DIMM DDR2 8GB nebo 4GB

« kdy: 16. 04. 2021, 09:50:11 »

U Mousera vidím jednotlivé čipy velké až 2 Giga bity = 256 MB per čip. S tím dobře koreluje, že jsem nikde nepotkal zalistovaný modul větší než 4 Giga Bajty. Takový modul bude patrně dual-rank a bude mít osazeno 16 čipů, tzn. 8 ks 256Mx8 per rank. Cena bude velmi hrubým odhadem řádově dvojnásobná oproti SODIMMu DDR3 o stejné kapacitě. Konkrétně je zřejmě dodnes objednatelný 4GB DDR2 unbuffered non-ECC SODIMM od Innodisku. Konkrétní cenu bych musel zjistit.

Pokud se správně pamatuju, notebookové procesory Core 2 (65/45nm) a čipsety Intel 4x series podporovaly 8 GB max. celkem ve dvou kanálech DRAM. Ne že bych toto viděl někdy osazeno, ke konci této éry se všude válely zbylé 1GB moduly a za peníze šly běžně pořídit 2GB SODIMMy.

475

Hardware / Re:DIY PC case

« kdy: 13. 04. 2021, 23:17:40 »

Disky nepotřebují moc velký průvan. Na ventilátory chodím do TME. Ten jejich produktový filtr má trochu polskou logiku, ale dá se tím nakonec probojovat.

476

Software / Re:Aký softvér na správu tímových projektov?

« kdy: 08. 04. 2021, 20:40:46 »

Nevím jestli je to ten správný soudek, ale u jednoho našeho dodavatele HW zavádějí pro své prodejce na správu složitějších obchodních případů OpenProject (údajně si mírně upravili community edition.)

477

/dev/null / Re:Kde koupit dostatečně silný laser na zabíjení komárů?

« kdy: 07. 04. 2021, 12:40:59 »

Vadí Vám kočky? Chovejte vrány :-D

478

/dev/null / Re:Kde koupit dostatečně silný laser na zabíjení komárů?

« kdy: 07. 04. 2021, 08:12:43 »

Já jsem před lety postavil takovouhle smrtilampičku s lineární trubicí. Šasi ze dvou menších květinových truhlíků, kostřičku pro mřížku a ochranný rošt proti doteku z plexiskla. K trubici elektronický předřadník, pro mřížku kapacitní čtyřnásbič, tzn. asi 1200V. Tuším v sérii přiměřený odpor a tavná pojistka. Rozteč drátů asi 3 mm. Bylo to poměrně neestetické, ale fungovalo to velmi dobře. Jeden z prvních testů byl, že si panímáma stěžovala, že má v koupelně dva komáry, a že na ni nepočkají, když je chce trefit. Rozsvítil jsem lampičku a komáři dělali, jako že nic. Tak jsem zhasnul normální osvětlení, nechal pootevřené dveře a šel něco dělat vedle. Za chvíli slyším "PIC!" a za pár dalších minut znova "PIC!" a po komárech nebylo ani stopy...

Fungovalo to taky poměrně dobře na vosí hnízda na půdě. Vosy jsou jinak moje kamarádky, loví všelijaký drobnější otravný hmyz atd. - ale prostě mít kolem malých dětí a pravidelných letních venkovních žranic za zády vosí sídliště, to si člověk lásku k přírodě rozmyslí. Takže hezky z povzdálí strčit za dveře na půdu lampičku a rozsvítit - samozřejmě přes den, aby nelákala noční hmyz ze širokého okolí. No a pak už jenom dát bacha při vysypávání, protože tu a tam některá vosa to přežije, třeba už nemůže lítat, ale snaží se z nádobky mátožně vylézt pěšky... Člověk nemusí volat hasiče, sprejovat jedy, ani riskovat napadení vzteklým vosím rojem.

O pár let později měli rodiče vysoko na domě zvenčí ve štítu viset pod přesahem střechy krásné veliké sršní hnízdo, jak fotbalový míč. Sršni nikomu nevadili, do jídla nám nelezli, nechali jsme je tak. Popravdě kdybych si jich čirou náhodou nevšiml sluchem, tuším při česání ostružin když jsem tam byl sám, asi by na ně nikdo nepřišel. Děcka pod nimi celé prázdniny spokojeně hrály na babu...

479

/dev/null / Re:Kde koupit dostatečně silný laser na zabíjení komárů?

« kdy: 07. 04. 2021, 00:09:57 »

Osobně bych doporučil lapač hmyzu s UV zářivkou a mřížkou s vysokým napětím. Nejlevnější vidím asi za 300 Kč u plešatého uřvaného rákosníčka. Pravda je, že ty nejlevnější modely mají údajně dost nízké napětí (kapacitní násobič 230V x2) takže odolnější hmyz ani nezabijou. Četl jsem kdysi návod/nápad, vyměnit násobič za čtyřnásobný - ten už citelně pochroumá i vosu (když si vosa přijde pro druhou ránu, tak už ji nerozchodí). Je to sice low-tech, ale při zásahu to dělá zajímavý akustický efekt (až libozvučný, když víte co ten zvuk znamená) a nakonec je to i trochu o hubu díky tomu vysokému napětí :-)
Občas je třeba ve vypnutém stavu omést z mřížky zuhelnatělý hmyz.

480

Hardware / Re:eth karta r8152 ip address ju nedetekuje ako eth1 rozhranie

« kdy: 05. 04. 2021, 23:13:27 »

Kód: [Vybrat]

[ 1071.515555] usb 2-2.4: new SuperSpeed Gen 1 USB device number 6 using xhci_hcd
[ 1071.536819] usb 2-2.4: New USB device found, idVendor=0bda, idProduct=8153, bcdDevice=30.00
[ 1071.536834] usb 2-2.4: New USB device strings: Mfr=1, Product=2, SerialNumber=6
[ 1071.536843] usb 2-2.4: Product: USB 10/100/1000 LAN
[ 1071.536852] usb 2-2.4: Manufacturer: Realtek
[ 1071.536861] usb 2-2.4: SerialNumber: 000001000000
[ 1071.620027] usb 2-2.4: reset SuperSpeed Gen 1 USB device number 6 using xhci_hcd
[ 1071.681060] r8152 2-2.4:1.0 eth1: v1.10.11

Takže když to nefunguje, tak se ten poslední řádek vůbec nezobrazí - přestože generický USB subsystém to zařízení najde a nahlásí. To by mě zajímalo, jestli je v "neúspěšném" případě vůbec volána "probe" funkce ovladače r8152.

Ta poslední hláška ve výpisu podle mého leze právě odsud = na samém konci úspěšně doběhlé probe funkce.

Já být v téhle situaci, asi bych jako další krok přidal jednu bezpodmínečnou hlášku dev_info() úplně na začátek probe rutiny, hned za deklaraci proměnných - aby se vidělo, jestli kernel tu probe rutinu vůbec zavolá. A odtamtud případně někam dál pokračovat. Bohužel to znamená, mít možnost, driver rekompilovat ze zdrojáku.
Trochu ještě šilhám na function tracing = zda by to nešlo na živém zvířátku... no nevím, jestli lze spustit ftrace na "static int r8152_probe()" - odhadem nikoli, protože je deklarována "static" tzn symbol není v rámci kernelu globálně exportován, je použitelný pouze v rámci své translation unit (= v rámci svého zdrojáku).