Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - František Ryšánek

Stran: 1 ... 24 25 [26] 27 28 ... 84
376
Studium a uplatnění / Re:IT a znalost více cizích jazyků
« kdy: 15. 12. 2021, 08:25:16 »
Budu se opakovat: teprve praxe přinese opravdu šťavnatá témata k zamyšlení, řešení, ajeťáckému opracování. A to i praxe IT-nádenická, ve které člověk spatřuje ohavnou rutinu a vyvstane niterná potřeba tuto automatizovat. Teprve louskáním skutečně reálných problémů člověk jako ajeťák roste. (Co bolí, to roste.) Škola je užitečná přípravka, která předem odkrývá mnohé slepé uličky, na které by si čistý samouk musel přijít sám... A nejsem si jistý, jestli třeba "inženýrský přístup" mě naučila škola, nebo někteří vzácní kolegové v práci.

Odtud dotaz, a divím se, že tu zatím nepadl: už máte při té škole nějaký šolich? Klidně částečný úvazek.
Výhoda: velmi pravděpodobně Vás to odstartuje.
Nevýhoda: zvýší to riziko, že školu opustíte před dosažením magistra/inženýra.
Doporučení: na tom magistrovi se snažte prolézt všechny předměty včetně nepovinných, které vypadají zajímavě. Mluvíte o logice - třeba na ekně bývala logika jako samostatný předmět vlastně až na magisterském stupni, navíc tuším volitelná.

Ohledně jazyků: znalost cizího jazyka znamená, že Vám v práci v mnoha případech připadne "milá povinnost", vést v tom cizím jazyce nepříjemná jednání s dodavateli, nebo hůř, zákazníky. Což... pokud se tomu nebudete aktivně bránit, povede zcela přirozenou cestou k tomu, že budete tak trochu šéfovat. Vést jednání, šéfovat projektíku, číst právní dokumenty atd. Prostě "to zůstane na Vás". Jste ten co mluví, takže od Vás rázem kolegové tuzemci i protistrana budou jaksi samozřejmě očekávat, že budete v dané situaci nějak reagovat  = koordinovat, rozhodovat. Děje se to samotížně a neformálně a vznikají z toho komické situace, pokud Vám zpočátku tahle role nominálně nepřísluší, jste zelenáč atd. Znalost jazyka v práci taky zvýší počet příležitostí k cestování - je jen na Vás, jestli cestujete rád, nebo spíš naopak.

Kombinace "IT+němčina" v náborových inzerátech rezonuje ponejvíc asi s pozicemi "droida na IT helpdesku". Tzn. pokud někam vystavíte svůj profile, ze kterého bude svítit IT+němčina, budou Vás tupě šablonovitě lanařit firmy, které se snaží sem k nám offshorovat německojazyčná callcentra na support konkrétního softwaru/aplikací. Jestli je zrovna tohle to řemeslo co má zlaté dno, nevím. Vrtá mi hlavou, kolik IT-vysokoškoláků = lidí s nějakou odbornou znalostí jim půjde dělat na takový babosed - zejm. pokud se snaží tu levnou pracovní sílu hledat v Praze.

Reálně pokud v Německu potřebujete občas něco nakoupit nebo pořešit, tak když vůči Němci zkusíte němčinu, většinou se dočkáte přívětivějšího jednání než s angličtinou. A je jedno, že to nebylo napsáno jako požadavek v náborovém inzerátu, když Vás přijímali. A pokud si najdete šolich ve firmě, kde je sice interním úředním jazykem anglina, ale matka je v Německu, tak se řada interních jednání posune do méně formální polohy = víc Vám toho je vykecáno mezi řádky, dozvíte se víc podrobností.

Umět jeden, dva a více jazyků tady u nás je jakýsi přínos - pro který můžete do jisté míry najít uplatnění. Pokud půjdete makat ven, tak znalost tamního místního jazyka je skoro podmínkou základního přežití/fungování - tzn. stanete se relativně obyčejnou náplavou a budete "o jeden cizí jazyk míň vyčnívat" :-) Dál je to samozřejmě o odborných schopnotech atd.

Dokud nepřijde práce na plný úvazek, rodina atd., máte nejspíš vedle školy nějaký volný čas... mohu-li doporučit, a vidíte nějaký směr samostudia, tak se do toho prostě opřete. V tu chvíli pro zábavu a dobrý pocit. Uvidíte sám, jestli to někam vede (nejspíš ano).

377
Hardware / Re:iSCSI rozdílná rychlost write/read
« kdy: 12. 12. 2021, 21:04:12 »
Ono na té síti to může být všelijaký nešvar. Koukal bych na počítadla errorů. A wiresharkem na klientu jestli nejsou vidět retransmise (wireshark je hezky obarví).

Jestli jsou to točivé disky, může být, že jeden konkrétní vadný disk brzdí celý RAID. Viděl jsem případy, kdy disk sice z pole nevypadl, ale všecko mu hrozně trvalo (čtení) protože data páčil z plotny zuby nehty z posledních sil. To pak vypadá tak, že z celého pole jedinému disku trvale svítí activity LED, ostatní si jenom tu a tam mrknou.

Co se dá zjistit na tom iSCSI storagi? Kdyby to byl linuxový stroj s přístupem do shellu, tak by tam bylo vidět poměrně dost, ale pokud je to černá skříňka (iSCSI/FC), tak možná nezjistíte nic moc.

= samozřejmě je otázkou, kam všude vidíte.

378
Hardware / Re:iSCSI rozdílná rychlost write/read
« kdy: 12. 12. 2021, 17:37:48 »
No já jsem si trochu početl a moc moudrej z toho nejsem.

Ten sekvenční zápis resp. čtení: o jakých rychlostech se tu konkrétně bavíme?
Jak rychlá je síť k tomu iSCSI storagi?
Pokud je povolená writeback cache, může jet zápis rychlostí té sítě - ale pokud je storage box vytížený, pojede čtení žalostně pomalu, protože se "testovací stream" málokdy dostane k lizu = aby disky sáhly hlavičkami tam, kam zrovna já potřebuju.

Ještě mě napadá, jestli některý síťový port po cestě není nastavený na half duplex :-)

379
Hardware / Re:HTPC pro 4k/100Hz/10bit/HDR
« kdy: 05. 12. 2021, 20:39:14 »
Zdá se, že odpověď zní Alder Lake = "12th-gen Intel Core". Uveřejněny byly zatím jenom Káčkové modely... to bych do HTPC nechtěl :-) Počítám, že budiče HDMI to bude mít všechno stejné, takže nějaké desktopové "Téčko" nebo mobilní Učko by ten refresh taky mohlo dát - je mi případně otázkou, zda slabší varianty Intelovy grafiky budou splňovat Vaše nároky na HW akceleraci contentu. No ale jestli Gemini Lake ATOM stačí na H.265 4k 30Hz, tak bych se nedivil, pokud by i ten nejslabší Alder Lake stačil na zmíněných 100 Hz.

Alder Lake je bulvárně proslavený tím, že jde o první Intel na půdorysu big.LITTLE a s hardwarovým našeptávačem process scheduleru. Což by pod Linuxem mohlo s novým jádrem nakonec i fungovat (možná líp než pod Windows 11). Už jsem ale taky četl, že se chystají nižší modely Alder Lake bez ATOMových jader... Možná o problém míň se zmatením CPU scheduleru. Do HTPC nějakou budoucí i3 nebo Pentium/Celer z téhle rodiny... Nebo taky možná časem přijdou čisté ATOMy s grafikou téhle generace. Jádra "LITTLE" uvnitř procesorů Alder Lake mají codename Gracemont a zatím zjevně nevyšla v "čistě atomovém" SoCu. Pokud k tomuhle dojde, tipnu si, že to Vaše požadavky bude splňovat, při minimální spotřebě (líbilo by se mi do 10W).

380
Studium a uplatnění / Re:Praxe vs. vysoká škola (síťař)
« kdy: 04. 12. 2021, 21:20:33 »
@cmcst možná ještě z jiného úhlu, moje druhá reakce na původní dotaz:

Taky jsem začínal jako junior síťař. A považuju tyhle znalosti za velice základní součást ajeťáckého technického vzdělání / know-how. Dost to posílí Váš "selský rozum". A navazuje na to pár oblastí/oborů, které (nevím jak dneska) za mých mladých let bylo stejnak nejlepší, zkoumat na vlastní pěst. Operační systémy, programování, určitě by se našly nějaké další. Pokud jste to ještě nepodnikl, tak sehnat kus PC šrotu (neva když bude starší, možná tím líp, hlavně aby byl pokud možno stabilní, nebo vlastně stačí ve virtuálce), nainstalovat Linux, zkusit si sáhnout na nějaký ten "hello world" v céčku... nebo libovolném jiném programovacím jazyku. Naschvál zmiňuju céčko jako jazyk relativně starobylý a primitivní, přesto dosud živý... je hodně blízko střevům operačních systémů, obrovská škála knihoven, POSIX vs. Win32, atakdáleatakdále, ujel bych daleko off topic. A shellové skripty a Perl a vůbec operační systémy pod kapotou...
Nemusíte si klást konkrétní cíle, nestyďte se jenom tak si hrát, i tahle cesta je hodnotný cíl. Samozřejmě pokud v práci přijdou nějaké náměty k vlastní tvorbě, tak tím líp :-)

Chci říct, že v těsné blízkosti síťařiny v barvách Cisca je pár dalších voňavých technických témat, která když prozkoumáte, svým tempem a bez požehnání úřadů, tak Vás to v odborné rovině dost posune a nejspíš to otevře nějaké další dveře. A pokud zároveň zkusíte vejšku, budete s touhle výbavou i tam patřit k tahounům. Na vejškách se vyskytují kontakty na zajímavá pracovní místa v byznysu... atd. Čistá síťařina podle příruček může být časem nádeničina  / nuda - tzn. berte to třeba taky jako nápad "kudy z té nudy".

Samozřejmě pokud je takovéto hraní Vaším šálkem čaje. Pokud nemáte ambice zkoumat možnosti do šířky, tak jsem nerad zdržoval :-)

381
Software / Re:Linux - informace o vytížení disků
« kdy: 02. 12. 2021, 22:23:42 »
Kód: [Vybrat]
iotop
má taky sloupec nebo dva s procentním vytížením...

382
Software / Re:Výcuc 10TB disku, většinou nuly
« kdy: 02. 12. 2021, 22:16:38 »
Obecně na prohlížení řídkých binárních blobů není špatný "hexdump". Prázdné místo umí přeskakovat - prostě dá na řádek jenom hvězdičku a pokračuje až když se data začnou zase hemžit. Ale prohnat tímhle terový disk... no nevím, co by z toho bylo za užitek.

Jinak mě napadá, zkusit na to poštvat nějaký undelete/unformat/recovery tool. Z komerčních softů se mi osvědčil konkrétně EaseUS pro Windows (naopak mě zklamala Recuva). Už je to pár let, co jsem to testoval/použil. EaseUS v neplacené verzi umí projít disk a vypsat seznam, co našel. K provedení obnovy je potřeba něco zaplatit = koupit licenci. Na Ext* filesystémy je tu extundelete.

383
Desktop / Re:Linux využití disku
« kdy: 01. 12. 2021, 23:51:21 »
Vrací nula? Z toho jsem daněk.
Toto se netýká "pěti procent pro roota" = bezpečnostní rezerva, aby se FS nealokoval na 100%, čímž by přestal být provozuschopný.
Toto by měla být skutečně ta "režie" různých metadat pro inody a inode groups.

384
Dovolím si s Vámi smířlivě polemizovat :-) Bude to trochu ukecanější text a prosím nemějte pocit, že se snažím Vám něco vkládat do úst. Případně se hlasitě ohraďte :-)

Co říkám já, vykašlat se na instituce, naučit se skvěle anglicky - Duolingo,
Naučit se skvěle anglicky pomocí duolingo? Tak to máme asi jinak posazené laťky na to „skvěle“. Duolingo odhodili už i moje děti na základce.

Vašemu odsudku nelze upřít věcně pravdivé jádro. Mě Duolingo taky kdovíjak nezaujalo - jednak už jsem dál, druhak to jejich denní dávkování a tempo, za třetí je to taková "baterie školních testů", dávám přednost reálnějšímu textu a nějak se s ním poprat...

Ale na druhou stranu, každý musí někde začít, Duolingo má své publikum, mnoha lidem určitě vyhovuje, přinejmenším v určité fázi, "stupni pokročilosti" v jazyce. Já bych to šmahem nezatracoval :-) Třeba pro děcka, pokud je baví ta forma hry, tak jedině palec nahoru za princip "opakování matka moudrosti". A je určitě i dost dospěláků, kteří třeba chtějí se v jazyce zlepšovat, ale nejsou natolik samostatní, aby zkoušeli "skočit do vody a plavat". Ono to v naprostých začátcích ani moc nejde... (mimochodem škola je vynikající způsob, jak si odbýt bolestivé naprosté základy jazyka.) Pokud jde o Duolingo, tak každý způsob, jak v šedé kůře zafixovat slovní zásobu a gramatické struktury, se počítá. Z různých elektronicky vzdělávacích počinů patří myslím tento k těm zdařilejším.

Jo a gratuluji Vám ke schopným dětem :-)

Citace
Citace
pak si nakoupit kurzy na Udemy, algoritmy, programování, matematika, a jet. Výsledek je za 10% času o 300% lepší než institucionální školství.

V podstatě se tím degradujete na IT dělníka. Drtivá většina lidí neví co má studovat, protože jednoduše jsou v oboru nováčky. Drtivá většina je v reaktivním režimu - zaslechl jsem ansible - jdu si to nastudovat, a je to v podstatě o použítí nástrojů, které vytvořil někdo jiný. Drtivá většina nic v samostudiu nevytvoří.

To je ale taky otázka ambicí, "zvědavosti", a jakého druhu je má motivace se do toho pustit. Třeba já mám ambice tu a tam něco tvořit, mám divný nápady, nebo aspoň syntetizovat nějakou "kostku" z roztroušených informací... ale reálně mě živí průmyslová ajeťácká nádeničina, kterou si zpříjemňuji tím, že se nebráním širšímu spektru činností. "Dělám co je zrovna potřeba" a mám pocit, že mám kliku na zaměstnavatele, že aspoň že tak. A je spousta lidí, kterým úplně vyhovuje být spolehlivý řemeslník, bez nějakých autorských nebo akademických ambicí. A sledovat trendy/poptávku trhu není špatný směr, pokud jde o to se uživit. Jenom je potřeba rozlišit mediální hype od skutečné "koupěschopné poptávky" ;-) Netvrdím, že já to umím.

"Vědět co studovat", "přestat být v oboru nováčkem" ... k tomu je jediná cesta: odněkud začít. A klidně probádat větší počet uliček, které se ukážou jako slepé. Časem si člověk na slepé uličky vypěstuje čuch. Dopracuje se k vlastnímu vkusu. A naopak "vést" obor, mít vizi něčeho lepšího budoucího, začít udávat tón, neplout s davem... kolik takových příležitostí tu reálně je? A jaká je šance, vydupat něco z holé hlíny a uživit se tím? Kolika lidem se tohle povede...

Ohledně té situace "být začátečníkem"... já osobně jsem začal dostávat dobré nápady až poté, co jsem ze školy vypadl. Protože praxe je tím pravým zdrojem podnětů, situací, poptávky... u mě dost funguje motivace k tvorbě - monotónní opakovanou činností. Motivace k automatizaci. Nebo mě motivují hádanky, "do kterých není vidět dovnitř" = potřeba něco změřit. Ve školním prostředí je to co do nosných témat dost suchopár. Mimochodem jsem nikdy úplně nepochopil, z čeho má psát diplomku pilný student denního studia, který leží celé roky v učebnicích. To jako z těch učebnic? Kde se tam vylíhne nějaká "novost"? :-D Tohle mi připadá na vejšce trochu systémově pokrytecké... (Disclaimer: já jsem už při škole na půl úvazku dělal, a nebyly to brigády v Kauflandu.)

Zároveň... s tím co mi odpřednášeli ve škole mám pocit, že čistou praxí bych spoustu těch věcí spontánně nepotkal / nezjistil / nedočetl se. Minimálně bych je neznal předem. Vědět to předem ze školy znamená, že pro své okolí jsem často "blbej jak daleko vidim".

Citace
Netvrdím, že naše či jiné školy jsou ideální (co je ideální?), ale absolvent, který studuje kvůli obsahu a ne kvůli holkám, je zatraceně dobře rozeznatelný od samouka.  Nehledě k soft-skills, které člověk, co není schopen projít VŠ, pravděpodobně nemá.

Ohledně soft skills: ano - pěstovat v sobě Sitzfleisch nutný ke studiu. Ale třeba taky soft skill snášet prudu a absurditu, držet hubu a krok... tím se nenavážím do látky/učiva, ale do těch *ostatních* věcí.

Ale předtím jste uhodil hřebík na hlavičku - člověk musí hlavně sám chtít. Mít zájem, pracovat na sobě. Je jedno jestli se bavíme o cizích jazycích nebo o odborných znalostech. Potrénovat na sucho co má smysl, a hurá do vody a plavat. Jasně že k věci patří, sednout si s knihou nebo simulátorem, něco si jenom tak pro sebe kreslit... když řeším problém, zkusit si k tomu něco spočítat. Když jedu na výjezd na servis nebo na instalaci s novým kusem železa, tak si napřed na dílně natrénovat a oměřit všecko co se dá... tohle nebaví každého.

Pokud jde o pilování jazyků, připomněl bych závěrem pro obecenstvo dvě nedávná vlákna k angličtině a němčině.

385
Desktop / Re:Linux využití disku
« kdy: 01. 12. 2021, 20:11:33 »
Podle příspěvků, co tu padly, to tedy vypadá jen na tu režii filesystému?

Kód: [Vybrat]
dumpe2fs -h /dev/sdb1 | grep 'Reserved block count'

386
Desktop / Re:Linux využití disku
« kdy: 01. 12. 2021, 15:15:56 »
@RDa právě jsem po létech pochopil, proč mkfs.ext3 vždycky tak trvá a generuje tolik IOps na disky :-) Pokud se nepletu, mkfs.ext4 se vrátí v shellu rychleji, ale inicializace metadat pokračuje na pozadí (tipnu si, že ji dotáhne nějaký kthread).

387
Desktop / Re:Linux využití disku
« kdy: 01. 12. 2021, 12:49:42 »
...našel jsem dost podrobnou analýzu ze které plyne, že v případě Ext2/3/4 jde o úhrn několika druhů režijních bloků využívaných filesystémem pro vlastní potřebu. "Reserved block count" ve výstupu dumpe2fs. Namátkou koukám na jeden zaplněný filesystém o velikosti 1.5 TB a tahle režie je asi 70 GB (snad to interpretuju správně).

388
Desktop / Re:Linux využití disku
« kdy: 01. 12. 2021, 12:38:25 »
Ještě mě napadá, že takový GParted má hezké GUI, kde jsou všechny informace v kostce, včetně volného místa za koncem posledního oddílu a volného místa per oddíl (tzn. uvnitř filesystémů).

EDIT aha, tazatelka GParted použila jako první...

389
... jakási technická dokumentace (zasvěcení vědí :), koloval dokonce vtip, že Chuck Norris zde udělal zkoušku napoprvé a bylo to před obědem) ...

Technickou dokumentaci jsem udělal napoprvé za 2. Nevěděl jsem, jakou plochu má A0 :-) A to byla ještě doba, kdy polovina předmětu se dělala v CADu na počítači a druhá polovina hezky klasicky na papíře.

Poměr stran 2 : sqrt(2) a A4 má 210 x 297.
Jo, taky mi vrtalo hlavou, že bych asi reagoval "z hlavy nevím, smím to spočítat? A4 má asi 6 dm^2, toto krát 2^4 - tzn. asi metr čtvereční". :-)

2 / sqrt(2) = sqrt(2) ... ??
Ajo! Když má ten poměr vyjít s každým násobkem shodný...
Aneb kterak využít volný list kancelářského papíru ke grafickému znázornění poměru mezi efektivní a špičkovou hodnotu sínusového střídavého napětí :-D

Citace
To je jediné co si od tud pamatuju, než jsem odešel kvůli předmětům nekompatibilmím s mým zájmem. Pár let před vznikem FITu. Měl jsem jít na IS/IT ekonomku a mít víc času na témata ke kterým byla motivace...

Já jsem si na IT na VŠE vyseděl všechno co šlo, a že to byl leckdy zajímavý materiál - než jsem odešel ze dne na den kvůli tehdejším požadavkům k diplomce a jednomu závěrečnému zápočtovému kurzu - které byly nekompatibilní s mým tehdejším zaměstnáním a nějakými dalšími věcmi. Nebylo to o nedostatku motivace a času učit se na zkoušku - a třeba z nedostatku dispozice ke grafomanii mě tu těžko bude někdo podezírat. => Pick your poison. Všude je něco.

390
Desktop / Re:Linux využití disku
« kdy: 01. 12. 2021, 10:47:13 »
Wikipedia má ohledně binárních a desítkových mega/giga/tera docela obsáhlé heslo - odkaz je na názornou tabulku.

Pro rozpitvání mohu doporučit:

Kód: [Vybrat]
### Celé blokové zařízení

# v bajtech:
blockdev --getsize64 /dev/sdb

# v sektorech o velikosti 512B:
blockdev --getsz /dev/sda

# viz též
blockdev --help

smartctl -a /dev/sdb

### Rozdělení disku na oddíly (nástrojů typu fdisk je spousta)

# human readable
sfdisk -l /dev/sdb

# machine readable
sfdisk -d /dev/sdb

### Jaký je na kýženém oddílu souborový systém?
dumpe2fs -h /dev/sdb1
ntfsinfo /dev/sdb1

### Volné a obsazené místo v souborových systémech / stromech adresářů

# volné místo v blocích o velikosti 1k (nevím jestli binární nebo dekadické) per mountpoint
df

# místo zabrané soubory a adresáři, stromově, neomezená hloubka
du

# omezit hloubku na jedno patro
du -d 1

# soubory s tečkou na začátku jména jsou skryté.
ls -a
ls -al


Zmíněné programy jsou z následujících balíčků:
blockdev : util-linux
smartctl : smartmontools
sfdisk : util-linux
dumpe2fs : e2fsprogs
ntfsinfo : ntfs-3g

Stran: 1 ... 24 25 [26] 27 28 ... 84