Příspěvky

331

Sítě / Re:Realizace domácí sítě

« kdy: 26. 04. 2022, 14:40:21 »

3) chci vidět toho snoba co pořád nemá čas jak někam jede v sobotu po tom co mu u prarodičů

To byl přesně případ, kdy jsem ve funglovém APčku TL-WR841N před léty nahradil elyty solid polymerem a keramikou, nalil do něj OpenWRT a zatloukl firewall systémem "least privilege". Potom asi osm let fungoval jako APčko v rodinném domku u mých rodičů, kteří bydlí dost daleko na to, aby se mi k nim nechtělo dvakrát týdně na výlet dělat dvorního ajeťáka. Mezitím se tam vystřídalo několik kusů venkovních wifi jednotek různých značek (dodávali provideři), jenom ten starej TP-link uvnitř jel pořád dál. Až mi ho vyhodili výjezdní odborníci od neJmenovaného WISP, kteří v místě řešili zablešeného svého CPE mikrotika (outdoor wifi klienta). Jako prvního s úlevou a opovržením odstavili toho mého letitého TP-linka ve vnitřní síti (což nic nevyřešilo, ale zpátky do provozu ho nevrátili) a naočkovali mámu, že má asi doma nějaký virus... Virus jsem doma žádný nenašel, a už se žádné problémy neobjevily, ale máma koupila od zmíněných odborníků na vnitřní pokrytí nějaké trochu mladší AP už s ACčkem, tak jsem jí ho pochválil a nechal jsem to tak. Ten starý TP-link tam zbyl jako studená záloha. A strach z viru jsem využil k tomu, že jsem mámin noťas upgradoval z Windowsů na Linux. Se zachováním thunderbirdích mailboxů, udělal jsem jí pořádek v soukromých datech na disku, pořídil zálohu... aaa už jsem zase off topic.

332

Sítě / Re:Realizace domácí sítě

« kdy: 26. 04. 2022, 12:23:06 »

"Záruční" nálepka nemůže mít na uznání záruky žádný vliv, neboť takové chování odporuje zákonům.

Copak záruční nálepka, ale ten vyměněný větrák nebo vyříznutá díra by mohly při reklamaci trošku vadit :-).

Tak tak. Úplně přesně už jsem v jednom případě strčil ventilátor dovnitř a to neinvazivně, preventivně a předem (žádná záruční samolepka). Použil jsem největší co se vešel (tuším klasický 80x80x25), opět tichý a podtočený, ovšem s kvalitním ložiskem, a vyřízl jsem z klece větráku jednu postranici, takže jsem z něj udělal radiální dmychadlo. Plus nějaké lehké plastové přepážky a molitany naformované kolem, aby výsledkem byl kýžený průvan zleva doprava. Posadil jsem ho těsně vedle napájecího zdroje, aby tento dostával přímý ofuk. Neměl jsem nutkání řezat haubnu flexou, protože tenhle switch měl shodou okolností bohatě plástvovitě děrované obě bočnice.

Tyto podvratné akce si omlouvám tím, že shánět nový switch a řešit jeho výměnu, vůbec řešit náhlý výpadek, stojí taky čas a peníze a nervy, takže pokud preventivní partyzánská úprava chlazení (případně výměna elektrolytických kurvítek) může snadno ztrojnásobit životnost, nejedná se o vyhozené peníze a úsilí. Koupit dražší a značkovější hardware nevede nutně ke shodnému výsledku. Samozřejmě toto jde praktikovat jedině "v malých poměrech" pro vlastní potřebu - na kšeft by to nebylo dostatečně salon-fähig.

333

Sítě / Re:Realizace domácí sítě

« kdy: 26. 04. 2022, 10:10:34 »

Už se tu začíná rozbíhat docela offtopic. Téma trošku unesu, ale snad taky trochu vrátím blíže původnímu dotazu. Nemáte někdo tip na "lepší domácí switch"? Ideálně 12 až 24 portů, aspoň pár z nich s POE, ideálně aspoň gigabit a pár rychlejších portů pro zařízení náročná na data. Ideálně třeba 2 až 4 10 Gbe nebo SFP+ pro spojení NAS s workstationem. VLAN a aspoň základní management. Pasivní lepší, ale zázraky se spíš nedějí. Jako AP mám Arubu, takže by se mohlo použít něco jako Aruba 6100 (JL679A).

Nebo radši vzít jeden menší gigabitový switch s POE (třeba Aruba 1930) a jeden rychlejší pro datově náročná zařízení  ?

Jestli nekecá popis a filtr v CZC, tak Aruba 1930 s PoE ve dvou variantách výkonu PoE JL683A / JL684A má 4x 10Gb SFP+ uplink. Osobní zkušenost s touto značkou nemám.

Obecně 10Gb uplinky jsou dnes běžná vlastnost takové "lepší kategorie gigabitových switchů" napříč trhem.

Pasivní je fajn, ale tomu jsem ochoten věřit u čistě metalického gigabit-only switche se slabým CPU (viz aktuální HW revize D-Link DGS-1210-28 a příbuzných) ale jak je tam SFP nebo hůř 10Gb, tak co jsem držel zatím v ruce, to docela topilo. Je fakt, že jsem zmíněnou kategorii switchů viděl i bez ventilátoru, ale v zájmu životnosti doporučuji přinejmenším montáž "svisle bokem" (a ventilaci ponechat na samotíži) nebo přidat pomalý ventilátor. Pokud překáží záruční samolepka, tak zamačknout slzu a posadit ho zvenčí. Jo vlastně tady je řeč o PoE... tady bych pasivní provedení srdečně nedoporučoval. Můžeme debatovat, že pokud na tom bude odběr třeba 10W, tak ten měnič "zas tak moc topit nemusí", nojo ale on je dimenzovaný na výstup 200W, při 10W nebude jeho účinnost úplně hvězdná atd. Prostě ventilátor je jistota. Hm ovšem z výroby tam bude v 1U nejspíš nějaká 40mm siréna... nemám rád záruční samolepky. Už několik mých levných 19" switchů skončilo po záruce s vyměněnými kondíky a 120mm ventilátorem (pomalý model na 12V, podvoltovaný, většina se rozběhne na 5V a některé i na 3.3V, flexou říznout do plechové kapoty osmiúhelníkovou díru o průměru 120mm a jedeme). Toto prohlašuju s vědomím, že jsem už viděl všelijakou pasivní pornografii - toto jsem viděl i odkrytované, uvnitř je hliníkový odlitek doladěný frézkou, čipy přímo opřené přes termožvejkačku o frézovaná sedla vnější skořápky... neviděl jsem žádný kancelářský switch takto domazlený. Podotýkám, že uvedený průmyslový pasivní krasavec neslyšel o 10Gb nebo PoE (mluvím o celé rodině modelů).

334

Sítě / Re:Realizace domácí sítě

« kdy: 25. 04. 2022, 09:39:14 »

Pri tom cisle 30 je potrebne pocitat s tym, ze to su kable a konektory v stenach (zasuvky) a pripadne na plafone (pre pripojenie wifi ziaricov, alebo niecoho s mikrofonovym polom v buducnosti, ci dataprojektor). Tie zasuvky su standardnevyuzite cca na polovicu, alebo menej. Aspon tak to mam naplanovane (a aktualne aj zhodne s realitou uz cca 10 rokov) ja.

Tesat!

Počet zásuvek (nebo aspoň rour ve zdi) se nemá nadimenzovat na momentálně plánované rozmístění a počet "spotřebičů", ale s výraznou rezervou a s rozmyslem. Domácnost sice není kancelář (kde norma říká dvojzásuvka na pracoviště = na každých 6 m^2) ale i doma platí, že se budou konat pravidelné škatule batule s nábytkem, bude se měnit využití pokojíčků jak děti porostou apod. Přestěhovat nábytek je otázka okamžitého rozmaru - ale aby vypučela nová datová zásuvka v místě dle "nového uměleckého záměru", to je do budoucna velký problém.

Ono je jedna věc, když Vám rozhodne šéf / investor / vlastník nemovitosti že "to je blbost, takhle to stačí, natahejte toho míň, jak Vám říkám"  (nebo "neřešte důkladnou strukturku, nezdržujte, kašlete na to, to se pak nějak udělá") a za půl roku Vám bude nadávat / Vás pomlouvat, že jste nekňuba že nemáte zásuvku zrovna tam kde on ji teďka zrovna moc potřebuje... a jiná věc je, pokud jste si sám sobě investorem a šéfem = později můžete nadávat za neprozíravost jenom sám sobě :-) Teď jste třeba v plné síle, záda Vám slouží atd., ale za deset let v úplně jiné rodinné situaci už ani nebudete mít náladu něco sekat, i kdybyste měl byt/dům na tu špinavou práci vyklizený, což mít nebudete... Blbé na tom je, že když to uděláte předem správně, a pak při operativních škatulích-batulích operativně reagujete, tak Vás za prozíravost většinou nikdo neocení, protože to všichni vnímají jako samozřejmost, jako že "ono samo to tak hezky funguje, ony samy nikde nečouhají dráty a nepřibývají lišty. Konektivita kdekoli v budově je přeci automatická, univerzální, emanentní a transcendentní."

Velmi na okraj, pro budoucí stavitele bych rád zmínil, že ve vícepatrových budovách je užitečné mít připravený velkorysý prostor pro vertikální stoupačky - silnoproud+slaboproud, topení, vodu, odpad, komín... Nic nenahradí předem v projektu rozmyšlenou trasu barákem, které se trochu pomůže uspořádáním stavebních konstrukcí/dispozice. Naprosto kritické jsou připravené průchody nosnými konstrukcemi stropů (beton, výztuže). Vždycky je jednodušší, mít předem připravené obdélníkové okno o rozměrech v desítkách cm (a po zasíťování ho ucpat měkkou protipožární výplní),  než muset následně strefovat diamantový vrták mezi výztuže. A ostatně třeba taky vytelit nějakou vertikální ohavnost v místě, kde s ní projekt dispozičně naprosto nepočítal. (Při rekonstrukci staré stavby řezat trámy napříč kvůli průchodu odpadu, který v tom místě bude pár metrů vodorovný a proto se bude pravidelně ucpávat...) Uff to jsem zase ujel.

335

Sítě / Re:Realizace domácí sítě

« kdy: 25. 04. 2022, 07:21:00 »

PS: Za chladnickouje jedine miesto, kde som nedal dvojzasuvku, ale len jeden port je obsadeny kablom Hadam som sa neprepocital.

Jenom jestli jste nezapomněl na vysavač ;-)

336

Sítě / Re:Realizace domácí sítě

« kdy: 24. 04. 2022, 15:40:22 »

Rozhodně není všecko stejně kvalitní.
Vyhněte se nejlevnějším úzkým noname dvojzásuvkám za stovku - sice CAT6, ale provedení na omítku nemá uvnitř krabice dost prostoru na "obejdení kovových střev kabelem" (přitom jeden vstup shora a druhý zespoda) a má to i další čínské nectnosti, třeba nenulové procento vadně nakrimpovaných drátků (čelist kontaktu v těle konektoru neprořízne izolaci drátu, asi protože je tupá). Ale jestli máte CAT7 kabeláž, a budete chtít rovněž CAT7 zásuvky nebo aspoň CAT6a, tak asi nekoukáte po zásuvkách za stovku :-)

Pokud se týče volně ložených zásuvek na zeď, tak třeba ABB má v několika svých designových rodinách (např Tango nebo Element) modulární zásuvky pro systém Keystone: vezmete kryt, masku pro 1x nebo 2x keystone, a keystony podle svého vkusu (patrně nemusí být zrovna od ABB). CAT7 nebo aspoň CAT6a se zřejmě v provedení Keystone sežene nejsnáz. I se to snáz montuje než "all in one" zásuvky (a patchpanely).

Doporučuji vzít napřed od každého kus na vyzkoušení, jestli to pasuje dohromady a do Vašich krabic ve zdi (pokud to bude "pod omítku" = kulatá krabice zapuštěná ve zdi ve vyvrtané díře) protože CAT7 drát AWG23 nebo dokonce AWG22 může mít docela velký průměr žíly v páru (přes plastovou izolaci) což se do některých zásuvek nemusí vejít (pravda toho bych se bál spíš u zařezávacích štěrbin LSA+ specifikovaných pro CAT5e, které je typicky AWG24).

Pokud se týče keystonů a patch panelů, sám zmiňujete Solarix - to není špatnej oddíl, určitě v rámci tuzemského trhu. Jako ještě použitelný low-end bych zmínil německou čínu Digitus.

Pokud se týče switchů, já bych se na doma nebál třeba D-linku, ale tohle je hodně o osobním vkusu. Osobně snáším dobře managed SoHo switche s managementem přes CLI nebo HTTP (stačí třeba D-link WebSmart) - pozor, nejlevnější modely switchů vyžadují pro management tlustého klienta na počítači, nebo cloud v divokém internetu, obojí je IMO krok stranou. A spíš nedoporučuju switche zn. Mikrotik (nepřišel jsem na chuť managementu switchů v RouterOS) = Mikrotik má své obecenstvo, který ocení jeho specifické kvality.

Tip ohledně mechanického uchycení a umístění: pokud nemáte vybraný 19" stojan a možná ho nepotřebujete, pro malé domácí nebo místní uzly, dají se switche montovat "naplocho ke zdi bokem svisle". Případně na 2U úhelník s patch panelem. Případně toto zavřít do ploché krabice, nebo schovat za pohledovou předstěnu. Switch visícící bokem svisle se líp samotížně chladí, pokud má větrací otvory v postranicích. Zároveň do volných portů RJ45 (otevřených vodorovně) tolik nesedá prach, přitom se k tomu dá rozumně dostat pro připojování patchcordů.

337

Hardware / Re:Jak vybrat TV?

« kdy: 12. 04. 2022, 12:01:04 »

@A.S. čekal jsem, že se ozvete - děkuji za bezvadné upřesnění / vysvětlivku :-)

338

Hardware / Re:Jak vybrat TV?

« kdy: 11. 04. 2022, 22:55:19 »

Ještě dokud jsem v tom ranting modu, chtěl jsem zmínit jednu věc:

Jak jsem v prodejně zkoumal nastavení obrazu, listoval jsem několika kanály ČT HD (=2k) abych našel vždycky pokud možno HD materiál, pokud možno čistý a kontrastní. Toto na 4k televizi.

A když jsem třeba viděl nějaký detail rozdrobený kompresními artefakty a nakonec "přeostřený v rámci upscalingu na 4k", tak mi vrtalo hlavou, jestli to dělá televize, nebo vysoký kompresní poměr, nebo několikerá předchozí konverze formátu (kodeku?) apod. A většinou jsem došel k tomu, že větší část té neplechy (pokud ne celou) nedělá televize, ale že to nastalo v řetězci někde dřív.

Zejména mě překvapilo několik výskytů, kde ostrá hrana "vibrovala prokládáním řádků". Na televizi, která jede nativně "progressive scan" ve 4k, a materiál běžel ze vzduchu v českém DVB-T2 = 1080p. Zjevně byl příspěvek dodaný v interlaced formátu a někde cestou došlo k deinterlacingu - nevím, zda se dá ostrá vodorovná hrana v deinterlaceru ošetřit, aby nevibrovala.

Úplně největší bomba z tohoto soudku byl jakýsi pořad, kde bylo video někde z přírody ve full HD, a do toho vlevo dole vlepená jakási počítačem vytvořená grafika, jako že tři linky na papíře (lístek z poznámkového bloku) nebo tak něco - kde byla vespod tlustá vibrující linka. Jako kdyby do toho HD materiálu vlepili kus staré gamesy v NTSC nebo interlaced CGA nebo takového nějakého hrozně hrubého rozlišení. Nepochopim. Asi umělecký záměr.

Popravdě byl dost problém najít kus přírodního obrazu aspoň ve full HD. Jednak většina kanálů našeho DVB-T2 ani v 1080p nevysílá (kanály ČT jsou čestná výjimka), druhak na ČT1 a ČT24 byly dlouhé záběry z digitálně renderovaného studia, kde bylo v HD možno leda počítat řídké vlasy hosta proti jednolitému modrému pozadí... dále na většině ostatních kanálů byl v neděli dopoledne starý materiál původně produkovaný v 576i - takže mazanice. Pamatuju si ČT3 s nějakými fosíliemi přehrávanými zřejmě z betamaxu (divné účesy z ČSSR 80.let a divné pleťové odstíny). A na tomhle posuzujte kvality moderního 4k televizoru (nativně 2160p)...

339

Hardware / Re:Jak vybrat TV?

« kdy: 10. 04. 2022, 19:53:39 »

Nedávno jsem zprovozňoval nějaký malý 24" Philips, na kterém se mi líbilo pár věcí ve firmwaru, nezávislý sluchátkový výstup, bezproblémové dálkové ovládání... takže jsem dneska zapátral a zjistil jsem, že Philips doprodává low-end řadu modelového roku 2021, která má tentýž firmware, zvaný Saphi. Pocitově hodnotím Saphi o trochu výš, než Vestelovic mainstream.

Byl jsem si šáhnout na jednu televizi z téhle loňské rodiny v ElectroWorldu a vysoko hodnotím bohaté menu nastavení obrazu = kolik to má různých vylepšovačů obrazu, které lze jednotlivě VYPNOUT. Asi nejhorší je jakási "subpixelová detekce hran" při extrapolaci full HD obrazu na 4k stínítko - strašlivě to trhá za oči, tady to jde vypnout, u mého staršího Vestelu doma to vypnout nešlo (tehdy při scalingu interně dekódovaného 576i MPEG2 na full HD). Plus několik různých dalších zaostřovačů a vylepšovačů saturace a kontrastu...

Rozměrové omezení mě vede na 50" model. Každopádně nic "nativně ve full HD" se nedělá, všechny dnešní placky od 40" nahoru jsou 4k. 

Žádná dnesní placatá televize nemá lepší reprák, než měl Color 110 ST (mono) a čím jsou placky placatější, tím je taky zvuk "podvyživenější". Je fakt, že dnešní zesy ve třídě D už jsou poslechově dost dobré, úsporné (nezvyšují spotřebu) a přitom relativně výkonné... přesto z oválného reproduktorku o menším průměru membrány 2cm prostě nelze čekat zázraky. Delší dobu mám v plánu, postavit si dvě bedničky s kvalitním širokopásmovým měničem Monacor nebo Visaton (se středovým trychtýřkem) - test přímého připojení rámcově proběhl, nějaké náhodně přítomné dvoupásmové pasivní bedýnky hrály velice hezky... nepotvrdilo se, že "přikrášlení" korekcemi, invertující mizernou přenosovou charakteristiku vestavěných oválků, zmrví zvuk na externích bednách. A nebo prostě to jistí nějaký ten soundbar...

340

Hardware / Re:Jak vybrat TV?

« kdy: 09. 04. 2022, 22:56:16 »

Hm tyjo. To mám za ty chytrý kecy prve. Mám z rodiny požadavek na TV pro důchodce: úhlopříčka 50-55", má hlavně dobře fungovat na DVB-T2 = chce to svižnou spolehlivou reakci na dálkové ovládání a neprudit s nesmyslama (reklamy v uživatelském rozhraní, bez internetu nefunguje, občas laguje protože něco štrachá v interní flašce apod.) Hlavně žádný externí STB.

Původně jsem chtěl koukat po 2k full HD, ale realita je taková, že u těchto úhlopříček už jedině 4k. A hloupou TV koupit nejde, všechny jsou smart, a "přepnout do hloupého režimu" je taky asi nesmysl - můžu maximálně zavolit peněženkou, zda Android ano či ne. Jako že vyladěný proprietární "takysmart" firmware bude možná v základních funkcích víc "just works" než Android. A třeba zjistit, jak u kterého modelu funguje EPG, je prakticky nemožné jinak, než vlastnoručně = zajít na prodejnu :-(

Zkusil jsem zjistit, že teda když už smart a převážně Android, jestli už se do mainstreamu dostala podpora AV1. Bohužel to v tuzemských e-shopech nevidím jako parametr (tím méně filtrovatelný). Takže kašlat na to, T2 pojede ještě nějakou dobu v H.265.

Nedávno jsem potkal levný Philips (mnohem menší obrazovka) a byl jsem překvapený, jak hezky ta telka "prostě šlape" bez čínských "inovací". Jako že někdo z EU, kdo má všech pět pohromadě, dohlédl na design UI a otestování firmwaru. Mimochodem hodně zajímavý je 3,5mm sluchátkový výstup s nezávislým ovládáním hlasitosti, kde zasunutí sluchátkového jacku nezpůsobí automatické odpojení reproduktorů...

Takže: než nějaký nejlevnější Vestel ve slevě, kde musím předpokládat komunikaci s techsupportem kvůli updatu firmwaru hned po vybalení, možná radši nějaký Philips...
Pokud se týče třeba výměny LEDek v podsvícení, tak si člověk asi nevybere. Sice mě trochu překvapilo, že levný Vestel má celý sendvič skleněného displeje a difuzních fólií a zadního plechového deklu sevřený plastovým klapacím rámečkem po okraji, který kvůli výměně LEDek musím rozloupnout - ale počítám, že levné značkové TV nebudou výrazně příjemnější na případnou opravu... tzn. pokud se v tom nechci vrtat, tak radši zaregistrovat kus u výrobce, výměnou za delší záruku (a nejlíp si schovat krabici).

Jedna věc je jistá: zabudované repráky stojí u placatých televizí čím dál za houby. Základní fyziku oblafnout nejde. Jediná šance je, připojit bedny zvenčí. A protože je potřeba prodávat aktivní soundbary a AV receivery, tak dnešní televize nemají výstup pro externí pasivní repro... což není žádná novinka, prostě jsem už vážně starej.

341

Odkladiště / Re:Hledám parťáka síťaře na laborování

« kdy: 31. 03. 2022, 10:15:19 »

Padla zmínka o BGP. Pro mě je to takový nenápadný šperk. Mám pocit, že ve všech úvodních síťařských kursech se člověk dozví, že BGP je exterior protokol a patří na páteře divokého internetu, zatímco dovnitř do privátní sítě patří OSPF, EIGRP nebo ještě RIP/RIP2. Přitom podle mého BGP s privátními ASky (i jeho "stará" podoba bez moderních rozšíření) funguje velmi dobře právě i uvnitř privátní sítě, nad mírně pochybnými linkami typu "VPN tunel", které třeba nesignalizují správně a svižně link state (nebo taky vůbec) nebo se nelze spolehnout na aktivní okamžitou propagaci události typu "tady se vynořil nový route". BGPčku prostě nastavím krátkou periodu výměn informací se sousedy a může to v privátní síti konvergovat během pár (desítek) vteřin jenom na bázi tohoto periodického "pollingu". A dále, BGP funguje *bez všelijakých neblahých topologických omezení* jako že jakékoli "area" vyšší než 0 smí přímo peerovat jenom s area 0 apod. BGP nijak neomezuje vzájemný peering různých privátních AS, takže se na tom dá postavit klidně topologie "obecný partial mesh" a oni si to už nějak mezi sebou domluví, případně se jim dá domluvit ručně...
Pořád ještě je BGP v privátní síti znamkou punku?

342

Odkladiště / Re:Hledám parťáka síťaře na laborování

« kdy: 30. 03. 2022, 19:49:20 »

Palec nahoru za chuť si hrát.
Ona bývá trochu nuda, hrát si jenom tak "na sucho". Je fajn mít nějaké konkrétnější zadání = cíl. To přináší motivaci.

Zkuste pokládat konkrétnější otázky. Co jste zkusil nakonfigurovat, ono to nešlo a tak.

343

Odkladiště / Re:Vyskočení chrániče likviduje elektroniku

« kdy: 28. 02. 2022, 21:02:04 »

Eště se tak akademicky zamejšlím, jak by se dal nějak snadno měřit "průsak" osciloskopem nebo podobným záznamem (klidně audio line in). Kuchat chránič se mi nechce, ale improvizované měřící proudové trafo z feritového prstenu a několika málo závitů drátu je poměrně trivka, to už jsem dělal. Takže vzít oba vodiče buď na jedné nebo na druhé straně chrániče, protáhnout feritovým prstýnkem, nejlíp obtočit třeba jeden-dva závity, hezky oba vodiče těsně vedle sebe. A na opačnou stranu prstýnku namotat pár závitů nějakou tenkou licnou = snímací vinutí. Připojit tenkým koaxem (RG174 apod.) na 3.5" jack. Snad ještě bych tam dal antiparalelní dvojici diod nebo obousměrný transil jako ochranu audio vstupu.

Dalo by se to experimentálně nakalibrovat odporem. Dalo by se koukat, jak se projevují spínané zdroje v serverovně. A jak se projevují různé spotřebiče. A co se dělo, když to před chvilkou vypadlo. To za předpokladu, že by měřený diferenciální signál nezanikl v rušení...

344

Odkladiště / Re:Vyskočení chrániče likviduje elektroniku

« kdy: 27. 02. 2022, 21:59:48 »

Vypadne-li chránič jako první, tak odpojí jističe a všechny větve za nimi od zdroje. Kde se tam potom vezme proud, který vyrazí jistič (pravděpodobně charakteristiky B), což bude pro krátkou špičku vyžadovat desítky až stovky ampér.

Je mi spíš otázkou, jestli ten chránič není náhodou taky sdružený s jističem (v tom případě, o jaké hodnotě). Pak by se vypadnutí dvou jističů v kaskádě dalo svést na inrush.

Jinak že by inrushem vypadl jistič a následně či zároveň by chránič detekoval taky průsak (a vybavil), to je vážně divné / těžko pro mě uchopitelné...

345

Odkladiště / Re:Vyskočení chrániče likviduje elektroniku

« kdy: 27. 02. 2022, 21:44:55 »

Povedlo se mi vyrobit něco úplně stejného ve středu večer, ... Zapojil a zprovoznil jsem si pokusně 6 krabic nějakého časosync železa na stole, který celkově obsahuje 14 ks 50 W zdrojů a sumárně žere aktuálně úctyhodných cca 200 W. Krása pohoda do rána, než začali chodit lidi, tak každá blbost zapojená pod napětí, která je na stejném proudovém chraniči, typicky notebook se svými xx W, a vyletí proudový chránič+jistič na kterém ten notebook je. Když to vyletělo po páté, tak samozřejmě začali hledat, kde nám protéká rychlovarná konvice a tak a nic, pak jsem před psa s těmi 14-ti zdroji předřadil oddělovací trafo a problém ustal. Jsem velmi zvědav, co vymyslí náš revizák, jak k tomu nakluše, zda si zaslouží svůj PhD titul. :-)

A jeje. Zase mám průser ;-) resp. mám co vysvětlovat. @M_D Zkuste si změřit průsak Y-capem jednotlivého modulu zdroje = měřte zvenčí, kolik proudu teče svorkou PE. Bude to řádově kolem 1 mA. Zdroj možná nemusí být ani zasunutý v šasi, aby měl primár pod napětím. Zkusím Vám zítra soukromě dodat nějaké podrobnosti. Na archivní fotce zdroje bych řekl, že vidím dva Y-capy paralelně, ale nezjistím hodnotu (pikoFarady).

Nedokážu říct, zda inrush pulz od připojeného NTB adaptéru může nějak přispět k vybavení chrániče.