Příspěvky

1201

Distribuce / Re:Jak nejlépe přestěhovat systém na HDD do jiného PC?

« kdy: 02. 02. 2018, 18:09:05 »

16.04 už není nejmladší.
Pokud to má být jistota:

• stáhnout si a zkompilovat čerstvý vanilkový kernel. Aby byl na novém stroji k dispozici aktuální driver diskového řadiče. I pokud stěhujete ze starého intelu na novější intel. Použít .config ze starého distribučního, prostě zkopírovat relevantní /boot/config-současnáverze na /usr/src/muj-novy-kernel/.config, pak "make menuconfig", případně poladit co třeba, uložit a pokračovat standardní cestou pro Vaše distro.
• Ještě ve starém stroji ho zkusit bootnout. Ve starém stroji totiž máte možnost, vrátit se v grubu k předchozímu kernelu a opravit případné zbylé chybky. Může se stát, že v novém kernelu bude potřeba explicitně přidat nějaké moduly do /etc/initramfs-tools/modules.conf . Jde hlavně o ovladače pro řadiče disku. Napadá mě ata-piix (pokud je čipset Intel) a ahci. Pro jiné čipsety to může být jinak. Pokud správně rozumím, z RAIDu nebootujete. A matně si vzpomínám, že po nějakém upgradu jsem přidával moduly tuším crc16 a crc32c_intel. Po úpravě této konfigurace je třeba znovu prohnat update-initramfs nebo trochu víc ručně mkinitramfs.
• Možná bych rovnou do ramdisku přidal i kernelový ovladač pro grafiku. Resp. pro obě, pro starou i pro novou, pokud jsou různé. Nebo je přilinkovat monoliticky.
• S novým kernelem, otestovaným na starém hardwaru, by boot v novém hardwaru měl být brnkačka. Pokud je ten nový hardware aspoň trochu rozumný.
• Pokud to v novém hardwaru nenabootuje, není problém vrazit disk zpátky do starého počítače.

Jako nový kernel na tyhle experimenty volte nějakou lehce starší verzi, která má na třetím místě vyšší číslo. Prostě vysoký bugfix. Ať netestujete chyby v čerstvém kulatém releasu. Vemte něco třeba o 1-2-3 minor verze zpátky.

Je možné, že s novým hardwarem nebude chtít fungovat akcelerovaný driver v X. Jako fallback varianta, aspoň na rozkoukání, není úplně marná kombinace čerstvého kernelového DRI driveru, na jehož framebufferový výstup (vlastně vedlejší produkt) se chytí generický framebuffer nebo VESA ovladač v Xwindows. Úspěch záleží mj. na tom, zda jedete Xwindows bez /etc/X11/xorg.conf (používáte dynamickou konfiguraci) nebo zda máte konkrétní HW-specifický driver zadrátovaný v xorg.conf. Pak má smysl zkusit starý xorg.conf odstranit (přejmenovat/přesunout, spíš než smazat) nebo přegenerovat a dosochat. Pokud se samozřejmě nechytí bez úprav :-)

Může se stát, že se začne jinak chovat textový režim při bootu. Konkrétně na starších distrech býval VGA text-mode 80x25 nebo 80x50, novější kernel si s oblibou nahodí framebuffer v high-res grafickém režimu. Když to máte pověšené na hloupém KVM switchi, který nepropustí z monitoru správné DDC parametry, může se stát, že neuvidíte nic... (monitor může hlásit "video mode out of range"). Tady může pomoci vnucení grafického režimu DRI driveru, např. video=1024x768@60    (za jízdy v grubu na konec kernel cmdline argumentů, po vyzkoušení přidat do /etc/default/grub )

Ubuntu má už drahně let ve fstabu mountování podle GUIDů (dříve možná podle labelů) takže by při přestěhování nemělo vadit, pokud se změní názvová konvence nebo pořadí diskových zařízení. Pokud disk už byl /dev/sda a bude dál /dev/sda, tak tím líp.

Dejte vědět, jak jste dopadl.

1202

Hardware / Re:Jaký SSD doporučujete pro Linux?

« kdy: 02. 02. 2018, 17:29:00 »

najlepsie ziadne,pre ziadny OS


Nová studie: SSD více likviduje čas než používání, SLC a MLC vydrží stejně
1. 3. 2016

Zhruba 30 až 80 % SSD má alespoň 1 vadný blok, u zhruba 2-7 % SSD selže alespoň 1 NAND flash čip během čtyř let od nasazení.
https://diit.cz/clanek/nova-studie-ssd-vice-likviduje-cas-nez-pouzivani-slc-mlc-vydrzi-stejne


tie rozdiely su podla vyrobcu a modelu

Ono asi záleží, v jak dlouhodobém časovém horizontu řešíte životnost.

Máme zákazníky, kteří jsou schopni odpravit MLC flashdisk za tři měsíce. A jiné, kteří na to potřebují rok. Pokud jim záleží na otřesuvzdornosti a stylu zápisu který používají, a jsou ochotni to zaplatit, tak jim SLC nebo iSLC vždycky pomohlo. Počty přepisů na flashkách co se vrací do reklamace hovoří jasně. A ano, občas nějaký flashdisk umře i z jiných příčin, to je taky pravda :-) A po 4-5 letech provozu se děj vůle bóží. A vidím kolem sebe spoustu MLC flašek, co v read-only režimu vydržely třeba 8-10 a více let. Což mimochodem znamená, že to bylo MLC v litografickém rastru z doby před těmito mnoha lety. A když se nejmenované slavné značce nepovede jedna výrobní série flash-karty (nebo spíš celý model) tak se 10% prodaných zařízení vrací zpátky s nebootovatelnou CompactFlashkou - a vlastně nemá žádný vliv, že má ta karta na samolepce napsáno "industrial" :-)

Obecně taky občas reaguju "stop. Flashky jsou svině." To když má někdo přehnaná očekávání, a mně hrozí, že navržené "řešení" později budu muset supportovat :-) A náhodou se přitočím k debatě ve chvíli, kdy to dotyčný zákazník ještě nekoupil.

1203

Hardware / Re:Jaký SSD doporučujete pro Linux?

« kdy: 02. 02. 2018, 16:24:15 »

Ono je ještě dneska potřeba něco explicitně trimovat? Rozumně nový kernel s běžnými FS, s mount opšnou "discard", by tohle měl provádět průběžně a automaticky. Nějaké další poznámky okolo jsem našel u Debianu a přijdou mi popravdě pro běžné použití zbytečně HC (ramdisk). Zajímavý je tam odkaz do zdrojáků kernelové libata, na seznam quirků u konkrétních značek a modelů SSD :-)

Pokud modernímu linuxovému instalátoru předložíte čistý disk (a nevytvoříte si na něm liché rozdělení s geometrií x/255/63, sektor 512B) tak odhadem nabídne automaticky i "binárně zarovnanou" geometrii oddílů a není třeba nad tím složitě dumat... možná i ten "discard" do fstabu přidá automaticky. Asi bych to průběžně ověřil. Každopádně to není moc práce.

Svého času šla řeč, že TRIM je "bariérová operace", že blokuje do vyprázdnění NCQ fronty. A později výrobci zavedli nějaký frontovatelný TRIM... čili pokud by průběžný TRIM při přepisu či mazání souborů zdržoval, pak by snad mělo smysl ho vypnout a místo něj pouštět v noci z Cronu hromadný trim na celý disk.

1204

Windows a jiné systémy / Re:Něco mi vyčerpalo 60gb Internetových dat v průběhu 20 dní

« kdy: 02. 02. 2018, 16:01:52 »

No abych jenom nekecal okolo... soudím, že se jedná o Windowsy...

Už pod Windows 7 existuje standardní utilitka Resource Monitor - ukazuje per process okamžitou zátěž na disk a na síť.

Start -> spustit -> resmon .

Pod Windows 10 se tuším tyhle statistiky přestěhovaly do Správce procesů.

Pak jsem zakopl o NIRsoft "network traffic view". Taky zajímavý nástroj.

Jenom s tím dlouhodobějším logováním si lámu hlavu.
V zásadě tápu, jak dostat v příkazovém řádku Windows počítadla provozu za konkrétní ethernetový port v počítači. Netstat -e není zrovna podrobný.
Totiž před pár týdny jsem pod Linuxem napsal takový jednoduchý perlový skript, který umí slíznout téměř jakákoli data přes SNMP (umí přeložit OID podle MIB souboru, který dodáte), periodicky třeba jednou za sekundu, a ukládat do textového souboru. Ale šel by hrozně snadno přestříhat, aby sbíral nějaké údaje z lokálního systému. Hlavní while() smyčka je asi na dvanáct řádků perlového zdrojáku - a o tu jde hlavně:

• olízne sledované proměnné
• vezme okamžitý systémový čas
• vhodně ho zformátuje aby mu rozuměl GnuPlot
• pošle zformátované časové razítko na standardní výstup
• za ním čárkami oddělený seznam hodnot sledovaných proměnných v textové podobě
• konec řádku
• vteřinu si schrupnout

...a tak pořád dokola.
Výsledkem je CSV soubor, který se předhodí GNUplotu.
Člověk si může pěkně poladit ten grafický výstup (rozsahy, cejchování, barvičky) a nemusí instalovat Nagios apod - ani kvůli sběru, ani kvůli grafování. Perlem se dají data letmo přepočítat/zformátovat. Je to jednoduché a pořád dost "na koleně", aby se to dalo podle potřeby dosochat. Na úlohy typu "potřebuju si tady den-dva sledovat pár hodnot se záznamem na disk" jsem nic podobně jednoduchého nenašel. Zprovoznil jsem to pod Linuxem, nevím kolik práce by dalo naportovat to do Windows. Samotný Perl a Gnuplot pod Windows mám, nevím jak libsnmp a třeba knihovní funkce gettimeofday() a strftime()  :-)

Další čtení:
https://superuser.com/questions/776491/internet-traffic-counter-and-current-speed-for-my-laptop-with-windows-7
https://www.howtogeek.com/224170/how-to-monitor-your-network-usage-in-windows-10/

1205

Hardware / Re:Jaký SSD doporučujete pro Linux?

« kdy: 02. 02. 2018, 14:27:45 »

Pokud je to na běžnou kancelářskou práci, tak určitě čím větší kapacita tím líp. U SSDček větší kapacita znamená i delší životnost, především pokud nebude SSDčko kapacitně do mrtě využité. Protože wear leveling.

Na speciální záležitosti, jako je bootovačka pro routery a embedded použití, kde Vám stačí na systém třeba pár set MB, nepotřebujete dnešní horentní kapacity. Bohužel mrňavé kapacity v jednotkách GB jsou dneska dostupné jenom jako průmyslové disky (mSATA, M2, CFast, CF, 2.5" apod.). Mohou mít širší rozsah teplot, netrhají asfalt, ale jsou zaměřené na vyšší odolnost proti poškození dat: i prosté MLC provedení se snaží nedržet dirty buffery v RAMce, rozkládají zápisy po celé ploše (a počet přepisů průměr/max z nich lze vyčíst), dají se koupit varianty SLC a "redundancí ztužené MLC" které mají povolený počet přepisů v desítkách tisíc... Pravda je, že na read-only bootovačku úplně stačí něco levnějšího s MLC čipy.  SLC a "iSLC" ((TM)Innodisk) mají smysl v případech kdy se ukáže, že MLC odejde příliš rychle na počet přepisů. Což bývá obvykle logováním nějakých aplikačních dat, provozem databáze apod. Taky dodací lhůta těchto specialit bývá 2-6 týdnů.

Linux by měl mít oproti Windows výhodu v menším počtu zápisů, případně máte možnost toto dále ladit. (Mount s opšnou "noatime" je naprostý základ a pouhý začátek.) Standardní kancelářské Windows swapují jako o závod (leckdy zbytečně), aktualizační služba si pořád něco štrachá na disku (pokud se nezacyklí v RAMce), antivirák při spuštění každého programu štrachá na disku jako vzteklej a taky se pořád aktualizuje... Windows Embedded si asi na kancelářský stroj pořizovat nebudete. Pokud jsem mohl pozorovat, Linux trápí disky o poznání míň. Máte možnost ovlivnit swappiness, podrobně doladit/omezit logování apod. Na kancelářském stroji asi nepoužijete read-only root, ať už se bavíme o Linuxu nebo o Windows EWF.

1206

Hardware / Re:Notebook s displejem 3:2 a 8GB RAM pro Linux

« kdy: 02. 02. 2018, 14:05:20 »

Taktak... CZC i zelená obludka a dnes i mnozí další mají parametrické filtry. Nakonec setřídit třeba podle ceny vzestupně a koukat na skladovou dostupnost. Bohužel konkrétně informace zda lze rozšířit RAM dá nakonec trochu detektivní práce. Když nadhodíte 2-3 odkazy na konkrétní modely, třeba ještě pomůžeme. Dobrá finta je taky zadat do YouTube dotaz na "<oznaceni_modelu> disassembly" . Nebo to druhé klíčové slovo může být "upgrade RAM". Crucial, Kingston a další mají na webu "compatibility list" svých RAMek s notebooky velkých výrobců. A takové HWinfo nebo CPU-Z umí zobrazit na živém notebooku, co je uvnitř za RAMku.

1207

Hardware / Re:Notebook s displejem 3:2 a 8GB RAM pro Linux

« kdy: 02. 02. 2018, 13:06:03 »

Displeje 1280x800 už se moc nekonají, už před pár lety je převálcovalo 1366x768. (Kde se vzalo tu se vzalo, standardu pro HD video to neodpovídá.) Případně vyšší rozlišení s tímtéž poměrem stran.

Nedávno mi prošlo rukama Lenovo V110 (15.6") - šokovaly mě kurzorové klávesy umístěné tak, že šipka vhůru je vlevo od pravého shiftu. Pokud ale hledáte něco s menší úhlopříčkou, tak by tenhle problém být nemusel, protože na klávesnici nebude numpad. Každopádně... bacha na rozložení klávesnice.

8 GB z výroby se teď moc nevidí (kupodivu, před pár lety to nebyl problém) - berte klidně 4 GB, ale ať je možnost rozšíření. Pokud koupíte něco s aktuálním i3, tak do jediného SODIMM slotu by měl jít i 16GB SODIMM DDR4 (ale bude stát cca 160 EURO). Bacha na superlevné noťasy co mají 4 GB onboard bez SODIMM slotu, v takovém stroji nepůjde RAM upgradovat.

Taky jsem koukal, že superlevné noťasy mají jako disk 32GB mSATA - ale tahle kategorie nemívá i3 CPU.
S iTrojkou začínají ceny někde na 12 kKč vč.DPH a bohužel budou v ceně Vindózy. Asi bych zamáčkl slzu a nehledal bych nějaký obskurní model jenom proto, že se prodává bez OS.

Stroje s "ATOM-class" procesory (některé se jmenují Celeron a možná i Pentium) nejsou úplně marné, pokud víte co kupujete a stačí Vám to. Akorát pak celkový objem RAM je omezený na 8 GB DDR3L (a tuším to jde osadit i v jednom SODIMMu - hlavně aby byl k dispozici SODIMM slot).

Levné stroje s "pouze integrovanou" intelskou grafikou v i3 mají tu výhodu, že neřešíte ovladače pro Nvidii nebo ATI. Pravda je, že diskrétní grafiku asi ani nenajdete v úhlopříčce 14" a méně. Hodně nová integrovaná grafika v Intel Skylake/KabyLake bude vyžadovat nové distro, ale to asi není překvapení.

1208

Windows a jiné systémy / Re:Něco mi vyčerpalo 60gb Internetových dat v průběhu 20 dní

« kdy: 02. 02. 2018, 09:58:27 »

K věci: v jakém je to OS?  Podle odpovědi bychom tady kolektivně měli být schopni navrhnout, kam koukat na počítadla provozu, a to buď ručně tu a tam, nebo si to i nechat nějak strojně logovat a pak z toho třeba vyrobit grafík (olizovat skriptem a ukládat do CSV, což dále umí zpracovat Excel nebo GnuPlot). Rozlišení surových dat na 1 s se dá dosáhnout i primitivním skriptem a mělo by bohatě stačit. Spustit logování a pak zkusit nějaký svůj provoz. Chvíli poslouchat písničky, chvíli gamesit, chvíli nechat komp stát bez dozoru. A třeba po dni se podívat na graf, jak se vyvíjel traffic v průběhu dne. A pokud jde o to, "co a odkud to proboha tolik tahá, zrovna teď", tak jako první mě napadne Wireshark. Dále pod Linuxem IPtraf a řádkový netstat, pod Windows by se možná taky něco našlo (pokud to dneska Windows neumí ukázat od přírody v task manageru, hezky per process).

1209

Hardware / Re:Kupa specifickeho notebooku

« kdy: 15. 01. 2018, 10:19:17 »

Hehe zrovna jsem včera plakal nad nějakým entry-level Ideapadem V110, jak dovedně designéři u tohoto modelu domrvili klávesnici. Že je PageUp a PageDown dostupný jenom přes Fn, to by tolik nevadilo - horší je, že kurzorová šipka nahoru je vlevo od maličkého pravého shiftu, takže místo velkého písmenka napíšu malé a ješte mi kurzor pokaždé ujede o pář řádek výš... za tohle by měli zodpovědného designéra nebo PM šéfa rozčtvrtit. Ještě že to dostal důchodce, který neumí psát bez koukání. Kdybych si to omylem koupil sám, musel bych to vrátit. Přitom o generaci starší lenovo B50 má klávesnici citelně duševně zdravější.

1210

Hardware / Re:Kamera na hlídání zahrady

« kdy: 03. 10. 2017, 22:58:43 »

Delší dobu laškuju v duchu s nápadem, obětovat pár wattů trvalého příkonu a postavit si jednu-dvě kamery na noční sledování divokých vepřů, jezevců a případné další havěti která se mi toulá okolo zahrady (resp. jezevci a menší mají na zahradu volný vstup). Toto téma mi přijde velmi k věci.

1211

Studium a uplatnění / Re:vykopávky

« kdy: 22. 09. 2017, 10:17:29 »

Jojo, unix na telefonech. Kdo by to byl řekl. Teda pardon - Linux není unix. Masox ano, iOS nevim. To je jedno. Ještě že nikoho nenapadlo, naportovat na telefony Multics nebo OS/390 nebo třeba VMS. (Auvejs: Jsou dnešní Windows Phone pořád ještě evolucí CEček, nebo spíš NTček?)

A ještě horší vykopávka je hardware. Furt nějaké otravné závislosti na hardwaru. Pořád aby programátor bral ohledy na hardware. Otravné dědictví, už aby to někdo zařízl - už aby hardware konečně skončil na smetišti dějin - kdo se s ním má pořád mrcasit. Bez závislostí na hardwaru, to se to bude programovat...

(Vážně přemejšlim, jestli je potřeba, abych psal na konec každého odstavce smajlíka. Snad ne.)

1212

Odkladiště / Re:Německý film s titulky, nejlépe o počítačích

« kdy: 19. 09. 2017, 14:19:04 »

Pokud je cílem trochu načichnout počítačovou němčinou, zkuste si někde sehnat pár čísel c't (ct.de). Zkuste pohledat v knihovně ISSN 0724-8679. Pokud sedí informace v katalogu, pražská NTK ho půjčuje prezenčně. A tuším mají výběr starších článků na webu zadarmo. Ano je to papírový časák, ale je to trochu onačejší matroš než náš Computer, Chip apod. Je v něm řekněme trochu více punku. Takový TheRegister má v podtitulku "biting the hand that feeds IT" - ale na C't to myslím taky sedí dost slušně :-) A pokud to se studiem jazyka myslíte vážně, doporučuji mít po ruce nějaký elektronický slovník a při čtení si důsledně dohledávat neznámá slovíčka. Je to masochismus, ale jenom zezačátku, a slovní zásoba se Vám bude rychle rozšiřovat. Další dobrá věc je, donutit se v tom jazyce psát. Což člověka potká nejsnáz asi v práci. Nevím nakolik je reálné, řešit zrovna v němčině soukromé koníčky, kecat ve fórech apod.

1213

Odkladiště / Re:Sedavé zaměstnání - stres a strava

« kdy: 14. 09. 2017, 07:20:46 »

Žádné, ale vím, že počet stupňů zhruba odpovídá počtu kostek cukru v půllitru.

To je ponekud podivne, 12 kostek cukru v pullitru by si clovek asi vsiml. To mozna odpovida 12 kostkam pred kvasenim, ale otazka je, kolik zbude po nem. A alkohol, ktery kvasenim vznikne, ma ponekud jine ucinky, nez cukr. Takze by mne zajimalo, jak to s tim cukrem v pivu tedy je.

Je to tak. Říkali nám to kdysi ve škole a strýček Google zřejmě souhlasí. Pravda je, že se ethanol nekonvertuje na glukózu, ale jeho metabolismus končí de facto oxidací a uvolněním tepla, čímž částečně nahrazuje spalování glukózy, taky údajně brání spalování tuku, zvyšuje žravost... Samotné kalorie dostupné oxidací ethanolu odpovídají zřejmě dost přesně tomu, co psal Kit.

1214

Odkladiště / Re:Sedavé zaměstnání - stres a strava

« kdy: 13. 09. 2017, 22:41:31 »

Jíst pravidelně po troškách. Tělo pak nemá takový sklon budovat si zásoby na horší časy.

Fyzická zátěž je výborný ventil na adrenalin generovaný stresem.

Jeden čas jsem se stravoval po hospodách. Nehorší byly "komerční zaměstnanecké jídelny" dvou slavných velkofirem... nebudu jmenovat. To pak žaludek už dost protestoval, mám pocit že jeden čas to hraničilo s gastritidou - v kombinaci s tím stresem. Pak jsem prodělal infekční mononukleózu, to je taková jaterní nemoc... a musel jsem si nějakou dobu vařit jídlo sám, poměrně dietní, a do práce si ho nosit ssebou. Ty žaludeční problémy zmizely jak mávnutím kouzelného proutku. Taky jsem zjistil, že balená voda v PET flaškách (i ta nejlepší, téměř kojenecká) možná není to pravé oříškové. O ovocných šťávách se říká, že kazí zuby, ale pokud máte kvalitní kohoutkovou vodu, tak se mi osvědčilo kápnout do ní trochu sirupu (nejkvalitnější co jde sehnat má okolo 20% ovocné složky, hledejte v německých sámoškách) a je to pocitově výrazně lepší pití pro trvalý provoz, než neperlivá Aquila nebo Rajec. Sirup podle mého vytlačí z vody zbytky chlóru, které jinak nedělají dobře vnitřní mikroflóře.

A pokud se týče kompenzace bolavých zad (křížové a krční obratle): zajímavým sportem jsou kolečkové lyže (běžky). Nehuntuje to otřesy kotníky a páteř, ten pohyb konkrétně v kříži je spíš kývavý do stran, při záběrech pažemi se zároveň posilují svaly kolem páteře v křížové oblasti i na vnitřní straně (takových sportů mnoho není) - a vůbec je na tom hezké, že na rozdíl od běhu, kola nebo bruslí namáháte výrazně taky vršek těla. Je jenom na Vás, jestli dřete víc nohama, nebo se naschvál snažíte utáhnout co nejvíc rukama soupaž.
Docela dlouho jsem to študoval teoreticky :-) a nakonec jsem utratil jakousi sumu za kolečka firmy Skike, průměr tuším 12,5 cm (nejednalo se o ten nejdražší model s volnou patou) a na obou lyžích je brzda aktivovaná záklonem. Stačí na to trochu slušný asfalt, není potřeba hlaďounká cyklostezka (tam byste beztak umlátil ostatní hůlkama), nejlíp skoro na rovině - optimální místo je asfaltka se zákazem vjezdu někde mezi brownfieldy na periferii. Zákaz vjezdu proto, aby tam nebyl provoz. (Jednak mě nic nepřejede, jednak mi tolik nevadí, že na tom stojím jak chromá kachna.) Neupínal bych se na představu, že budete brázdit krajinou - ono to jednak moc nejede, jednak mezi auty asi není o co stát. Stačí pár set metrů trochu zachovalého asfaltu a mydlit ho třeba hodinu tam a zpátky, aspoň jednou týdně (lépe 2x-3x). Pokud jste už někdy stál na bruslích a třeba trochu běžkujete, neměl by to být problém. Chce to každopádně helmu a chrániče, a pokud se k tomu dostanete až za šera, tak taky osvětlení (být viděn) - ale potmě moc jezdit nejde, výmoly splývají s vozovkou :-) Myslím že jsem nevybral špatně - inline brusle jsou mnohem víc na nohy a zadek, a kolečkové běžky s malými kolečky potřebují hodně hladký povrch (na kterém zas např. tolik nedrží hroty hůlek). I při dětech je mnohem lepší šance kdykoli zdrhnout na chvíli na kolečka, než čekat na těch pár víkendů v zimě, kdy se dá vyrazit na běžky (a to mám Krušné hory 15 minut autem).

Kolo s odpruženou zadní vidlí je taky docela v pohodě, ale přece jenom záda dostávají trochu víc zabrat (jednostranně) a taky už na něm víc cítím dlaně/karpály než zamlada.

1215

Studium a uplatnění / Re:Kde získat základní přehled o elektrotechnice?

« kdy: 06. 09. 2017, 05:13:37 »

Spousta spínaných zdrojů a adaptérů mají full-range vstup. U PC zdrojů to dost koreluje s aktivním PFC. Pak není potřeba ani hledat přepínač, stačí správná šňůra nebo pasivní redukce. Bejvaly doby, kdy nám tu sem tam zbyla nějaká počítačová šňůra s americkým konektorem do zdi, ale to se už dlouho nestalo.