1081
Sítě / Re:Jsem připojená k síti (wifi), ale intertnet nejde
« kdy: 05. 03. 2018, 18:30:48 »
Podle mého paní dost schopně spolupracovala, dodala screenshoty prakticky všeho o co si kdo řekl. Palec nahoru.
Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
1082
Sítě / Re:Jsem připojená k síti (wifi), ale intertnet nejde
« kdy: 05. 03. 2018, 07:24:27 »Ajo, tak to souhlas. I s tím prověřením. A pokud by nadto i 'arp -a' a wireshark ukázaly, že je něco blbě lokálně v těch vistách, jako že se postižené Visty nakonec nechtějí bavit navenek, tak pomůže už leda exorcismus nějakého hrubšího zrna. Obnova OS ze zálohy / reinstalace / upgrade na novější widle / upgrade na Linux. Upgrade driveru wifi to nejspíš nevyřeší. A majitel wifiny za to dost možná nakonec nemůže. Stejně... mít ten noťas v prackách, bylo by všecko jednodušší.Taky by stálo za pokus, připojit ten noťas do LAN metalickým kabelem. Pro srovnání s wifinou.to uz zkousela jeste to proverit
1083
Sítě / Re:Jsem připojená k síti (wifi), ale intertnet nejde
« kdy: 04. 03. 2018, 23:06:07 »
A pokud by byl zájem o upgrade ovladače wifiny, asi nejčerstvější jsem našel tady:
https://www.ath-drivers.eu/download-driver-nr-310-for-atheros-AR5007EG-and-Windows7.html
Přestože ovladač mají popsaný "pro Windows 7", uvnitř INFů je vidět NT 6.0 = Vista.
https://www.ath-drivers.eu/download-driver-nr-310-for-atheros-AR5007EG-and-Windows7.html
Přestože ovladač mají popsaný "pro Windows 7", uvnitř INFů je vidět NT 6.0 = Vista.
1084
Sítě / Re:Jsem připojená k síti (wifi), ale intertnet nejde
« kdy: 04. 03. 2018, 21:52:52 »
Přijde mi bizardní, že DHCP zjevně přidělí IP adresu a default GW, ale přidělená default GW (192.168.1.1) pak neodpoví na ping, a traceroute se taky tváří jako že IP stack neví, kam má vůbec odeslat "sondovací pakety".
Ještě by mě pro dokreslení zajímal výpis 'arp -a' .
Dál bych osobně asi ještě zkusil, poštvat na to wifi rozhraní wireshark - abych viděl, jestli vůbec Windows tomu adaptéru posílají nějaký traffic, a jestli přichází ze sítě nějaký cvrkot (broadcasty od ostatních - třeba DHCP a ARP dotazy).
Taky by stálo za pokus, připojit ten noťas do LAN metalickým kabelem. Pro srovnání s wifinou.
Napadá mě, jestli se nemohlo stát, že je v síti "rogue DHCP server". Jako že tam jsou dva, a jeden servíruje halušky. To se stane když lama správcuje domácí síť a přidá krabičku na dokrytí wifi do dalšího kouta, a zapomene vypnout DHCP servisku. Pravda ale je, že tyhle krabičky obvykle jako default GW servírují striktně samy sebe, takže by pak měla dotyčná krabička reagovat na ping (přestože třeba pak už dál nemá WAN konektivitu do divokého internetu).
Pak jsem taky viděl v jedné podnikové LANce klienty se "socksified winsock2.dll" - proběhlo DHCP, ale všechen užitečný provoz se pak vyměněný Winsock snažil posílat skrz centrální "socks proxy" (router). Těžko ale říct, kde by k tomu tazatelka přišla. (Inu třeba tak, že ten noťas je služební, a ve firemní LANce mají "socks proxy". Ale to by na něm asi nebyly Visty, že ...)
Jinak mě zpočátku taky napadlo, jestli prostě jenom není v Exploreru nakonfigurovaná explicitní HTTP proxy, ale ta by se týkala jenom webu, základní ping a traceroute by fungoval.
Ještě by mě pro dokreslení zajímal výpis 'arp -a' .
Dál bych osobně asi ještě zkusil, poštvat na to wifi rozhraní wireshark - abych viděl, jestli vůbec Windows tomu adaptéru posílají nějaký traffic, a jestli přichází ze sítě nějaký cvrkot (broadcasty od ostatních - třeba DHCP a ARP dotazy).
Taky by stálo za pokus, připojit ten noťas do LAN metalickým kabelem. Pro srovnání s wifinou.
Napadá mě, jestli se nemohlo stát, že je v síti "rogue DHCP server". Jako že tam jsou dva, a jeden servíruje halušky. To se stane když lama správcuje domácí síť a přidá krabičku na dokrytí wifi do dalšího kouta, a zapomene vypnout DHCP servisku. Pravda ale je, že tyhle krabičky obvykle jako default GW servírují striktně samy sebe, takže by pak měla dotyčná krabička reagovat na ping (přestože třeba pak už dál nemá WAN konektivitu do divokého internetu).
Pak jsem taky viděl v jedné podnikové LANce klienty se "socksified winsock2.dll" - proběhlo DHCP, ale všechen užitečný provoz se pak vyměněný Winsock snažil posílat skrz centrální "socks proxy" (router). Těžko ale říct, kde by k tomu tazatelka přišla. (Inu třeba tak, že ten noťas je služební, a ve firemní LANce mají "socks proxy". Ale to by na něm asi nebyly Visty, že ...)
Jinak mě zpočátku taky napadlo, jestli prostě jenom není v Exploreru nakonfigurovaná explicitní HTTP proxy, ale ta by se týkala jenom webu, základní ping a traceroute by fungoval.
1085
Studium a uplatnění / Re:Jaká je FIS VŠE? Byznys analytik, projektový manažer.
« kdy: 15. 02. 2018, 23:53:02 »
@OP: Zcela chápu Vaši úzkost a pochyby.
Za sebe bych především řekl, že ten náš počítačový obor snad kontinuálně exploduje všemi směry, je čím dál větší problém rozumět nějakému širšímu segmentu. Potažmo člověk po škole těžko bude "hotový odborník". Pomůže práce při studiu, ale i to má své meze - nejde dost dobře stíhat plný úvazek s denním studiem a kromě toho hrozí nedokončení školy :-) ani ne snad z nedostatku píle, jako spíš z pocitu odtržení školy od pracovní reality. Čili... prolezte nějakou školou, která je Vám milá. Každá škola má svoje "síto" - a jestli je to drsná matematika, nebo nějaká absurdní pavěda, v tom už není velký rozdíl. Vybírejte si ve škole věci, které vypadají prakticky a užitečně - v mém případě se obvykle jednalo o předměty, které měly paradoxně nevysoké požadavky k zápočtu - asi protože je učili lidi, kteří měli zdravý rozum, dobře rozvržené učivo a praktický přehled. Začínat v práci budete tak jako tak někde "od prostředka". A zkušenosti se pozvolna nabalí tím směrem, který Vám bude zrovna reálně k užitku.
Komentuje se mi to trochu ztěžka, protože jsem profesně mimo "hlavní proud": mimo tuzemské montovny, open-spaces a zasedačky zahraničních korporací. Taky nepracuju v "projektovém režimu". A jsem zaměstnanec, nikoli freelancer.
Osobně mám za sebou kus VŠE cca před 15-20 lety (IT) a nakonec se snažím cílevědomě držet takové dost odborné až bastlířské profese... zatím to pořád ještě jde.
Z druhé strany jsem potkal několik elektro inženýrů, kteří spokojeně šéfují nebo se živí třeba jako obchodníci se specializovanými B2B produkty - a vystudovaný obor je jim profesně dost vzdálený.
Kolem sebe vidím dost příkladů toho, že člověk není primárně tím, co vystudoval, ale do značné míry tím, co byl odmalička: někdo umělec, někdo bastlíř, někdo tlučhuba, někdo příjemný a schopný obchodník, někdo zdatný vůdce. Některé schopnosti se dají cílevědomě posílit, ale vloha/talent konkrétním směrem většinou přesto prosvítá :-)
Jakožto projektový šéf budete potřebovat jisté sebevědomí, schopnost citlivě dávkovat cukr vs. bič (dovednou diplomacii vs. hrubé padající ho..o), představu o pracnosti různých úkolů (ta roste s praxí) apod. A v rámci kategorie "projektový šéf" bude dost záležet na oboru, ve kterém se budete pohybovat. Čistokrevné kancelářské IT nebo vývoj SW může být ještě dost suché oproti třeba průmyslové automatizaci nebo dodávkám nějaké infrastruktury s podílem stavebních, strojařských a jiných odborných profesí... a hloubka porozumění detailním technickým principům je u šéfa sice velice užitečná (a podřízeným příjemná), přesto možná důležitější je ochota nést odpovědnost za práci a schopnosti druhých. Ono je umění sehnat nějakého ochotného šikulu na kdejaký obskurní dílčí úkol, který se cestou k cíli vyskytne (a že jich bude hodně). Chce to určitou náturu, plánovat spoustu prací, o kterých vím, že je sám dělat nebudu a nemám ani přesnou představu o všech jejich detailech - umět fungovat s vědomím tohoto handicapu :-) Třeba já jako technický specialista bych byl z takové pracovní pozice patrně nešťastný. Ale z hlediska dělby práce na větším díle jsou šéfovské pozice nevyhnutelně potřeba a není fér se na šéfa mračit, že nerozumí všemu do detailu. Možné jsou samozřejmě hybridní režimy, kdy člověk stíhá dělat vedle šéfování i trochu nějaké technické odborné práce... A vůbec to šéfování může vypadat všelijak: někdo se realizuje exhibováním na poradách a podřízené častuje managerskými floskulemi, jiný se soustředí na cíl a dělné kolegy zbytečně netrýzní jalovými průpovídkami a hromadným schůzováním... a záleží asi hodně na prostředí (firmě) která varianta je správně.
Náplň práce "business analytika" ať doplní někdo, kdo o té profesi něco ví, já to nejsem :-) IT analytik co připravuje noty programátorům a designérům je něco trochu jiného než cifršpión-asistent managementu v obchodní firmě, a ještě něco jiného je zase obor zvaný v dnešní době tuším BI...
Těsně po škole jsem hleděl s jistou nedůvěrou na "managerské rychlokvašky" mezi čerstvými absolventy, ale postupem času jsem k nim shovívavější. Na jednu stranu "byznys a management" se začne odehrávat až ve chvíli, kdy má člověk nějaký produkt a na něj zákazníky - ale z druhé strany v dnešní době člověk jako nováček většinou nastupuje nutně do rozjetého vlaku, ten byznys rozjel někdo před ním, a úkolem nováčka je, nějak hodnotně se zapojit.
Jestli mohu něco doporučit... zkuste se držet směru, který vyhovuje Vaší osobnosti. Pokud se Vám tím směrem podaří i něco vystudovat, mohu jedině pogratulovat. Na každé škole jsou některé předměty zajímavé a užitečné, a jiné spíš absurdní a ohavné. Přechodem na jinou školu tomu obecně nejspíš neuniknete :-( - spíš se může stát, že ohavné a absurdní aspekty budou z jiného, nečekaného soudku. VŠ diplom dokládá mj. to, že jste schopen snášet jistou buzeraci, smířit se s absurditou a s ouředním šimlem. V krajním případě s jistou mírou šikany. Pěchovat si do hlavy zbytečné vědomosti, které po zkoušce šťastně zapomenete, to je relativně to nejmenší.
Za sebe bych především řekl, že ten náš počítačový obor snad kontinuálně exploduje všemi směry, je čím dál větší problém rozumět nějakému širšímu segmentu. Potažmo člověk po škole těžko bude "hotový odborník". Pomůže práce při studiu, ale i to má své meze - nejde dost dobře stíhat plný úvazek s denním studiem a kromě toho hrozí nedokončení školy :-) ani ne snad z nedostatku píle, jako spíš z pocitu odtržení školy od pracovní reality. Čili... prolezte nějakou školou, která je Vám milá. Každá škola má svoje "síto" - a jestli je to drsná matematika, nebo nějaká absurdní pavěda, v tom už není velký rozdíl. Vybírejte si ve škole věci, které vypadají prakticky a užitečně - v mém případě se obvykle jednalo o předměty, které měly paradoxně nevysoké požadavky k zápočtu - asi protože je učili lidi, kteří měli zdravý rozum, dobře rozvržené učivo a praktický přehled. Začínat v práci budete tak jako tak někde "od prostředka". A zkušenosti se pozvolna nabalí tím směrem, který Vám bude zrovna reálně k užitku.
Komentuje se mi to trochu ztěžka, protože jsem profesně mimo "hlavní proud": mimo tuzemské montovny, open-spaces a zasedačky zahraničních korporací. Taky nepracuju v "projektovém režimu". A jsem zaměstnanec, nikoli freelancer.
Osobně mám za sebou kus VŠE cca před 15-20 lety (IT) a nakonec se snažím cílevědomě držet takové dost odborné až bastlířské profese... zatím to pořád ještě jde.
Z druhé strany jsem potkal několik elektro inženýrů, kteří spokojeně šéfují nebo se živí třeba jako obchodníci se specializovanými B2B produkty - a vystudovaný obor je jim profesně dost vzdálený.
Kolem sebe vidím dost příkladů toho, že člověk není primárně tím, co vystudoval, ale do značné míry tím, co byl odmalička: někdo umělec, někdo bastlíř, někdo tlučhuba, někdo příjemný a schopný obchodník, někdo zdatný vůdce. Některé schopnosti se dají cílevědomě posílit, ale vloha/talent konkrétním směrem většinou přesto prosvítá :-)
Jakožto projektový šéf budete potřebovat jisté sebevědomí, schopnost citlivě dávkovat cukr vs. bič (dovednou diplomacii vs. hrubé padající ho..o), představu o pracnosti různých úkolů (ta roste s praxí) apod. A v rámci kategorie "projektový šéf" bude dost záležet na oboru, ve kterém se budete pohybovat. Čistokrevné kancelářské IT nebo vývoj SW může být ještě dost suché oproti třeba průmyslové automatizaci nebo dodávkám nějaké infrastruktury s podílem stavebních, strojařských a jiných odborných profesí... a hloubka porozumění detailním technickým principům je u šéfa sice velice užitečná (a podřízeným příjemná), přesto možná důležitější je ochota nést odpovědnost za práci a schopnosti druhých. Ono je umění sehnat nějakého ochotného šikulu na kdejaký obskurní dílčí úkol, který se cestou k cíli vyskytne (a že jich bude hodně). Chce to určitou náturu, plánovat spoustu prací, o kterých vím, že je sám dělat nebudu a nemám ani přesnou představu o všech jejich detailech - umět fungovat s vědomím tohoto handicapu :-) Třeba já jako technický specialista bych byl z takové pracovní pozice patrně nešťastný. Ale z hlediska dělby práce na větším díle jsou šéfovské pozice nevyhnutelně potřeba a není fér se na šéfa mračit, že nerozumí všemu do detailu. Možné jsou samozřejmě hybridní režimy, kdy člověk stíhá dělat vedle šéfování i trochu nějaké technické odborné práce... A vůbec to šéfování může vypadat všelijak: někdo se realizuje exhibováním na poradách a podřízené častuje managerskými floskulemi, jiný se soustředí na cíl a dělné kolegy zbytečně netrýzní jalovými průpovídkami a hromadným schůzováním... a záleží asi hodně na prostředí (firmě) která varianta je správně.
Náplň práce "business analytika" ať doplní někdo, kdo o té profesi něco ví, já to nejsem :-) IT analytik co připravuje noty programátorům a designérům je něco trochu jiného než cifršpión-asistent managementu v obchodní firmě, a ještě něco jiného je zase obor zvaný v dnešní době tuším BI...
Těsně po škole jsem hleděl s jistou nedůvěrou na "managerské rychlokvašky" mezi čerstvými absolventy, ale postupem času jsem k nim shovívavější. Na jednu stranu "byznys a management" se začne odehrávat až ve chvíli, kdy má člověk nějaký produkt a na něj zákazníky - ale z druhé strany v dnešní době člověk jako nováček většinou nastupuje nutně do rozjetého vlaku, ten byznys rozjel někdo před ním, a úkolem nováčka je, nějak hodnotně se zapojit.
Jestli mohu něco doporučit... zkuste se držet směru, který vyhovuje Vaší osobnosti. Pokud se Vám tím směrem podaří i něco vystudovat, mohu jedině pogratulovat. Na každé škole jsou některé předměty zajímavé a užitečné, a jiné spíš absurdní a ohavné. Přechodem na jinou školu tomu obecně nejspíš neuniknete :-( - spíš se může stát, že ohavné a absurdní aspekty budou z jiného, nečekaného soudku. VŠ diplom dokládá mj. to, že jste schopen snášet jistou buzeraci, smířit se s absurditou a s ouředním šimlem. V krajním případě s jistou mírou šikany. Pěchovat si do hlavy zbytečné vědomosti, které po zkoušce šťastně zapomenete, to je relativně to nejmenší.
1086
Windows a jiné systémy / Re:Kolize diskových jednotek A:\ a B:\
« kdy: 14. 02. 2018, 09:22:42 »
Pánové děkuji za výživnou debatu. Argumenty chápu (zejm. pana Šilhavého) a se slzou v oku konstatuji, že už prostě nejsem progresivní mládenec. Tyhle výdobytky (nečekané keše, vazba práv na PKI, "sféry důvěry" konfigurované v MSIE, "knihovny" na desktopu) ve mně víc než co jiného budí pocit gastritidy. A děkuji pánubohu ve kterého nevěřím, že mám pestrou práci v malé firmě, kde si jako 'admin fileserverů na 5% úvazku' ve workgrupě pořád vystačím s písmenky, a mapování na \\dns_jmeno\share funguje i když udělám škatule batule s fyzickým hardwarem na serverech, a funguje z LAN i z VPN, pokud cestujícím VPN klientům pushnu interní DNS server... a LPR je taky zatím nejspolehlivější způsob, jak transportovat tiskové úlohy po síti. Pyšnej na to nejsem - jsem prostě konzerva.
Microsoftí zádrhele se mě týkají opravdu okrajově... namátkou si pamatuju, že když chci spustit instalátor něčeho přímo z namapovaného síťového disku (ať už přes písmenko nebo přímo přes cestu) tak na starších windowsech instalátor velmi často selže. Tuším si MS Setup API neumí ze síťového disku slíznout ani ovladač k tiskárně. Nové windowsy po mně chtějí podruhé login k fileserveru - patrně protože některé kousky Setup API běží pod svým vlastním účtem (local system nebo trusted installer) a disky přimapované uživatelem desktopu jsou pro ně neviditelné... Podobně třeba "naplánované úlohy", taky je nejlíp používat v jejich BATovkách explicitní "NET USE", protože disky trvale namapované desktopovým uživatelem jsou pro ně "neviditelné"...
Jo v devadesátých letech byly věci jednodušší, to je pravda.
Microsoftí zádrhele se mě týkají opravdu okrajově... namátkou si pamatuju, že když chci spustit instalátor něčeho přímo z namapovaného síťového disku (ať už přes písmenko nebo přímo přes cestu) tak na starších windowsech instalátor velmi často selže. Tuším si MS Setup API neumí ze síťového disku slíznout ani ovladač k tiskárně. Nové windowsy po mně chtějí podruhé login k fileserveru - patrně protože některé kousky Setup API běží pod svým vlastním účtem (local system nebo trusted installer) a disky přimapované uživatelem desktopu jsou pro ně neviditelné... Podobně třeba "naplánované úlohy", taky je nejlíp používat v jejich BATovkách explicitní "NET USE", protože disky trvale namapované desktopovým uživatelem jsou pro ně "neviditelné"...
Jo v devadesátých letech byly věci jednodušší, to je pravda.
1087
Studium a uplatnění / Re:Vsude narazim jen na legacy
« kdy: 10. 02. 2018, 07:07:00 »
A co teprv, když začnete mít pocit, že ta legacy business aplikace, tehdy před 15 nebo spíš 20 lety, byla udělaná správně. A že všecko co přišlo potom, je už "dole kopcom" :-) Jsou to spíš výjimky, ale občas takový moment zažiju.
1088
/dev/null / Re:Co se děje s ABCLinuxu?
« kdy: 08. 02. 2018, 20:33:43 »
Hehe konečně mám trochu přehled kdo je kdo kolem Ábíčka :-) Díky chlapi.
1089
Windows a jiné systémy / Re:Záloha Windows 10 na novém notebooku
« kdy: 07. 02. 2018, 09:00:06 »
Souhlas, jakmile se Win10 jednou aktivujou, tak už si Microsoft někde v cloudu pamatuje "otisk" Vašeho počítače (při aktivaci posbíral MAC adresy a sériová čísla ze všeho kde se dalo, hlavně asi z UEFI) a pokud na tomtéž HW později znovu nainstalujete čisté Win10, tak se to "chytí už samo". Reaktivace bez řečí. Tuším není třeba řešit ani product key.
Skoro to vypadá, že po patnácti letech dostal u Microsoftu někdo rozum.
Prostě to funguje. Na rozdíl od WinXP/7/8/8.1. Údajně to funguje i v OEM edicích Win10. Možná především v OEM edicích, protože retailové krabicové Windowsy se dají reaktivovat na jiném hardwaru odjakmrtva v souladu s EULA (akorát že tady si je málokdo koupí).
Pokud považujete tento postup za nesportovní a trváte na klonování původního preloadu Windows, tak jistě palec nahoru, potenciálně dost se při tom naučíte o bootovací sekvenci různých OS a bootloaderů a BIOS vs. UEFI na PC HW, o legacy BIOS MBR partition table vs. GPT, můžete si k tomu postavit svůj vlastní image Windows PE (pokud Vás neuspokojí microsoftí rescue disk), některé starší klonovací tooly neumí pracovat s BCD takže třeba přijde ke slovu ruční práce v příkazovém řádku (MS bcdedit, diskpart apod.) aby Windowsy znovu nalezly winload.exe resp. winload.efi... Dá se při tom zrušit původní tovární rozdělení disku (běžně 4-5 oddílů) a sesypat všecko do jednoho oddílu, u moderních Windows není třeba zálohovat celý disk ani hlavní NTFS partišnu nastojato, de facto málem stačí jenom zazipovat pár základních systémových adresářů a při obnově to všechno nakopírovat zpátky a nalinkovat rukama... (pokud máte na flashce Windows PE). Je s tím dost práce, ale taky spousta legrace. Malá ochutnávka.
Proč to dělat jednoduše (a nesportovně), když to jde složitě :-) Osobně jsem tento postup provedl na kancelářských ntb (které mě neživí) několikrát na Win7 a Win8.1. Ten postup se dá použít taky na radikální re-partitioning disku, když třeba chcete zůstat u preloadnutých widlí, ale vykázat je do jediného oddílu a přidat si k nim na další oddíl/oddíly Linux. V tu chvíli se taky hodí, že umíte s BCD, protože si můžete přidat loadnutí 512B bootsektoru s Grubem, jako za starých časů v boot.ini - je to čistší postup koexistence s Microsoftími bootloadery a menší riziko, že Vám Windows Update ten Grub z MBR jednoho dne vyčistí (resp. menší průser, pokud se tak skutečně stane).
BTW ty tooly na "nalezení" Product Key si ho IMO spíš cucají z prstu, nějak ho hrubou silou hádají, a protože "řešení" je několik, třeba se netrefí do toho Vašeho správného původního product key. Nebo neznají poslední MS databázi profláknutých "product keys", která už aktivátor neakceptuje apod.
A stáhnout čerstvý driver pro síťovku od Intelu (Broadcomu, Atherosu, Realteku) je ten úplně nejmenší problém. Stáhnete na vedlejším počítači a podáte přes USB flašku.
Na závěr OT příhoda z natáčení: poslední dobou se mi začaly přihryzávat Win7 na broadwellovém notebooku. Tuším jediné co nezamrzalo byla myš. Přitom realtečí FMAP.EXE je ze systému dávno pryč. Nakonec jsem úplně náhodou zjistil, při hraní s resmonem, že mi jakási Intelí serviska pro USB over IP, náležející k WiDi (které nepoužívám) hrne po síti obrovský provoz kamsi na IP loopback, a štrachá na disku. V momentě, kdy jsem ji zabil a zakázal, je klid... To mě po$#^
Skoro to vypadá, že po patnácti letech dostal u Microsoftu někdo rozum.
Prostě to funguje. Na rozdíl od WinXP/7/8/8.1. Údajně to funguje i v OEM edicích Win10. Možná především v OEM edicích, protože retailové krabicové Windowsy se dají reaktivovat na jiném hardwaru odjakmrtva v souladu s EULA (akorát že tady si je málokdo koupí).
Pokud považujete tento postup za nesportovní a trváte na klonování původního preloadu Windows, tak jistě palec nahoru, potenciálně dost se při tom naučíte o bootovací sekvenci různých OS a bootloaderů a BIOS vs. UEFI na PC HW, o legacy BIOS MBR partition table vs. GPT, můžete si k tomu postavit svůj vlastní image Windows PE (pokud Vás neuspokojí microsoftí rescue disk), některé starší klonovací tooly neumí pracovat s BCD takže třeba přijde ke slovu ruční práce v příkazovém řádku (MS bcdedit, diskpart apod.) aby Windowsy znovu nalezly winload.exe resp. winload.efi... Dá se při tom zrušit původní tovární rozdělení disku (běžně 4-5 oddílů) a sesypat všecko do jednoho oddílu, u moderních Windows není třeba zálohovat celý disk ani hlavní NTFS partišnu nastojato, de facto málem stačí jenom zazipovat pár základních systémových adresářů a při obnově to všechno nakopírovat zpátky a nalinkovat rukama... (pokud máte na flashce Windows PE). Je s tím dost práce, ale taky spousta legrace. Malá ochutnávka.
Proč to dělat jednoduše (a nesportovně), když to jde složitě :-) Osobně jsem tento postup provedl na kancelářských ntb (které mě neživí) několikrát na Win7 a Win8.1. Ten postup se dá použít taky na radikální re-partitioning disku, když třeba chcete zůstat u preloadnutých widlí, ale vykázat je do jediného oddílu a přidat si k nim na další oddíl/oddíly Linux. V tu chvíli se taky hodí, že umíte s BCD, protože si můžete přidat loadnutí 512B bootsektoru s Grubem, jako za starých časů v boot.ini - je to čistší postup koexistence s Microsoftími bootloadery a menší riziko, že Vám Windows Update ten Grub z MBR jednoho dne vyčistí (resp. menší průser, pokud se tak skutečně stane).
BTW ty tooly na "nalezení" Product Key si ho IMO spíš cucají z prstu, nějak ho hrubou silou hádají, a protože "řešení" je několik, třeba se netrefí do toho Vašeho správného původního product key. Nebo neznají poslední MS databázi profláknutých "product keys", která už aktivátor neakceptuje apod.
A stáhnout čerstvý driver pro síťovku od Intelu (Broadcomu, Atherosu, Realteku) je ten úplně nejmenší problém. Stáhnete na vedlejším počítači a podáte přes USB flašku.
Na závěr OT příhoda z natáčení: poslední dobou se mi začaly přihryzávat Win7 na broadwellovém notebooku. Tuším jediné co nezamrzalo byla myš. Přitom realtečí FMAP.EXE je ze systému dávno pryč. Nakonec jsem úplně náhodou zjistil, při hraní s resmonem, že mi jakási Intelí serviska pro USB over IP, náležející k WiDi (které nepoužívám) hrne po síti obrovský provoz kamsi na IP loopback, a štrachá na disku. V momentě, kdy jsem ji zabil a zakázal, je klid... To mě po$#^
1090
Hardware / Re:Jaký SSD doporučujete pro Linux?
« kdy: 04. 02. 2018, 09:28:33 »
Ještě k technickým nimravým detailům: už MiniPCI-e slot má dva alternativní pinouty, kde signálové linky jsou na shodných pinech, ale značené buď PCI-e nebo SATA (mSATA). A viděl jsem boardíky, kde se toto dalo softwarově konfigurovat - zjevně alternativní funkce pinů nebo portů v čipsetu. Našel jsem zmínky o PCI-e/SATA combo-portech v datasheetu C200 series PCH (pro procesory 7-series / kaby lake) ale možná to uměly už některé dřívější čipsety.
No a M.2 je zřejme MiniPCI-e na steroidech. V tomto konektoru může být buď SATA nebo až 4 lanes PCI-e.
NVM-e se od SATA liší v tom, že do konektoru vedou obecné PCI-e linky (pro základní funkci stačí jedna) a řadič NVMHCI je na kartičce. A soudě podle hlášek různě v internetech, "jak přidat podporu NVM-e do starších desek", BIOSový modul "ovladače" pro NVM-e v rozporu s tradicí není přítomen jako option ROMka na kartičce, ale musí být jakožto UEFI driver přítomen v UEFI "firmwaru" ("BIOSu") hostitelského motherboardu. Kam se dá i ručně přidat - ale není to nějaká prostá kopírovací operace v UEFI shellu, je potřeba kvůli tomu dumpnout obraz BIOSu, ten rozebrat a upravit (vsunout NVM-e driver), zpátky poskládat a flashnout... neoficiální návody odkazují na neoficiální kopie toolů od AMI pro jejich APTIO (UEFI) firmware. Oficiální cestou od AMI nemá koncový uživatel šanci downloadnout čerstvou verzi, protože je k dispozici jenom výrobcům motherboardů. Modul pro NVM-e v BIOSu je potřeba k tomu, aby byl motherboard schopen z NVM-e nabootovat. Bez tohoto FW modulu bude SSD fungovat až ve vyšším OS po natažení nativního ovladače.
Čili: pokud zkoumáte, zda má konkrétní motherboard (nebo NTB) podporu pro NVM-e, budete zkoumat postupně tyto věci:
Pokud tyto informace nenajdete v dokumentaci, tak podle mého toto vše zjistíte s jistotou leda na živém hardwaru. Nebo pokud někdo vystaví na YouTube instruktážní video přesně pro Váš model hardwaru.
No a M.2 je zřejme MiniPCI-e na steroidech. V tomto konektoru může být buď SATA nebo až 4 lanes PCI-e.
NVM-e se od SATA liší v tom, že do konektoru vedou obecné PCI-e linky (pro základní funkci stačí jedna) a řadič NVMHCI je na kartičce. A soudě podle hlášek různě v internetech, "jak přidat podporu NVM-e do starších desek", BIOSový modul "ovladače" pro NVM-e v rozporu s tradicí není přítomen jako option ROMka na kartičce, ale musí být jakožto UEFI driver přítomen v UEFI "firmwaru" ("BIOSu") hostitelského motherboardu. Kam se dá i ručně přidat - ale není to nějaká prostá kopírovací operace v UEFI shellu, je potřeba kvůli tomu dumpnout obraz BIOSu, ten rozebrat a upravit (vsunout NVM-e driver), zpátky poskládat a flashnout... neoficiální návody odkazují na neoficiální kopie toolů od AMI pro jejich APTIO (UEFI) firmware. Oficiální cestou od AMI nemá koncový uživatel šanci downloadnout čerstvou verzi, protože je k dispozici jenom výrobcům motherboardů. Modul pro NVM-e v BIOSu je potřeba k tomu, aby byl motherboard schopen z NVM-e nabootovat. Bez tohoto FW modulu bude SSD fungovat až ve vyšším OS po natažení nativního ovladače.
Čili: pokud zkoumáte, zda má konkrétní motherboard (nebo NTB) podporu pro NVM-e, budete zkoumat postupně tyto věci:
- - zda je přítomen M.2 slot
- - zda se dá v BIOSu tento M.2 slot přepínat mezi režimy SATA a PCI-e (NVM-e)
- - zda BIOS po zasunutí NVM-e SSD tento disk "najde" (a pozor, zda neukazuje jenom bootovatelné disky, tzn. opatřené tabulkou rozdělení a "active" flagem na některém oddílu (ten active flag je potřeba možná jenom pro legacy boot, UEFI na něj tuším už nehledí))
- - jaké mechanické klíče má M.2 slot, a jak dlouhou kartičku do něj lze zasunout (kolik je kolem místa a kde jsou distance pro šroubky) - toto musí mechanicky sedět proti uvažované NVM-e SSD kartičce.
Pokud tyto informace nenajdete v dokumentaci, tak podle mého toto vše zjistíte s jistotou leda na živém hardwaru. Nebo pokud někdo vystaví na YouTube instruktážní video přesně pro Váš model hardwaru.
1091
Hardware / Re:Notebook s displejem 3:2 a 8GB RAM pro Linux
« kdy: 04. 02. 2018, 08:42:58 »
Všechny tři fajnové značkové stroje, jenom ten "levný model" Toshiby se 4 GB za 20 kKč mi přijde trochu komický.
Jsou to lehce značkové mašinky, ale pokud nebude smůla na hodně "svůj" BIOS, tak by na to měl Linux normálně fungovat. Kdyby něco, z e-shopů máte právo vrátit do 2 týdnů bez udání důvodu.
Jsou to lehce značkové mašinky, ale pokud nebude smůla na hodně "svůj" BIOS, tak by na to měl Linux normálně fungovat. Kdyby něco, z e-shopů máte právo vrátit do 2 týdnů bez udání důvodu.
1092
Hardware / Re:Notebook s displejem 3:2 a 8GB RAM pro Linux
« kdy: 03. 02. 2018, 20:01:21 »
V případě surface by mě osobně zajímala podpora dotykáče, pokud vyberete model s dotykovým rozhraním - ale nepřekvapilo by mě, kdyby ho moderní Linux uměl od přírody jako z praku (včetně třeba multitouche).
Obecně single-touch pcap dotykáče s HID rozhraním (typicky konstruované pro "bezovladačovou" podporu pod Windows) jedou pod Linuxem možná líp než třeba pod Win7 (které mají od přírody podporu, ale ta podpora je v některých aspektech dementní).
Byla tu zmínka o WiFi... samotný ovladač v kernelu bývá bez problému - pokud se jedná o hardware Intel, Qualcom/Atheros nebo kupodivu třeba i Realtek... Taky Ralink (dneska tuším Mediatek?) míval ovladače ve vanilce. Broadcomů mi zatím rukama moc neprošlo. U Atherosu mě svého času štvala CRDA, ale to hlavně při pokusech o AP režim na běžném stolním distru. Konfigurace wifi klienta v moderních distrech přes NetworkManager je na můj vkus už dost automagická, ale v poslední době mi vždycky "prostě fungovala". Takže command-line iwconfig, iw, wpa_supplicant apod. jsem nedržel v ruce už ani nepamatuju.
Obecně single-touch pcap dotykáče s HID rozhraním (typicky konstruované pro "bezovladačovou" podporu pod Windows) jedou pod Linuxem možná líp než třeba pod Win7 (které mají od přírody podporu, ale ta podpora je v některých aspektech dementní).
Byla tu zmínka o WiFi... samotný ovladač v kernelu bývá bez problému - pokud se jedná o hardware Intel, Qualcom/Atheros nebo kupodivu třeba i Realtek... Taky Ralink (dneska tuším Mediatek?) míval ovladače ve vanilce. Broadcomů mi zatím rukama moc neprošlo. U Atherosu mě svého času štvala CRDA, ale to hlavně při pokusech o AP režim na běžném stolním distru. Konfigurace wifi klienta v moderních distrech přes NetworkManager je na můj vkus už dost automagická, ale v poslední době mi vždycky "prostě fungovala". Takže command-line iwconfig, iw, wpa_supplicant apod. jsem nedržel v ruce už ani nepamatuju.
1093
Distribuce / Re:Jak nejlépe přestěhovat systém na HDD do jiného PC?
« kdy: 03. 02. 2018, 19:30:30 »
Hezky :-) Nejsem ubuntista, spíš se snažím genericky zápasit s tím, co kdo přinese. Pokud je ta těžká práce hotová v balíčcích, tak palec nahoru a děkuji za usměrnění :-)
Z mého zdlouhavého povídání v tom případě zbývá ponaučení, že je dobré poaktualizovat na nové jádro, pokud se bude stěhovat na nový hardware. Pro starý hardware ani ten upgrade jádra nemusí být potřeba. Pokud "jiný hardware" znamená "jiný řadič disku", tak je třeba sáhnout do /etc/initramfs-tools/modules a přegenerovat initrd (pokud to nesfouknete pohromadě s updatem kernelu).
Z mého zdlouhavého povídání v tom případě zbývá ponaučení, že je dobré poaktualizovat na nové jádro, pokud se bude stěhovat na nový hardware. Pro starý hardware ani ten upgrade jádra nemusí být potřeba. Pokud "jiný hardware" znamená "jiný řadič disku", tak je třeba sáhnout do /etc/initramfs-tools/modules a přegenerovat initrd (pokud to nesfouknete pohromadě s updatem kernelu).
1094
Hardware / Re:Notebook s displejem 3:2 a 8GB RAM pro Linux
« kdy: 03. 02. 2018, 00:12:15 »
Že se dneska prakticky nedá koupit železo bez Windows, to už jsem psal. Takže Windows budou muset pryč, pokud nechcete zkusit dual-boot (a měnit rozdělení zabydleného disku co přišlo z výroby, a bát se že Windows Update zdupe neoriginální bootloader... hamky mňamky.)
Pokud jsou tam z výroby aktivované desítky, tak tuším není problém je kdykoli později reinstalovat a reaktivovat, protože má Microsoft poznamenaný někde v cloudu "profile" Vašeho systému, a že je legální. (Přesto bych doporučil spíš odsypat někam zálohu preloadnutých Windows.)
Už jsem zmiňoval Lenovo v110 (a jeho hroznou klávesnici). Příjemně mě překvapila jedna věc: nezkriplený BIOS. Je ochoten vypnout SecureBoot, je ochoten bootovat v Legacy režimu. To se může hodit, přestože pokud bude v systému SSD, doporučil bych ho rozdělit pomocí GPT, tuším se to snáz zarovnává na binární hranice. A tušímže s Grubem v MBR může Linux vesele bootovat GPT v "legacy BIOS" režimu (tzn. nikoli přes UEFI, to nemám vyzkoušené, možná je to dneska taky už bez složitých tanečků). Chci říct že entry-level Lenovo je co do BIOSu dost jiné kafe, než namyšlené staré IBMky. Míval jsem před mnoha lety představu, že mezi značkovými počítači Dell je takový nejvanilkovější, nejpřítulnější k Linuxu. No ale viděl jsem nedávno nějaký entry-level plastový noťas Dell a byl to ten případ, kdy kvůli vyčištění ventilátoru je potřeba vlézt dovnitř vrchem včetně demontáže klávesnice... uff uff.
Osobně mám zkušenost, že "solidní taiwanský skoro-noname" jako bývalá Acer Extensa a dnešní Lenovo Ideapad, se základním (téměř referenčním) motherboardem "všecko od Intelu včetně integrované grafiky a žádná kurvítka navíc" je ten správný recept na kompatibilitu s Linuxem. No frills. Může být trochu otrava, že ten noťas bude mít třeba jenom 2 USB porty a možná nebude mít čtečku SDček. To je naschvál, abyste si koupil dražší model se třemi USB porty, diskrétní grafikou, čtečkou otisků, TPM modulem, repráky Harman Kardon a držákem na kafe.
Mám za sebou v průběhu let několik různých notebooků podle tohoto receptu ("základní intel" bez pozlátek) a Linux byl na všech bez problému.
Osobně se snažím trochu hledět na mechanickou konstrukci, kde se dá snadno dostat k RAMkám a k vyčištění chladiče CPU - ale to se na e-shopu na první pohled zjistit nedá.
Taky už jsem měl tu pochybnou čest, vyprošťovat nebo mechanicky restaurovat tu a tam nějaký značkový stroj. Většinou jsem u toho dost klel - nedalo se dostat dovnitř, BIOS naschvál vykuchaný, klacky pod nohy při instalaci čehokoli jiného než preloadnutých Windows, "značkové speciality" typu přídavné zabezpečení proti manipulaci co se "trochu zvrtlo" apod. Značkové stroje nemám moc rád.
A konkrétně taky nemám rád značku Asus, která je naopak už trochu "čím víc proužek, tím víc adidas" a BIOS v jejich noteboocích tuším taky žádný velký výkvět.
Že v práci bootuju malé distro přes PXE po síti po LANce na testování hardwaru, to je trochu irelevantní, protože holý kernel v text-mode režimu s initial RAMdiskem nabootuje skutečně úplně na všem co má x86 a PXE bootROMku.
Popravdě marně pátrám po nějaké vzpomínce, kdy mi naposledy nějaké PCčko do Linuxu nenabootovalo :-)
Samozřejmě k novému hardwaru potřebujete čerstvý kernel, kvůli ovladačům pro disk, síťovku a grafiku.
Čili znovu: pokud chcete mít klid, odfiltrujte si Intel i3 a dál si řešte ergonomii a oblíbenou značku.
Pokud jsou tam z výroby aktivované desítky, tak tuším není problém je kdykoli později reinstalovat a reaktivovat, protože má Microsoft poznamenaný někde v cloudu "profile" Vašeho systému, a že je legální. (Přesto bych doporučil spíš odsypat někam zálohu preloadnutých Windows.)
Už jsem zmiňoval Lenovo v110 (a jeho hroznou klávesnici). Příjemně mě překvapila jedna věc: nezkriplený BIOS. Je ochoten vypnout SecureBoot, je ochoten bootovat v Legacy režimu. To se může hodit, přestože pokud bude v systému SSD, doporučil bych ho rozdělit pomocí GPT, tuším se to snáz zarovnává na binární hranice. A tušímže s Grubem v MBR může Linux vesele bootovat GPT v "legacy BIOS" režimu (tzn. nikoli přes UEFI, to nemám vyzkoušené, možná je to dneska taky už bez složitých tanečků). Chci říct že entry-level Lenovo je co do BIOSu dost jiné kafe, než namyšlené staré IBMky. Míval jsem před mnoha lety představu, že mezi značkovými počítači Dell je takový nejvanilkovější, nejpřítulnější k Linuxu. No ale viděl jsem nedávno nějaký entry-level plastový noťas Dell a byl to ten případ, kdy kvůli vyčištění ventilátoru je potřeba vlézt dovnitř vrchem včetně demontáže klávesnice... uff uff.
Osobně mám zkušenost, že "solidní taiwanský skoro-noname" jako bývalá Acer Extensa a dnešní Lenovo Ideapad, se základním (téměř referenčním) motherboardem "všecko od Intelu včetně integrované grafiky a žádná kurvítka navíc" je ten správný recept na kompatibilitu s Linuxem. No frills. Může být trochu otrava, že ten noťas bude mít třeba jenom 2 USB porty a možná nebude mít čtečku SDček. To je naschvál, abyste si koupil dražší model se třemi USB porty, diskrétní grafikou, čtečkou otisků, TPM modulem, repráky Harman Kardon a držákem na kafe.
Mám za sebou v průběhu let několik různých notebooků podle tohoto receptu ("základní intel" bez pozlátek) a Linux byl na všech bez problému.
Osobně se snažím trochu hledět na mechanickou konstrukci, kde se dá snadno dostat k RAMkám a k vyčištění chladiče CPU - ale to se na e-shopu na první pohled zjistit nedá.
Taky už jsem měl tu pochybnou čest, vyprošťovat nebo mechanicky restaurovat tu a tam nějaký značkový stroj. Většinou jsem u toho dost klel - nedalo se dostat dovnitř, BIOS naschvál vykuchaný, klacky pod nohy při instalaci čehokoli jiného než preloadnutých Windows, "značkové speciality" typu přídavné zabezpečení proti manipulaci co se "trochu zvrtlo" apod. Značkové stroje nemám moc rád.
A konkrétně taky nemám rád značku Asus, která je naopak už trochu "čím víc proužek, tím víc adidas" a BIOS v jejich noteboocích tuším taky žádný velký výkvět.
Že v práci bootuju malé distro přes PXE po síti po LANce na testování hardwaru, to je trochu irelevantní, protože holý kernel v text-mode režimu s initial RAMdiskem nabootuje skutečně úplně na všem co má x86 a PXE bootROMku.
Popravdě marně pátrám po nějaké vzpomínce, kdy mi naposledy nějaké PCčko do Linuxu nenabootovalo :-)
Samozřejmě k novému hardwaru potřebujete čerstvý kernel, kvůli ovladačům pro disk, síťovku a grafiku.
Čili znovu: pokud chcete mít klid, odfiltrujte si Intel i3 a dál si řešte ergonomii a oblíbenou značku.
1095
Distribuce / Re:Jak nejlépe přestěhovat systém na HDD do jiného PC?
« kdy: 02. 02. 2018, 18:09:05 »
16.04 už není nejmladší.
Pokud to má být jistota:
Je možné, že s novým hardwarem nebude chtít fungovat akcelerovaný driver v X. Jako fallback varianta, aspoň na rozkoukání, není úplně marná kombinace čerstvého kernelového DRI driveru, na jehož framebufferový výstup (vlastně vedlejší produkt) se chytí generický framebuffer nebo VESA ovladač v Xwindows. Úspěch záleží mj. na tom, zda jedete Xwindows bez /etc/X11/xorg.conf (používáte dynamickou konfiguraci) nebo zda máte konkrétní HW-specifický driver zadrátovaný v xorg.conf. Pak má smysl zkusit starý xorg.conf odstranit (přejmenovat/přesunout, spíš než smazat) nebo přegenerovat a dosochat. Pokud se samozřejmě nechytí bez úprav :-)
Může se stát, že se začne jinak chovat textový režim při bootu. Konkrétně na starších distrech býval VGA text-mode 80x25 nebo 80x50, novější kernel si s oblibou nahodí framebuffer v high-res grafickém režimu. Když to máte pověšené na hloupém KVM switchi, který nepropustí z monitoru správné DDC parametry, může se stát, že neuvidíte nic... (monitor může hlásit "video mode out of range"). Tady může pomoci vnucení grafického režimu DRI driveru, např. video=1024x768@60 (za jízdy v grubu na konec kernel cmdline argumentů, po vyzkoušení přidat do /etc/default/grub )
Ubuntu má už drahně let ve fstabu mountování podle GUIDů (dříve možná podle labelů) takže by při přestěhování nemělo vadit, pokud se změní názvová konvence nebo pořadí diskových zařízení. Pokud disk už byl /dev/sda a bude dál /dev/sda, tak tím líp.
Dejte vědět, jak jste dopadl.
Pokud to má být jistota:
- stáhnout si a zkompilovat čerstvý vanilkový kernel. Aby byl na novém stroji k dispozici aktuální driver diskového řadiče. I pokud stěhujete ze starého intelu na novější intel. Použít .config ze starého distribučního, prostě zkopírovat relevantní /boot/config-současnáverze na /usr/src/muj-novy-kernel/.config, pak "make menuconfig", případně poladit co třeba, uložit a pokračovat standardní cestou pro Vaše distro.
- Ještě ve starém stroji ho zkusit bootnout. Ve starém stroji totiž máte možnost, vrátit se v grubu k předchozímu kernelu a opravit případné zbylé chybky. Může se stát, že v novém kernelu bude potřeba explicitně přidat nějaké moduly do /etc/initramfs-tools/modules.conf . Jde hlavně o ovladače pro řadiče disku. Napadá mě ata-piix (pokud je čipset Intel) a ahci. Pro jiné čipsety to může být jinak. Pokud správně rozumím, z RAIDu nebootujete. A matně si vzpomínám, že po nějakém upgradu jsem přidával moduly tuším crc16 a crc32c_intel. Po úpravě této konfigurace je třeba znovu prohnat update-initramfs nebo trochu víc ručně mkinitramfs.
- Možná bych rovnou do ramdisku přidal i kernelový ovladač pro grafiku. Resp. pro obě, pro starou i pro novou, pokud jsou různé. Nebo je přilinkovat monoliticky.
- S novým kernelem, otestovaným na starém hardwaru, by boot v novém hardwaru měl být brnkačka. Pokud je ten nový hardware aspoň trochu rozumný.
- Pokud to v novém hardwaru nenabootuje, není problém vrazit disk zpátky do starého počítače.
Je možné, že s novým hardwarem nebude chtít fungovat akcelerovaný driver v X. Jako fallback varianta, aspoň na rozkoukání, není úplně marná kombinace čerstvého kernelového DRI driveru, na jehož framebufferový výstup (vlastně vedlejší produkt) se chytí generický framebuffer nebo VESA ovladač v Xwindows. Úspěch záleží mj. na tom, zda jedete Xwindows bez /etc/X11/xorg.conf (používáte dynamickou konfiguraci) nebo zda máte konkrétní HW-specifický driver zadrátovaný v xorg.conf. Pak má smysl zkusit starý xorg.conf odstranit (přejmenovat/přesunout, spíš než smazat) nebo přegenerovat a dosochat. Pokud se samozřejmě nechytí bez úprav :-)
Může se stát, že se začne jinak chovat textový režim při bootu. Konkrétně na starších distrech býval VGA text-mode 80x25 nebo 80x50, novější kernel si s oblibou nahodí framebuffer v high-res grafickém režimu. Když to máte pověšené na hloupém KVM switchi, který nepropustí z monitoru správné DDC parametry, může se stát, že neuvidíte nic... (monitor může hlásit "video mode out of range"). Tady může pomoci vnucení grafického režimu DRI driveru, např. video=1024x768@60 (za jízdy v grubu na konec kernel cmdline argumentů, po vyzkoušení přidat do /etc/default/grub )
Ubuntu má už drahně let ve fstabu mountování podle GUIDů (dříve možná podle labelů) takže by při přestěhování nemělo vadit, pokud se změní názvová konvence nebo pořadí diskových zařízení. Pokud disk už byl /dev/sda a bude dál /dev/sda, tak tím líp.
Dejte vědět, jak jste dopadl.
