Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - František Ryšánek

Stran: 1 ... 71 72 [73] 74 75 ... 84
1081
Na bolavá záda je dobrá rada drahá. Zejm. pokud ajťák bydlí v Praze a třeba navíc má malé děti. Ono utrhnout se ob den po práci a zmizet až do nevidim někam lehce sportovat, to rodina běžně nezkousne :-(
Rodina jsou knedle, které se také nehýbou?
Znám rodiny, kde se děcka rády hejbou a jde jim to. Ale jsou to výjimky.

Nemám ambice dělat ze svých dětí vrcholové sportovce. A děcko na prvním stupni ve škole prostě neudrží krok s dospělákem. Trochu starší a schopné děcko třeba zvládne jet na kole, ale při běhu sídlištěm musí rodič neustále velet "drž si svoji stranu, rozhlídni se, bacha auto, STUJ tam je KŘIŽOVATKA" atd. A kromě toho se děcko nudí, což platí i pokud popojedete mimo město. A když sednete na kolo oba, tak zas nestačí děcko Vám. Podobně s kolečko-běžkami. Člověk má dost práce s vlastní rovnováhou, ještě při tom hlídat dítě na kole, to dost dobře nejde. Malé dítě na kole buď zaostává, nebo když jede před Vámi tak nečekaně brzdí apod. Nejde to.

Opravdu malé dítě vleže v kočárku spí, ale běhat s kočárkem? Nic moc, jednak je to o hubu, jednak běžné kočárky mají moc krátké madlo, takže jenom trochu natáhnete krok a už kopete do košíku, jednak mají malá kolečka a skoro žádné odpružení = chudák dítě atd. Nereálné.

Starší děcko do croozeru za kolem, viděl jsem lidi co táhli croozer za sebou na běžkách... ale děcko se nudí, prudí, odpoutává se, leze ven, musíte to řešit => je to na houby. Vézt větší dítě víc než pár minut upoutané v nějakém vozíku je v podstatě trápení toho dítěte. => Pokud nemáte extrémně obětavou ženu nebo nadšenou babičku, tak toho času na individuální sportování není nazbyt.

1082
Hardware / Re:Port switche lítá up down
« kdy: 12. 08. 2018, 13:07:26 »
On ten handshake není úplně triviální a historicky se vyvíjel, cca ruku v ruce s vývojem rychlostí metalického ethernetu. Docela v kostce je to popsané na wikipedii, ačkoli mi to heslo přijde maličko nepřehledné, asi jak ho postupně upravovalo víc lidí. Odkazy na normu 802.3 a další čtení tam jsou. A je tam napsáno, že v počátečních verzích normy toho autoneg handshaku bylo možno interpretovat některé věci různě, takže konkrétně Cisco nebylo s některými dalšími implementacemi kompatibilní.

V principu ethernetový transceiver posílá po médiu jakýsi předepsaný pravidelný řetízek pulzů, který umí RX strana detekovat a říct "mám link". Na ten prostý řetízek pulzů se později (zpětně kompatibilně) začly enkódovat schopnosti transceiveru. To je základní úroveň: co o sobě síťovka po médiu "ohlašuje" že umí (advertise). A pak je tam zřejmě ještě nějaká vyšší vrstva toho handshaku, kdy se obě strany proti sobě "dohodnou", čím teda pojedou - protože oznamuje se celá množina, vlastně bitmapa, podporovaných variant (rychlosti, duplex a další schopnosti).

"Nastavit natvrdo" může znamenat několik věcí:
A) handshake zůstane zachován, jenom se na daném "natvrdo nastaveném" transceiveru omezí množina oznamovaných schopností. Myšlenka je taková, že handshake skončí dohodou na "natvrdo nastavených" schopnostech.
B) vypne se i ten handshake a fakt se jenom natvrdo nastaví rychlost a duplex. Zbyde detekce linku na bázi surových NLP pulzů (nebo jak se to jmenuje na gigabitu apod.)
C) A zřejmě některé PHY transceivery dokonce umí i vypnout detekci linku na bázi holých NLP pulzů a prostě zapnout TX směr natvrdo - ale když jsem se s tím snažil experimentovat na konkrétním Intelu, tak mi to tuším nefungovalo...

Rozdíl mezi A) a B) je v rychlosti naběhnutí linku. S handshakem to trvá déle. Všiml jsem si toho u nějakých switchů do vlaku, kde funguje jakýsi failover pomocí překlenovacího relé. Je tam specifikovaná lhůta pro překlenutí a dá se stíhat jenom s vyřazeným autoneg handshakem.

Schopnosti dnešních eth transceiverů docela těsně kopíruje linuxový ethtool. Mrkněte na argumenty autoneg, advertise, speed, duplex, mdix, eee, pause. Ne všechny možnosti jdou navzájem libovolně zkombinovat, třeba "mdix off" se tuším navzájem vylučuje s "autoneg off" (možná jenom u driveru Intel).

Chci říct, že pokud na Ciscu máte možnost nastavit jenom speed a duplex, tak je to docela chudý výběr. Ale zase v tom nelze udělat chybu, pokud je to Cisco proti Ciscu.

Pokud se týče toho ducha, kterého honíte... mám dlouholetou zkušenost, že člověk buď má osciloskop a reflektometr, a pak trochu vidí, co se děje, nebo nemá, a potom tápe :-) Popravdě ono i s tím biografem je to tápání, pokud se ujistíte že kabeláž je v pořádku, doměříte se až na piny švábů že signál prolejzá, a stejně se vyšší vrstvy někde nedohodnou - a ty vyšší vrstvy už jsou černá skříňka, a prostým skopem bez návazné analýzy ani nerozeberete protokol toho handshaku...

Perioda flapování pár sekund nevypadá na Spanning Tree. Ten konverguje v desítkách sekund (cca 30-50s). RSTP teoreticky rychleji, za ideálních okolností, ale... = osobně tipuju že selže buď autoneg handhshake nebo prostá detekce linku (je na hraně).

Pokud skouknete kabely a budou v pořádku, tak je asi jediná možnost zamačknout slzu. Občas se prostě dvě krabičky mezi sebou domluvit nechtějí.

Teoreticky by mohl být analogový problém v napájecím zdroji jedné z krabiček. Pokud je spínaný, odešel v něm Y-cap (nebo je z výroby spíš moc malý) a mezi zeměmi zařízení je VF střídavina (desítky kHz s amplitudou pár set Voltů), mohlo by to zarušit užitečný signál tak, že link nebude držet. Přestože jsou na portech signálová trafa. Oni jsou tam taky nějaké uzemňovací kondíky kvůli EMC, potlačení soufázové složky je konečné atd. Opět námět na kontrolu osciloskopem...

1083
Na bolavá záda je dobrá rada drahá. Zejm. pokud ajťák bydlí v Praze a třeba navíc má malé děti. Ono utrhnout se ob den po práci a zmizet až do nevidim někam lehce sportovat, to rodina běžně nezkousne :-(

Já sice pražák nejsem, takže mám mnohem jednodušší vyrazit někam na kolo nebo na brusle, ale i tak si rodina žádá svoje. Skoro jsem se nehejbal asi 15 let, a to mám kliku, že při sedavé práci netloustnu. Před pár lety jsem tomu zřejmě nepomohl, když jsem na zahradě zkoušel obnovit formu s krumpáčem a lopatou - a křížová oblast už to nedávala tak jako v osmnácti. Vazy a svaly kolem páteře sedavým zaměstnáním slábnou, plotýnky dostávají záhul apod. A dostat se ze stavu, kdy člověka už bolí jakkoli sedět, to není vůbec sranda. Taky zjistíte, že místní oddělení neurologie, ortopedie a rehabilitace dávají navzájem opačná doporučení, jak postupovat... a nejlepším doktorem na bolesti kloubů je nakonec fronta v čekárně (než se dočkáte, přejde to samo). Takže k doktorům s páteří nakonec radši až když se člověk fakt nezvedne z podlahy.

Pokud se týče sportu, v "porouchaném" stavu mi na křížovou páteř nepomáhalo kolo ani plavání (plavání spíš vadilo). Ale asi 2-3 roky zpátky bylo na Krušných horách trochu sněhu a já ke svému údivu zjistil, že jako rehabilitační aktivita na křížovou páteř zřejmě fungujou běžky. A to jsem na nich ten rok stál jenom asi 2x-3x. Nejsem sportovec, jsem turista. A letos o prázdninách se mi povedlo, být dohromady asi měsíc bez dětí a bez povinností. Mezitím mi doma už asi rok převážně zahálely kolečkové běžky skike - tak jsem je nafoukl a obden jsem jezdil. Chce to začít zlehka, "tréninkovou dávku" zvyšovat pomalu. Půl hoďky, hoďku, pomalu zvednout nad dvě, na tři... Prvních třeba 100 km se člověk vůbec učí na tom držet rovnováhu. Nojo, ale stát tři hodiny na kolečkových běžkách, to znamená připočítat třeba další dvě hodiny na balení, dopravu vlastním autem na vhodné místo a zpátky, obouvání do všech hadrů a chráničů apod. Sport je náročný na čas! Pokud se záda začnou lepšit, tak opatrně zařadit třeba trochu "vytrvalostní" běhání a kolo (mám trochu odpruženou zadní vidli). Netrhat rekordy, dávky spíš menší, nízkou intenzitou, zhruba tak aby po tréninku nebolely klouby.

Ty běžky / běžkobrusle si vysvětluju tak, že práce horní půlkou těla křížové páteři spíš odlehčuje, a posiluje pomocné svaly a vazy, které páteř stabilizují. A přitom je to asi nejblíž běhu po čtyřech, ze kterého se u nás před miliony let vyvinula vzpřímená chůze. Na rozdíl od kola a běhu, které namáhají obratle a plotýnky tlakem a rázy, a na rozdíl od plavání, které prohýbá křížovou páteř směrem dozadu. Pokud mi na běžkách síly stačí a sklon trati je příznivý, snažím se to tahat soupaž (zbytečně si nepomáhat bruslením).

Běhával jsem těsně po vojně (myslím pěšky) třeba 5-6 km. Ale po tom už bolely klouby. Teď při té "rehabilitaci páteře" jsem se dopracoval tak na 3 km běhu, což mi trvá 15 minut. A klouby neremcaj. I tak je to myslím zbytečně intenzivní aktivita v kratičkém časovém úseku. Přijde mi jako blbost, zrušit se během 15 minut. Na běžkách po třech hodinách nejsem tak zničenej, zvládám při tom průběžně pít a trochu svačit, cítím se příjemně protaženej.
Kolo je někde mezi, ale je to jednostranná zátěž na nohy a právě na křížovou páteř, pokud se týče vršku tak jenom remcá páteř mezi lopatkami.

Takže mám hezky rozjetý rekreační trénink a pro letošek s ním asi budu muset skončit :-/ Leda bych si bral dovolenou v pracovních dnech.

Na židli podle mého moc nezáleží. Určitě je fajn udělat si pohodlí, nesedět na úplné hrůze - ale záda to nezachrání. Problémem je ten strnulý posez. Vlastně jednostranná námaha na křížovou páteř 8+ hodin denně. Nejlíp k tomu doprava autem. Člověk vlastně jenom sedí a sedí. Lepší je nějaká kombinovaná práce, kde se člověk občas zvedne ze židle a jde něco šroubovat, šoupat krabice nebo tak něco.

Nezávidím lidem, co mají ke všemu nějaké to kilo navíc. Co s tím? Asi snížit kalorický příjem a začít se opatrně trochu hýbat. Třeba jenom delší chůzí. Já jsem tenhle problém neřešil, protože na mých stabilních 85 kg stačí nosnost běžek skike s malou rezervou. I tak zřejmě foukám gumy na hranici možností, protože jinak nejedou. (Malý průměr koleček = malá styčná plocha s asfaltem = je potřeba relativně vyšší tlak třeba oproti bicyklu).

1084
Hardware / Re:Port switche lítá up down
« kdy: 11. 08. 2018, 00:32:42 »
Netuším jestli na Ciscu jde vypnout autonegotiation handshake.
mam za to ze takhle

int fax/y
speed 100
duplex full
!

Ano přesně tyhle dva řádky si pamatuju někdy z roku 2000. Což ještě neříká nic o tom, jestli autoneg handshake zůstane zapnutý (a vyžadovaný od protistrany, nebo třeba jenom zapnutý announcement toho pevného nastavení), nebo jestli se zároveň  s tvrdým nastavením duplexu a rychlosti vypne handshake resp. už announcement.

Ehh je to fuk. Pokud to nechcete zkoumat osciloskopem, nezbývá než zkoušet nějaké kombinace konfigurací proti sobě. Možnosti konfigurace na Ciscu jsou jasné. Ta věc co připojujete k Cisco switchi, to je nějaký počítač? Linux nebo Windowsy? Jaká síťovka?

1085
Hardware / Re:Port switche lítá up down
« kdy: 10. 08. 2018, 23:58:49 »
Na Ciscu bejvávávávalo dobrým zvykem, nastavovat rychlost a duplex portu natvrdo.
Netuším jestli na Ciscu jde vypnout autonegotiation handshake.
Prostě Ciscoidní auto-negotiation proti některým síťovkám nefungovala správně.
To bejvalo v dobách, kdy nejběžnější síťovka v desktopu byla 3com 3c905 PCI :-)

Cisco jsem už pár let v prackách nedržel. V Linuxu se dá konfigurovat rychlost, duplex, autoneg, eee, flow control... téměř každý atribut zvlášť. Ale moc to nepoužívám. (Naposledy když jsem páchal pasivní odposlech metalické stovky.) Síťovky a čipsety ve switchích značek jako Intel, Realtek, Marvell, IC+, Atheros atd. atp. fungujou prakticky bez výjimek navzájem proti sobě s autoneg handshakem bez problému. A pokud mi flapuje port, vezmu reflektometr a hledám vakl v konektorech.

Zkuste nastavit duplex a rychlost natvrdo proti sobě z obou konců na shodné hodnoty. A pokud to jde, vypnout i autoneg announcement. Pokud se to chytí a nebudou tam přibývat chyby, máte řešení a vysvětlení. Pokud to bude chybovat, hledejte vakl, moc dlouhý kabel, nesprávně nakrimpovaný pinout v RJ45 nebo tak něco...

1086
Studium a uplatnění / Re:Kam zmizelo vlákno "nejsou lidi" ?
« kdy: 10. 08. 2018, 08:56:38 »
Popravdě kdybych byl (ne zrovna královsky) placen za to, číst všechna vlákna co se tady denně rozjedou a šintovat všechen plevel, asi bych dlouho nevydžel přebírat to jak popelka. Je velice pohodlné, číst jenom to co mě zajímá. Čest moderátorovi a osvícenému cenzorovi, ať je to v danou chvíli kdokoli. Ta činnost je v přiměřené míře potřebná, záslužná, nezábavná a zřídkakdy oceněná.

1087
a na "zobrazení" něco trochu plnotučného - nějaký low-end či ultra-portable Kaby Lake / Coffee Lake.

Jop. Jenomže KabyLake-U/Y je dost bílá vrána, v konzumních deskách vůbec, v průmyslových na papíře asi ve dvou modelech (dostupnost jsem nezkoumal) a zřejmě jsou ty U/Y procesory od Intelu dost drahé. CoffeeLake-U/Y kdoví jestli už byl uveden, možná zatím ani ne. A dát si do HTPC socketový procesor s TDP přes 50W... nezkoušeli jste někdo měřit, kolik ty low-endové Coffee Lake celerony žerou v idle?

1088
Na DVB-T2 HD program, jako je ČT1, potřebujete slušnější mašinu, nejlépe s HW akcelerací HEVC/H.265.

Hm. Zrovna jsem včera šilhal po nějakých aktuálních ATOMech. V internetech se válí Apollo Lake J4205 od AsRocku, ovšem reference mluví o nenulové poruchovosti. K vidění jsou taky nějaké první vlaštovky Gemini Lake. Kupodivu např. Gigabyte, jinak moje vcelku oblíbená značka, uvedl MiniITX GeminiLake (4005, 4105) už někdy v únoru, ale momentálně nevidím u nás v e-shopech ani zmínku :-( Žeby opět zmetkovost? (Možná přímo v procesorech?)

Apollo Lake umí H.265 HEVC jenom v 8 bitech, Gemini Lake má umět 10 bitů. Po "kozím dechu s akcelerací HEVC" koukám proto, že bych takový box chtěl postavit ideálně jako jediné zařízení. Možná ale nakonec nebude od věci to roztrhnout na dva boxy: jeden kozí dech jako headend server (nepotřebuje dekódovat obraz, jenom lopatovat MPEG TS) = klidně ověřený BayTrail nebo i RPI, a na "zobrazení" něco trochu plnotučného - nějaký low-end či ultra-portable Kaby Lake / Coffee Lake.

1089
Vývoj / Re:Proč je čtení ze Socketu blokjící operace?
« kdy: 30. 07. 2018, 21:17:54 »
Spíš je otázkou, jaký programátorský nebo programovací styl byste na ten socket ještě chtěl navěsit, pokud Vám nestačí poll() nebo blokující recv() ? Jako že prostě zaregistrovat callback?

Pak je třeba si uvědomit, co by znamenalo takový callback zavolat. Buď by Libc musela na pozadí mít nějaké vlákno, které ty callbacky bude obsluhovat. Nebo pro každé "probuzení callbacku" nějaké to vlákno odštípnout. A pokud ne plnotučné vlákno, tak aspoň nějaký ten tasklet... ale o těch jsem slyšel jenom v kernelu. Nebo by ty callbacky prováděl přímo scheduler? V zásadě pokud by se to mělo dělat nějak "lehkotonážně", jako že ten "callback prostě systém zavolá v nějakém svém kontextu", tak je třeba ten kontext napřed nějak vymyslet/zavést a zřejmě by pak z toho plynula nějaká omezení, co ten callback smí v takovém kontextu dělat.

Vlastně mě jedna analogie napadá: POSIXové signály v UNIXu. Pro signály se taky registrují callbacky. Ale stejně je zase logika taková, že signálů je velmi omezený počet a signál se doručuje vláknu jako celku. Dál tam tuším není jak předat nějaký další argument (uživatelský kontext) - jediným argumentem handleru je číslo signálu. Takže třeba pokud by Váš program v jednom vlákně obsluhoval víc socketů tím způsobem, že by si nechal posílat signály (a třeba by v hlavní smyčce prostě chrápal), tak by při příchodu signálu neměl jak zjistit, který socket zrovna dostal data - aniž by je všechny postupně olíznul. To už mi přijde přímočařejší, použít sockets API a jeho funkci poll().

Nebyl náhodou původní Winsock (ten bez čísla, před Winsock2.dll) řešený tak, že člověk dostával od socketů v zásadě Window Messages? Jak to řekl Linus o event-driven programování? "... It feels good, but it doesn't actually get anything done." ?

Ona i ta obsluha přerušení má svá omezení, podobně jako callback zvaný "signal handler", který si můžete zaregistrovat v user space.

Pravda v souvislosti se sockety se signály zřejmě nepoužívají, přinejmenším nikoli pro "užitečnou práci" socketu = lifrování dat. Pokud se někde mluví o signálech v souvislosti se sockety, tak obvykle v tom smyslu, že funkce recv() spinkající na socketu může být "mimořádně probuzena" signálem, pokud si pár věcí kolem takto nastavíte. Čili ne že by ten signál přišel od socketu jako upozornění na příchozí data. Spíš se to používá na mimořádné věci, jako třeba timeout ("už chrápeš nějak moc dlouho, dlouho nepřišla žádná data") nebo při ukončení programu, pokud se snažíte o graceful shutdown.

=> to už mi přijde víc košer, uloupnout si pro obsluhu každého socketu svůj vlastní plnotučný user-space thread, kde můžu většinu času sladce spinkat v recv() a pokud nějaká data přijdou, tak se nemusím omezovat v paletě "vyjadřovacích prostředků". A pokud potřebuju odvést nějakou práci a přitom zase rychle znovu čekat na další data, tak to roztrhnout na více vláken, přidat nějakého konzumenta, data předávat skrz frontu s mutexem apod. Režie vláken není nijak hrozná.

Ohledně Vaší otázky "jak to dělá process scheduler"... no obecně řadí procesy do dvou kategorií: "běžící" a "spící". Process scheduler žije v kernelu a má nějaké tabulky nebo fronty procesů/vláken/tasků, se kterými žongluje. Když se scheduler rozhoduje, kterému procesu dá veslo tentokrát, vybere si logicky z těch, které jsou cinknuté jako "runnable" (a na ten výběr je nějaký dost chytrý algoritmus, navíc laditelný). Jestli má CPU scheduler nějaký vychytaný rychlý index (hash/btree) kde klíčem je sledovaný "systémový zdroj" (třeba socket) a hodnotou pointer na "struct task", to se mě moc ptáte :-) Poměrně blízko u "pramene" je třeba funkce schedule() = usínající proces ji zavolá, a ona se vrátí v jiném procesu, kterému dal CPU scheduler zrovna "veslo" :-) Je vošajstlich vymýšlet moc složité rozhodovací chytristiky zrovna v tak exponované funkci jako je scheduler - spouští se hodně často (tuším spíš při každém přišedším IRQ, než jenom pravidelně podle timeru) takže třeba balancovat v scheduleru nějaký strom mi přijde možná za hranou.

Našel jsem jedno online čtení které trochu popisuje reálie v Linuxu - bohužel odpověď zrovna na Vaši otázku tam možná přímo nebude. Ale vidím tam pár nápadů, odkud začít číst zdrojáky kernelu :-)

1090

Dobře, myslel jsem si to. Takže tomu nerozumíš, ale kritizovat a zpochybňovat názory druhých umíš. Nejde o to, jak je to udělané v nějaké nabíječce. Ta se jen přizpůsobuje vlastnostem článku - nakonec ten datasheet je od článku a ne od baterky. Jde o vlastnosti článku, o to jaké v něm probíhají reakce při různých úrovních nabití a jaké ty konkrétní reakce mají dopad na životnost článku.

A těch 4.2 V není dáno jen pouhým pohledem z okna. Ale to už by bylo jen házení hrachu na zeď.

Mirku máte pravdu :-) Zalistoval jsem v Battery University a je tam pár zajímavých čísel.

http://batteryuniversity.com/learn/article/how_to_prolong_lithium_based_batteries
http://batteryuniversity.com/learn/article/bu_808b_what_causes_li_ion_to_die
http://batteryuniversity.com/learn/article/charging_lithium_ion_batteries

Konkrétně se tam píše cca:
  • 4.2 V je skutečně abs.max - jeden cyklus dá maximum energie, ale baterka rychleji stárne. Počítá se 500 cyklů při pravidelném cyklování.
  • už snížení nabíjecího prahu na 4.1 V sice sníží energii na cyklus asi na 90%, ale prodlouží životnost baterie na dvojásobek (1000 cyklů)
  • extrémní životnosti lze dosáhnout při hloubce vybíjení asi 10-20% na cyklus
  • ona ale životnost baterie není omezena jenom na počtu cyklů, ale i prostě časem :-) a ten čas je opět dost závislý na napětí pro ukončení nabíjení
  • NASA nabíjí baterky v satelitech na 3.92 V, což je kompromis mezi dvěma degradačními jevy = optimum pro životnost baterie, údajně dosahují 8 let po 40000 cyklech, dál už to jde stejně do kopru. Není tam tuším zmínka, jakou používají hloubku vybíjení (odhadem nízké dvouciferné číslo). Nabití na 3.9 V odpovídá využití cca 60% kapacity přepočteno na 4.2 V.

Jojo. Mít tak možnost dát si do mobilu nebo notebooku 10x větší baterku a trochu poštelovat nabíjecí/vybíjecí prahy.

1091
Sítě / Re:VLANa na LAN kartě
« kdy: 24. 07. 2018, 10:45:17 »
PROTOZE TO JE ZAKLAD VLAN, paneboze....kdyz neco zkousim, tak si nejdriv k tomu prectu nejakou teorii abych vedel aspon vzdalene co delam.
Moje zkušenost je taková, že hodně často čtu a stejně se ty podstatné informace nedozvím, protože to všechno píšou neobyčejní lidé(silně pokročilý), kteří přmýšlí úplně jinak! a nedochází jim, že to co oni považují za logické potřebuje začátečník objasnit  a to důkladně. Psát manuály je opravdu umění a za 15 let již vím, že z 10 knih bude opravdu kvalitní jen 1na !

Já zase mám na sobě mnohokrát otestováno, že když jdu do něčeho po hlavě a ve spěchu, unikne mi třeba nějaký detail v dokumentaci - bodejť ne, když dokumentaci dávno nečtu od A do Z, ale spíš hledám v návodech podle klíčových slov a pak prošmejším kontext okolo. Je to prostě rychlejší. Akorát se občas zaseknu na nějaké základní nevědomosti :-) a proto vítám možnost, položit tu a tam debilní začátečnický dotaz... Ten luxus, dlouze študovat dokumentaci dopředu, ten si dopřeju fakt jenom ve svátek. A stejně pak ruční osahání leckdy překvapí :-)

A ano, často je třeba začínat "od prostředka". Protože sémantická znalostní síť dnešní "vědy počítačové" je tak rozsáhlá, že dávno nelze začínat od začátku a vědět všechno předem...

Další věc je, že člověk když něco študuje ve spěchu, má jakési předsudky, cognitive bias, provozní slepotu... občas nakonec přiznám neschopnost porozumět psanému textu :-)

Ano psát manuály je umění. Jedna věc je hezky to vysázet, hezky to strukturovat, udržet "styl" (třeba referenční příručka vs. tutorial / examply vs. quick-start guide)... pravidelně narážím u komerčních věcí na to, že napohled hezký manuál je ve skutečnosti dost "řídký"/povrchní a při řešení konkrétních problémů nepomůže. Asi že sladká tajemství jsou "out of scope", popisy protokolů jsou v "obecně známých normách" (na které není třeba se v manuálu odkazovat) apod.
Dokumentace k open-source SW je obecně *zlatá* ve srovnání s komerčními věcmi, se kterými přicházím do styku.

Když já něco píšu, často výsledný text trpí syndromem tl;dr.

1092
Ad honění ega, pokud se mě týče, o tom jistě žádná ;-)

Ohledně 70% ještě jeden úhel pohledu: LiIonky se nemají prodávat protože skladovat / dopravovat vybité do mrtě. Takže se prodávají/skladují/dopravují aspoň trochu nabité. Neprodávají se nabité na max proto, že pak je o to větší je průser, když se baterka zkratuje. Těch 70% je možná kompromis mezi ztrátou kapacity při delším skladování, a řevem dopravních bezpečáků. Pravda je, že u obvyklých podezřelých = letců = IATA jsem našel zmínky o dokonce jenom 30% nabití, ovšem to se týká baterek balených samostatně, nikoli jako součást zařízení... Možná nejsem daleko od pravdy.

1093
Sítě / Re:VLANa na LAN kartě
« kdy: 23. 07. 2018, 19:29:13 »
Jo, proč ne? Mám starý strojek, kde si můžu testovat různé věci a je to lepší, jak na VBoxu. Nikdy nevrtám do svého hlavního strojku, když to nemám předem otestované. A žádný 'chytřejší switch' stejně doma nemám.

Jo tak... Palec nahoru za "školu hrou", za přístup "všecko si osahat", za testování novinek mimo ostrý systém. Jen tak dál a nestyďte se ptát :-)

1094
Přechod CC/CV znamená, že při dosažení napětí 4.2V (specifikoval výrobce článku) se v nabíječce aktivuje druhá zpětná vazba, která pustí do baterky pouze tolik proudu, aby se nepřekročil napěťový práh zmíněných 4.2 V. Do zlomu CC/CV jela nabíječka konstantním proudem = první zpětná vazba cílí na konkrétní hodnotu proudu, která je v obvodu dána děličem ve zpětné vazbě opřeným o nějakou referenci atd.

Principiálně je to stejné jako nabíjení konstantním napětím s omezením proudu.

Taktak :-) Prostě regulátor, který má ve smyčce zpětné vazby dvě podmínky, které jsou v podstatě rovnocenné, v určitém bodě sloučené "logickou operací nad spojitými vstupními hodnotami". Něco jako: výstup = invertuj_a_zesil( max(I_fb - I_ref ; U_fb - U_ref)) + nějaká ta normalizace "příspěvků"... Tuším z tohoto důvodu mívaly komparátory na výstupu otevřený kolektor :-)

1095
Obecná odpověď pro LiIon/LiPol: zbytečně necyklovat, radši držet přístroj na "nabíječce". ... Tzn. otázka je, co to znamená 100 % nabití.
Nesouhlasím. Pro Lixxx baterie je problém, když se dlouhodobě nabíjejí na technologickou horní hranici. Pro prodloužení  životnosti se naopak doporučuje nenabíjet "do plna", ale skončit o něco dříve (cca 5mV - v podstatě v oblasti, kdy končí nabíjení CI a přechází se na CV).

5 mV při napětí na článku cca 4 V ? Čtu správně 1.2 promile? :-) Pak dává smysl, kupovat LiOnky jenom v packu opatřeném palivoměrem, který má ve flashce uloženo maximální napětí, a nejlíp taky kompenzuje závislost na teplotě. A jeho ADC (měřící napětí) by měl být zkalibrovaný s přesností řekněme o řád lepší, tzn. 10^-4...

Spíš mi přijde realističtější, nastavit horní prahové napětí třeba o 50-100 mV níž, a připravit se tak o 2-5% kapacity. Tolik jenom k otázce "definice 100% nabití".

BTW appnote od RichTeku se spoustou grafů.

Hehe asi už vím, proč synkův matlafoun přepne do introvertního režimu s výhružnou baterkou ve chvíli, kdy spadne cca na 10% nabití. Když se podívám na vybíjecí křivku, tak z hlediska životnosti baterky je to zřejmě dobrý kompromis.
Možná by to chtělo se před spuštěním generátoru náhodných keců podívat, jak se věci mají. Viděl jsi už někdy nabíjecí charakteristiku Li-ion? Zkus se podívat sem, hlavně na oblast přechodu nabíjení CI->CV a zamyslet, co to znamená.

http://www.omnitron.cz/download/datasheet/NCR-18650PF.pdf

Ano, hezké křivky. V podstatě říkají totéž, co obdobný graf od RichTeku.

Přechod CC/CV znamená, že při dosažení napětí 4.2V (specifikoval výrobce článku) se v nabíječce aktivuje druhá zpětná vazba, která pustí do baterky pouze tolik proudu, aby se nepřekročil napěťový práh zmíněných 4.2 V. Do zlomu CC/CV jela nabíječka konstantním proudem = první zpětná vazba cílí na konkrétní hodnotu proudu, která je v obvodu dána děličem ve zpětné vazbě opřeným o nějakou referenci atd.

Nikde tam není řečeno, proč zrovna 4.2 V, a o kolik je to níž než nějaké "elektrochemicko-technologické maximum", při kterém baterka už trochu tpí přebíjením, kvantifikováno "jak moc" trpí apod. Něco jsem přehlédl? ;-)

Spíš mě zaujaly vybíjecí grafy - je tam několik křivek pro různé teploty. A je tam vidět, že zrovna horní konec začíná vždycky na 4.2 V. Podle mého to ovšem neznamená, že nějaká "optimální horní mez nabíjení je nezávislá na teplotě", ale spíš tolik, že vybíjecí křivky pro různé teploty se měřily vždycky od napětí 4.2V, které v tom měřeném scénáři bylo "shůry dáno" :-) Prostě na těch 4.2 tu baterku před testem nabili, ať byla teplota jakákoli.

Stran: 1 ... 71 72 [73] 74 75 ... 84