Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - František Ryšánek

Stran: 1 ... 68 69 [70] 71 72 73
1036
Pánové děkuji za výživnou debatu. Argumenty chápu (zejm. pana Šilhavého) a se slzou v oku konstatuji, že už prostě nejsem progresivní mládenec. Tyhle výdobytky (nečekané keše, vazba práv na PKI, "sféry důvěry" konfigurované v MSIE, "knihovny" na desktopu) ve mně víc než co jiného budí pocit gastritidy. A děkuji pánubohu ve kterého nevěřím, že mám pestrou práci v malé firmě, kde si jako 'admin fileserverů na 5% úvazku' ve workgrupě pořád vystačím s písmenky, a mapování na \\dns_jmeno\share funguje i když udělám škatule batule s fyzickým hardwarem na serverech, a funguje z LAN i z VPN, pokud cestujícím VPN klientům pushnu interní DNS server... a LPR je taky zatím nejspolehlivější způsob, jak transportovat tiskové úlohy po síti. Pyšnej na to nejsem - jsem prostě konzerva.

Microsoftí zádrhele se mě týkají opravdu okrajově... namátkou si pamatuju, že když chci spustit instalátor něčeho přímo z namapovaného síťového disku (ať už přes písmenko nebo přímo přes cestu) tak na starších windowsech instalátor velmi často selže. Tuším si MS Setup API neumí ze síťového disku slíznout ani ovladač k tiskárně. Nové windowsy po mně chtějí podruhé login k fileserveru - patrně protože některé kousky Setup API běží pod svým vlastním účtem (local system nebo trusted installer) a disky přimapované uživatelem desktopu jsou pro ně neviditelné... Podobně třeba "naplánované úlohy", taky je nejlíp používat v jejich BATovkách explicitní "NET USE", protože disky trvale namapované desktopovým uživatelem jsou pro ně "neviditelné"...

Jo v devadesátých letech byly věci jednodušší, to je pravda.

1037
Studium a uplatnění / Re:Vsude narazim jen na legacy
« kdy: 10. 02. 2018, 07:07:00 »
A co teprv, když začnete mít pocit, že ta legacy business aplikace, tehdy před 15 nebo spíš 20 lety, byla udělaná správně. A že všecko co přišlo potom, je už "dole kopcom" :-) Jsou to spíš výjimky, ale občas takový moment zažiju.

1038
/dev/null / Re:Co se děje s ABCLinuxu?
« kdy: 08. 02. 2018, 20:33:43 »
Hehe konečně mám trochu přehled kdo je kdo kolem Ábíčka :-) Díky chlapi.

1039
Souhlas, jakmile se Win10 jednou aktivujou, tak už si Microsoft někde v cloudu pamatuje "otisk" Vašeho počítače (při aktivaci posbíral MAC adresy a sériová čísla ze všeho kde se dalo, hlavně asi z UEFI) a pokud na tomtéž HW později znovu nainstalujete čisté Win10, tak se to "chytí už samo". Reaktivace bez řečí. Tuším není třeba řešit ani product key.

Skoro to vypadá, že po patnácti letech dostal u Microsoftu někdo rozum.

Prostě to funguje. Na rozdíl od WinXP/7/8/8.1. Údajně to funguje i v OEM edicích Win10. Možná především v OEM edicích, protože retailové krabicové Windowsy se dají reaktivovat na jiném hardwaru odjakmrtva v souladu s EULA (akorát že tady si je málokdo koupí).

Pokud považujete tento postup za nesportovní a trváte na klonování původního preloadu Windows, tak jistě palec nahoru, potenciálně dost se při tom naučíte o bootovací sekvenci různých OS a bootloaderů a BIOS vs. UEFI na PC HW, o legacy BIOS MBR partition table vs. GPT, můžete si k tomu postavit svůj vlastní image Windows PE (pokud Vás neuspokojí microsoftí rescue disk), některé starší klonovací tooly neumí pracovat s BCD takže třeba přijde ke slovu ruční práce v příkazovém řádku (MS bcdedit, diskpart apod.) aby Windowsy znovu nalezly winload.exe resp. winload.efi... Dá se při tom zrušit původní tovární rozdělení disku (běžně 4-5 oddílů) a sesypat všecko do jednoho oddílu, u moderních Windows není třeba zálohovat celý disk ani hlavní NTFS partišnu nastojato, de facto málem stačí jenom zazipovat pár základních systémových adresářů a při obnově to všechno nakopírovat zpátky a nalinkovat rukama... (pokud máte na flashce Windows PE). Je s tím dost práce, ale taky spousta legrace. Malá ochutnávka.

Proč to dělat jednoduše (a nesportovně), když to jde složitě :-) Osobně jsem tento postup provedl na kancelářských ntb (které mě neživí) několikrát na Win7 a Win8.1. Ten postup se dá použít taky na radikální re-partitioning disku, když třeba chcete zůstat u preloadnutých widlí, ale vykázat je do jediného oddílu a přidat si k nim na další oddíl/oddíly Linux. V tu chvíli se taky hodí, že umíte s BCD, protože si můžete přidat loadnutí 512B bootsektoru s Grubem, jako za starých časů v boot.ini - je to čistší postup koexistence s Microsoftími bootloadery a menší riziko, že Vám Windows Update ten Grub z MBR jednoho dne vyčistí (resp. menší průser, pokud se tak skutečně stane).

BTW ty tooly na "nalezení" Product Key si ho IMO spíš cucají z prstu, nějak ho hrubou silou hádají, a protože "řešení" je několik, třeba se netrefí do toho Vašeho správného původního product key. Nebo neznají poslední MS databázi profláknutých "product keys", která už aktivátor neakceptuje apod.

A stáhnout čerstvý driver pro síťovku od Intelu (Broadcomu, Atherosu, Realteku) je ten úplně nejmenší problém. Stáhnete na vedlejším počítači a podáte přes USB flašku.

Na závěr OT příhoda z natáčení: poslední dobou se mi začaly přihryzávat Win7 na broadwellovém notebooku. Tuším jediné co nezamrzalo byla myš. Přitom realtečí FMAP.EXE je ze systému dávno pryč. Nakonec jsem úplně náhodou zjistil, při hraní s resmonem, že mi jakási Intelí serviska pro USB over IP, náležející k WiDi (které nepoužívám) hrne po síti obrovský provoz kamsi na IP loopback, a štrachá na disku. V momentě, kdy jsem ji zabil a zakázal, je klid... To mě po$#^

1040
Hardware / Re:Jaký SSD doporučujete pro Linux?
« kdy: 04. 02. 2018, 09:28:33 »
Ještě k technickým nimravým detailům: už MiniPCI-e slot má dva alternativní pinouty, kde signálové linky jsou na shodných pinech, ale značené buď PCI-e nebo SATA (mSATA). A viděl jsem boardíky, kde se toto dalo softwarově konfigurovat - zjevně alternativní funkce pinů nebo portů v čipsetu. Našel jsem zmínky o PCI-e/SATA combo-portech v datasheetu C200 series PCH (pro procesory 7-series / kaby lake) ale možná to uměly už některé dřívější čipsety.

No a M.2 je zřejme MiniPCI-e na steroidech. V tomto konektoru může být buď SATA nebo až 4 lanes PCI-e.

NVM-e se od SATA liší v tom, že do konektoru vedou obecné PCI-e linky (pro základní funkci stačí jedna) a řadič NVMHCI je na kartičce. A soudě podle hlášek různě v internetech, "jak přidat podporu NVM-e do starších desek", BIOSový modul "ovladače" pro NVM-e v rozporu s tradicí není přítomen jako option ROMka na kartičce, ale musí být jakožto UEFI driver přítomen v UEFI "firmwaru" ("BIOSu") hostitelského motherboardu. Kam se dá i ručně přidat - ale není to nějaká prostá kopírovací operace v UEFI shellu, je potřeba kvůli tomu dumpnout obraz BIOSu, ten rozebrat a upravit (vsunout NVM-e driver), zpátky poskládat a flashnout... neoficiální návody odkazují na neoficiální kopie toolů od AMI pro jejich APTIO (UEFI) firmware. Oficiální cestou od AMI nemá koncový uživatel šanci downloadnout čerstvou verzi, protože je k dispozici jenom výrobcům motherboardů. Modul pro NVM-e v BIOSu je potřeba k tomu, aby byl motherboard schopen z NVM-e nabootovat. Bez tohoto FW modulu bude SSD fungovat až ve vyšším OS po natažení nativního ovladače.

Čili: pokud zkoumáte, zda má konkrétní motherboard (nebo NTB) podporu pro NVM-e, budete zkoumat postupně tyto věci:
  • - zda je přítomen M.2 slot
  • - zda se dá v BIOSu tento M.2 slot přepínat mezi režimy SATA a PCI-e (NVM-e)
  • - zda BIOS po zasunutí NVM-e SSD tento disk "najde" (a pozor, zda neukazuje jenom bootovatelné disky, tzn. opatřené tabulkou rozdělení a "active" flagem na některém oddílu (ten active flag je potřeba možná jenom pro legacy boot, UEFI na něj tuším už nehledí))
  • - jaké mechanické klíče má M.2 slot, a jak dlouhou kartičku do něj lze zasunout (kolik je kolem místa a kde jsou distance pro šroubky) - toto musí mechanicky sedět proti uvažované NVM-e SSD kartičce.

Pokud tyto informace nenajdete v dokumentaci, tak podle mého toto vše zjistíte s jistotou leda na živém hardwaru. Nebo pokud někdo vystaví na YouTube instruktážní video přesně pro Váš model hardwaru.

1041
Hardware / Re:Notebook s displejem 3:2 a 8GB RAM pro Linux
« kdy: 04. 02. 2018, 08:42:58 »
Všechny tři fajnové značkové stroje, jenom ten "levný model" Toshiby se 4 GB za 20 kKč mi přijde trochu komický.
Jsou to lehce značkové mašinky, ale pokud nebude smůla na hodně "svůj" BIOS, tak by na to měl Linux normálně fungovat. Kdyby něco, z e-shopů máte právo vrátit do 2 týdnů bez udání důvodu.

1042
Hardware / Re:Notebook s displejem 3:2 a 8GB RAM pro Linux
« kdy: 03. 02. 2018, 20:01:21 »
V případě surface by mě osobně zajímala podpora dotykáče, pokud vyberete model s dotykovým rozhraním - ale nepřekvapilo by mě, kdyby ho moderní Linux uměl od přírody jako z praku (včetně třeba multitouche).

Obecně single-touch pcap dotykáče s HID rozhraním (typicky konstruované pro "bezovladačovou" podporu pod Windows) jedou pod Linuxem možná líp než třeba pod Win7 (které mají od přírody podporu, ale ta podpora je v některých aspektech dementní).

Byla tu zmínka o WiFi... samotný ovladač v kernelu bývá bez problému - pokud se jedná o hardware Intel, Qualcom/Atheros nebo kupodivu třeba i Realtek... Taky Ralink (dneska tuším Mediatek?) míval ovladače ve vanilce. Broadcomů mi zatím rukama moc neprošlo. U Atherosu mě svého času štvala CRDA, ale to hlavně při pokusech o AP režim na běžném stolním distru. Konfigurace wifi klienta v moderních distrech přes NetworkManager je na můj vkus už dost automagická, ale v poslední době mi vždycky "prostě fungovala". Takže command-line iwconfig, iw, wpa_supplicant apod. jsem nedržel v ruce už ani nepamatuju.

1043
Hezky :-) Nejsem ubuntista, spíš se snažím genericky zápasit s tím, co kdo přinese. Pokud je ta těžká práce hotová v balíčcích, tak palec nahoru a děkuji za usměrnění :-)

Z mého zdlouhavého povídání v tom případě zbývá ponaučení, že je dobré poaktualizovat na nové jádro, pokud se bude stěhovat na nový hardware. Pro starý hardware ani ten upgrade jádra nemusí být potřeba. Pokud "jiný hardware" znamená "jiný řadič disku", tak je třeba sáhnout do /etc/initramfs-tools/modules a přegenerovat initrd (pokud to nesfouknete pohromadě s updatem kernelu).

1044
Hardware / Re:Notebook s displejem 3:2 a 8GB RAM pro Linux
« kdy: 03. 02. 2018, 00:12:15 »
Že se dneska prakticky nedá koupit železo bez Windows, to už jsem psal. Takže Windows budou muset pryč, pokud nechcete zkusit dual-boot (a měnit rozdělení zabydleného disku co přišlo z výroby, a bát se že Windows Update zdupe neoriginální bootloader... hamky mňamky.)
Pokud jsou tam z výroby aktivované desítky, tak tuším není problém je kdykoli později reinstalovat a reaktivovat, protože má Microsoft poznamenaný někde v cloudu "profile" Vašeho systému, a že je legální. (Přesto bych doporučil spíš odsypat někam zálohu preloadnutých Windows.)

Už jsem zmiňoval Lenovo v110 (a jeho hroznou klávesnici). Příjemně mě překvapila jedna věc: nezkriplený BIOS. Je ochoten vypnout SecureBoot, je ochoten bootovat v Legacy režimu. To se může hodit, přestože pokud bude v systému SSD, doporučil bych ho rozdělit pomocí GPT, tuším se to snáz zarovnává na binární hranice. A tušímže s Grubem v MBR může Linux vesele bootovat GPT v "legacy BIOS" režimu (tzn. nikoli přes UEFI, to nemám vyzkoušené, možná je to dneska taky už bez složitých tanečků). Chci říct že entry-level Lenovo je co do BIOSu dost jiné kafe, než namyšlené staré IBMky. Míval jsem před mnoha lety představu, že mezi značkovými počítači Dell je takový nejvanilkovější, nejpřítulnější k Linuxu. No ale viděl jsem nedávno nějaký entry-level plastový noťas Dell a byl to ten případ, kdy kvůli vyčištění ventilátoru je potřeba vlézt dovnitř vrchem včetně demontáže klávesnice... uff uff.

Osobně mám zkušenost, že "solidní taiwanský skoro-noname" jako bývalá Acer Extensa a dnešní Lenovo Ideapad, se základním (téměř referenčním) motherboardem "všecko od Intelu včetně integrované grafiky a žádná kurvítka navíc" je ten správný recept na kompatibilitu s Linuxem. No frills. Může být trochu otrava, že ten noťas bude mít třeba jenom 2 USB porty a možná nebude mít čtečku SDček. To je naschvál, abyste si koupil dražší model se třemi USB porty, diskrétní grafikou, čtečkou otisků, TPM modulem, repráky Harman Kardon a držákem na kafe.

Mám za sebou v průběhu let několik různých notebooků podle tohoto receptu ("základní intel" bez pozlátek) a Linux byl na všech bez problému.
Osobně se snažím trochu hledět na mechanickou konstrukci, kde se dá snadno dostat k RAMkám a k vyčištění chladiče CPU - ale to se na e-shopu na první pohled zjistit nedá.

Taky už jsem měl tu pochybnou čest, vyprošťovat nebo mechanicky restaurovat tu a tam nějaký značkový stroj. Většinou jsem u toho dost klel - nedalo se dostat dovnitř, BIOS naschvál vykuchaný, klacky pod nohy při instalaci čehokoli jiného než preloadnutých Windows, "značkové speciality" typu přídavné zabezpečení proti manipulaci co se "trochu zvrtlo" apod. Značkové stroje nemám moc rád.
A konkrétně taky nemám rád značku Asus, která je naopak už trochu "čím víc proužek, tím víc adidas" a BIOS v jejich noteboocích tuším taky žádný velký výkvět.

Že v práci bootuju malé distro přes PXE po síti po LANce na testování hardwaru, to je trochu irelevantní, protože holý kernel v text-mode režimu s initial RAMdiskem nabootuje skutečně úplně na všem co má x86 a PXE bootROMku.
Popravdě marně pátrám po nějaké vzpomínce, kdy mi naposledy nějaké PCčko do Linuxu nenabootovalo :-)
Samozřejmě k novému hardwaru potřebujete čerstvý kernel, kvůli ovladačům pro disk, síťovku a grafiku.

Čili znovu: pokud chcete mít klid, odfiltrujte si Intel i3 a dál si řešte ergonomii a oblíbenou značku.

1045
16.04 už není nejmladší.
Pokud to má být jistota:
  • stáhnout si a zkompilovat čerstvý vanilkový kernel. Aby byl na novém stroji k dispozici aktuální driver diskového řadiče. I pokud stěhujete ze starého intelu na novější intel. Použít .config ze starého distribučního, prostě zkopírovat relevantní /boot/config-současnáverze na /usr/src/muj-novy-kernel/.config, pak "make menuconfig", případně poladit co třeba, uložit a pokračovat standardní cestou pro Vaše distro.
  • Ještě ve starém stroji ho zkusit bootnout. Ve starém stroji totiž máte možnost, vrátit se v grubu k předchozímu kernelu a opravit případné zbylé chybky. Může se stát, že v novém kernelu bude potřeba explicitně přidat nějaké moduly do /etc/initramfs-tools/modules.conf . Jde hlavně o ovladače pro řadiče disku. Napadá mě ata-piix (pokud je čipset Intel) a ahci. Pro jiné čipsety to může být jinak. Pokud správně rozumím, z RAIDu nebootujete. A matně si vzpomínám, že po nějakém upgradu jsem přidával moduly tuším crc16 a crc32c_intel. Po úpravě této konfigurace je třeba znovu prohnat update-initramfs nebo trochu víc ručně mkinitramfs.
  • Možná bych rovnou do ramdisku přidal i kernelový ovladač pro grafiku. Resp. pro obě, pro starou i pro novou, pokud jsou různé. Nebo je přilinkovat monoliticky.
  • S novým kernelem, otestovaným na starém hardwaru, by boot v novém hardwaru měl být brnkačka. Pokud je ten nový hardware aspoň trochu rozumný.
  • Pokud to v novém hardwaru nenabootuje, není problém vrazit disk zpátky do starého počítače.
Jako nový kernel na tyhle experimenty volte nějakou lehce starší verzi, která má na třetím místě vyšší číslo. Prostě vysoký bugfix. Ať netestujete chyby v čerstvém kulatém releasu. Vemte něco třeba o 1-2-3 minor verze zpátky.

Je možné, že s novým hardwarem nebude chtít fungovat akcelerovaný driver v X. Jako fallback varianta, aspoň na rozkoukání, není úplně marná kombinace čerstvého kernelového DRI driveru, na jehož framebufferový výstup (vlastně vedlejší produkt) se chytí generický framebuffer nebo VESA ovladač v Xwindows. Úspěch záleží mj. na tom, zda jedete Xwindows bez /etc/X11/xorg.conf (používáte dynamickou konfiguraci) nebo zda máte konkrétní HW-specifický driver zadrátovaný v xorg.conf. Pak má smysl zkusit starý xorg.conf odstranit (přejmenovat/přesunout, spíš než smazat) nebo přegenerovat a dosochat. Pokud se samozřejmě nechytí bez úprav :-)

Může se stát, že se začne jinak chovat textový režim při bootu. Konkrétně na starších distrech býval VGA text-mode 80x25 nebo 80x50, novější kernel si s oblibou nahodí framebuffer v high-res grafickém režimu. Když to máte pověšené na hloupém KVM switchi, který nepropustí z monitoru správné DDC parametry, může se stát, že neuvidíte nic... (monitor může hlásit "video mode out of range"). Tady může pomoci vnucení grafického režimu DRI driveru, např. video=1024x768@60    (za jízdy v grubu na konec kernel cmdline argumentů, po vyzkoušení přidat do /etc/default/grub )

Ubuntu má už drahně let ve fstabu mountování podle GUIDů (dříve možná podle labelů) takže by při přestěhování nemělo vadit, pokud se změní názvová konvence nebo pořadí diskových zařízení. Pokud disk už byl /dev/sda a bude dál /dev/sda, tak tím líp.

Dejte vědět, jak jste dopadl.

1046
Hardware / Re:Jaký SSD doporučujete pro Linux?
« kdy: 02. 02. 2018, 17:29:00 »
najlepsie ziadne,pre ziadny OS


Nová studie: SSD více likviduje čas než používání, SLC a MLC vydrží stejně
1. 3. 2016

Zhruba 30 až 80 % SSD má alespoň 1 vadný blok, u zhruba 2-7 % SSD selže alespoň 1 NAND flash čip během čtyř let od nasazení.
https://diit.cz/clanek/nova-studie-ssd-vice-likviduje-cas-nez-pouzivani-slc-mlc-vydrzi-stejne


tie rozdiely su podla vyrobcu a modelu

Ono asi záleží, v jak dlouhodobém časovém horizontu řešíte životnost.

Máme zákazníky, kteří jsou schopni odpravit MLC flashdisk za tři měsíce. A jiné, kteří na to potřebují rok. Pokud jim záleží na otřesuvzdornosti a stylu zápisu který používají, a jsou ochotni to zaplatit, tak jim SLC nebo iSLC vždycky pomohlo. Počty přepisů na flashkách co se vrací do reklamace hovoří jasně. A ano, občas nějaký flashdisk umře i z jiných příčin, to je taky pravda :-) A po 4-5 letech provozu se děj vůle bóží. A vidím kolem sebe spoustu MLC flašek, co v read-only režimu vydržely třeba 8-10 a více let. Což mimochodem znamená, že to bylo MLC v litografickém rastru z doby před těmito mnoha lety. A když se nejmenované slavné značce nepovede jedna výrobní série flash-karty (nebo spíš celý model) tak se 10% prodaných zařízení vrací zpátky s nebootovatelnou CompactFlashkou - a vlastně nemá žádný vliv, že má ta karta na samolepce napsáno "industrial" :-)

Obecně taky občas reaguju "stop. Flashky jsou svině." To když má někdo přehnaná očekávání, a mně hrozí, že navržené "řešení" později budu muset supportovat :-) A náhodou se přitočím k debatě ve chvíli, kdy to dotyčný zákazník ještě nekoupil.

1047
Hardware / Re:Jaký SSD doporučujete pro Linux?
« kdy: 02. 02. 2018, 16:24:15 »
Ono je ještě dneska potřeba něco explicitně trimovat? Rozumně nový kernel s běžnými FS, s mount opšnou "discard", by tohle měl provádět průběžně a automaticky. Nějaké další poznámky okolo jsem našel u Debianu a přijdou mi popravdě pro běžné použití zbytečně HC (ramdisk). Zajímavý je tam odkaz do zdrojáků kernelové libata, na seznam quirků u konkrétních značek a modelů SSD :-)

Pokud modernímu linuxovému instalátoru předložíte čistý disk (a nevytvoříte si na něm liché rozdělení s geometrií x/255/63, sektor 512B) tak odhadem nabídne automaticky i "binárně zarovnanou" geometrii oddílů a není třeba nad tím složitě dumat... možná i ten "discard" do fstabu přidá automaticky. Asi bych to průběžně ověřil. Každopádně to není moc práce.

Svého času šla řeč, že TRIM je "bariérová operace", že blokuje do vyprázdnění NCQ fronty. A později výrobci zavedli nějaký frontovatelný TRIM... čili pokud by průběžný TRIM při přepisu či mazání souborů zdržoval, pak by snad mělo smysl ho vypnout a místo něj pouštět v noci z Cronu hromadný trim na celý disk.

1048
No abych jenom nekecal okolo... soudím, že se jedná o Windowsy...

Už pod Windows 7 existuje standardní utilitka Resource Monitor - ukazuje per process okamžitou zátěž na disk a na síť.

Start -> spustit -> resmon .

Pod Windows 10 se tuším tyhle statistiky přestěhovaly do Správce procesů.

Pak jsem zakopl o NIRsoft "network traffic view". Taky zajímavý nástroj.

Jenom s tím dlouhodobějším logováním si lámu hlavu.
V zásadě tápu, jak dostat v příkazovém řádku Windows počítadla provozu za konkrétní ethernetový port v počítači. Netstat -e není zrovna podrobný.
Totiž před pár týdny jsem pod Linuxem napsal takový jednoduchý perlový skript, který umí slíznout téměř jakákoli data přes SNMP (umí přeložit OID podle MIB souboru, který dodáte), periodicky třeba jednou za sekundu, a ukládat do textového souboru. Ale šel by hrozně snadno přestříhat, aby sbíral nějaké údaje z lokálního systému. Hlavní while() smyčka je asi na dvanáct řádků perlového zdrojáku - a o tu jde hlavně:
  • olízne sledované proměnné
  • vezme okamžitý systémový čas
  • vhodně ho zformátuje aby mu rozuměl GnuPlot
  • pošle zformátované časové razítko na standardní výstup
  • za ním čárkami oddělený seznam hodnot sledovaných proměnných v textové podobě
  • konec řádku
  • vteřinu si schrupnout
...a tak pořád dokola.
Výsledkem je CSV soubor, který se předhodí GNUplotu.
Člověk si může pěkně poladit ten grafický výstup (rozsahy, cejchování, barvičky) a nemusí instalovat Nagios apod - ani kvůli sběru, ani kvůli grafování. Perlem se dají data letmo přepočítat/zformátovat. Je to jednoduché a pořád dost "na koleně", aby se to dalo podle potřeby dosochat. Na úlohy typu "potřebuju si tady den-dva sledovat pár hodnot se záznamem na disk" jsem nic podobně jednoduchého nenašel. Zprovoznil jsem to pod Linuxem, nevím kolik práce by dalo naportovat to do Windows. Samotný Perl a Gnuplot pod Windows mám, nevím jak libsnmp a třeba knihovní funkce gettimeofday() a strftime()  :-)

Další čtení:
https://superuser.com/questions/776491/internet-traffic-counter-and-current-speed-for-my-laptop-with-windows-7
https://www.howtogeek.com/224170/how-to-monitor-your-network-usage-in-windows-10/

1049
Hardware / Re:Jaký SSD doporučujete pro Linux?
« kdy: 02. 02. 2018, 14:27:45 »
Pokud je to na běžnou kancelářskou práci, tak určitě čím větší kapacita tím líp. U SSDček větší kapacita znamená i delší životnost, především pokud nebude SSDčko kapacitně do mrtě využité. Protože wear leveling.

Na speciální záležitosti, jako je bootovačka pro routery a embedded použití, kde Vám stačí na systém třeba pár set MB, nepotřebujete dnešní horentní kapacity. Bohužel mrňavé kapacity v jednotkách GB jsou dneska dostupné jenom jako průmyslové disky (mSATA, M2, CFast, CF, 2.5" apod.). Mohou mít širší rozsah teplot, netrhají asfalt, ale jsou zaměřené na vyšší odolnost proti poškození dat: i prosté MLC provedení se snaží nedržet dirty buffery v RAMce, rozkládají zápisy po celé ploše (a počet přepisů průměr/max z nich lze vyčíst), dají se koupit varianty SLC a "redundancí ztužené MLC" které mají povolený počet přepisů v desítkách tisíc... Pravda je, že na read-only bootovačku úplně stačí něco levnějšího s MLC čipy.  SLC a "iSLC" ((TM)Innodisk) mají smysl v případech kdy se ukáže, že MLC odejde příliš rychle na počet přepisů. Což bývá obvykle logováním nějakých aplikačních dat, provozem databáze apod. Taky dodací lhůta těchto specialit bývá 2-6 týdnů.

Linux by měl mít oproti Windows výhodu v menším počtu zápisů, případně máte možnost toto dále ladit. (Mount s opšnou "noatime" je naprostý základ a pouhý začátek.) Standardní kancelářské Windows swapují jako o závod (leckdy zbytečně), aktualizační služba si pořád něco štrachá na disku (pokud se nezacyklí v RAMce), antivirák při spuštění každého programu štrachá na disku jako vzteklej a taky se pořád aktualizuje... Windows Embedded si asi na kancelářský stroj pořizovat nebudete. Pokud jsem mohl pozorovat, Linux trápí disky o poznání míň. Máte možnost ovlivnit swappiness, podrobně doladit/omezit logování apod. Na kancelářském stroji asi nepoužijete read-only root, ať už se bavíme o Linuxu nebo o Windows EWF.

1050
Hardware / Re:Notebook s displejem 3:2 a 8GB RAM pro Linux
« kdy: 02. 02. 2018, 14:05:20 »
Taktak... CZC i zelená obludka a dnes i mnozí další mají parametrické filtry. Nakonec setřídit třeba podle ceny vzestupně a koukat na skladovou dostupnost. Bohužel konkrétně informace zda lze rozšířit RAM dá nakonec trochu detektivní práce. Když nadhodíte 2-3 odkazy na konkrétní modely, třeba ještě pomůžeme. Dobrá finta je taky zadat do YouTube dotaz na "<oznaceni_modelu> disassembly" . Nebo to druhé klíčové slovo může být "upgrade RAM". Crucial, Kingston a další mají na webu "compatibility list" svých RAMek s notebooky velkých výrobců. A takové HWinfo nebo CPU-Z umí zobrazit na živém notebooku, co je uvnitř za RAMku.

Stran: 1 ... 68 69 [70] 71 72 73