Podstatné je, že s tím zdrojákem stáhneš i celou historii jeho tvorby. Můžeš se tak vracet v čase, navázat při další práci na libovolný předchozí stav a podobně. Pokud jsi někdy před úpravou konfigurace psal
$ cp konfigurace konfigurace.old
tak je přesně Git to, co v takovou chvíli potřebuješ. Protože když měníš jakýkoliv textový soubor, můžeš si ukládat historii změn. Jako bys postupně vytvářel
konfigurace.1,
konfigurace.2,
konfigurace.3 a tak dále. Jen to tu za tebe Git dělá sám.
Když pak v kroku 13 zjistíš, že to je celé nesmysl a vůbec jsi ty změny neměl dělat, tak se prostě vrátíš o deset verzí zpět. Všechny ty změny máš ale pořád uložené v historii Gitu, kdybys je potřeboval za rok znovu. Nic nemažeš, nic se neztrácí.