Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - JmJ

Stran: 1 ... 4 5 [6] 7 8 ... 21
76
Distribuce / Re:Xubuntu 18.04 na Lenovo R61 nehibernuje
« kdy: 09. 10. 2018, 21:25:46 »
Zdravim,

po hodne dlouhe dobe sem ucinil pokus s linuxovym desktopem a nainstalil sem xubuntu 18.04 na muj stary notebook Lenovo R61. Po instalaci nebyla dostupna moznost hibernace. Na netu jsem nasel, ze to musim povolit editaci konfiguracniho souboru (ted z hlavy nevim jakeho), coz pomohlo a volba zacala byt k dispozici. Bohuzel hibernace neni funkcni. Pri zvoleni hibernace ntb pipne, obrazovka zcerna a na ntb blika LED ve tvaru mesice. Coz by odpovidalo prechodu do hibernace, takhle to fungovalo pod windows bezproblemove po snad 7 let. Bohuzel se pak ntb nevypne, ale tusim znovu zapne podsviceni displaye, znovu zacne blikat mesic a tak to vydrzi na vzdy. Ntb u toho "jede" tak, ze pousti i chladici ventilator.

V syslogu je posledni zaznam vzdy ve smyslu "syncing file system...." a pak uz nic, az novy start systemu po tvrdem vypnuti a zapnuti.

Snazil jsem se kolem toho rozumne googlit, ale zatim jsem nic nenasel. Tak se obracim na zdejsi osazenstvo.

Co diskové oddíly? Používáte LUKS/šifrování?
Taky zkontrolujte v /etc/initramfs-tools/conf.d/resume, jestli je správně zadáno UUID vašeho oddílu pro hibernaci.

O pouziti LUKS/sifrovani nevim, jedine by to xubuntu delalo samo od sebe ve vychozi instalaci. Coz doufam ze nedela :-)

Kazdopadne ve zminenem souboru bylo UUID swap oddilu. Zmenil jsem to na UUID oddilu, ktery se mountuje jako root (jiny oddil ani nemam, schvalne jsem instalaci udelal co nejprostsi), bohuzel to nemelo efekt. Hibernace stale nepracuje.

Mrknu na upgrade biosu, ten je urcite "puvodni".

77
Distribuce / Re:problem s hibernaci xubuntu 18.04, Lenovo R61
« kdy: 08. 10. 2018, 22:41:13 »
Pokud suspend v xfce v xubuntu je suspend-to-ram, pak ano, to mi funguje.

Na windows s hibernaci nikdy problem nebyl. Ani v XP, ani ve win 7. Takze na hw problem bych to nevidel. Podle toho, co jsem nasel na netu, by v syslogu melo byt vice info o probihajici hibernaci. U me to proste konci hlaskou o synchronizaci filesystemu:

Oct  2 21:18:09 Aero-lnx kernel: [  713.963787] PM: hibernation entry
Oct  2 21:18:09 Aero-lnx systemd-sleep[2030]: Suspending system...
Oct  2 21:18:09 Aero-lnx kernel: [  713.964546] PM: Syncing filesystems ...

78
Distribuce / Re:problem s hibernaci xubuntu 18.04, Lenovo R61
« kdy: 08. 10. 2018, 21:42:45 »
Gratulace ke znovuobjevení Ameriky;D
To neni ten stejny problem. Mi se notebook sam neprobere. Naopak se "nekonecne" snazi hibernovat. Toto v tvem odkazu nevidim. Nehlede na to, ze oni resi T61, ja R61. Nejsem si jist, ze jde o stejny hw.

79
Distribuce / Xubuntu 18.04 na Lenovo R61 nehibernuje
« kdy: 08. 10. 2018, 21:28:59 »
Zdravim,

po hodne dlouhe dobe sem ucinil pokus s linuxovym desktopem a nainstalil sem xubuntu 18.04 na muj stary notebook Lenovo R61. Po instalaci nebyla dostupna moznost hibernace. Na netu jsem nasel, ze to musim povolit editaci konfiguracniho souboru (ted z hlavy nevim jakeho), coz pomohlo a volba zacala byt k dispozici. Bohuzel hibernace neni funkcni. Pri zvoleni hibernace ntb pipne, obrazovka zcerna a na ntb blika LED ve tvaru mesice. Coz by odpovidalo prechodu do hibernace, takhle to fungovalo pod windows bezproblemove po snad 7 let. Bohuzel se pak ntb nevypne, ale tusim znovu zapne podsviceni displaye, znovu zacne blikat mesic a tak to vydrzi na vzdy. Ntb u toho "jede" tak, ze pousti i chladici ventilator.

V syslogu je posledni zaznam vzdy ve smyslu "syncing file system...." a pak uz nic, az novy start systemu po tvrdem vypnuti a zapnuti.

Snazil jsem se kolem toho rozumne googlit, ale zatim jsem nic nenasel. Tak se obracim na zdejsi osazenstvo.

80
S tim, ze spousta aplikaci, ktere v minulosti kladly duraz na funkcionalitu pred vzhledem a dojmem, se pokazila musim bohuzel souhlasit. V it oblasti je to bohuzel zrejme dano tim, ze se it siri mezi vsechny vrstvy obyvatelstva. Autori aplikaci se asi snazi se prizpusobit. Pro ne hloupeho uzivatele je to ale cesta do pekel. Pripadne jde o to, vykazat nejakou cinnost, vymyslet jak lidi na neco nachytat, nebo cert vi co za kulisarny.

Zazil jsem bankovnictvi postovni spor potazmo csob. Bylo to me prvni ib. Dalo s s nim domluvit. Pak prisla zmena. Sice prestaly fungovat nejtere operace a muselo se prepinat na starou verzi, ale mel jsem kolacovy graf, kolik penez sem utratil za jidlo a kolik ve vykricenych domech. Nikdy me to nezajimalo a bylo mi to k nicemu a nevylepsilo to ani to, ze mezi jidlo pocital i benzin. Vice lidi kolem me koulelo ocima a prepinalo vzdy rovnou na starou verzi. Toto trvalo vice jak rok, bez zlepseni stavu. Pak sem odesel k fio.

U fio zatim dobry, platbu odeslu pres jeden formular, vyznam se v tom, je to strohe, jasne, celkem prehledne. Desim se, ze to brzo nekdo znici.

Mam hypo ucet u unicreditu. Po prihlasni do ib vidim tri barevne plochy, ktere asi znazornuji me ucty. U nich nejake divne udaje. U detailu uctu je par informaci zobrazeno tak, ze se nevejdou na monitor a musi se scrollovat. Tak si rikam, asi to maji pro starsi lidi, at je to velke a prehledne. Proc mi tedy starsi pani, ucitelka jazyka ze zs, sama zacne vykladat, ze ib u unicreditu je hruza, ze driv to bylo prehledne, ted tam informace kolik ze nasetrila, ale zjistit kolik ma na uctu je problem. Proc pouziva starou verzi dokud muze? Jina znama se nechala slyset: mam tam pracovni ucet, protoze musim, okamzite prepinam na starou verzi. Takze tri lide ruzneho stari, ze trech ruznych profesi s tim maji problem. V bance vam sami reknou, ze vi, ze je to opruz. Presto vam ti banka uz dva roky nuti.

A tak by se dalo pokracovat dal a dal. Bohuzel neznam ucinny zpusob, jak se tomuto branit. Jak nekomu vysvetlit, ze ib neni hracka pro deti, ze to nejsou ani letni saty a ani damska kabelka a ze to tedy rozhodne nepodleha kazdorocnim modnim vlnam, ale ze to je PRACOVNI NASTROJ, ktery chci dlouhodobe rychle a efektivne uzivat a chci tezit z toho, ze jsem s nim jednou naucil dobre zachazet.

Citim se vsemi, kterym nejaky blbec znicil dobre fungujici ib a jeste se jim banka vysmiva holedbanim se, co za genialni pocin to neudelala. Pokud muzete, jdete jinam.

81
Studium a uplatnění / Re:Solarwinds Brno
« kdy: 03. 09. 2018, 17:12:27 »
Takova cca. 1/3 otazek by mela spis byt smerovana na HR a ne na forum... a napis jim v anglictine, protoze tvemu jazyku rozumi jen jeden kmen neandrtalcu i Google s tim mel problem :D
Dotycnemu jste vubec neodpoved, jen ho zcela zbytecne urazite. Nemate co lepsiho na praci? Stydte se za sve chovani.

82
Hardware / Re:Jakou laserovou multifunkci na doma
« kdy: 10. 08. 2018, 10:28:13 »
V praci mame samsung MLxyz, pro me snadne ovladani, na windows ulozi scan do zvoleneho pc, zadne problemy. Ale my to zarizeni pouzivame spis mene. Ale uz driv jsme meli jen tiskarnu samsung ml a jela dlouho bez problemu, sla mimo firmu v plne funkcim stavu.

Ja jsem se samsungem velmi spokojen. Co mi chybi je oboustranne scanovani.

83
Prosím.

Nekdo te nuti to cist?

Na serveru o pocitacich ocekavam temata o pocitacich. Proto se pripojuji k pozadavku, aby se temata netykajici se pocitacu resila jinde.

84
Vývoj / Re:Alternativa k Hibernate
« kdy: 20. 07. 2018, 15:27:37 »
Zazil sem hibernate a bohuzel sem zazil ve velke mire i entity framework od MS. Tyto technologie jsou k nicemu, neusetrili mi nikdy nic, naopak trpi tolika problemy, ze cas vyvoje byt jen trochu slozitejsi aplikace se jimi vzdy prodlouzil. Neexistuji zadne "best pracites", konkretne u entity frameworku jsme skupinove venovali nemaly cas tomu, abychom pochopili jak s nim spravne pracovat. Nepochopil to nikdo, protoze ta vec neni urcena k normalni praci. Code first zapis postrada zcela banalni funkcionality, dotazy neumi temer nic atd. Vyhoda toho, ze jsou data odtrzena on konkretni implementace db padne hned po te, co zjistite, ze bud muzete napsat nativni dotaz, nebo 5 hodin hledat reseni neceho, co v SQL mate za 10 minut. Jako by ten framework nikdo nikdy ani poradne nepouzil. Programovani se misto vymysleni reseni zmeni ve vymysleni rovnaku na ohejbaky a ohybani hlavni casti aplikace tak, aby bylo s pristupem k datum pomoci "datove frameworku" co nejmene problemu.

Zahodte to, pouzijte normalni spojeni na SQL server, mejte zvlast definici tabulek v SQL a zvlast tridy nesouci data a pouzijte rovnou nativni SQL dotazy a budete mi klid a mir v dusi a vse pod kontrolou.

85
Pokud chci na to jit pres feature branche, pak je otazkou, z jake vetve se ta feature branch vyrobila. Pokud z hlavni vyvojove vetve (u tebe master), pak se feature mergne zpet do masteru. Pokud se na kazdy novy kod dela feature branch a pokud se by se kazda feature branch mergovala nejen do masteru, ale i do releasu, pak me s dovolenim napada otazka, cim se teda releasy lisi od masteru a cim se vlastne lisi navzajem od sebe?

Pokud jedu systemem, ze mam rekneme ten master jako hlavni vyvoj a pak mam release vetve pro jednotliva vydani a jsem nucen/chci udrzovat par releasu zpet, pak to udrzovani releasu by se melo omezit hlavne na opravu chyb a v krajnim pripade na nejakou upravu/novou funkci. Ano, vim, ze to nezni zrovna akademicky idealne. To ted nechme stranou.

Pokud tedy resim problemy tak jak pisu v predchozim odstavci, pak bych rekl, ze pokud mam pozadavek, abych doplnil novou vec do stare release, pak udelam feature branch z te release, udelam upravu a merguju zpet do release (merge request v gitlabu). Pak je na odpovedne osobe, aby bud hned nebo az casem hromadne mergla veci z releasu do masteru, mozna ze starsiho releasu do mladsiho. Jestli na tohle lze dat merge request nevim, ale rekl bych, ze by to mohlo jit.

Mi osobne tento postup dava nejvetsi smysl, nejvice se to blizi tomu, co je popisovano jako idealni gitflow. Od nej se to de facto lisi jen tim, ze je v jeden okamzik otevreno vice releasu, coz idealni gitflow nevidi rad.

Snazit se delat novinky v masteru a rvat je zpet do releasu mi prijde ponekud nasilne a nechci si moc predstavovat, co to obnasi. V urcitych situacich prece musim temer vse nove z masteru prenest do releasu, takze release je na tom stejne jako master. To mi prijde fakt pri nejmensim divny.

Moc sem asi neporadil, ale hlavne ze sem se vypovidal ;-)

86
Software / Re:.Net knihovna pod Linuxem
« kdy: 27. 03. 2018, 07:28:11 »
K plc strojum se vetsinou da pripojit pres modbus (snad si ten nazev nepletu).  Knihovna na modbus napsana v .net se da urcite sehnat, jednu pouzivam.  Pokud by tve plc umelo ta data, ktera od nej potrebujes, sdilet modbusem, pak bys mohl mit cistou .net aplikaci, ktera by v linuxu jela.


87
Kup jim učebnici Céčka od Herouta a pak je nasměruj na KSP.

Troling se musí umět a ty to umíš. Nechat školáky prvního stupně na pospas céčku je poměrně jistý způsob, jak je od programování ochránit na zbytek života :-D
Za nás byl v podstatě jen Basic na osmibitech.

Ano, takze jsem na prvnim stupni vesele valil v Basicu, kery umel kreslit, vydavat zvuky, resit vstupy z joysticku, takze s tim slo psat ledacos a kdyz mi pak nekdo ukazoval, ze jako programovat se mam naucit pres blbosti typu robot Karel nebo Baltik, tak sem tim uprimne pohrdal, protoze mi to prislo jako hracka, ne jak programovani :-)

Casto taky dumam, s cim by vlastne decko melo zacit, aby ho to chytlo. A furt mi z toho vychazi, ze to musi byt jednoduchy na pouzivani a zaroven to musi byt dost mocne na to, aby to delalo pomerne rychle neco zajimaveho. Ja sem tenkrat proste zapl pocitac a behem 10 sekund slo programovat, 4 prikazy na grafiku, jeden na zvuk, 2 na cteni joysticku, to si mlady mozek velmi rychle zapamatoval.

Taky me bavilo, ze ty moje vytvory se az tak uplne nelisily od nektery hruz, ktere napsal nekdo jiny, takze jsem mel decky naivni pocit, ze se muzu necemu rovnat a to me celkem i motivovalo. Tezko rict, jak to dnes vnima dite, kdyz vidi nejakou hru a chtelo by neco takoveho samo udelat. Od nuly vlastne nema asi sanci.

Ale co uz se da delat, tak to je a jiny to nebude.

88
Vývoj / Re:Jak se neztratit ve vlastním kódu?
« kdy: 06. 12. 2017, 11:05:21 »
Je krasne, jak se vetsin z vas tvari hrozne profesionalne a pritom tvrdi takove veci jako ze debuger je na nic, ze ho nahradi logovani a ze tamhleto je blbost a dokonale a spravne je neco uplne jineho atd.

Ze trida ma mit 6 metod, nebo zase ze metoda muze mit i 1000 radku se zanorovanim a je to ok atd. Kazdy si halt obhajuje tu svoji prasecinu a nejhorsi jeste je, kdyz se na netu od nejakeho jinehou joudy docte to, co se mu hodi do kramu, to pak zacne tuto myslenku vydavat za svetonazor a nuti do toho i ostatni.

Neni nad to, kdyz nejaky blbec zacne programovat podle tehle doporuceni. Pak se program nepis pro to, aby fungoval, ale proto, aby splnil nejaka nesmyslna kriteria na podobu kodu.


Kod ma mit svou fazonu, v ramci projektu idealne jednotnou. Nazvy metod a parametru by mely fungovat ve velke vetsine pripadu jako napoveda a metody by se mely chovat rozumne podle toho, jak se jmenuji a jake parametry zerou.  Kod je vhodne (nikoliv nezbytne nutne) psat tak, aby byl citelny a pochopitelny. Mista, ktera tak napsat nejdou napr. z duvodu optimalizace by mela byt rozumne okomentovana. Naopak psat komentar ke konstruktoru bez parametru, ze je to konstruktor, je nemysl. Ale jsou taci, co to vyzaduji.  Kod by se nemel zbytecne opakovat a to jak z duvodu prehlednosti, tak udrzovatelnosti. Vyjimkou jsou opet napr. optimalizace.

Cele "reseni" ma byt rozdeleno na mensi celky, ktere maji byt si s sebou maji tahat co nejmene zavislosti a maji byt co nejvice znovupouzitelne. Pri tvorbe trid, sluzeb, komponent atd. vzdy hledime na to, jak by danou vec asi chtel znovupouzit uplne cizi programator, resp. si vzpomeneme, co nas stve na cizich komponentach a sami to udelame pokud mozno lepe.

Ve celem "reseni" dodrzujeme jednotny styl nazvu pro ruzne casti, od namespacu po promenne. Dorzet jednotnost u namespacu je rozhodne dulezitejsi, nez ji dodrzet u lokalni promenne v privatni metode tridy pro praci se stringy.

Vcas reseni refaktorizujeme, pokud je to nutne, nikdy (az na uplne krize) nelepime kod jako prasata. Nekdy muze refaktorizace zabrat hodne casu. Je lepsi ji delat vcas, treba po te, co se zhotovi nejake reseni, udela se zakladni test, ze to jede. Nechvastame se, jak sme dobri, ale venujeme cas tomu, abychom tohle reseni ucesali, uklidili kod po prekotnem vyvoji atd.

Za chyby v textu se omlouvam, nechce se mi to po sobe cist ;-)

89
Veci kolem webu, by se meli kompletne cele hodit do hajzlu a zacit znovu. Soucasny stav je totalni vrchol latani a pouzivani rovnaku na ohejbaky. Mozna ty technologie nejsou zle, jen ti kreteni, kteri je uzivaji jsou uplne vypatlani. Framework je zaklinadlo vseho, kazdy blbe, co ma do riti diru nejaky vymysli, jiny pako to zacne uzivat a protoze internet, tak vsichni tihle silenci se tim chlubi a vydavaji to za smysluplne pocinani.

Proste zahodit, vystrilet a zacit znovu.

90
Hardware / Re:Macbook Pro 2017 pro vývojáře?
« kdy: 19. 11. 2017, 10:52:49 »
Nekdo by to za to dal, kdyby kvalita a parametry odpovidaly cene, coz neodpovidaji. Precti si diskusi o zacatku, ona neni jen o penezich, ale treba o tom, ze Mac je sracka slepena lepidlem s pameti a diskem pridelanym rovnou na mobo, jak se to dnes dela v levnem harampadi.
Je videt, ze jsi v posledni dobe nepotkal moc non-apple notebooku ve vyssi cenove tride. vymena ram/ssd a cim dal vic i baterii je dost limitovana i tam.
Akorat proste s macbookem cloveka nic takovyho nepali. Nez tady budes zase rozvijet ty svy kecy tak to zkus mesic pouzivat at vis o cem mluvis.
Ale pali, pali to a hodne to pali. Kdo mel v okoli mac book, dycky se posral. Touchpad, klavesnice, dobijeni, ssd disk... Servis jediny udajne v praze, neschopny poznat vadne dily od funkcnich, neschopny za mesic sepsat papir o ekologicke likvidaci. Reklamace vzdy trvala min mesic, takze na pracovni nastroj je to proste adept cislo jedna.

Horsi nalestena bida nez notebooky od macu snad v IT svete neexistuje. Kdyby kolem toho nebylo tolik sebechvalnych kecu, tak bych to bral jako dalsi hracku na trhu a bylo by mi to jedno.

Stran: 1 ... 4 5 [6] 7 8 ... 21