Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - Petr Blahos

Stran: 1 ... 3 4 [5] 6 7
61
Hardware / Re:Převodník z SDIO na USB
« kdy: 04. 12. 2013, 09:11:12 »
Čekám od toho levnou hračku, na které se budu učit programovat v C.
Není lepší prvně se naučit programovat v C na libovolném PC (ať už s Linuxem, Woknama nebo Macem), a teprve pak si to sesložiťovat?

62
Hardware / Re:Raspberry Pi jako embedded PC?
« kdy: 26. 11. 2013, 10:57:29 »
- jednoduchy prevodnik seriova linka <> ethernet a uprava dat az na serveru, jako prevodnik muzes vzit neco takoveho
http://www.papouch.com/en/website/mainmenu/products/line-converters/ethernet/
U něj a podobných ovšem asi nepůjde zařídit to ssl. Jinak u nás ve firmě používáme moxa serial device servers, a za nějakých 6-7 let provozu byl jediný problém - spálená pojistka.

63
O serveru Root.cz / Re:Syntax highlighter
« kdy: 22. 11. 2013, 20:23:02 »
Inu, já bych ho uvítal na blog.root.cz.

64
Odkladiště / Re:IS - pojmenovávání položek
« kdy: 12. 11. 2013, 21:36:54 »
Ano, bude. Případně, pokud se na to přijde včas - dokud to není v kusovníku nebo někde, tak to lze přejmenovat. Jinak se založí nová "karta" se správným ID, a na starou se dá příznak "nepoužívat".
at zije programator! nejchytrejsi clovek ve vesmiru. kdepak, ten si na uzivatele neprijde.
Nevím, jestli chápu, jak to souvisí s tématem. Taky nevím, proč jsem nad tím citován. Aha! Sarkasmus! Že mi to, hlupákovi, nedošlo dřív. Pomocí něj se snažíte rozporovat názor, který jsme tady podpořili 2 s praxí, a proti kterému nikdo neměl žádnou připomínku. To je chyba. Nejprve měla přijít bagatelizace. Sarkasmus je až tak třetí fáze. Takže, jak psal j, klidně si to přejmenujte, ale pak se nedivte, že když si znovu vyjedete 10 let starou fakturu, tak na ní bude něco jiného, než původně, nebo se připravte na to, že se budou zákazníci, kterým jste poslal kusovník, nabídku, nebo jiné dokumenty ptát, proč se tam ta jména změnila. Ale pořád mi nějak uniká, co to má dělat nejchytřejším člověkem ve vesmíru, žitím programátora a příchodem uživatele.

65
Odkladiště / Re:IS - pojmenovávání položek
« kdy: 12. 11. 2013, 08:05:37 »
Ptal jsem se kolegů z "katalogu", a ti mi řekli, že je to tak půl na půl - někdo má v názvu zakódovaný typ a parametry, někdo má kód kategorie+číselnou řadu. Oni považují spíš za lepší mít tam zakódovaný typ a parametry (ale je třeba pamatovat, že se tam nikdy nevleze všechno).

Citace
A co kdyz udelam pri zadavani preklep? To tam navzdy bude Mž místo M6?
Ano, bude. Případně, pokud se na to přijde včas - dokud to není v kusovníku nebo někde, tak to lze přejmenovat. Jinak se založí nová "karta" se správným ID, a na starou se dá příznak "nepoužívat".

66
Odkladiště / Re:IS - pojmenovávání položek
« kdy: 11. 11. 2013, 19:55:33 »
O návrhu DB vim jen základy, ale dobře navržená DB+UI může znesnadnit, né li znemožnit obsluze tvorbu duplikátů. Z tabulky položka se odkazuje do jednotlivých kategorií - např šrouby. Šrouby zase maj referenci na "katalog" průměrů, délek atd. Název by potom šel automaticky generovat z kombinace vybranejch atributů.
Tak možná u těch šroubů. Když si vezmete SMD rezistor, tak je tam minimálně hodnota, tolerance, přesnost, pouzdro, může být požadovaný dodavatel, a kdo ví, co ještě. Takže v základu, ano, něco z toho uděláte, ale pak budete potřebovat variantu, kterou Vám systém pojmenuje stejně, ale bude to něco jiného.

Já s tím přímo nedělám, takže nevím, jestli je lepší mít označení R330K5%50-400V015-025W0402 třeba ve dvou variantách ale s tím, že je to i srozumitelné, nebo mít raději AX0000123 a AX0002412 s tím, že název nemate, ale ani nepomůže. No, ale snad něco naznačí to, že naši zákazníci to taky kódují vpodstatě tak, jako my.

67
Odkladiště / Re:IS - pojmenovávání položek
« kdy: 11. 11. 2013, 15:16:50 »
Hmm, my třeba máme oddělení, které kóduje položky (mimo jiné), takže když vznikne požadavek na šroub M6, tak zkontrolují, jestli už jej náhodou nemáme, a jesliže ne, tak přiřadí nový kód, a pod tímto kódem se to zakládá do IS (sklad, kusovníky apod.). Tím pádem vznikne menší množství duplicit, než kdyby si to dělal každý sám. Jinak ale myšlenka, že se do ID položky zakódují vlastnosti by asi fungovala špatně, protože těch vlastností je strašně moc. Takže budeme mít např. AX000000342 je tenhleten šroub, a IS k tomu umí přiřadit další vlastnosti. Navíc máme k tomu AX někde stránku z katalogu.

No a pro vyráběné položky většinou označení odpovídá označení zákazníka.

68
Hardware / Re:samsung galaxy s i9000 pomoooooooc
« kdy: 09. 10. 2013, 20:30:36 »
No, příště si v cwm recovery udělejte backup. Teď si stáhněte novou romku na počítač a použijte adb, a v cwm recovery najdete něco jako flash zip from sideload, a tam budou snad i instrukce: spustíte adb se správnýma parametrama, on pošle ten zip do telefonu, a flashne. Nebo jestli je to telefom se slotem na SD kartu, tak by mělo jít ten zip nahrát na sd kartu a flashnout odtamtud, ne?

adb sideload something.zip


69
Server / Re:Jak zálohovat MySQL databázi?
« kdy: 08. 10. 2013, 08:41:48 »
MyISAm není transakční, takže když se dělá backup, tak je potřeba zamknout celou databázi, provést backup, odemknout celou databázi (věřím, že příkaz backup to takhle udělá), a pak je backup databáze konzistentní.
Právě protože není transakční, tak backup nemusí být konzistentní, ne?
Když budu jednu hodnotu snižovat a druhou o stejnou velikost snižovat, tak nemám záruku, že na backupu bude součet pořád stejný, ne?
Na druhou stranu, když dělám tohle, tak bych si ty tabulky měl zamknout, jinak ta nekonzistence může vzniknout i z jiných důvodů, než je backup.

70
Server / Re:Jak zálohovat MySQL databázi?
« kdy: 08. 10. 2013, 08:34:43 »
MyISAm není transakční, takže když se dělá backup, tak je potřeba zamknout celou databázi, provést backup, odemknout celou databázi (věřím, že příkaz backup to takhle udělá), a pak je backup databáze konzistentní.
Právě protože není transakční, tak backup nemusí být konzistentní, ne?
Když budu jednu hodnotu snižovat a druhou o stejnou velikost snižovat, tak nemám záruku, že na backupu bude součet pořád stejný, ne?
Aha, takhle jsem se na to nedíval. Díky.

71
Server / Re:Jak zálohovat MySQL databázi?
« kdy: 08. 10. 2013, 07:33:53 »
Omlouvám se za možná blbej dotaz, ale fakt je zálohování MySQL takovej problém? Věta "Mysql zalohovat za chodu nelze, nedostanes konzistentni zalohu." mě dost překvapila. To jako fakt?
V MySQL jsou příkazy nebo programy na backup, které fungují.

MySQL databáze (vlastně dokonce tabulka) jede buď na engine MyISAm nebo InnoDB. MyISAm není transakční, takže když se dělá backup, tak je potřeba zamknout celou databázi, provést backup, odemknout celou databázi (věřím, že příkaz backup to takhle udělá), a pak je backup databáze konzistentní. Ale ten backup trvá strašně dlouho, a databáze je uzamčená pro zápis, a to je často nepřijatelné. Proto je lepší zamknout, zkopírovat soubory, odemknout - rychlejší, ale pořád na nějaký čas zamčené, takže je ještě lepší rozjet replikaci a zálohovat slave - tam nevadí, že se na čas zamkne.

InnoDB je transakční, takže by problém s uzamčením neměl nastat, nemám to vyzkoušené, takže nevím, jak je to pak s výkonem.

Myslím (ale nemám to změřené), že backup a restore celých db. souborů je řádově rychlejší než backup příkazem backup.

Všechny tyhle metody jsou popsané v dokumentaci nebo na webu, ale pro začátečníka je asi složité důkladně si to důkladně pročíst vybrat si.

Zajímalo by mě: Jaký má u MS SQL serveru ten backup vliv na výkon? Čili, když mi běží backup, dá se server rozumně používat?

72
Server / Re:Jednoduchý HTTP server pro Ubuntu
« kdy: 04. 10. 2013, 12:54:11 »
Chtěl jsem se zeptat proč je HTTP server v Pythonu extrém
SimpleHTTPServer je dětská pistolka na vodu a Apache je hasičská CASka. Na hraní nebo na
vyzkoušení to jde, ale na internet bych to nepustil, protože:
* je to pomalé (interpretovaný jazyk, žádné cachování)
* nemůžu si být tak úplně jist, jak je to s bezpečností
* nedají se nastavit žádné parametry
Taky to nic neumí - jenom to pošle browseru soubory z adresáře (a možná podadresáře, nevím),
ale nebude umět žádné server-side skriptování.

Jinak, webové aplikace se v pythonu psát dají, použije se framework (zpravidla
podporující technologii wsgi), a napojí se nějak na apache nebo nginx, nebo i to iis,
takže na internetu běží apache, a patřičné požadavky nějak předá frameworku. Apache
cachuje, rozkládá zátěž, případně filtruje přístupy, a tak. 
Pro vývoj aplikací mají tyto frameworky nějaký vlastní serveřík, takže se zase nepoužije
SimpleHTTPServer.

a zda to zvládnou i shell-y pro Windows? Nemám totiž představu jak se liší plnohodnotný Python a Python dodávaný pro běh ve Windows. Stačí mi pár vět pro představu. Děkuji.
Python pro windows je stejný, jako ten pro unixy, jenom pár funkcí nebude umět
(např. os.fork) a u pár funkcí budou drobné rozdíly. Fork a podobné by člověk
použít neměl, protože v pythonu jsou knihovny vyšší úrovně (threading, multiprocessing),
u těch ostatních si toho asi nevšimnete. Než se budete pouštět do něčeho, co
by vypadalo jako závislé na platformě (např. přístup k sériovému portu), zkuste si
najít multiplatformní knihovnu.

73
Studium a uplatnění / Re:Bc. studium FIT VUT vs FI MUNI
« kdy: 20. 09. 2013, 16:15:21 »
Ale to, že nebudete v praxi navrhovat procesor, nebo třeba psát kompilátor vy, ještě neznamená, že to nebude dělat chytřejší kolega.

Chcete snad rict, ze kdyz clovek na ktereho reagujete nebude psat kompilator nebo navrhovat procesor, tak musi byt hloupy?
Zpětně se omlouvám, pokud to vyznělo až takhle. Žádná implikace hlouposti tam nikde nebyla naznačená. Ale autor toho příspěvku, na který reaguju naznačuje, že nezvládl VHDL. Pokud někdo bude dělat kompilátory nebo navrhovat procesory, tak mu nebude dělat problém naučit se nějaký jazyk. Počítačový jazyk. Takže odhaduju, že bude muset být chytřejší v oblasti IT. Sorry, ale takhle mi to vychází. (a mimochodem, sám sebe nemám za nejchytřejšího, a vím, že když jsem já studoval, byli tam chytřejší, a nemám problém to uznat)

74
Studium a uplatnění / Re:Bc. studium FIT VUT vs FI MUNI
« kdy: 20. 09. 2013, 16:02:46 »
Ale to, že nebudete v praxi navrhovat procesor, nebo třeba psát kompilátor vy, ještě neznamená, že to nebude dělat chytřejší kolega.

Chcete snad rict, ze kdyz clovek na ktereho reagujete nebude psat kompilator nebo navrhovat procesor, tak musi byt hloupy?
Ne.
Citace
A obecne, proc by chytrejsi lidi melo vic bavit psani kompilatoru nebo navrh procesoru?
Nevím jistě, ale asi to bude něco s využitím mozkové kapacity. Tuším, že v těchto případech bych měl používat spíš indukci než dedukci, ale znám člověka, který dělal nebo možná ještě dělá na gcc. Je sakra chytrej. Znám jinýho člověka, kterej dělal na gdb. Taky je zatraceně chytrej.

Každopádně si troufám odhadnout, že člověk, který si stěžuje, že na IT škole se učí hardware, asi úplná špička v tom IT nebude.


75
Studium a uplatnění / Re:Bc. studium FIT VUT vs FI MUNI
« kdy: 20. 09. 2013, 14:56:36 »
Dalej sa tu uci dost HW. Nikdy som neprisiel nato, preco tolko HW tlacia do studentov. Nepoviem, ze jeden predmet ako povinny a ostatne volitelne. Ale nie, ono je to 3 semestre HW + programovanie vo VHDL. K comu? Vo VHDL neviem nic naprogramovat.

OT: Možná proto, že na HW je postaveno celé IT. Já jsem byl někdy před 20 lety na FEL CVUT, řekl bych, že HW tam bylo ještě víc (logické obvody, paměti, multiplexery, asociativní paměti, sčítačky, násobičky, děličky, řadiče, procesory, počítače, periférie, ale na VHDL jsem nenarazil), a jsem rád, že to tam bylo, už proto, že vím, co se v počítači děje. Ale to, že nebudete v praxi navrhovat procesor, nebo třeba psát kompilátor vy, ještě neznamená, že to nebude dělat chytřejší kolega. Hmm, tak mě napadlo, když nechcete učit HW, tak proč se učit dvojkovou soustavu, že? Proč se snažit chápat, že i ty šifrovací algoritmy se dají dělat hardwarově?

Stran: 1 ... 3 4 [5] 6 7