Příspěvky

46

Studium a uplatnění / Re:Neochota firmy zvednout plat

« kdy: 23. 11. 2022, 13:48:41 »

Tak to je riadna sprostost. Ked firmy beru omnoho viac, ci uz sa tu bavime o napr cene jedla v obchodoch, alebo proste cohokolvek co kupujeme, alebo o energiach, alebo o cene za hodinu nasej prace -> tak firmy maju z toho/z nas omnoho viac penazi.

inflace ale není rovnoměrná, ale vyloženě sektorová (viz rozmezí od 7 do 24 %, https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=statistiky#katalog=31780). ČSÚ, který míru inflace stanovuje podle spotřebitelského koše a dnes dokonce jí koriguje kvazi konstantou, kdy odečítá kompenzace státu za energie, což je novinka. Vůbec to neznamená, že se o tolik zvednou náklady každého občana nebo příjmy každé firmy, aby mohla dorovnat mzdy. Ano, zvyšování mezd má přímý vliv na zvyšování inflace v dalším období.

Diskuze o tom, že lze jednoduše přepočítávát mzdu a práci na IČO jsou úplně o ničem, nelze, vždy to musím přepočítávat z nějaké perspektivy, můžeme si jen nějakým výpočtem pomoci, uvedl jsem svůj osobní odhad jak se ten poměr pohybuje. Problém HPP vs IČO je komplexní, nejde jen o přímé náklady a příjmy, máme tady zřejmé věci jako důchody, podporu v nezaměstnanosti, hypotéky, pak tady jsou daleko více opomíjené drobnosti jako pojištění, odpovědnost za chyby/škoda, penále a právní jistota, to už se počítá daleko hůře.

Podívejte se kolik vám ty firmy nabízí jako ekvivalent k HPP, nesetkal jsem se s firmou, která by dala ekvivalent superhrubé mzdy na IČO, dělají to proto, že chtějí ušetřit a ne se podělit o své peníze, můžeme si to pak přepočítávat jak chceme. Nenapsal jsem tady žádný výpočet, pouze osobní odhad v jakém poměru jsou na trhu nabídky. Je čímdál častější, že HPP ani nenabízí.

Zaměstnávání na kontrakt sice funguje i jinde ve světě, ale u nás to nemá zákonnou oporu a ani odpovídající zdanění, FÚ a ŽÚ to skoro neřeší a jedná se o šedou ekonomiku, nic víc, nic míň. Firmy to obcházejí virtuálními smlouvami na pronájem pracovního místa, dodávkami přes prostředníka, ale všichni víme, že to je pořád postihnutelné a pokuty mohou padnout. Nedělejme z práce na IČO a ohodnocení přes MD rate nějakou mantru, stačí aby to stát začal řešit a máme po zábavě.

1) Pane, tu diskusi jste zde začal vy. A váš zjednodušený odhad právě NAOPAK NEZOHLEDNIL ty vícenáklady, které má dodavatel, které jste tady všechny správně vyjmenoval - pojištění odpovědnosti, penále, právní jistota, hypotéka, podpora, důchod - toto vše jsou ARGUMENTY PRO ABY MĚL DODAVATEL ŽÁDAT VÍCE NEŽ ZAMĚSTNANEC, NIKOLIV MÉNĚ NEŽ, což byl VÁŠ odhad přepočtu. Argumentujete tedy PROTI vašemu tvrzení.

2) Inflace je superkomplexní jev, nad kterou má jednotlivec naprosto minimální kontrolu. Historickou makroekonomií jsem se zabýval několik let i formálně (můžete začít The Wealth Of Nations (nebo i dříve), a doporučím nekončit dříve než u monetarismu, a 70. let v USA). Nemá smysl tu diskusi ani začínat. Zredukovat to můžeme klidně na to, pro účely diskuse o finančním ohodnocení, že ceteris paribus pokud vám vzrostou náklady, musíte adekvátně zvýšit cenu abyste byl na nule. Z mého pohledu je to pro kontext diskuse v tuto chvíli nepodstatná věc.

3) Nevím v jakých firmách se pohybujete, ale doslova všude v rámci web IT mají dodavatelé podobné částky.

4) Zaměstnání na kontrakt neexistuje. V České Republice samozřejmě, toto oporu v zákoně má - fungují tak všechny právnické osoby v ČR a spousta fyzických osob podnikajících. Z toho co píšete, to vypadá, že mícháte dohromady dodavatelskou práci, která vykazuje znaky zaměstnaneckého poměru vs. externí dodavatel - o tom ale diskuse vůbec nebyla.

47

Studium a uplatnění / Re:Neochota firmy zvednout plat

« kdy: 23. 11. 2022, 12:15:30 »

Tomáš:

Pane, z kontextu diskuse bylo nadevše jasné, že se myslí náklady zaměstnavatele - tato věta byla přímo explicitně napsaná před slovem superhrubá. Slovo superhrubá bylo použito jako a) zažitý pojem, který byl zrušen nedávno b) výpočet se prakticky (v rámci daně z příjmu může nastanout rozdíl cca 5 procent v určitých případech) neměnil - můžete to nazvat superhrubou, nebo bramborovou mzdou, výsledek je pro kontext diskuse, to jest porovnání finanční kompenzace mezi zaměstnancem a dodavatelem (což bylo nastaveno vámi) stejný. Toto bylo dovysvětleno, aby nedošlo k mýlce, v následujícím příspěvku, takže nerozumím tomu, proč se kolem toho motá dalších 20 příspěvků.

Pokud bychom přistoupili na váš výpočet psuedočistých finančních kompenzací, pak tento výpočet nebyl přesný , protože i když vezmete těch vašich 74K pseudočistého pro dodavatele, pak zaměstnanec teoreticky má ze 120K hrubého 91K čistého. v těch 74 samozřejmě není započítaná dovolená, a ostatní náklady, které dále toto snižují.

Ano slyšel jsem o firmách, které nejsou konkurenceschopné, a tak mají pouze externí dodavatele (většinou mladé juniory), protože nemají peníze na to zaplatit zaměstnance. Toto je ale tržní anomálie a příklad jak to nedělat.

Co vám ale tvrdím je to, že takto to ve světě prakticky nikdo nepřepočítává. Většina firem přesně ví, kolik je stojí zaměstnanec i na skrytých nákladech, protože jsou to základy finanční gramotnosti firmy a také je typicky zaměstnanec jedna z nejdražších nákladových položek v mnoha odvětvích, v software ta největší. Firma by byla blbec, kdyby přesně nevěděla kolik stojí zaměstnanec, a jaká je cena na trhu.
Pokud mi nevěříte, napiště těm firmám nebo jejich dodavatelům HR třeba na linkedin a zeptejte se jich, nebo si jen projděte nabídky práce.

Asi vás překvapím, ale dodavatelská práce všude v civilizovaném světě funguje, dle zákona. A tito dodavatelé ceteris paribus (to jest neporovnávám Indii s Amerikou) opravdu nedodávají za polovinu nákladů zaměstnance ale za obdobné. Firmy mají mnoho ekonomických důvodů proč najímat, nebo nenajímat externí dodavatele. Je tam více rozdílů.

S vaší analýzou inflace nesouhlasím (ohledně inflace-energie koukněte i dál do západního světa, budete překvapený).

48

Studium a uplatnění / Re:Neochota firmy zvednout plat

« kdy: 22. 11. 2022, 14:16:12 »

beru to z pohledu zaměstnance, 4000/MD je asi podobná částka měsíčně na účtu jako 120t HPP, mám tuhle částku v hlavě, nepočítal jsem to, ale rozdíl nebude velký.

Superhrubá mzda již neexistuje, takže s tím se počítat nedá. Zaměstnanec vždy počítá s tím, co má na účtu. Náklady zaměstnavatele mohou být různé a ne vždy to lze přepočítávat jen přes přímé náklady.

Pohled zaměstnance ale nedává žádný smysl. Vaši cenu práce určuje trh a poptávající agenti na trhu. V žádném vesmírů to nedává smysl. Mimoto, z těch 4000MD platíte social, healthcare a daně, takže ono to ani neodpovídá té teoretické čisté mzdě. Spousta zaměstnanců má podepsaný růžový papír a dál už nevidí, to ale předpokládám není případ lidí v IT.

Drobnosti jako to, že byste takto měl i menší důchod a spoření, teoreticky horší servis v nemocnici (to zatím v ČR není ale asi brzo bude), to ponechávám úplně stranou.

Superhrubá byla "zrušená" nedávno, ale firmy v IT to samozřejmě nereflektovaly a tedy dodavatel by to taky neměl reflektovat.

K té vaší zrušené superhrubé. Firma platí pořád stejné pojištění za zaměstnance jako dříve. Zaměstnanec odvádí pořád stejné pojištění jako dříve. Jediná změna nastala z jakého základu se počítá základ daně. To je insignifikantní z pohledu výpočtu MD.

Váš argument, že u zaměstnance jsou skryté náklady, s tím naprosto souhlasím, ale to je argument proti vašemu výpočtu, ve prospěch mého, tedy nechápu proč jste ho uváděl.

Myslím, že rozdíl mezi 4000MD a 9000MD je více než značný, někdo by řekl život měnící.

49

Studium a uplatnění / Re:Neochota firmy zvednout plat

« kdy: 22. 11. 2022, 13:58:15 »

beru to z pohledu zaměstnance, 4000/MD je asi podobná částka měsíčně na účtu jako 120t HPP, mám tuhle částku v hlavě, nepočítal jsem to, ale rozdíl nebude velký.

Superhrubá mzda již neexistuje, takže s tím se počítat nedá. Zaměstnanec vždy počítá s tím, co má na účtu. Náklady zaměstnavatele mohou být různé a ne vždy to lze přepočítávat jen přes přímé náklady.

Pohled zaměstnance ale nedává žádný smysl. Vaši cenu práce určuje trh a poptávající agenti na trhu. V žádném vesmírů to nedává smysl. Mimoto, z těch 4000MD platíte social, healthcare a daně, takže ono to ani neodpovídá té teoretické čisté mzdě. Spousta zaměstnanců má podepsaný růžový papír a dál už nevidí, to ale předpokládám není případ lidí v IT.

Drobnosti jako to, že byste takto měl i menší důchod a spoření, teoreticky horší servis v nemocnici (to zatím v ČR není ale asi brzo bude), to ponechávám úplně stranou.

Superhrubá byla "zrušená" nedávno, ale firmy v IT to samozřejmě nereflektovaly a tedy dodavatel by to taky neměl reflektovat.

50

Studium a uplatnění / Re:Neochota firmy zvednout plat

« kdy: 22. 11. 2022, 13:49:02 »

5-6000 Kč/MD je úplne normálna taxa pre vývojára v Prahe. na IČO samozrejme.

Takové platy / MD raty jsou opravdu reálné, i výrazně vyšší.

Opravdu? Tady Maor píše, že to dělal při postgraduálu, očekávám, že papírových zkušeností měl pramálo, neznám nikoho, kde by dávali 5000/MD za juniora po škole.

Na konci léta jsem si zkusmo obněhnul asi 15 pohovorů (C++ nebo Java programátor) a situace stejná, přes nějaké 4000/MD (alias cca 120k HPP) jsem se nedostal, ač v inzerátu slibují vysoké částky, až na pohovoru řeknou, že to jsou bonusy, které nejsou nárokové a další pohádky. To se bavíme o věcech jako DHL INT., generali, salesforce, cleverlance, siemens, profinit, unicorn, O2 aj.

O tom, že bez problémů člověk dosáhne na takhle vysoké částky čtu opakovaně snad jen tady na root.cz. Znám lidi s vysokými platy, ale to jsou často matadoři s 10+ lety praxí a vysokou odborností v oboru, nikoliv lidi 3 roky po škole, jak se tady zpravidla prezentuje.

4000MD nejsou 120K HPP. Vždy se bere náklad zaměstnavatele/klienta. 120K HPP je 160K v superhrubé. 160K je cca 8000 MD. Ale jako dodavatel nemáte samozřejmě dovolenou, a máte vícenáklady, takže abyste se vyrovnal 120K HPP, musel byste mít přes 9000 MD.

Ty vaše 4000MD by odpovídaly leda kdybyste to, z nějakého bizarního důvodu, srovnával s čistou mzdou (kterou má každý jinou ale budiž). Nicméně takové srovnání nedává žádný smysl, leda že byste měl rád firmu a chtěl ji dát více než polovinu svých peněz zdarma.

V dnešní době jsem neviděl juniory jít pod 3500 MD a za mne je i toto málo, protože ČR má krizi bydlení.

51

Studium a uplatnění / Re:Programovat může každý?

« kdy: 18. 11. 2022, 22:06:17 »

Umím si zapudrovat ránu, ohřát špagetu v mikrovlnce a zalít to kečupem, dokonce jsem občas doběhl i autobus na zastávce. Přesto nejsem ani chirurg, ani kuchař, a už vůbec ne atlet.

Problém je v lidech. Běžně se stává, že tým lemplů nepřijme mezi sebe kvalitu, aby se náhodou nezjistilo, že jsou fakt lemplové. Týmy, kde je techlead jednookým králem s partou juniorních pohůnků, to je taky klasika jak víno. Pán na pohovoru, co programuje 20 let (a celou tu dobu špatně a stejně jako po prvním roce), a vyžaduje abyste se přesně trefili do jeho podivného návrhu (který vůbec není mainstream a správně už vůbec ne), na ty už mám sešit s čárkami.

Ne. Programování není pro každého. Stejně jako prakticky kterýkoliv jiný obor.

Pokud je člověk cílevědomý a schopný, pak vysokou na programování nepotřebuje, koneckonců ty přednášky a knížky si může ve volnu dostudovat (třeba i z MIT), dokonce i ty úkoly. Ale to vyžaduje ještě větší záběr, než to dostat naservírováno ve škole. Jsou ale obory, ke kterým prostě a jednoduše tak dobré a dostupné zdroje nejsou, případně tyto obory vyžadují praxi, ke které nemáte mimo školu přístup, tam je vysoká samozřejmě nutnost.

Vysokou mám z jiného oboru. Z mé zkušenosti byl u většiny kolegů v IT spíše problém ten, že se ty věci prostě doučit nechtěli, námahy už asi bylo dost. Ale samozřejmě je to věc priorit. Někdo to bere jen jako práci, jiný vyhořel, další ma rodinu, a někdo zase pokukuje po úplně jiném oboru. Život je prostě moc krátký.

52

Studium a uplatnění / Re:Má smysl pracovat pro startup?

« kdy: 14. 11. 2022, 10:46:55 »

Hele ale prece jsou i male firmy, ktere funguji na tom principu, ze maji zakazku treba pro Mall, nebo nejaky jiny korporat, a pracujou na jejich produktu. A zaroven maji nejaky interni projekt, kdyby nebylo co delat.

No většina firem, které pracují na projektech klientů, tedy většina malých českých IT firem, typicky interní projekt v černých číslech nemají. Proč ho nemají?

1) Protože je to převlečená živnost, akorát pod záštitou právnické osoby. Je zde najmuto/přeprodáváno více dodavatelům - živnost sice technicky je podnikání, nicméně prakticky zde funguje úplně jiná dynamika než prodej
škálovatelného produktu (ve smyslu, že potenciální výdělek není limitovaný hard věcí jako je počet hodin za den). Tento business model má svá specifika - je typicky výrazně méně rizikový, než prodej scalable produktu/služby, a tím pádem taky výrazně méně potenciálně vydělá, na druhou stranu je jednodušší takovou věc založit (ještě je tam problém kultury v podnikání u nás a dřívější neznalosti toho jak se ty věci dělají a prodávají, to ale dnes už naštěstí mizí). Takových firem je ale i plná Amerika. Není to ale startup.

2) Business model takové firmy je založený na fakturaci času dodavatele s provizí pro firmu. Pokud váš dodavatel/zaměstnanec pracuje na interním projektu ve firmě, pak veškeré náklady a riziko na sebe přebírá firma a zárověn tento člověk nemůže pracovat pro klienty ve stejnou dobu. Firma tedy instantně krvácí peníze, kdežto předtím riziko krvácení měl převážně klient.

3) Taková firma typicky vůbec nemá zkušenosti, znalosti na to úspěšně vyvinout a udržet při životě svůj interní projekt. Nehledě na to, že taková firma typicky nabírá dodavatele maximálně na takové úrovni, na které potřebuje její klient - kdyby nabírala dražší a lepší, sama víc prodělá. Takže ve firmě typicky máte lidi, kteří nejsou špička v oboru, nebo se najdou i takoví, kteří špička jsou, ale mají odlišný mindset a nechápou business.

Videli jste tu nekdy, ze by zamestnanci statupu byli castecne placeni akciemi jako v Americe? To pak dava smysl do toho cpat spoustu hodin. Tady mi to ale prijde, ze startup = male penize, hodne prescasu a zadna vyhoda, pokud startup prorazi.

Mimojiné i proto většina startupů, co jsem zde viděl, byla parodie. Další důvod často byl, že zakladatel věděl o businessu a světě méně, než core developer, kterého najímal.

53

Studium a uplatnění / Re:Má smysl pracovat pro startup?

« kdy: 13. 11. 2022, 22:24:55 »

Je otázka co nazýváte startupem.

Já považuji za startup pouze B2C nebo B2B firmu která prodává PRODUKT, takže to není agentura, která přeprodává čas svých dodavatelů a/nebo tvoří projekty pro klienty bez jakékoliv equity. Ideálně by takový startup měl mít externí funding v podobě VC, nebo něčeho podobného - ideálně aby financování nešlo z kapsy zakladatele, mění to dynamiku.

Samozřejmě těch kritérií co je pro někoho startup je více, a v čase se to mění.

Práce pro startup, takový ten opravdový americký, kde ti to zafinancuje nějaký devadesátkový VC/AC má obecně svá specifika.

1) Přesčas se očekává, runway krátká, další kolo financování často v nedohlednu
2) Stres a hyperzměny taky denní chléb

Proč bych to tedy šel dělat?

1) Chci spolupracovat na produktu, který mě zajímá, a v korpu nuda
2) Chci mít na tom produktu equity (tedy pokud nejsi cofounder, tak chceš mít stock options a čekáš na IPO) a tím pádem mé úsilí škáluje spolu s úspěchem (či neúspěchem) projektu
3) Samozřejmě je to super rizikové, a pokud to člověka nebaví, asi rychle opustí kocábku

To výše platí pro firmu o 10-50 lidech. Víc mature firmy, které si občas taky říkají startup, a jsou třeba už v černých číslech, nebo jsou na dobré trajektorii, tam už se trochu mění pravidla hry. No a v cíli se vám z toho stane třeba Yahoo, megakorp, který je pomalej a těžkopádnej, pak to umře, a lidi odejdou, a někteří založí nové firmy, a vše se opakuje.

V ČR jsem viděl pouze srandovní podmínky pro early core zaměstnance, ale snad se to trošku už zlepšilo, a spousta toho byly parodie na startup.

54

Studium a uplatnění / Re:Kolik si v dnešní době říct jako medior developer?

« kdy: 11. 11. 2022, 13:58:00 »

Podle mne se v ČR na mediory moc nehraje, maximálně v ČR pobočce nadnárodního korporátu.

Co tím myslím? Typický medior (jakkoliv nadefinovaný) bude dělat úplně tu stejnou práci jako senior (jakkoliv nadefinovaný), akorát za méně peněz. Podobná úměra platí u part-time a full-time - aneb nás vůbec nezajímá kolik hodin týdně děláš, máme konec sprintu v pátek a ty tasky mají být na release hotový, i ty které klient zavolal předevčírem a docpal je nám do sprintu. Čest těm zaměstnavatelům, kteří opravdu měří férově v těchto ohledech, moc jich nebude.

To kilo měsíčně co psal kolega je na opravdového mediora naprosto v pořádku v rámci dnešního trhu.

55

Vývoj / Re:Jaký jazyk bych se měl učit?

« kdy: 07. 11. 2022, 14:15:38 »

Je prakticky nemožné se pohybovat v dnešním IT, nebo jako samouk se to kvalitně naučit, bez angličtiny - českých zdrojů prostě není dost a nejsou často aktuální - jediná možnost je tyto znalosti pochytit od lidí na kvalitní univerzitě, pokud člověk neumí angličtinu, a zase je v jeho zájmu se na té univerzitě tu angličtinu doučit.

Setkávám se často se situací, když dotyčný umí výborně angličtinu, ale nerozumí své práci. A navíc si myslí, že v čem je problém.

To nepopírám, to se děje.

K jiným jazykům - pokud to člověka zajímá a baví, je pěkné když se učí více jazyků. V praxi je to ale zbytečné, němci se dnes s developery běžně baví anglicky, francouzština (ve které mám 10 let), španělština jsou z pohledu IT naprostá ztráta času.

Jo kdyby bylo času nekonečně mnoho, smělě do toho. Ale čas je mrcha, a imho se dá strávit lépe, než se učit několik jazyků řekněmě na level B1.

Mimoto, drtivá většina lidí co o sobě tvrdí, že umí anglicky dle mého anglicky zas tak dobře neumí - a radši bych vypiloval angličtinu, než uměl průměrně 5 jazyků.

Kamarád jezdí pracovně do USA, do UK, Francie, do Mexika, do Španělska. V Portugalsku si trochu nabil hubu, protože portugalsky neumí, a španělština (ani angličtina) nestačila. Ale je pravda, že on nedělá IT. V IT si s angličtinou (kromě Francie a Německa :-) ) vystačíš.

Další věc je, že ono se to v čase dost mění, a když někdo 10 let jazyk nepoužívá, dost toho zapomene, takže automaticky neplatí, že jakmile už jednou umím mám vyhráno (to možná tak na ten level B1).

Pokud se dostaneš na určitou úroveň, plynulou mluvu, tak už ten jazyk nezapomeneš.

Je otázka co znamená nezapomenout, jestli je tím myšlena úroveň B1, možná B2, pak si to dokážu představit. Ale pokud se bavíme o plynulé mluvě na vysoké úrovni (ne mluvit jako zedník v jednoduchých obratech) s bohatým active vocabulary, tak tam bych úplně nesouhlasil. Samozřejmě je rozdíl mezi jednotlivými lidmi a jejich inteligencí a taky realitou - pokud někdo žil 40 let v US a pak 30 let v ČR, určitě bude mít angličtinu zažitou lépe než člověk co 5-10 let pracoval v US a pak se vrátil - bavíme se o průměru. Tu degradaci angličtiny vidím i u sebe a to se v tom hrabu 25 let.

Historka z natáčení - (nechci argumentovat autoritou, je to samozřejmě falace, spíše pro pobavení). Shodou okolností jsem měl kdysi dávno na předmět - syntax spolupracovníka Noama Chomskeho. No syntax často nedali ani rodáci z Kalifornie. Já samozřejmě chápu, že chápat syntax vs podvědomě mluvit správně mohou v jistém smyslu být dvě odlišné věci, nicméně dodnes mě překvapuje, kolik lidí v práci a v okolí o sobě tvrdí, že umí perfect english. Je ale pravda, že pro pracovní účely a to často i v IT rozhodně není potřeba být nějaká legenda na angličtinu.

Ale obecně mi přijde, že úroveň angličtiny se zlepšuje v ČR, a jestli před 10 lety člověk prakticky nepoznal nikoho kdo by uměl lépe výjma profesionálních lektorů, tak dnes takové lidi potká výrazně častěji, nemluvě o mladší generaci.

Aby to neznělo nějak nabubřele, sebe dnes hodnotím jako takový slušný průměr v rámci angličtiny, nic o čem bych psal domů.

56

Vývoj / Re:Jaký jazyk bych se měl učit?

« kdy: 07. 11. 2022, 11:57:29 »

Anglicky mluví kdejaká opice, to už se dnes bere jako samozřejmost. Přidaná hodnota angličtiny je dneska nulová, zejména v IT, kde je to opravdu většinou základní požadavek. Peníze může vydělat nemčina, nebo jazyk nekterého z bohatých severských národů. Francouzky a španělsky se člověk domluví v kdejaké díře, což v určitých částech světa platí i o ruštině, ale ta je v úpadku, a business s rusy asi teď moc nepokvete...

Rad bych tomu i veril, ale ti absolventi co obcas prijdou ( a to maji i pred doktoratem) to je tragedie. Umet anglicky = slovem i pismem. Ne ze budu blekotat jeste ve 30ti jako hotentot nebo ucitelka rustiny.

 Nase generace nemela jinou moznost nez se nejaky ten jazyk naucit. Dneska decka maji vsechno prelozene vcetne skript, prednasek a ceskeho akademickeho techspeaku.
Obcas se az divim jak dany clovek mohl vydrzet v IT bez znalosti anglictiny tak dlouho, ale asi to jde.

Proto se pridavam k horde - ucit se anglictinu. Napriklad pri studiu tech programovacich jazyku to muze byt i paralelni proces.

Otázka topicku: Jaký jazyk se učit?
Odpověď: Angličtina je samozřejmost, nijak tím nezaujmeš. Nauč se (je tu doporučováno) němčina, severský jazyk, francouština, španělština.

To, že někteří lidé dokáží fungovat bez Angličtiny nijak nemění skutečnosti, že s dobrou znalostí angličtiny nijak nezaujmeš.

Angličtina je, spolu s mateřským jazykem, to nejdůležitější, co jsem se kdy v životě naučil (řekl bych že 1. Angličtina, 2. Matika (můžete prohodit, nicméně lepší zdroje na matiku jsou v angličtině), 3. Fyzika). Bez angličtiny bych byl naprosto ztracený. Doba, kdy se jazyky ohromovalo je dle mého dávno pryč. Je pravda, že s průměrnou angličtinou nikoho neohromíte, je to standard. Dobrá angličtina je bonus. Nicméně jazyky jsou za mě nástroj, předpoklad - očekává se, že je budete umět, je to prerekvisita.

Je prakticky nemožné se pohybovat v dnešním IT, nebo jako samouk se to kvalitně naučit, bez angličtiny - českých zdrojů prostě není dost a nejsou často aktuální - jediná možnost je tyto znalosti pochytit od lidí na kvalitní univerzitě, pokud člověk neumí angličtinu, a zase je v jeho zájmu se na té univerzitě tu angličtinu doučit.

K jiným jazykům - pokud to člověka zajímá a baví, je pěkné když se učí více jazyků. V praxi je to ale zbytečné, němci se dnes s developery běžně baví anglicky, francouzština (ve které mám 10 let), španělština jsou z pohledu IT naprostá ztráta času.

Jo kdyby bylo času nekonečně mnoho, smělě do toho. Ale čas je mrcha, a imho se dá strávit lépe, než se učit několik jazyků řekněmě na level B1.

Mimoto, drtivá většina lidí co o sobě tvrdí, že umí anglicky dle mého anglicky zas tak dobře neumí - a radši bych vypiloval angličtinu, než uměl průměrně 5 jazyků.

Další věc je, že ono se to v čase dost mění, a když někdo 10 let jazyk nepoužívá, dost toho zapomene, takže automaticky neplatí, že jakmile už jednou umím mám vyhráno (to možná tak na ten level B1).

57

Vývoj / Re:Jaký jazyk bych se měl učit?

« kdy: 06. 11. 2022, 11:47:11 »

Určitě se v dlouhodobějším horizontu vyplatí doučit se základy, pokud člověk neabsolvoval IT fakultu. Kouknout na decision problem (turing machine, lambda calculus), computational complexity theory, theory of computation, data structures and algorithms, system design. Něco člověk pochopí, něco ne, něco až v čase, ale udělá to z člověka lepšího programátora.

V rámci jazyků kouknout na historii vývoje jazyků a ruzné paradigms - Structured Programming (Djikstra etc.), OOP (Alan Kay a starší věci, Uncle Bob, Martin Fowler etc), funkcionální (McCarthy Lisp, ML rodina jazyků, Haskell), potom na domain languages jako SQL (a spíš relational algebra), R etc. Prolog. Jazyk kde je first class citizen nějaký asynchronoous paradigm. Jazyk, kde se naučíš základně programovat více vláken. V případě zájmu si třeba z logických bran postav CPU, a nebo Verilog/VHDL, nebo něco kde nebude jen sekvenčí exekuce.

Zjednodušeně a turbo přístupem?

Jeden high level OOP jazyk kde budeš nucen psát typy (C#, Java, Typescript etc.).
Jeden low level structured jazyk kde budeš nucen pracovat s pamětí (C).
Jeden funkcionalní jazyk - spíš nějaká odrůda lispu.
Nějaký doménový jazyk - SQL, R etc.
Nějaké jednoduché assembly - vem si nějaký jednoduchý procesor z konce 70 let.


A nebo se na to všechno vyprdni, nauč se React a/nebo Spring Boot a po hospodách bal holky na to, že seš hardcore programátor.

58

Studium a uplatnění / Re:Realita českých programátorských platů

« kdy: 06. 11. 2022, 11:05:59 »

Pardon dodatek k 2.

2) Vysoká inflace je i ve světě - v ČR je ještě vyšší - jaký podíl z toho je plošný nebo strukturní je věštění z křištálové koule, i kdyby to bylo 50 procent, i přesto je 10 procent inflace extrém. Mimoto, ten příspěvek vůbec nebyl o inflaci, inflace se použila jako prosté zjednodušení růstu cen na trhu, proč tyto ceny rostou je z mikro pohledu pracujícího irelevantní. Že se vlastně dodnes vymýšlí jak inflaci měřit, a co započítavat a jak, a jestli jsou kvalitní data, to je věc do úplně jiné diskuse. I kdybychom odmazali tento poslední rok a inflaci měli třeba na 3 procentech, pořád úplně vše úplně stejně v mém příspěvku platí.

59

Studium a uplatnění / Re:Realita českých programátorských platů

« kdy: 06. 11. 2022, 10:58:00 »

ad 1) podle dat na https://www.czso.cz/csu/czso/ceny_bytu se cena od roku 2005 asi zdvojnásobila, trojnásobek za 10 let z toho vůbec nevyplývá. Bereš aktuální mdzy a sazby a porovnáváš to s minulými cenami. Ještě v roce 2012 byla půrměná sazba u hypoték kolem 4 %, to není cena za pakatel.

ad 2) a tím roztočit další zvyšování inflace, co? Ta inflace není plošná, ale strukturní, některé věci zdražili na násobky a stahují vše ostatní, nejspíš krátkodobý výkyv

ad 3) proč bys okamžitě narovnával inflaci? Tím jí jen prohloubíš.

ad 6) V každé generaci se díváš na generaci před tebou a závidíš jí, chceš stejnou úroveň života, ale víš, ten o 10 let starší člověk, na svoji úroveň musel o 10 let déle pracovat. Rodiče současných čtyřicátníků dostávali běžně byty s první prací, současní čtyřicátníci vběhli do pracovního života těsně po revoluci, ti už nic nedostali.

ad 7) je to divný, ale počet juniorů je v každém kolektivu konstatní. Ať už máš jakkoliv zkušenou skupinu, vždy se vyseparuje třeba 20 % těch nejschopnější a ti ostatní si připadají jak junioři a musíš se učit, musíš je školit. I senioří občas v těch věcech tápou stejně jako ti nezkušení.

ad 9) máš dost náročné představy o tvém minimum, snad v žádné generaci nebyly průměrné příjmy tak vysoké, abys tohle všechno měl, na to dosáhne jen nízké % populace. Současní 20 - 30 letí mají stejné možnosti jako předchozí generace, také jim nikdo nic nedá, také musí sami makat, pokud chtějí víc, nebo prostě mít štěstí. Neházej vinu na společnost.

1) Konkrétně v Praze (a nejen v Praze ale ve spoustě okresních měst) se za 10 let ztrojnásobila cena za m2, kdežto průměrný plat vyrostl 1.5x - lehce dohledatelné - suma sumárum dnes potřebujete vydělavát 2x tolik než lidé před 10 lety abyste měl stejnou životní úrověn. Tedy jestli dnes programátor senior ma 150 v superhrubé, a byt kupoval před 10 lety (je mu třeba 40 let), tak senior 30 letý bez bydlení by musel vydělávat 300 000 (v případě že oba jsou blízko peaku tržního maxima pro seniory, což ve 30 letech v západním světě spousta programátorů je) za stejnou práci aby měl stejnou životní úrověn. Kupecké počty.

2) Vysoká inflace je i ve světě - v ČR je ještě vyšší - jaký podíl z toho je plošný nebo strukturní je věštění z křištálové koule, i kdyby to bylo 50 procent, i přesto je 10 procent inflace extrém.

3) Toto bylo samozřejmě logicky z kontextu psaného myšleno tak, že pokud se vám zvedne cena vstupů - jak firmě, tak dodavateli práce (a je irelevantní zdali HPP nebo živostník, to snad vysvětlovat nemusím), tak logicky oba subjekty musí zdražit, jinak oba nebo jeden na úkor druhého začnou prodělávat z pohledu účastníků trhu. A tím pádem pomalu krachují a vymazávají svou relevanci a existenci na trhu.

6) Již vyvráceno v 1. Klidně se podívejte kde je dnes nejdražší bydlení na světě v poměru ku průměrnému platu - kolem prvních příček bude často Praha (když data očistíte od nestátů jako Monako nebo middle of nowhere udeveloped světa kde jsou ceny extrémní nebo spíš nezjistitelné). V USA se ozývá spousta hlasů, že jsou první generace v historii, která je na tom naopak hůře než jejich rodiče - data jsou opět relativně jednoduše dohledatelná.

7) Přírůstek nových lidí do oboru závisí na vývoji a lukrativitě oboru v čase. Určitě není ten poměr v čase stále stejný. Že je spousta seniorů pouze papírových, to nikdo nepopíra, nicméně opět z kontextu psaného v 7) bylo snad zřejmé, že je tento příspěvek o čase, ne o kvalitách lidí.

9) Pokud berete bydlení jako základní životní potřebu, což většina ekonomik tak bere, a jako zdaleka nejvyšší položku a nejdražší položku kterou člověk v živote kupuje, tak z toho docela jednoduše vychází, že pokud se tato věc objektivně zdraží 2x a více i v přepočtu na rostoucí průměrný plat, tak z toho vyplývá, že nastupivší generace má výrazně horší životní úrověn. Že je poměrově levnejší elektronika nebo automobil je z pohledu absolutní výše ceny bydlení nezajímavé.

60

Studium a uplatnění / Re:Realita českých programátorských platů

« kdy: 04. 11. 2022, 11:20:09 »

Tento příspěvek byl původně určený do jiného tématu, ale hodí se i sem.

Je důležité si uvědomit několik věcí v roce 2022.

1) Během posledních 10 let se ztrojnásobila cena nemovitostí - to znamená, že naprostá většina kolegů 35 let plus dávno bydlí v bytě, který koupila za 3 miliony před několika lety a dnes má hodnotu 10 milionů - tito lidé mají bydlení vyřešené a za pakatel.

2) Tento rok vysoká inflace 18% - zjednodušeně řečeno, s trochou nadsázky, pokud před rokem někdo bral 100 měsíčně, dnes by měl brát 120 měsíčně.

3) Firma v drtivé většině případů sama nikdy nepřidá a už rozhodně ne například tento rok 20% aby narovnala alespoň inflaci, leda že to je ve smlouvě (jakože to občas někdo má, ale není to úplně super běžné)

4) Kolegové z bodu 1, co už spokojeně bydlí, a jsou prakticky na maximu svých výdělků jako senior vývojáří už nemají takovou incentivu tlačit na peníze, protože ví že na maximu trhu už víceméně jsou, a už bydlí, takže řešit hypotéku na 10 milionů nemusí, protože mají hypotéku za 3 miliony z před 10 lety (a nebo splaceno).

5) ČR vyrostla na relativně schopných lidech oproti východu, kde u nás fungovala dobrá kvalitu za nižší cenu oproti západu - toto se dlouhodobě mění ve prospěch levnějšího východu, který ČR pomalu ale postupně dohání (online věci a globalizace a celková úroveň programátorů nebo spíš developerů) na kvalitě a zároveň je levnější než rychle zdražující ČR.

6) Tyto všechny body ruku v ruce znamenají, že pokud člověk chce alespoň stejnou úrověn života, jako mají o 10 let starší kluci, kteří se jen dříve narodili, tak by dnes, místo 150 měsíčně co berou v průměru oni, měli brát nad 300 tisíc a spíš více - a tuto částku tady v životě developer neuvidí, leda že by byl CTO nějakého úspěšného startupu, ale to už je jiná manažerská role a nelze srovnávat (a spousta CTO bere 200 plus bonus v podobě 2 měsíců ročně když se daří, o 300 plus si jich mnoho může nechat jenom zdát).

7) I když počet juniorů ročně roste, stále logicky je zde drtivá většina lidí co jsou v oboru 5 let a více a tedy většina z nich patří do skupiny 1) co bydlí, a tito lidé svou masou tvoří nabídku a cenotvorbu na trhu a poptávající firmy mlaskají protože je to relativně levné, protože si to nabízející programátoři 1) můžou dovolit kvůli vyřešenému bydlení a protože platy-faktury jsou obecně spíše sticky.

Junior dnes je v nejhorší pozici za posledních 20 let v ČR co se týče nástupu do trhu v IT - jednak kvůli bydlení, druhak krize, komplexita technologií jen na webu (který pravděpodobně ve finále většina mainstreamu dělá, protože se zde v průměru platí stabilně nejvíce peněz v rámci vývoje) je násobně vzdálená webařům z roku 2000-2010, kde se to málo  co tehdy stačilo každý naučil prakticky za pár měsiců na koleně a konkurence moc nebyla.

9) Jak z toho ven? Stříbrná kulka neexistuje, bohužel. Z mého pohledu v dnešní době pro lidi 20-30 let (bez rodinného zázemí a bydlení) už IT rozhodně není takové terno co se týče zajištění kvalitní životní úrovně pro rodinu (dvě děti na dobré vysoké, manželka, dostatečně velký byt v Praze, případně pěkný dům za velkým městem)