Myslím, že každé podnikání sebou nese přímé i nepřímé náklady.
OSVČ má, třeba i fiktivní, náklady pakliže uplatní paušál 60%, tzn. zbytek 40% jsou účetně náklady a v nich je schované i vedení účetnictví apod. Realita ale je, že je to většinou nezdanitelný čistý zisk, že, to všichni víme.
SRO musí vést účetnictví, proto "takzvaně platí za zpracování/vedení", ale ve skutečnosti jsou to stejné peníze co musí/mělo by vynaložit i OSVČ.
Samozřejmě se to dá u OSVČ ještě obejít/optimalizovat paušální daní.
Bavíme se tu ale hlavně o odpovědnosti a ta je ohraničena u SRO pouze do výše základního majetku, tzn. klidně pouze jedné (1) koruny. Je to právnická osoba. Odpovědnost jednatele je pouze ve specifických činností, ale zatím osobně mi není známo koho by soud odsoudil za špatné řízení firmy, protože podnikání je obecně rizikové a maximálně jde pouze o špatný obchodní záměr.
Ale u OSVČ ručíš vším co máš, takže při průšvihu při kterém na SRO pouze uvalíš likvidaci a dál podnikáš pod jinou SRO, ty jako živnostník jsi skončil! Přijdeš o barák, nejspíše i o manželku a o nervy. A jsi zadlužený a už nikdy nezačneš podnikat. To jsou samozřejmě nejhorší varianty.
Samozřejmě že se v mnoha případech OSVČ nic nestane a jestli podnikáš nerizikově, tzn. férově, tak tímto podnikáním máš pouze riziko že budeš mít nejspíše malý důchod. Ale pro nás, bohužel, díky naší uvědomělé novodobé sociálně-komunistické evropské politické reprezentaci tě ani nenecháme v důchodu umřít bez sociálních dávek na bydlení a v chudobě.
Pamatujete, jak v před 20 lety v Americe zkrachovala jistá energetická společnost olbřímích rozměrů? Pokud ano, pak jistě víte, že kdyby tomu tak nebylo, tak by dnes na ekonomkách nenabírala velká čtyřka, ale velká pětka. Ten pátý hráč, jelikož dělal výše zmiňované firmě v té době audity, následně zkrachoval taky a byl to panečku rachot.
V Americe se následně všichni zúčastnění tvářili, že oni nic, že náhoda, že se spletli, a že nikdo za nic nemůže.
Inu, následně vznikla v Americe nová legislativa, jako Sarbanes-Oxley Act a jiné, které mají za cíl dosáhnout i na takové podobné vykuky.
Zanedlouho potom začala neoficiálně harmonizovat EU s USA podobnou legislativu.
No a s křížkem po funuse přišla Česká Republika, že tam teda omezí něco taky v rámci NOZ, ZOK a podobně. A již přes 10 let u nás tedy jednatel v mnoha případech odpovídá za škodu společnosti, musí být řádný hospodář, zastávat pouze ty funkce, na které má kvalifikaci a znalosti, a negligence, spásná kráva těchto lidí, již nestačí! Zkrátka, měl by vědět, že neví, nikoho nezajimá, že nevěděl ale myslel to dobře.
Druhá strana mince je, že se to u nás v praxi donedávna moc neřešilo, protože naše soudy jsou plné unavených a ospalých lidí, kteří dělají vše proto, aby hlavně nemuseli pracovat.
To jen tak na okraj, že 90. léta už to fakt nejsou, minimálně de iure. V praxi je to pravda slabší.
Zobrazit příspěvky
.