Příspěvky

1

Odkladiště / Re:Přečalounění křesla DX Racer

« kdy: 09. 08. 2023, 09:57:32 »

Järvfjället má síťovaná záda a zapařovací sedátko. K svému překvapení jsem zrovna zjistil, že to sedátko má potah obepnutý zespoda zipem - jezdec je schovaný v hadrovém tunýlku, ale háčkem z kancelářské sponky jde snadno ven. A nakonec koukám, že i ta síťovaná záda mají naspodu zip a lze je svléct z rámu.

Konstrukci hodnotím jako ne úplně špatnou. Má to synchronní mechaniku nezamykatelnou, zřejmě bez možnosti štelovat protitlak. Kovová pětinoha, kovová páteřní trubka zad vypadá taky docela OK. "Mechanika pod sedákem" se skládá z několika výlisků z ocelového plechu tl.2-4 mm. Má to bederní opěrku. Hlavová opěrka je výškově štelovatelná spíš symbolicky, ale pár cm tam je (asi 8, jestli správně koukám). Je fakt, že je to možná koncipováno spíš pro čerstvého puberťáka, protože sedátko je štelovatelné dopředu/dozadu (přizpůsobení délce stehenní kosti).

Synek měl staršího Markuse. Tahle židle měla taky synchronní mechaniku, tuším zamykatelnou. Jenomže se na ní opičák houpal a houpal, časem i zvedal kolečka, až si dal při houpání nějak akrobaticky na držku pádem vzad a při tom se mu povedlo zlomit zámek mechaniky. Takže mechanika pak už byla bez zámku :-)

Když vybíráte židli, jděte po detailech. Třeba v práci mi koupili židli se síťovanými zády, vypadá děsně sexy, mechanika OK, ale hlavovou opěrku má pevně danou a výškově dimenzovanou na venkovského obyvatele JV Asie. Takže jako jeden projektík ve frontě "dodělej doma" mám custom úchyt pro hlavovou opěrku :-)

No tak třeba HM na židle vůbec nedává opěrku hlavy. Protože podle ergonomie sezení u PC... Takže pokud pracuju a nevalím se u koukání na filmy či nehraju na game padu, tak jim mohu dát za pravdu, do práce fakt opěrku hlavy nepotřebuju.... Sehnat normální full mesh židly s použitelným mechanizmem je dost náročné....

Ta těžko sehnatelná židle se jmenuje Herman Miller Aeron. Prodává se již téměř 30 let, a je to jedna z nejprodávanějších židlí do korporací na světě. Prakticky všude kam se podíváte, tak na vás vykoukne Aeron. Dá se u nás sehnat za 40 tisíc, což je prakticky už lidovka, zvláště v dnešní době.

2

Odkladiště / Re:Přečalounění křesla DX Racer

« kdy: 08. 08. 2023, 13:36:29 »

Pokud si nechcete dlouhodobě ničit záda, pak musíte do židle, stejně jako do jakékoliv pracovní pomůcky, zainvestovat.

Naprosto běžné pracovní židle začínají na 40 tisících.

3

Studium a uplatnění / Re:Je IT běžný obor jako stavařina, strojařína, medicína?

« kdy: 08. 08. 2023, 13:33:48 »

Top IT pozice jsou náročnější, lépe placené a dnes i prestižnější (pro znalé, ne pro plebs) než top stavařina, strojařína, medicína, či právničina.

A já musím dodat, že i zaslouženě. Je totiž zdaleka se nejrychleji rozvíjející se obor, kde je třeba digestovat násobně více informací, než v oborech výše zmíněných, často i 10x.

V přepočtu na investovaný čas se vlastně Top IT nevyplatí v porovnání s jednoduššími obory výše.

4

Server / Re:Málo efektivní detekce spamu na serveru

« kdy: 25. 07. 2023, 17:10:09 »

Email byl jedna z největších decentralizovaných služeb na světě. Bad actors jsou realitou všehomíra, akce reakce. Služba je mrtvá, pokud ji nikdo nepoužívá. Většina lidí, zejména kvůli jednoduchosti, používá webmail. Na poli webmailu za 20 let zvítězil, a tedy drží klíčky ke vstupní bráně, FAANG. A FAANG vás, malé email operátory, bude stále více tlačit do rohu. Důvodu jsou různé - bad actors rozesílající nevyžádanou poštu, data mining, business kontrola. V nejbližší době nevidím jinou cestu v případě firem, než si objednat email službu od těchto korporátů, a samozřejmě toto má svá úskalí.

Ano, i já osobně jsem viděl, i dnes, spoustu českých IT firmiček, které si provozovaly vlastní email. Neviděl jsem ale žádnou, která by ten email provozovala dobře, kvalitně a funkčně. Standardem byl právě ve firmě chudák, který pořád sem a tam létal a utíkal řešit jeden malý průser za druhým, a nikdy to nešlo vyřešit dlouhodobě kvalitně. Z mého pohledu to nikdy neplnilo business požadavky. Firma si nevážila času takového člověka (a že vůbec jen dnes provozovat nějakým způsobem email je kumšt a práce), a mě osobně bylo líto času toho člověka, protože určitě by šel ten čas investovat lépe ku spokojenosti všech stran.

Nepletl bych si na sebe zbytečně bič.

No, a tak obligátně, pokud je ve firmě nadkritický počet jedinců s prázdnou hlavou, je čas jít o dům dál.

5

Studium a uplatnění / Re: Kurz grafiky - pomoc

« kdy: 18. 07. 2023, 15:19:53 »

Ono málokdo si uvědomuje, jak velkou roli hraje v životě náhoda a v jistém smyslu "štěstí".

Abyste byl například úspěšný znalostní pracovník v oboru, musí se vám splnit následující.

1 ) Narodit se
2 ) žádné život ohrožující či omezující genetické vady, a naopak vhodné predispozice a předpoklady
3 ) V zemi, která je minimálně na průměru světa v příležitostech
4 ) V době, kdy vám technologický pokrok umožní realizovat se ve vašem vybraném oboru
5 ) Do rodiny, která vám dá minimálně průměrné zázemí (obrovská variance)
6 ) Správně vybrat školu, obor, trefit solidní spolužáky
7 ) Bez újmy projít pubertou
8 ) Vyhnout se negativním náhodám typu srážka autem a podobné
9 ) Vybudovat si kolem sebe slušné sociální zázemí, spolupracovníky, kamarády, partnera
10 ) Mít pracovně štěstí - najít slušnou práci v tom smetišti příležitostí

Vše z výše jmenovaného je obrovsky variabilní. Schopných kvalitních lidí, kteří prostě měli smůlu, jsou plné hřbitovy.

6

Hardware / Re:Nakup notebooku ze zahraničí

« kdy: 18. 07. 2023, 14:29:36 »

Některé zboží má i dnes pořád cenu dovážet z USA, zaplatit clo, dph, dopravu, prakticky oželit záruku a pořád se to vyplatí - například hodinky, kde má i dnes český neautorizovaný dealer přirážku klidně 100% navíc k té původní marži prodejce v US (který to už jednou proclil z Asie při původnímu dovozu).

Takže hodinky vám vyrobí v Japonsku, dopraví do USA ke koncovému prodejci, od něj to nakoupí evropský dovozce, a nebo zrovna už vy. Takové hodinky se proletí po světě možná víc, než kdejaký váš soused za celý život.

U elektroniky to už ale, až na výjimky, finančně delší dobu moc nedává smysl (doba se ale pořád mění).

7

Vývoj / Re:Verzování software, udržování forků a implementace oprav

« kdy: 14. 07. 2023, 07:34:12 »

Zkráceně, nikdo dnes neví, jak to správně dělat, je to ongoing research.

Co tým/projekt, to jiné názory na verzování a vývoj, a to i když použijete například Git Flow nebo Trunk based development, nebo jiný přístup du jour.

Když půjdete níž do samotného verzovacího nástroje, což je dnes často git, tak i tam se budete hádat jestli merge nebo rebase, a jestli škaredá ale přesná historie, nebo jestli falešná ale líbivá.

V ČR se stal populární Git Flow, a dost developerů ho bude pravděpodobně znát, samozřejmě každý tým si to Git Flow implementuje po svém, takže to často není opravdové Git Flow.

V posledních letech se objevují různé kritiky na Git Flow a nabízejí se alternativy jako třeba Trunk a tak dále.

(Kolega výše zmínil feature flags, které ale taky mají svá úskalí.)

8

Studium a uplatnění / Re:Zhoršující se chování recruiterů

« kdy: 12. 07. 2023, 10:46:34 »

....

Takže co je name of the game vás jako uchazeče? Nenechat si věšet bulíky na nos, a chovat se tržně.

Vše výše je statisticky řečeno, samozřejmě se najdou pozitivní výjimky.

Jo,jo. Pěkně řečeno. Have a fun in rat race game by robert kiyosaki.

Poprosím nespojovat můj příspěvek s prodejcem teplé vody.

9

Studium a uplatnění / Re:Zhoršující se chování recruiterů

« kdy: 09. 07. 2023, 15:26:30 »

Name of the game velké nadnárodní korporace, pokud jde o new business development, je házet projekty na zeď a čekat co se chytí.

Name of the game nižšího manažera v takové korporaci je takové projekty vymýšlet a mazat med kolem pusy jak nahoru, tak dolů a raisovat interně peníze. Cílem je povýšit a vydělat balík, a ten se v rámci manažerského žebříku vydělává primárně počtem direct reportů a zrealizovaných projektů. Jestli ty projekty přežijí pár let a k něčemu ve finále budou je už vedlejší, a často jsou k ničemu.

Name of the game HR v jakékoliv firmě na světě je v první řadě chránit firmu, HR zde není pro zaměstnance. Do HR se typicky rekrutují lidé, kteří většinou nic dělat nechtěli a z nějakého důvodu se nedostali do státní správy, případně jiné slabší kusy z ekonomek. Tady se zpívá a jí chleba pana majitele Byrokratose.

Name of the game recruitment agency je, potom co jim management/HR z odstavce výše dodá noty, kobercově nahnat co nejvíc potenciálních kandidátů - a tím pádem budou lhát, mlžit, být nekompetentí a drzí v jednom. Do recruitment agency se dostanou zbytky těch lidí, co je zatím nevzali na full time HR do nějakého korporátu. Takovou agency zpravidla zakládá prodejce teplé vody, protože chce podnikat, ale zároveň nic neumí. Manýry jsou tedy stejné jako u prodejců pojistek, investic, realitek, teleshoppingu a v podstatě jakéhokoliv boiler roomu. Prodají i vlastní babičku.

No a ta výsledná pracovní pozice je v tomto koloběhu věc, která vlastně absolutně vůbec nikoho, kromě vás jako uchazeče, nezajímá. A tak to pak potom dopadá.

Takže co je name of the game vás jako uchazeče? Nenechat si věšet bulíky na nos, a chovat se tržně.

Vše výše je statisticky řečeno, samozřejmě se najdou pozitivní výjimky.

10

Vývoj / Re:Michání jazyků v práci

« kdy: 28. 06. 2023, 11:53:19 »

Rozumím, že je to pouze příklad, nicméně.

V dnešní době, pokud člověk cílí na nějaký work-life balance a dobré peníze, bych rozhodně doporučil specializaci na konkrétní set technologií. Jestli bude člověk ráno dělat něco (pokud tedy jde o klasický webdev) v Djangu, dopoledne ve Springu, po obědě tam zapne Rails, a odpoledne něco doprogramuje v Nodu, tak jednak si bude sám přidělávat zbytečnou práci držením kroku se stále se zrychlujícími release cykly, druhak si naloží zbytečným context switchem, no a ve finále nebude do hloubky pravděpodobně umět ani jednu z technologií, což ho typicky bude směrovat do těch typů prací, kde se od rána do večera bouchá ten nejprůměrnější CRUD, který není nijak zázračně placený.

Nebavím se o někom kdo se v tom hrabe 30 let, a vyzkoušel si na dlouhé roky většinu mainstream platforem, to není běžný případ.

Samozřejmě, v rámci zájmu je asi dobré mít přehled, ale osobně bych spíše ten přehled směřoval někam, kde se člověk naučí nějaké jiné paradigms, přístupy, a skutečně obohatí své znalosti. A nebo, pokud cílí na peníze, se naučil technologie dobře placené, a v těch byl full time.

11

Studium a uplatnění / Re:Vysoká škola polytechnická Jihlava domienka

« kdy: 11. 06. 2023, 12:20:25 »

nic proti tomu, abys jako slovak sel do jihlavy, dokonce uz mozna v jihlave bydlis, ale pokud ne, tak na slovensku nemate odpovidajici skolu blize?

(doporucuji synkovi, aby sel do ziliny na vysku, jsme ve slezsku)

Pokud už jde potomek na vysokou školu, existují prakticky dvě cesty.

1) Potomek z nějakého důvodu nechce opouštět rodinné zázemí a vybudované sociální vztahy, případně z jiných rodinných důvodů musí být rodinně na dosah a proto zvolí školu v místě bydliště. Potom v pořádku, ale pokud nebude v dojezdové vzdálenosti 1 hodina denně, a nebo nebude přímo v místě bydliště, pak to bude těžko realizovatelné. A nese to s sebou samozřejmě i oběti, ale třeba i benefity dle typu člověka.

2) Potomek jde na vysokou jinam. V tom případě je už úplně jedno zdali je to 30km nebo 300km, protože potomek si bude muset vybudovat nový sociální život, sžít se s novým městem, a na víkend až pojede domů (pokud vůbec, a jak často) , tak je jedno zdali to budou 4 hodiny vlakem, nebo 40 minut. V takovém případě se pak samozřejmě vyplatí jít někam, kde to bude dávat a) univerzitně smysl, b) pracovně smysl, c) sociální smysl. Ideální případ je, pokud jde na vysokou v místě, kde bude později i pracovat, protože sociální kapitál z vysoké je k nezaplacení a naopak začínat odznova ve třetím jiném městě po vysoké z jiného města je už velmi těžké, a jste ve velké nevýhodě.

Konkrétně já jsem se stěhoval z vesnice/malého města do většího krajského města na vysokou, a následně jsem pracovně stejně končil v Praze a dodnes považuji za chybu, že jsem nešel na vysokou do Prahy rovnou, protože začátky byly tehdy krušné. Pak jsem se odstěhoval úplně jinam, ale to už je jiná věc, v jiné životní a kariérní etapě.

Samozřejmě životní priority se mění, a někdo se třeba po vysoké vrátí do místa bydliště, a dokonce to často může dávat i kariérně smysl, pokud je člověk placen státem přímo či nepřímo (obvodní doktor, advokát a tak dále), a i to je možnost.

Pokud ale člověk ví co chce dělat, a je to soukromý sektor, a zároveň chce budovat kariéru, tak je obrovská škoda ztratit sociální kapitál z vysoké, protože právě kamarádi z vysoké vám ve finále často nejvíce pracovně pomohou a vy jim.

12

Studium a uplatnění / Re:Platový posun - junior

« kdy: 07. 06. 2023, 21:23:46 »

Jako vždy

1) Zjistit, jaký je business model firmy, a dle toho zjistit cenu své práce
2) Zjistit, jak konkrétně je vaše pracovní role pro business model firmy důležitá
3) Zjistit, jak jste na tom v týmu v porovnání s ostatními
4) Zjistit, jak jste na tom v porovnání s trhem

Pokud vám vyjde, že jste lepší, tak si tu práci nacenítě podle market ratu, s tím požadavkem a argumenty přijdete za šéfem, a on vám to typicky nedá, a následují dva scénáře.

a) kompromis - nějak se dohodnete podobně jako na tržnici
b) nedohodnete se - vy půjdete jinam, a protože 31 hrubého je dnes směšně málo, tak vám to tam dají

Je pravda, že je spousta juniorů nic neumí, ale také je pravda, že 31 hrubého je plat prodavačky v supermarketu, tedy pardon, ten je v Praze vyšší.

Rozhodně nikde dva roky netvrdněte, to je to nejhorší co můžete na začátku kariéry udělat - leda, že by vám ta firma hodně dávala z pohledu učení, případně byla dobrá do CV (v CV je dnes standard mít ve firmě zářez 2 roky plus mínus).

Jinak konkrétně v ČR je spousta firem a kindrmanažerů, kteří vás radši nechají odejít i jako klíčového člověka na projektu, co má výkon za 3 lidi, než aby mu přidali adekvátně k market ratu. Důvody jsou většinou 3 následující.

1) Je to firemní politika, která má za cíl udržovat level nákladů (děje se v korporátech často) - to může dávat někdy smysl

2) Majitel má osobnostní poruchu, kde považuje každého, kdo mu zvýší o jednu korunu náklady, za loupežníka a on mu přece tu korunu, jeho korunu, dávat nebude. Toto je specifické pro ČR / východní blok. Není to osobní, bere tak každého.

3) Majitel nebo nadřízený manažer má s vámi osobní iracionální problém. Děje se všude.
a) Přece nebude developer vydělávat tolik jako já
b) je o 10 let mladší
c) já jsem víc chlap a líp vypadám
d) on neumí líp programovat a dělat moji práci

13

Sítě / Re:Tip na krimpovací kleště

« kdy: 22. 05. 2023, 11:28:32 »

600 korun je jedna večeře ve stejkárně.

Zajímavá diskuzní taktika. Existující drahý produkt porovnáme s jinou existující drahou službou. To by jej mělo nějak zázračně zlevnit?

Jedna večeře vám vydrží několik hodin, než ji žaludek stráví.

Krimpovací kleště slušné kvality vám vydrží, při použití předřečníka, pravděpodobně dekády, minimálně jednotky let.

Cena lepších kleští nepřevyšuje jednu lepší večeři.

Takže vlastně nerozumím vaší poznámce. Leda kdybyste krimpovací kleště ob týden posvačil.

(U toho velmi levného nářadí je často problém ten, že kvalita kovu a zpracování je tak mizerná, že se to může často i po náhodném použití zničit, proto je vhodné koupit něco se slušným poměrem cena výkon, a tím není myšleno rozhodně to nejdražší nářadí)

14

Distribuce / Re:Rozbil jsem si PATH

« kdy: 22. 05. 2023, 09:48:19 »

Ahoj, poradí prosím někdo? hrál jsem si s PATH a nějak jsem to rozbil.

[jakub@localhost ~]$ yum
-bash: /bin/yum: /usr/bin/python: bad interpreter: No such file or directory

yum má něco společného s pythonem? nebo co přesně ta hláčka znamená?

https://en.wikipedia.org/wiki/Filesystem_Hierarchy_Standard
https://askubuntu.com/questions/308045/differences-between-bin-sbin-usr-bin-usr-sbin-usr-local-bin-usr-local
https://unix.stackexchange.com/a/8658 (je to starší, ale i tak nabídne základní pochopení)
http://lists.busybox.net/pipermail/busybox/2010-December/074114.html (no https)

15

Sítě / Re:Tip na krimpovací kleště

« kdy: 21. 05. 2023, 20:43:34 »

Nejdražší nářadí je to nejlevnější.

Ty profi kleště vám pravděpodobně vydrží celý život při vaší potřebě a možná je ještě někdo podědí.

600 korun je jedna večeře ve stejkárně.