Do databáze bude přistupovat jen aplikační server, který vystaví API – a to API bude používat jak lékařský software, tak web.
Jenže tady musíte vysvětlit, co je aplikační server, kde běží a jak vznikne ta bezpečnost.
Nejspíš myslíte, že lékařský software bude sám skrz API nahrávat údaje na aplikační server (takže aplikační server nebude znát žádné přístupové údaje do lékařského software, naopak se bude muset samotný lékařský software autorizovat při přístupu do toho API). Bezpečnost vznikne tím, že když někdo získá plný přístup k aplikačnímu serveru, nezíská tím data lékařského software.
Zde opravdu není dobrý nápad přistupovat do živé databáze, kterou současně používá lékařský software. Jsou tam obvykle různé cache, takže se snadno dostanete do stavu, že by externí systém viděl neaktuální nebo nekonzistentní data a kdyby náhodou ten externí systém začal do té živé databáze zapisovat, mohl by lékařský software spadnout a data by se mohla rozbít. Aby šla takto databáze použít, muselo by to na to být navržené.
Nejrozumnější je kontaktovat výrobce lékařského software s dotazem, jaké nabízejí možnosti pro integraci s externími systémy. Pokud to mají dobře navržené, tak Vás odpověď i navede na správné řešení. Teprve pokud na tuto variantu nebudou připraveni, lze řešit integraci vlastní cestou. Třeba dávkovým přenosem v read-only režimu načíst údaje z lékařského software (v době kdy neběží) a tímto exportem aktualizovat data na webu. Na to byste musel vyvinou nějaký nástroj. Ať ale neběží na serveru, ale spouští se na počítači v ordinaci. Tím docílíte cca toho stavu, co psal pan Jirsák výše. Je otázka, co se s tím objednáním pacienta pak stane. Pokud se to má přenášet zpět do lékařského software, tak se nejspíš nevyhnete tomu aplikačnímu serveru a v lékařském software pro to musí být nějaká podpora. Do databáze to přímo nezapisujte, pokud to dodavatel lékařského software přímo nepodporuje - koledoval byste si o malér.
Z hlediska osobních údajů by bylo nejlepší do databáze na serveru zapisovat opravdu jen např. (osolené) hashe mailu. Když by se k údajům ze server někdo dostal, dozví se pouze kolik je kdy objednaných pacientů ale nedokáže je ztotožnit s osobami. Teoreticky - pokud se např. někdo dostane i k logům serveru a v nich budou ty maily uvedeny (může se stát), tak ke ztotožnit může dojít celkem snadno.