Příspěvky

316

Hardware / Re:Otázky na audiofilov - načo sú optické audio výstupy a káble toslink?

« kdy: 02. 12. 2020, 14:12:05 »

Kombinovat tranzistotrový zesilovač a elektronkový předzesilovat IMHO nedává smysl. Tím méně dává smysl kombinovat digitální zpracování a elektronky.

Smysl dává postavil si analogové HIFI s elektronkami, pro nadšence. Vypadá to hezky a člověk se vrátí ke zvuku jak za starých časů. Jako zdroj zvuku vinyl nebo třeba magnetofonové pásky.

Je to pro nadšence, pro ostatní tu jsou kvalitní konvenční HIFI.

Elektronky si lze i sám vyrobit, to už je nejvyšší level  https://www.youtube.com/watch?v=EzyXMEpq4qw

317

Vývoj / Re:Maven vs. Gradle

« kdy: 30. 11. 2020, 19:56:52 »

Mihnul sem se kolem projektu kde meli na confluence na titulni strance pro vyvojare napsano: Pokud lehne build tak pouzijte tyhle prikazy na pozabijeni vsech gradle deamonu a podprocesu ktere to vytvorilo a zkuste to znova.
A jeden z vyvojaru tam mel napsanej script v antu kterej presne tohle delal.... :-)

A jeste si pamatuju projekt kde se poustel script kterej poustel maven... ten vnitrne poustel pomoci antrun pluginu ant.... ten sam poustel nekolik bash a perl scriptu... jeden z tech perl scriptu myslim generoval a poustel nejaky make fily...  a jeden z tech scriptu dokonce znova poustel maven...
A ja mel na starosti to znova uchodit po migraci repozitaru  a build serveru.... Krasne straveny tyden :-D

Pointa.... ani presne nevim...

Pointa = šedá je toerie, zelený je strom praxe 

318

Vývoj / Re:Maven vs. Gradle

« kdy: 30. 11. 2020, 13:09:16 »

To je prave problem to nechat na seniornich lidech. Trochu ty seniorni java backend programatory podeziram, ze znaji jen svatou trojici - java8 / maven / spring a tim koncej. Vyhovuje jim to. Coz by bylo dobre... Jen se bojim, ze jim to vyhovuje, protoze v tom delaji dlouho... Ja jsem v teto oblasti (java backend) pomerne novy, ale vyrobe SW se uz venuju docela dlouho a odzkousel jsem si mnoho jinych veci.

Nevěřím, že by neznali Gradle - Gradle není žádná hipsteřina. Pokud by znali jen java 8, Maven a Spring tak je to pro projekt IMHO problém. Jako ne že by nemohli být užiteční, ale přibral bych do týmu ještě někoho dalšího, kdo má up-to-date znalosti a kdo pomůže, aby byl kód přiměřeně moderní.

Proč to ale neřešíte přímo s nima?

319

Sítě / Re:Šifrované připojení k embedden serveru na lokální síti

« kdy: 30. 11. 2020, 00:17:44 »

Pokud to má fungovat za 10 let s běžným Android zařízením coby klientem, tak to lze ošetřit IMHO jedině upgradem firmware toho zařízení, tedy umožněním servisní údržby zařízení (bez toho stejně nemůžete garantovat podporu či funkčnost). Protože prostě nevíte, co se za 10let změní.

Aktualizace certifikátu nemusí stačit, jelikož se mohou změnit i důvěryhodné algoritmy.

Servis lze předsunout na tu proxy, jak někdo navrhoval, ale princip se tím IMHO nezmění.

Nebo yrobit speciálního dedikovaného klienta a používat pouze ten, jak také někdo navrhoval. Dedikované zařízení může s trochou snahy bez údržby fungovat i za těch 10 let, na uzavřené síti nebudou rizika snad tak velká. Ale nezapomeňte co se stalo s medicínskými zařízeními, kdy si někdo myslel, že nebudou nikdy připojena do internetu a že tedy není třeba řešit upgrady a bezpečnost. Dnes je to velký průšvih.

320

Vývoj / Re:Maven vs. Gradle

« kdy: 29. 11. 2020, 23:58:17 »

Popište co má ten váš projekt řešit a co chcete řešít v rámci buildu - zkušenější vám pak řeknou, jak to řešit v Maven a Gradle a vy se budete moci rozhodnout co a jak. Pokud se ale ptáte jen takto obecně, tak to raději nechte na seniorních lidech z týmu. Za mě se má build systém postarat hlavně o závislosti a výslednou spustitelnou podobu programu a to umí Maven dobře a s přehledným pom.xml.

Ale pokud chcete řešit i  nasazení, integrační testy, migrační skripty a podobně, tak máte mnohem větší téma než zda volit Maven či Gradle.

321

Vývoj / Re:Maven vs. Gradle

« kdy: 29. 11. 2020, 17:22:38 »

Pokud má build proces umět jen běžné standardní věci, je to celkem jedno. Kouknul bych u obou na podpora v IDE a šel cestou nejmenšího odporu. Osobně používám Maven - mám jeden pom.xml který dělá co potřebuju a ten používám všude. Jak to přesně funguje, to popravdě řečeno netuším.

Konfigurovat build proces bych stejně nechal dělat nějakého zkušenějšího kolegu, tak ať si vybere spíš on.

322

/dev/null / Re:Ovládání přehrávače v Chrome – kde se vzalo

« kdy: 25. 11. 2020, 19:53:59 »

Mě to taky zneklidnilo, když jsem si všiml ovládacích prvku v systému, kterými lze ovládat přehrávání hudby na webové stránce v prohlížeči...

323

Vývoj / Re:Vývoj ve Windows: sériový port přes SSH

« kdy: 25. 11. 2020, 19:51:11 »

Řešení se dá asi vygooglovat. zkuste:

• serial port over ssh
• serial port forwarding
• serial port forwarding over TCP/IP
• ...

Zdá se, že stačí použít socat + ssh + netcat anebo použít specializované nástroje jako remserial apod.

Mírná komplikace je, aby to běželo na Windows.

Netestováno 

324

Vývoj / Re:Volby key value databazy

« kdy: 24. 11. 2020, 22:11:31 »

ale podobné nečekané chování najdeš snad u každé databáze, ne? Neříkám, že je hvězdičková, naopak podpora sql je v mysql/mariadb proti např. pg dost žalostná, ale každá databáze má své slabé/silné stránky a hodnotit se musí spíše k danému use case.

Ano, nicméně Mysql má těch pastí víc právě kvůli tomu, že hůř podporuje SQL. Postgres je na tom lépe. Pro nový projekt bych o Mysql neuvažoval, ledaže by se v daném prostředí používala jako kanonická technologie a zavádět jinou db by bylo příliš nákladné.

325

Odkladiště / Re:Co se starými CD z časopisů?

« kdy: 24. 11. 2020, 16:11:44 »

Vím že to není přesně ono, ale znám tyhle pocity - Právě pomáhám vyklízet byt po známé v rodině, co je doslova po strop zaskládanej věcma (vygooglujte "hoarder") a člověk ani neví co za barvu má podlaha. Člověk tam najde mraky věcí co "by se mohly hodit". Nebo "mně se nehodí, ale je strašná škoda to vyhodit". Samozřejmě třeba nový a po 10kusech. Bohužel v režimu "je toho tady doslova 10tun" moc není čas řešit prodej po aukru atd - už jsem si několirát říkal, že by si to třeba někdo za 200kč vzal, jenže kvůli těm 200kč co by člověk musel udělat: vzít si to domů, přebrat to, napsat inzerát, nafotit, najít krabici tím jít na poštu...že se to naprosto vůbec nevyplatí.
(...)

Přijde mi, že trošku paušalizujete. Balík CD se dá předat jako jednorázová akce, těžko to bude prodávat po jednom. Zájemce bude sběratel, který si pro to umí dojet, protože si podobným způsobem obstarával další položky své sbírky. Takže rozlišujte, co prodáváte.

Při vyklízení pozůstalosti se mi osvědčilo pozvat pár kamarádů, kteří si na místě rozebrali, o co měli zájem. Zbytek se řešil rozvozem do charity, sběrného dvora, kontejneru a případně knihovny (městská knihovna a jazyková škola - po domluvě).

Jinak také obdivuji lidi, kteří se na Aukru živí prodejem zboží s malou provozí, myslím že musí dost kmitat, což asi kmitají, když odešlou zboží ten samý den a ještě u toho se mnou detailně komunikují. Ale to už je úplně OT.

326

Sítě / Re:100 Mbit, 1GBit, 10 GBit, 40 GBit k čemu vlastně?

« kdy: 23. 11. 2020, 16:31:06 »

BTW: Rychlejší standard má přínos také pro připojení prvků infrastruktury mezi sebou, např. switch <-> router apod. Z toho pak těží i klienti připojení pomalejším standardem (všem to běží lépe a infrastruktura je lépe saturovaná). To je také důvodem, že některé prvky kombinují porty o různých rychlostech (rychlejší uplink).

327

Odkladiště / Re:Co se starými CD z časopisů?

« kdy: 23. 11. 2020, 15:56:37 »

Ale prd velebnosti, všechny tyto prodeje jsou jenom opruz. Jeden to bude chtít někam poslat, další se bude zajímat, co na těch CD konkrétně je, třetí si pak vybírat co si vezme... Nic takového, ztráta času. Popelnice, vymalováno.

Podmínky si stanovuje prodávající, takže si to může nastavit tak, aby to nebylo o mnoho složitější než vyhození do té popelnice. Případně to může darovat za odvoz apod.

328

Sítě / Re:Umožňuje wifi odlišný vysílací výkon pro cílové zařízení zvlášť dle potřeby?

« kdy: 15. 11. 2020, 16:55:31 »

Nope, aby naraz nevysielali zariadenia tak sa striedajú v čase.

Myslím, že odlišný vysílací výkon APčko  pro cílové zařízení zvlášť dle potřeby v infrastructure módu nemá. Že by při tom střídavém obhospodařování připojených klientů měnilo výkon se mi nezdá (ale nevím). U Ad-hoc asi ano?

PS: Nějaké dynamické řízení výkonu atd mají asi mesh sítě, viz  článek. Ale je to taky na úrovni těch AP - počítám, že si jednotlivá AP řídí výkon a kanál, aby se nepřekřikovala a možná si mezi sebou nějak i přehazují klienty (+ řídí další parametry a nejspíš vybírají vhodnou cestu dat). Jenže si to každý výrobce řeší po svém (je k tomu standard? IEEE 802.11s?) a  IMHO na to mě působí jako další generace WDS. Zda je o co stát v porovnání s ruční konfigurací - to nevím. Jsem opatrný  Máte s tím někdo zkušenost?

329

Vývoj / Re:PHP v Netbeans a práca z viacerých miest

« kdy: 15. 11. 2020, 16:30:11 »

Já pro osobní potřebu používám ten fossil,

Si dovolím off-topic: můžeš rozvést, jaké s ním máš zkušenosti? Když to porovnáš s gitem? Taky mě zajímá, zda umí rebase/přepisovat historii, jako git. Případně nějaké postřehy. Stojí to za to zkusit ho?

OT fossil:

Fossil používám asi 10 let na linuxu i windows, mám v něm několik desítek repositářů na kterých pracuji převážně sám, největší je o velikosti několik GB (obsahuje binární soubory). Za tu dobu mi fossil nic nerozbil, líbí se mi, že je fossil jedna binárka a repositář že je jeden sqlite soubor, vyhovuje mi webové UI pro zobrazení větví, diffů, historie. Vestavěnou wiki a bugtracking systém nepoužívám, přijde mi příliš spartánksý a co se týče UI dost zastaralý. Command line se používá dobře, lze hromadně pracovat s více soubory, má vše co byste očekávali (ignorování dle patternu pro každý projekt zvlášť, nastavení zvlášť pro projekt a uživatele, možnost přenášet nastavení, běžné funkce jako kontrolu konce řádků, ignorování binárních souborů, napojení na externí diffovací a mergovací nástroje - pokud nevyhovují zabudované, podporuje privátní branche, uložení lokální verze, export patche nebo tarballu, řízení přístupu více uživatelů, u webového rozhraní lze vybrat mezi tématy  nebo si ho sám ostylovat, asi by nebyl problém dopsat úplně vlastní UI, ...). Jak vypadá webové UI fossilu je vidě na samotném webu https://www.fossil-scm.org/ Tj. repositář může fungovat jako jednoduchý web (prostřednictvím wiki) a současně prezentovat historii kódu (lze vypnout pro veřejnost) https://www.fossil-scm.org/home/timeline

Nevýhody vidím v malé rozšířenosti, chybějící podpoře v IDE, neexistenci desktopového GUI (víceméně existuje jen command line a webové rozhraní). Rebase a změnu historie fossil neumí, lze ale editovat komentáře commitů, což docela používám. Co se do projektu jednou commitne, nejde z něj vymazat - resp. to jde jen pomocí ručního shunningu jednotlivého souboru ve webovém ui - to je ale nepohodlné a obecně se to  nedoporučuje. To trochu zamrzí, když potřebuji odstranit binární soubory, které už opravdu ale opravdu nebude potřebovat a které jen zbytečně zvětšují repositář.

Projekt je aktivně vyvíjený, kvalitně vedený, kód čitelný a dobře testovaný. Používal jsem i Git export/import/synchronizaci a neměl jsem problém. Ale používal jsem jen jako mirror projektu, nikoli pravidelnou souběžnou práci v obou systémech.

Přijde mi vhodný pro osobní potřebu, kde vítězí jednoduchostí. Git samozřejmě nenahradí, jelikož má git širší možnosti a je to de fakto standard (trochu škoda, že převálcoval ostatní jako mercurial či bazaar...).

Zdroje na internetu:

https://fossil-scm.org/home/doc/trunk/www/fossil-v-git.wiki
https://www.fossil-scm.org/home/doc/trunk/www/whyusefossil.wiki
https://andreiclinciu.net/why-im-using-fossil-scm-instead-of-other-source-control-systems

330

Vývoj / Re:UML diagram tříd

« kdy: 13. 11. 2020, 22:46:30 »

Proto jsem odpověděl obecně, ať se snaží udělat interface Osoby tak, aby bylo co nejpoužitelnější. Kdo do toho zavlekl závislost jste byl spíš vy - s tím, že požadavek většina jazyků nedokáže dokonale naplnit: „(...) dokonce ani dost jazyků jej nemá“.

Termín interface jste první zmínil vy.

Ano, zmínil, ale podle mě jde o pojem nezávislý na jazyku, ne?

Nicméně to mi žíly netrhá, spíš mě zajímá ta vaše poznámka k tomu interface, co jste tím měl na mysli?

Třeba v té javě mě štve tohle https://github.com/google/guava/wiki/EventBusExplained#what-about-a-generic-handlert-interface

Elementární učebnicový příklad, přitom se nedá řešit čistě. Uvádím, protože bych třeba chtěl, abych si mohl za běhu zaregistrovat zobrazovač, který zobrazí odpovídajícím způsobem osoby fyzické i právnické a běhové prostředí mi samo vybere odpovídající metodu. Tak hezky, jak bych si to představoval, to nejde, musím použít např. reflexi nebo se vzdát typové bezpečnosti. To zamrzí. Ale to už jsme skoro OT.