Broukoide, nic proti Tvému příspěvku jako celku, ale zejména body 5 a 6 mi přijdou trošku jako výmluvy či vytáčky.
K bodu 5: Souhlasím s tím, že párování závorek pomůže "rozšifrovat" zdrojový text, nicméně to neznamená, že se tím program stane výrazně čitelnějším. Čitelnost znamená "kouknu se a vidím" a ne "otevřu si editor, jezdím kurzorem sem a tam a hledám".
K bodu 6: Prefixová notace sice má svoje výhody, ale zrovna u aritmetických operací a podobných akcí to prostě je handicap. Výhody existují, ale například násobnou aplikaci operátoru lze v jiných jazycích vyjádřit pomocí fold/reduce. S problémem infixových funkcí si z jazyků, které jsem viděl, asi nejelegantněji poradily Haskell a Scala.
Zkrátka a dobře, vždycky je to něco za něco. Obrovská flexibilita LISPu je výhoda, o tom není sporu. Problém "metajazyků" typu LISP je dvojí:
Za ten výraz metajazyky si naliskej.
Závorky jsou bezva věc, syntaktickej orgasmus. Oproi dialektům LISPu se můžou jít vaše siiisharpy zakopat. Opět si liskni.
Prefixová notace je intuitivně i kalkulativně nad ostatními notacemi. Přece říkáme: "sečteme čísla 2 a 5 a 8" spíše než "vezmeme číslo 3, k němu příčteme 5, poté vezmem onen výsledek a k němu přičteme 8", to je tedy pěkný rozdíl v délce. Liskněte si potřetí.