Občas je lepší slevit ze svých požadavků, a vzít nějakou entry level pozici už něčeho zajímavého, než čekat na nějakou senior pozici u nečeho specifického.
Sám si říkám, že až mě naserou, se klidně vrátím dělat support - říkat užívakům ať restartují počítač, případně je měnit kus za kus, a mít všechno v zadeki. Lepší než udržovat v chodu nějaký systém, o který nikdo nejeví zájem, dokud funguje, ale firma stojí, pokud se vysere.
Pohovory jsou často ztráta času, ale někdy vrátí člověka zpět na zem a ukáží, že může být i hůř. Když jsem byl asi před 5 lety na pohovoru na nějakou support pozici pro banku/pojišťovnu, rozplývali se tam na kuchyňkou metr na dva s mikrovlnkou a kávovarem (na vlastní kafe).
Někdy je "fajn" jít na pohovor i jen ze zvědavosti či jen pro pobavení.
I do toho chleba se už tehdá srala chemie, aby to vydrželo dýl. Co všechno bylo v tom obilí, ze kterýho se mela mouka, ani vědět nechci. Dřív každého zajímaly jen výnosy, což by se dnes přeložilo jako cena. Dřív ale byla cena daná, tak se holt muselo ušetřit jinde. Dneska to v podstatě není jinak, kvalitnější ale dražší chleba koupí málokdo, ale i ta nejlevnější sračka musí splňovat přísné normy.
Já jsem na vesnici, mám zahradu a chovám zvířata, tak není potřeba mi vysvětlovat, že je rozdíl mezi domácím a "od babiše".
Chemie se do potravin běžně dříve dávala, ono vyrobit z ropy nějaký blivajz, nejlíp když to byl odpadní produkt, šlo soudruhům lépe, než pěstovat pšenici. Pšenice se navíc dala prodat, zatímco toxické blivajzy, o kterých se už na západě dlouho vědělo, že jsou škodlivé, by nikdo nechtěl. Bylo jednodušší (levnější) udělat trvanlivý chléb, než přizpůsobit výrobu poptávce. Slovo "poptávka" minulý režim vlastně vůbec neznal. Prostě se vyrábělo něco, co soudruzi uznali, že lid v následující pětiletce potřebuje, a buď se toho vyrábělo málo nebo moc.
Zobrazit příspěvky
