142
« kdy: 15. 10. 2024, 11:28:27 »
Falešných poplachů budete mít v domácnosti několik do roka, ať už se bude jednat o kouř z vaření, či třeba páru ze sprchy, nebo nějaký hmyzči prach který pronikl do detektoru. Detektor musí být v každé místnosti, musí být pravidelně udržován (čištění, baterie, testování), má-li systém mít nějaký smysl. Čím více detektorů, tím více falešných poplachů. I tak se člověk falešnému poplachu, ve tři ráno, nevyhne. Nepříjemné je to, když jste doma, ale i na dovolené. Na dálku musíte mít možnost nějak zkontrolovat, zda opravdu došlo k zakouřeni, tedy kamera v každé místnosti. nebo dobrého souseda/rodinného příslušníka s klíči, který tam ve tři ráno dojde.
Detektory jsou schopny detekovat nepatrné množství kouře, které nebude z počátku na kamerách vůbec vidět. Člověk a zvířata by to měli být schopni cítit.
Detektory kouře v rezidenčních domech slouží především k ochraně života a zdraví přítomných osob, proto se nějaké napojení na nějakou službu většinou neřeší, protože pokud není nikdo doma, kdo by zavolal hasiče, tak vlastně není problém.
V komerční sféře, kde hrozí velké škody na majetku, nebo s místech s vyšší koncentrací osob, je situace jiná a tam už zpravidla bývá k dispozici nějaký dozor. Zde se ale používají centrální systémy, nikoli bezdrátové, bateriové hračky za pár stokorun.
Zda se jedná o skutečný či falešný poplach se většinou kontroluje přes kamerový systém, nebo tam dojde třeba vrátný/údržbář či jiný pověřený pracovník. HZS se automaticky téměř nikdy nekontaktuje, protože to by hasiči nědělali nic jiného.
Mě třeba doma v kuchyni spouštěl poplach sousedům Zetor... malé, okem neviditelné částice jsou svinstvo, a dostanou se všude. A když nespustí poplach hned, průvan z otevřeného okna je ve tři ráno spolehlivě odněkud zvedne...