Příspěvky

1

Hardware / Re:Klávesnice bez numpadu

« kdy: 18. 05. 2022, 12:32:58 »

Mám Ozone Strike Battle, Cherry MX Brown a tvoje požadavky částečně splňuje a jsem s ní spokojený.

1) jsou různé varianty, buď superuzke nebo klasická s uříznutým numpadem. Ke stolnimu pc bych chtěl určitě to druhé, ušetřené 2 cm zas tak nepomůžou a nahnihňané klávesy jsou nepraktické.
2) placatá ve smyslu nízká výška a nízký zdvih kláves? Nebo ve smyslu nízký rozdil mezi vyskou klaves vepředu/vzadu?
3) operka se da dokoupit a většina malých klavesnic ji neobsahuje.
4) viz bod 1
5) vždy jsem měl dratovou a prijde mi to lepší. Nemusíš resit dobíjení/baterky a můžeš pouzivat podsvícení porad, takže dvě veci, na které nemusíš myslet. Ale treba mi neco uniká jak nemám zkušenost. Rozhodně pokud je v planu ovládat zařízení z dálky (televize, filmy na pc z postele apod), tak bych volil bezdrátovou klávesnici s touchpadem jako Logitech k400.

-Co se používání týče, poloha rukou, dost prostoru se dá ušetřit i na úzkých rámečcích. Naopak bych asi spíš nešetřil na zmenšených klávesách 90% apod.)
-Co bych ještě sledoval je možnost podsvícení (bez podsvícení už nechci).
-Vubec se nezminujes o tom, jaky druh kláves/spínačů chceš, což mi prijde jako jedna zasadni položka. Mechanické mají hodně variant podle zdvihu, odporu, hmatové odezvy, zvuku. Doporucuji se v tom trochu zorientovat a případně nekde vyzkoušet. Membránové se taky liší, ale tam je to spíš kus od kusu.

2

Vývoj / Re:Co je no-code a low code?

« kdy: 16. 05. 2022, 10:07:46 »

91314 má postřehy, které se celkem shodují s mými zkušenostmi.

No-code aplikace jsou takové, kde se nepíše kód, ale konfiguruje ta aplikace z předpřipravených bloků (uipath, pega)
Low-code mají komponenty a ty se spojují pomocí nějakého high level jazyka, typicky proprietárního (bohužel) (automation anywhere)

Firmy to nasazují, protože doufají, že ušetří čas a peníze a vůbec dojde k realizaci. Díky tomu, že 1) nebudou muset zaměstnávat drahé programátory (peníze) a 2) zjednoduší kolečko uživatelé > analytik > architekt > programator > tester (peníze a čas realizace). Úspora nákladů se na první pohled zdá hlavní, ale ten čas nasazení novych procesů může být hlavní driver. Ve velkém korporatu může nasazení procesu trvat klidně dva roky od zjištění potřeby po produkční nasazení. A některé procesy nemusí získat rozpočet na automatizační proces vubec, protože se to finančně nevyplatí. Vynecháním "prostředníků" se to teoreticky dá dost zrychlit (roky>dny).

Bohužel má to několik trhlin. Na nějaké malé automatizace na desktopu asi proč ne. Ale hlavní problém je v tom, kolik je ambice nahradit různých rolí. analytik+architekt+programator+tester to je hodně široké pokrytí, je problém na to vůbec sehnat čtyři různé lidi, kteří aspoň zvladnou jednu roli v přijatelné kvalitě. Navíc je výhoda, že se ti lidé hlídají navzájem a každý dělá tu část práce, ktera ho relativně baví. Pokud děláte proces pro větší skupinu lidí, tak ty funkce prostě musíte pokrýt. Analytik: zjistit od různorodých uživatelů, co je skutečně potreba (což není vůbec tak triviální, jak se na prvni pohled zdá). Architekt: vymyslet nějaké řešení, které je funkční z více ruznych pohledů (bezpečnost, škálovatelnost, integrita dat, uživatelská privetivost atd.). Programátor: napsat to tak, aby to dělalo, co má, bylo spolehlivé a aby to v budoucnu mohl spravovat někdo jiný. A tester, který objektivně posoudí, jestli dodaný SW skutečně splnuje potřeby definované na začátku.
Představa, že nějaký účetní specialista, nákupčí, hr atd. mimo svoji práci budou umět kvalitně ještě všechny tyhle věci (nebo vůbec najdou čas se to zkusit učit), je podle mě silně nereálná. A v reálu to nakonec stejně většinou sklouzne k původnímu modelu, kde jsou ty role zastoupené různými lidmi a trvá a stojí to zhruba stejně.

A jo, pro zkušeného programátora je dělat v tom celkem peklo  nemá žádnou výhodu z toho, že naucit se s tim je objektivně jednodušší, protoze už umi neco složitějšího. Naopak neustale naráží na nějaká omezení.
Podle mě ideální profil pro tuhle práci je analytik, který se chce posunout do programování. Nebo začínající programátor bez školy, aby se naučil fungovat ve větší firmě, získal řádek do cv a trochu si osvojil zaklady algoritmizace, práce s pozadavyky a logiku testování. Taky pokud nekdo dělá rád projekty sám od a do z. Pokud je ten sw dělaný na danou úlohu, tak naklikat to je rychlejší. Podobně jako v Pythonu použít Pandas na datovou ulohu místo toho programovat řešení s vlastními datovými strukturami v C++.

3

Studium a uplatnění / Re:Jaký je pracovní režim v USA?

« kdy: 13. 08. 2021, 14:53:54 »

V USA ve firme s dobryma benefitama dostanes pri nastupu 10 dnu dovolene, po peti letech 15 dnu a po deseti treba 17. Mluvim o firme s dobryma benefitama, castokrat to muze byt min. Ale obcas asi i vic. https://www.zenefits.com/workest/how-much-is-average-pto-in-the-us/ asi i zalezi na dalsich faktorech. Ale pro noveho zamestnance bych ocekaval zhruba 7-10 dnu.
Mluvim o IT pozicich. Kolegum z USA uz ani radsi nerikam, kolik dnu mam ja, jen si s nima postezuju, jak to maji tezky.
Samozrejme nemuzu vyloucit, ze tam neni firma, kde si po roce programator muze vzit (neplacene) volno na pul roku a az se vrati, tak ho vezmou zpatky.