Nesetkal jste se někdo s něčím, co by zvládlo tenhle problém vyřešit? Představoval bych si, že by to bylo možné vyřešit třeba pomocí chytrých ventilů. Ty by musely být schopné měřit teplotu v místnosti a podle toho zavírat / otevírat ventil. Bohužel jen termostatický ventil sám o sobě nestačí, protože pokud bude v obýváku (kde je hlavní termostat) teplo, tak se nikde jinde po baráku topit nebude.
Pokojový termostat se obvykle dává do místnosti, kde se vždycky topí a neprojevují se tam jiné zdroje tepla. V této místnosti by měl být radiátor vždy otevřený. Radiátory v ostatních místnostech si "přikrádají" teplou vodu ze systému, tím je méně teplé vody i v místnosti z termostatem a termostat hlásí kotli, aby to dohnal. Nebo naopak.
Radiátory v místnostech bez termostatu je vhodné regulovat lokálně podle požadované teploty, přičemž optimální je, aby tato teplota příliš nekolísala a vytápělo se spíše trvale a nižší teplotou radiátoru. Prudké změny teplot nedělají dobře žádnému systému ani to nezvýší tepelný komfort.
Kolega mi říkal, že si k radiátorům pořídil autonomní hlavice s motorkem a musel je vrátit, protože ho v noci rušily.
U nekondenzačního kotle na tuhá paliva je důležitá stabilní vyšší teplota ve spalovacím prostoru, pak je spalování efektivnější. Trojcestný ventil reguluje teplotu do radiátorů a zároveň by neměl dovolit pokles spalovací teploty. Nevhodné vypnutí oběhového čerpadla nebo uzavření všech radiátorů by mohlo způsobit i náhlé přetopení kotle. Toto bych tedy nechal na regulátoru kotle.
Termostat by teoreticky mohl mít OpenTherm, ale v návodu se s tím nikde nechlubí, takže to asi bude něco proprietárního. Pokud máte vnější teploměr (obvykle na severní stěně domu), třeba by šlo změnit nastavení na ekvitermní regulaci.
Zájemcům o problematiku regulace bych doporučil knihu Jaroslava Valtera - Regulace v praxi aneb jak to dělám já.