Příspěvky

31

Server / Re:NTP server řešící přechod na letní čas

« kdy: 26. 05. 2022, 07:00:43 »

2) V Číně se na letní čas nehraje, takže kamera, která pracuje pouze s jedním (pásmovým) časem, tam nemá v principu konkurenční nevýhodu ani ve firmách, kde má provoz právo kecat do toho, co se koupí.

V Číně se dříve letní čas používal. A nemyslím si, že by třeba webová administrace té kamery byla jen v čínštině – oni to dobře vědí, že to prodávají do celého světa. Spíš platí to, že dostáváme takovou kvalitu, jakou si zaplatíme.

Mně na tom nevadí, že to v Číně v téhle kvalitě vyrábějí. Vadí mi, že prakticky nejde tuhle nekvalitu odmítnout – protože že je to šmejd zjistíte, teprve když to dorazí, a pak už je neekonomické pokoušet se to nějak vracet, takže nezbývá než to tady nějak dobastlit. Ale klasická kapitalistická poučka „poučíte se a příště u nich nekoupíte“ tu nefunguje, protože až budete kamery kupovat příště, nekoupíte to od téhle firmy prostě proto, že už nebude existovat – a koupíte to od jiné, která vyrábí naprosto stejné šmejdy (možná i na té stejné lince a se stejnými lidmi).

Letní čas se v Číně použil naposledy v roce 1991. To jsou ve vývoji elektroniky tak řekněme 3 generace vývojářů.
Oni vyrobí něco, co je dost dobré pro obří místní trh a jak vidno, tak se to dobře prodává i globálně (ty důvody 1+3). Do kolika jazyků přeloží webové rozhraní, celkem není zajímavé.

Já osobně velmi silně sdílím vaši frustraci z toho, jsem byl u dalšího výrobku opět oblafnut, že to sice má funkci X, ale ta funguje tak, že to není použitelné pro typické použití, kde se nasazují výrobky s funkcí X. Ale spíš jde o to, že existuje dost lidí, kterým to takto vyhovuje, pro které je to dobré dost.
Když koupíte výrobek od evropského výrobce, tak ho vrátíte velmi snadno. I od evropského distributora to jde pořád snadno. Ale chtěli jsme totéž výrazně levněji přímo z Číny a teď vidíme, že totéž není "totéž".

32

Server / Re:NTP server řešící přechod na letní čas

« kdy: 25. 05. 2022, 20:42:23 »

Prostě udělají kameru, která zná jeden čas a netuší nic o časových pásmech.

Už tohle samotné vede na to, že tam musí dvakrát ročně někdo vlézt do administrace a čas přenastavit. NTP na tom už nic nezhorší.

1) Výrobce prodává, výrobce nic nenastavuje. Nastavuje uživatel (oddělení provozu), které občas může kecat do toho, co mu v oddělení investic koupí, občas do toho kecat nemůže.
2) V Číně se na letní čas nehraje, takže kamera, která pracuje pouze s jedním (pásmovým) časem, tam nemá v principu konkurenční nevýhodu ani ve firmách, kde má provoz právo kecat do toho, co se koupí.
3) Mnoho zařízení běží s jedním časem (tím, který platil, když se to instalovalo). A všichni ví, že ten čas je půl roku správný a půl roku o hodinu posunutý. A jsou na to zvyklí a jsou s tím smíření.

33

Server / Re:NTP server řešící přechod na letní čas

« kdy: 25. 05. 2022, 15:26:22 »

Mne hlavně fascinuje, že někdo vyrobí kameru, která do obrazu vypaluje čas, která se umí synchronizovat s NTP (které je z definice v UTC) a neumí pracovat s časovým pásmem. To musel navrhnout někdo, kdo spadl z Marsu. Pochopil bych, že se na to někdo vykašle a vypálí do firmware databázi časových zón, takže bude problém při změně. Ale že s časovými zónami někdo nepočítá vůbec, to fakt nechápu.

Ne z Marsu, z Číny. Prostě udělají kameru, která zná jeden čas a netuší nic o časových pásmech. A pak někdo přijde s tím, že zákazníci chtějí synchronizaci s NTP. Tak to tam dobastlí. Že to dohromady nedává smysl, to nikoho nezajímá. Prostě ta kamera to umí, v popisu produktu si mohou zaškrtnout políčko s NTP a hotovo.

34

Studium a uplatnění / Re:Studium informatiky FIT ČVUT

« kdy: 18. 05. 2022, 14:35:23 »

To, jestli dostaneš dobrého nebo špatného vedoucího závěrečné práce, to je samozřejmě otázka.

tohle jsou hodně starý info

Vedoucí se nedostávají, sháníš si je sám, stejně jako téma/projekt.

vedoucí může (a často bývá) z venčí / mimo školu, typicky někdo z firmy u které to děláš. Ze školy je pak jen oponent. Nebo si to dáš obráceně - to je na tobě.

Souhlasím: Místo dostaneš jsem měl napsat "budeš mít". Nicméně i když si vedoucího vybíráš sám, tak můžeš vybrat špatně (stejně jako s firmou, kam nastoupíš jako zaměstnanec).

35

Studium a uplatnění / Re:Studium informatiky FIT ČVUT

« kdy: 18. 05. 2022, 12:26:51 »

No a není lepší být třeba jako Zdeněk Cendra, člověk co sotva odmaturoval a vlastní svoje vlastní firmy a má vlastní zaměstnance? Je to taky jeden z 10.000 lidí a VŠ by ho při tom jen brzdila, finanční potenciál násobně větší než být nějaký super inženýr v Google, osobní svoboda nesrovnatelně větší.

Protože po VŠ si vlastní firmu rozjet nemůžeš a bez VŠ je to rozjetí firmy samozřejmé.

Osobně, ať jenom nejdu proti, myslím si, že VŠ připraví člověka do korporátu. Jenomže někteří z nás spíše chtějí žít život podle vlastních pravidel a ne být jen skvěle placeným kolečkem v soustrojí s nulovou osobní svobodou.

Já bych řekl, že je to přesně naopak. Je to právě korporát, který chce cvičené opice, kteří budou umět jednu technologii (tu, co zrovna korporát potřebuje). Byly to právě korporáty, které chtěly, aby univerzita učila Visual Studio konkrétní verze. Byly to právě korporáty, které chtěly přesně takové lidi, jak jsi popsal o pár příspěvků zpět (jazyk a nalejvárna ve zrovna populárních technologiích).

36

Studium a uplatnění / Re:Studium informatiky FIT ČVUT

« kdy: 18. 05. 2022, 12:19:49 »

Proč by se němělo dát naučit real time systémy v praxi? Stačí jít do odvětví, kde se realtime věci vyvíjejí. To nebyl dobrý příklad.

Ten příklad byl zcela v pořádku.
Jistě, když půjdeš zrovna do firmy, která dělá real-time systémy, tak se to naučíš. Ale nedozvíš se tam vůbec nic o jiných věcech. Univerzita vám dá všeobecné základy a přehled. Že budete vědět něco málo o hodně věcech. A pak na to můžete v praxi navázat. Pokud bude mít někdo roky praxe ve firmách, co real-time systémy nedělaly, tak o tom nebude vědět nic.

Na jednoho docenta, který ví kam studenty vést je několik, kteří to nevědí. Co Vás na univerzitách stěží naučí je, jak zvládnout komplexitu. Scope bývá omezen na velmi malé týmy.

Myslel jsem to obecně, že tě někam vede celý ten studijní program. To, jestli dostaneš dobrého nebo špatného vedoucího závěrečné práce, to je samozřejmě otázka. Je jasné, že na lepších školách budou celkově lepší vedoucí.
Ale úplně stejně to přece funguje v praxi - člověk může nastoupit do firmy, kde dělají řemeslo blbě a on se tam naučí spoustu špatných návyků.

Absolventi ČVUT jsou IMHO na dobré úrovni.

37

Studium a uplatnění / Re:Kam po ZŠ?

« kdy: 16. 05. 2022, 15:58:23 »

Nedavno mne tu nejake jelito i poucovalo ze nevim jak funguje trh prace a ze mam byt rad za ty penize. No kalkulace existencniho minima pri roku docasne prace neschopnosti a nutnosti nekde bydlet uz tak uzasna potom neni.

A bohužel jsem tě poučoval neúspěšně, protože to zjevně stále nechápeš. Ale aspoň mohu říct, že jsem to zkusil. Není zač. Pokud svůj koncept výpočtu nástupního platu ze svých potřeb myslíš vážně, tak se tam vrať do vlákna a poraď tam archeologovi.

Nepochopil. Mam nejakou pozici tak se z ni snazim vytriskat co nejvic abych se pojistil na horsi casy. Je to obchod. Nabidka/poptavka. Nekdy to uhadam a nekdy ne. Neustale prehodnocuji svoji pozici vuci pozadavkum trhu - menim i povolani v ramci IT nebo korporatu.
A ciste nahodou delam v oboru kde mam silnou vyjednavaci pozici a nejsem ani vazan na trh v CR. Takze si mohu zasahnout vetsi trhy.

Jsou zamestnavatele kteri reflektuji narocnost povolani a jsou kteri nereflektuji - jejich smula a smula tech ovci ktere najdou. Svagrove taky vysvetlovali v soukrome ordinaci jak funguje trh prace. Pochopila velmi dobre. Sbalila se a pracuje v nemecku - z jejiho platu uzivi celou rodinu a jeste jim zbyde na dum.

Tak funguje trh. Az se mi to prestane vyplacet nebo nebudu schopen(viz vyhoreni) pujdu delat toho skladnika. Coz mi moc vadit nebude protoze uz budu mit vyreseny zakladni zivotni potreby.

Zcela v pořádku.
To je dobře, že tvoje švagrová nedala na tvoje teorie a prostě odjela jinam, místo toho, aby si spočítala minimum a trvala na něm i když by byla vysoko nad reálnou tržní cenou.

38

Studium a uplatnění / Re:Knihy na začátek s jazykem Java

« kdy: 16. 05. 2022, 15:53:42 »

Můj pohled je, že bez angličtiny se prostě "profesionálně" vývoj dělat nedá. Zde není diskuze, jestli se programátor musí naučit anglicky nebo ne. Vždyť všechny tooly (IDE apod.), většina dokumentace (vč. např. dokumentace SDK, javadocs...) je v angličtině. Neumím si to bez ní představit.

Profesionálně... Jenže vlákno je o tom, že chce někdo s začít s javou. Naučit se vůbec programovat.
Původní tazatel nastupuje na ekonomku a tam programují v javě, tak se ji chce naučit.
Chápu, že moje odbočka k výuce programování dětí jde offtopic směrem, ale je to pokus ukázat, že ne každé programování musí být profesionální, nebo nezbytně mířit k absolutnímu vrcholu.

Druhá věc je, jak bylo správně podotknuto, že když se člověk omezuje na "český píseček",  tak ochuzuje sám sebe, škrtá si spoustu profesních příležitostí. A jak vidno i na tomhle dotazu - dostupnost kvalitních zdrojů je radikálně snížena

To je obecně pravda. Ale tím, že svou PRVNÍ knihu o daném programovacím jazyce čtu ve svém rodném jazyce si opravdu nezavírám žádné dveře.

Pro dítě (myslel jsem ale, že je řeč o Javě a tou malé děti nezačínají , kdyby neznalost angličtiny měla být nepřekonatelná bariéra, gatekeeping, tak budiž.

S javou může klidně začínat středoškolák, který umí anglicky dost dobře na to, aby zvládl anglické IDE a anglická klíčová slova, ale nemá na to, aby neznámé abstraktní koncepty chápal v angličtině. Co bys mu doporučil?

Ten kdo ale nemá problém alespoň se základní úrovní angličtiny, by imho neměl vzít to učení se "zkratkou" přes mateřský jazyk, protože se mu to opravdu v budoucnu může vrátit s úroky. Zaprvé se bude muset přeučit termíny na anglické (čest výjimkám, učebnic a kurzů, které jsou přeloženy dobře a nesnaží se prznit oborovou terminologii)

Přeučit termíny? O čem to kruci pořád mluvíte? Existuje velmi málo českých učebnic, která anglickou terminologii zatajují. Některé s ní přímo pracují, jiné ji uvádí vedle české.
Jako, že je zásadní problém, že se někdo naučí zapouzdření a pak nebude vědět, co je to encapsulating? To je úplná pitomost. Jakmile jednou nějaký pojem uchopíte a dokážete s ním pracovat v češtině, tak pak můžete pár sekund koukat na cizí anglické slovo, ale jakmile vám dojde, co to je, tak se vám to propojí.
Já se třeba učil fyziku. Na střední škole česky, na vysoké česky a anglicky. Občas jsem v angličtině koukal na nový termín, ale jakmile mi bliklo, tak jsem byl doma neměl jsem s danou kapitolou problém - uměl jsem ji, jenom v jiném jazyce. Ale učit se nové kapitoly anglicky, učit se věci, které jsem česky neuměl - to byla celkem makačka, přestože jsem jinak s angličtinou problém neměl.

a za druhé tam může být nějaký efekt lenosti přelézt i tu druhou bariéru, když to v té češtině "nějak jde".  A to pak je k jeho velké škodě.

Jo, to se může stát. Ale jak jsem psal už asi 2x - když přelézáš dvojnásobně vysoký plot, tak se může taky stát, že to vzdáš a nedostaneš se vůbec nikam. A přitom to stačilo vzít postupně.
A i kdyby - i kdyby se něco naučil programovat jenom v češtině a odmítal potom přestoupit na angličtinu a dostat se výš, protože to česky nějak jde a jemu to stačí, tak co? Tak když mu to stačí a nechce dál, tak v čem je problém? Když to bude potřebovat, tak si buď najde jinou českou knihu, která ho dostane dál, nebo se čtením té anglické dokumentace naučí angličtinu tak nějak sám, že nakonec dojde i na anglickou učebnici. Nebo ne, nebo mu to bude tak stačit. Je to fakt takový problém, že se raději neměl vůbec do programování pouštět?

39

Studium a uplatnění / Re:Knihy na začátek s jazykem Java

« kdy: 16. 05. 2022, 15:22:19 »

mas soukromou zpravu

Děti uživatele pruzkumbojem opravdu v 5 letech mluvily plynou angličtinou s odpovídající slovní zásobou.
To sem píši proto, že jsem zde vyjádřil pochybnosti, jestli to celé není vymyšlené.

40

Studium a uplatnění / Re:Studium informatiky FIT ČVUT

« kdy: 16. 05. 2022, 14:17:58 »

https://www.idnes.cz/technet/veda/deepstack-poker-umela-inteligence-cesti-programatori-alberta-university.A170302_140842_veda_pka

Tihle tři studenti něco naprogramovali. Něco velkého. Není to ČVUT, je to Matfyz, ale já teď budu psát o VŠ obecně. To, že něco naprogramovali je jenom a pouze díky tomu, že studovali VŠ, kde jim někdo dal široké teoretické základy a přehled po oboru, že je nutili do věcí, o kterých netušili, že je vůbec někdy budou potřebovat (a taky věcí, které opravdu nikdy potřebovat nebudou). Je to proto, že je někdo vedl, někdo kdo věděl, kam je má vést.

Ti kluci si následně mohli vybrat z mnohem širšího spektra firem a institucí, kde chtějí pracovat. Mohou si vybírat, na které špičkové a zajímavé projekty se přihlásí. Samozřejmě to není tak, že je všichni vezmou, ale když pošlou životopis kamkoliv, tak s článkem ve Science ten životopis rovnou nezahodí.

Tohle je samozřejmě něco, co se povede jednomu z desetitisíců studentů, ale ukazuje to cestu, kam vás VŠ může dostat. VŠ titul z dobré fakulty vám může otevřít dveře k něčemu lepšímu, než "sedmdesátépáté ohnutí SAP konektoru v bankce", nebo "třicátýčtvrtý registr pro státní správu". Nebo nemusí třeba skončíte tam, kde ten člověk, co nešel na VŠ a šel hned o praxe. A pak tam budete řešit nějaký nový problém a ty navrhneš řešení, které vychází z tvých znalostí real-timeových systémů o kterých ten praktik vůbec netušil, že existují.

Pokud je vaším cílem pouze to programování, že děláte jenom překladatele z lidského jazyka do "zrovna populárního programovacího jazyka v obchodních korporacích", tak to se opravu víceméně naučit nějakými kurzy a postupně praxí.
Ale pokud chcete mít nějakou přidanou hodnotu, třeba umělou inteligenci, jako ti kluci z článku - tak tam se z udemy a praxe naučíte maximálně naprosté základy.

Mrkni se na stránky FIT ČVUT a podívej se, co tam je za obory a co tam je za předměty. Bakalář je 3letý a jde se tam poměrně dost rychle na věc (na rozdíl třeba od původního 5letého FELu, kde se člověk prvně 2 roky učil všeobecné základy pro elektroinženýra). Pokud budeš mít pocit, že tě tam učí blbosti, tak to můžeš vždycky zabalit.

41

Studium a uplatnění / Re:Kam po ZŠ?

« kdy: 16. 05. 2022, 13:44:36 »

Nedavno mne tu nejake jelito i poucovalo ze nevim jak funguje trh prace a ze mam byt rad za ty penize. No kalkulace existencniho minima pri roku docasne prace neschopnosti a nutnosti nekde bydlet uz tak uzasna potom neni.

A bohužel jsem tě poučoval neúspěšně, protože to zjevně stále nechápeš. Ale aspoň mohu říct, že jsem to zkusil. Není zač. Pokud svůj koncept výpočtu nástupního platu ze svých potřeb myslíš vážně, tak se tam vrať do vlákna a poraď tam archeologovi.

42

Studium a uplatnění / Re:Knihy na začátek s jazykem Java

« kdy: 16. 05. 2022, 10:04:56 »

OT:
Teda s tim jazykem musim podpořit pruzkumbojem - když dáte naprosto průměrné tří čtyřleté dítě do školky třeba v anglii, do pár měsíců (míň než půl roku) se domluví líp než vy po 10 letech studia (sš-vš).
A teda se hlavně naučej v jazyku myslet - což je IMHO pro pochopení jazyka nejdůležitější.

1) To je právě to vícejazyčné prostředí, to že se v něm děti naučí cizí jazyk velmi rychle je opět objev srovnatelný s objevem nového kontinentu.
2) Jde o to, že to dítě je celkově v cizojazyčném prostředí, nejenom školka. Škola v Anglii znamená angličtina všude, je to mnohem více angličtiny, než dva Češi, co mají dítě v anglické školce v Česku.
3) Je skvělé, že podporuješ pruzkumbojem v něčem, co tu nikdo nevyvrací.
4) Zase se netvař, že úplně v všichni v Česku jsou po VŠ s angličtinou na úrovni věčného začátečníka. Jenom pár měsíců v cizím prostředí zase nestačí na to, aby někdo začal mluvit plynně. Bude mluvit velmi lámaně s velmi omezenou slovní zásobou. Získá ale skvělou výslovnost.

43

Studium a uplatnění / Re:Knihy na začátek s jazykem Java

« kdy: 16. 05. 2022, 09:56:56 »

mimoradne stesti a talent.. buhvi co se mysli "plynulosti"... tvoje ceskyj jazyk neni nejlepsi...
tolik energie investovane do hledani duvodu, proc jit nejsnadnejsi cestou

kamarad 1 odesel do USA. Jeho deti:
anglictina, cestina, spanelstina

kamarad 2 odesel do Nemecka. Jeho deti
nemcina, cestina, anglictina, zacinaji francoustinu

ceska populace:
s cestinou si vystacime. je to zbytecna namaha, to pocka

Mám to chápat tak, že nejsi schopen pokračovat v argumentaci, tak tady děláš tento nesmyslný úkrok bokem? Ok.

44

Studium a uplatnění / Re:Knihy na začátek s jazykem Java

« kdy: 16. 05. 2022, 07:13:08 »

...

Bylo to na mě, tak jenom krátce: všechno za mě řekl už pan Jirsák.

45

Studium a uplatnění / Re:Knihy na začátek s jazykem Java

« kdy: 16. 05. 2022, 07:11:27 »

Co je definice vicejazycneho prostredi? Od malicka maji zakazanou TV,youtube v cestine.  A teda 2-3dny v tydnu (vic  nebyly penize) chodily do anglicke skolky. Dalsi stupne s anglictinou, to uz v Cechach skutecne problem je. Syn ted meni gympl, protoze ho nebyly ochotni osvobodit z 6-9 ci kolika hodin  tydne Anglictiny s ruskou ucitelkou, co umi anglicky hur nez on (hlavne se nesmi opravovat, potom mi syn chodil domu se petkami)

Ja tam zadny faktor talentu nevidim.
OK, mozna je tam faktor penez, co jsem mohl investovat nebo dovolene v Thajsku. (ale sledovani filmu anglictine misto CTV rozhodne moc nestalo).

Takže jednojazyčné prostředí a maximální důraz na angličtinu. Možná máš velké štěstí na instituce, na které jsi narazil, možná mají tvé děti extrémně velký talent, možná si zpětně neuvědomuješ, co vlastně uměly v 7 letech, možná každý úplně jinak chápeme slovo plynně.
Každopádně bys mohl a měl být schopen si uvědomit, že tvoje děti jsou naprostý extrém, že výsledný stav je spíše souhra faktorů, které šťastně zabraly, než přirozený výstup toho, že měli anglickou televizi, YT a školku.
Nejsi jediný, kdo se pokoušel o bilingvní výchovu v jednojazyčném prostředí a výsledky ostatních jsou zcela podstatně skromnější.

Studium nejakeho oboru v nativnim jazyce (toho oboru), je jedna z mala prilezitosti, jak se v tom jazyce zlepsovat "prirozene".

Obecně máš pravdu. A a máš veliké štěstí, že jsi svým dětem vybral programovací kariéru, protože kdybys jim vybral medicínu, tak by se ti latinská školka a youtube kanály pro děti v latině sháněly dost blbě.

Veskera dokumentace je v anglictine. Cokoliv ziska rychle v Cestine,ho ztrati v budoucnosti.

Cokoliv člověk získá v češtině, si uloží a v angličtině na to naváže. Kam na ty bludy chodíš?

TO jsou ty stare temata, jak se lisi programovaci jazyky od tech jazyku lidskych? POkud je prace s cizim jazykem takovy problem, opravdu potom muze aspirovat na uceni se jazyku programovaciho?

Ok, tak jako pro mateřskou školku:
Dokážeš zmlátit kluka, co ti bere bábovičky. Dokážeš zmlátit dva kluky, co ti berou bábovičky - ale postupně, prvně jednoho potom druhého. Pokud na tebe nastoupí dva na naráz, tak zmlátí oni tebe. Ty rozumět?

A ano, programovací a přirozené jazyky se podobají na velmi vysoké úrovni formálních gramatik. Ale také se v mnohém liší a naučit se cizí jazyk a naučit se programovací jazyk jsou prostě dvě různé věci. Všimni si, že malé dětí, které ovládají dva jazyky obecně existují, tak malé děti které ovládají pokročilejší programování jsou na úrovni čtyřletého Mozarta, co hraje náročné skladby na klavír.

podezrele, to zrovna padlo na 20 Eur, to bude nejaky datamining on Rootu.
Diky za tip, doufam, ze to bude OK pro 12letyho syna.

Mimochodem, je to vždy v první řadě individuální, ale abstraktní myšlení (které je nezbytné ke zvládnutí programování nad naprosté základy) se začíná rozvíjet v pubertě. Tak mezi 12 - 15 rokem. Pustit 12letému klukovi kurz plnotučného programovacího jazyka (objekty, generika, lambda výrazy), to může samozřejmě skončit tak, že kluk je předčasně vyspělý a zvládne to.
Ale může to skončit i jinak, třeba tak, že se ukáže, že na to jeho mozek ještě nemá a jeho reakce bude, že si vůči tomu vytvoří blok a nebude to chtít dělat i po 15 roku, když už na to bude mít aparát.

Tedy pokud to z tvé strany celé není nějaká diskuzní fabulace pro podporu svých nepedagogických argumentů. Ruská učitelka angličtiny, která dává pětky, když ji žák opraví, samozřejmě může být reálná. Ale typově to přesně odpovídá do kategorie "tweety co se nestaly".