Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - farbydos2

Stran: 1 2 3 [4] 5 6
46
Odkladiště / Re:Těžíte XCH (Chia) ?
« kdy: 11. 05. 2021, 19:41:21 »
Chapu to spravne, ze u tohohle krypt* na rychlost downloadu a uploadu nezalezi? Cili ze ten "space' ve skutecnenosti se ninak nepouziva pro cizi data?? Ze to cely poskytuje nulovou hodnotu
(...)
Ano, je to stejně neužitečná blbost jako Bitcoin.
Ano, ve skutečnosti to je podložené nulovou hodnotou.
(...)
No a?

(Krypto)Měna má takovou hodnotu, jakou do ní lidé vkládají. Fakt, že leckomu přijde trochu pofidérní vytvářet hodnotu generováním velkých bloků dat, je pochopitelný. Ale těžařům stačí, že tomu věří. Ve chvíli kdy se navíc stanoví převodní kurs třeba vůči dolaru, už nejspíš těžařům jde jen o co nejvíc virtuálních kováků, aby si je pak někdy v budoucnu převedli. Ale docela by mě zajímalo, jak by těžení vypadalo, pokud by neexistovaly nájmy s náklady rozpočítávanými ne podle odběru, ale podle plochy a podobných irelevantních měřítek...

48
Studium a uplatnění / Re:Zlepšení znalosti matematiky - CBT
« kdy: 09. 05. 2021, 21:47:04 »
Díky moc za odpověď. Rád bych se o tomto tématu -- NLU -- dozvěděl něco bližšího, nemáš tip na zdroje?

Citace
Jazyk nereflektuje přemýšlení, je to prostředek komunikace.
Beze sporu je to prostředek komunikace. Proč by ale nereflektoval přemýšlení? Není mimo jiné jeden z požadavků na dobrý jazyka předávat myšlenky? Zřejmě nelze jednoduše předat konzistentně myšlenku od sdělovatele k posluchači tak, jak ji sdělovatel myslí. Myšlenka se musí nějak přepracovat do sekvence slov a tak... Ale pořád mi přijde, že "nereflektuje" je docela silný výraz. Nemyslím to jako útok nebo trolení, možná jsem se jen na věc díval špatně.

49
Studium a uplatnění / Re:Zlepšení znalosti matematiky - CBT
« kdy: 09. 05. 2021, 20:49:28 »
Citace
(...) konkrétně BERT a jeho deriváty.
Díky za tip.

@ Nehalem:
Citace
Tak čo myslíte, má cenu sa do toho vôbec púšťať, tobôž vo veku po 30ke? Vrátiť sa na VŠ už je pre mňa nereálne, musím už zarábať peniaze.

Skript a příruček je na internetu docela dost; velkých monografií taky. Pokud ale nebude studium koníčkem, nebudou se podobné texty číst moc dobře. Pokud se ale člověk učí sám, může hrozně pomoci vybrat si nějaký problém a ten řešit. Nebo ho už mít a jen hledat řešení, to bývá ještě efektivnější pohon ku předu. Ono vlastně není tak těžké vymyslet si "nějaké" řešení jednodušší diferenciální rovnice -- třeba numerické -- a to potom implementovat jako malý program. Člověk pak naprosto přirozeně narazí na problémy jakou jsou vlastní čísla nebo třeba řešení "velkých" soustav lineárních rovnic pro parciální diferenciální rovnice. A pak se samozřejmě můžete ptát: bude to mé přibližné řešení nějak připodobňovat přesné? A když zmenším časový krok nebo zjemním síťku bodů, bude to řešení "lepší"? A nemůže mít úloha víc řešení, co když jsme nějaké opomněli? A může úloha nemít řešení anebo mít řešení, které odporuje intuici? Ty otázky pak přichází samy; hledat na ně odpovědi -- třeba i s pomocí skript -- je podle mě zábavnější než samotné čtení skript.

Ale samozřejmě se tak nedají vyskládat globální znalosti, třeba jaké jsou důsledky linearity lineárních zobrazení v lineární algebře. Tady může dojít k explozi.Třeba spojité reálné funkce jsou docela dobré vektory. A derivace s integrály jsou vlastně trochu jako lineární zobrazení. Nebo Fourierova transformace. A teď začne být potřeba o něco se opřít. Snažím se jen naznačit, že možná než znalosti triků, jak využít z lineární algebry to či ono, je zajímavější naučit se přemýšlet o strukturách a klást si neustále otázky. A to druhá část oné exploze z úvodu odstavce; jedna věc je vědět, kdy je zobrazení lineární, jiná otázka ale je: všimnu si té vlastnosti a budu schopen ji nějak konstruktivně použít?

Vektorové prostory jsou hmatatelný, intuitivní, ovšem velmi obecný a široce aplikovatelný příklad matematické struktury. Máme základní objekty, které žijí ve specifických prostorech, a zobrazení mezi nimi. Můžeme říci, že v nějakém smyslu jsou dva prostory stejné -- čímž vznikne relace podobná rovnosti (zlomek 2/2 je stejný jako 3/3 nebo třeba číslo 1) -- nebo že jeden prostor je částí jiného -- tím mimochodem vznikne naprosto přirozeně částečné uspořádání. Prostory můžeme skládat do větších, pokud jsou porovnatelné, můžeme od většího přirozeně odečíst menší... A zdaleka nejde o ojedinělý případ. Stejně to dopadne s grafy, grupami atp. Pak už je jen krůček ke kategoriím a teorii typů.

Citace
Mám. Většina teorií dělá blbě už to “přepsat do logiky.” Překlad se dělá neuronkama, ale různé analýzy (Siri, IBM Watson) jsou založené na pravidlech. I správně udělaný přepis do logiky je ale k ničemu bez rozsáhlé ontologie, to je asi největší problém těchto přístupů.
Zamyšlení na nedělní večer :) : proč by lidské jazyky měly být "logické"? Nereflektuje snad jazyk naše přemýšlení? A ty procesy, které nám běží v hlavách by taky měly být "logické"? Nebo na které úrovni -- subatomární fyzika, atomy, ..., organely, buňky, ..., mozek, člověk -- se ta "logika" zjeví?

50
Studium a uplatnění / Re:Zlepšení znalosti matematiky - CBT
« kdy: 08. 05. 2021, 14:59:50 »
Neprouzpouta se tu teď trochu hra dojmů? Pření se o oborech, které znám od (zhrzených) známých je prostě úplně pekelná cesta, jak rozžehnout flamewar.

Pro M. Prýmka: S Vašimi tvrzeními o odtržitosti matematiky musím souhlasit. Ne nadarmo jsem psal: "[Matematika podaná v úvodních kurzech VŠ] je to taková hra pro děti, svět, který neexistuje ani v ráji matematické dokonalosti, natož pak v dalších vědách nebo světě kolem nás." Bohužel se najde pár individuí, která nejsou s to připustit, že ten rigidní a robustní systém je bezmezně vrtkavý a stojí na abstrakcích intuitivních konceptů. Inherentní vlastností postupu abstrakce je, že jednak vytváříme volnost a někdy jsme nuceni provádět netriviální a dalekosáhké volby, jednak se vzdalujeme původnímu problému. Už třeba ve fyzice je nesmírně těžký problém sestavit z popisu "malých částí" popis celků. Viz teorie chaosu nebo otevřené kvantové systémy či statistická fyzika. Jenže fyzika pořád pracuje v intencích docela dobře definivaných problémů (systém hmotných bodů, soubor částic daných parametrů (třeba se spinem 1/2)). Když se dostaneme k biologii a chemii, natož k sociologii, může být úhelným kamenem problému třeba už jen definice onoho systému a výběr parametrů.

Jeden konzervativce pobuřující příklad je třeba pohlaví vs. gender. Podobná témata vůbec nezapadají do jednoduchého systému škatulek objektů s danými parametry; třeba u pohlaví ani nevíme, jaké parametry vybrat. To myslím zcela vážně, když si přečtete některou z publikací třeba R. Sapolského ze Stanfordu, uvidíte, jak biologové s podobnými otázkami zápasí. Naprosto explicitně zmiňuje případy, kdy vlivem genetiky nejde na pohlaví nahlížet jinak než jako na fluidní parametr, A to nemluvíme ani o vnímání konkrétních jedinců, zatím píši jen o biologii. Pokud se posuneme do roviny vnímání, je situace neuchopitelná. Navíc si stejně ony charakterizující parametry volíme, takže nám vznikají nové charakteristiky a pojmy,

Nebo třeba lingvistika. Můžete si říci, že stavíte formální jazyk, definujete pravidla a zavedete strukturu. Podobný pohled se hodí třeba u kompilátorů. Ale jazyky, které lidé aktivně používají k dorozumívání, jsou zpravidla plná docela zvláštních pravidel, někdy jsou až přehnaně redundantní, někdy se konzervuje vliv dávné minulosti. (Což třeba v češtině vede k problémům typu byste vs. by jste nebo mlít vs mlynář.)

Já sám jsem z matematické fyziky FJFI, takže zřejmě nemohu mít dostatečný přehled o sociologii. Tuším ale, že redukce sociologie = dotazníková šetření nebo ulejvárna s lehkým titulem je spíš dost mimo.

51
Studium a uplatnění / Re:Zlepšení znalosti matematiky - CBT
« kdy: 08. 05. 2021, 00:39:19 »
Citace
Zajímavé...

Nebral jsem ten odstavec jako opěrný bod nebo dokonce obhajobu systému definice -> věta -> důkaz. Spíš jde o jeden z pohledů a přijde mi, že není nepravděpodobné, že se s ním studenti setkají v úvodních ročnících a někdy bohužel takto odtažitě vypadají i celé vícesemestrální kurzy i v magistru (aspoň to byl můj dojem z jednoho kurzu, kterým jsme museli projít).

Důležitější mi ale přijde právě ona schopnost kriticky uvažovat i o konceptech jako definice nebo motivace pro definici. Souhlasím s Vámi ohledně intuitivních nebo dokonce dost dobře zažitých konceptů. Někdy jsme si jich jen nevšimli a stačí je vymezit a pojmenovat (což nás obratem vrací k původu slova definice). Poznámka o dobrých kantorech mířila naopak směrem: někteří jsou tak dobří, že do vysvětlování postupně přimíchávají vhodný formalismus a stále nemáte pocit, že se topíte ve značkách (nebo v něčem horším).

52
Studium a uplatnění / Re:Zlepšení znalosti matematiky - CBT
« kdy: 07. 05. 2021, 23:55:01 »
Citace
(...) uvedu jediny protipriklad. (...)
To nezní moc jako protipříklad. A nenarážím teď ani na faktickou stránku. Podle mě Váš příspěvek není formálně protipříklad. Ale tak můžeme ho použít jako základ a zahrát si na argumentační soutěž. Máte opravný pokus. Znělo to, jako byste se chtěl opřít o ekonomické argumenty.

Pokud ale čtete předchozí příspěvky, nejsou a priori motovovány politicky; míří spíš na schopnost uvažovat v kontextu, tvořit argumenty nebo předat složité koncepty -- třeba matematické nebo sociologické. Plácání rukama do vody a plácání se s ostatními po ramenou je prostě plácání...

Snad všichni, kdo prošli nějakou matematickou přednáškou na VŠ,  zažili systém definice -> věta -> důkaz. Takový systém je velmi formativní s ohledem na vnímání úvodních konceptů matematiky. Je to taková hra pro děti, svět, který neexistuje ani v ráji matematické dokonalosti, natož pak v dalších vědách nebo světě kolem nás. Není neobvyklé, že matematika hledá vhodné definice i desetiletí, už jen koncept "spojité funkce" můžeme definovat intuitivně, trochu precizněji, pak pomocí analýzy nebo topologie. Jenže stejně jako koncepty byly hledány strastiplnými cestami, musí k nim sám člověk nalézt cestu. Dobří kantoři jsou takovými průvodci, že tajuplné výlety -- třebaže vedené v abstraktních formalismech -- plynou jako voda. I k na první pohled neoblomné matematice patří pochybnosti nebo nutnost obhájit dobré definice jinak než: funguje to, neřeš... To by si z jejího studia mohl odnést skoro každý.


53
Citace
Zbytek no comment. Nerozumite tomu.
A nejste doopravdy spíš trol? Jeden dotaz do vyhledávače našeho oblíbeného prodejce: https://www.suntech.cz/produkt/545930-lenovo-thinkpad-t15p-i7-10750h-16gb-512gb-ssd-gtx-1050-3gb-15-6-uhd-600-nits-matny-4g-w10pro-black/. Doba vyhledávání cca 10 sekund. Rovnou tu máte i jedno menší HP: https://www.suntech.cz/produkt/543816-hp-zbook-firefly-15-g7/. Já mám radši řadu Fury, takže posledně jsme brali g7 Fury s RTX3000. Ten internet je doopravdy složitý prostor pro hledání. Ale souhlasím, že MB Pro má dobré displeje. Jenom s Vámi nesouhlasím, že se nedá sehnat podobně dobrý displej i u jiných výrobců. A btw, ono se to docela liší podle regionů. Někdy je problém najít lepší laptopy vystavené v českých eshopech. Nebyl ale problém sehnat qhd Lenova už dřív, jen nebyly na Alze... A pak pořád řešíte, jestli je lesklý, nebo matný. Pokud jen trochu uvažujete, že se počítač vezme někam ven, nedává lesklý displej moc dobrý smysl.

Co se robustnosti týče, tak třeba zrovna Lenova jsou na první pohled docela vrklavá. Ale vydrží hrozně moc: on ten pružný plast s výztuhou uvnitř je konstrukčně dost dobrý. Na pohled už spíš ne :) Jak ale píši, Apple Air měl na několika místech promáčklé šasi, což bylo  strašně moc vidět. Hlavně proti světlu. Také na šasi byl poškrábaný bok, kam se připojoval miniDP a napájení.

Podívejte se na kanál Louise Rossmana, který servis Maců řeší dost pěkně. Pro nás je mimo softwarové nekompatibility problém třeba se servisem. Apple má běžně všechny konektory napájené přímo na desce. Pokud se s portem něco stane, musí se zasáhnout do základovky. Třeba u těch HP, Lenov nebo Dellů není problém vyměnit napájecí port nebo někdy dokonce usb či ethernet. Když předpokládáte, že laptop do ruky dostanou zaměstnanci jako nástroj, nikoliv jako opečovávanou hračku, zjistíte, jak špatně se s tím Applem pracuje. Pokud tady plédujete za profesionální použití, ale nezáleží Vám ani trochu na možnosti servisu, neutváří se moc koherentní obraz Vaší hluboké zkušenosti. Chlazení se tu komentovalo víckrát. V Indii na sluníčku se Airu nelíbilo, HPčka a Lenova fungovala bez problému (na nich se narozdíl od Airu dokonce i dělala výpočetně náročná práce).

Jestli se nepletu, nikdo se tu přímo neohradil proti kvalitě Apple, jejich produkty mají své kvality. Jak už tu ovšem mnohokrát padlo, hodnocení kvalit je subjektivní. Jestli se Vám líbí MB Pro, můžete si jej snadno koupit. Vlastně jste nám nesdělil žádná přesnější očekávání, jen se tu točíme na pětníku...

54
Citace
Nahnal jsi mi vadu na mlejn, takze:

Moc nevím, oč Vám jde. Pokud se Vám ten Mac líbí, kupte si jej. Ono nemá moc smysl hádat se, kdo dělá lepší a horší laptopy, když ono hodnocení je extrémně subjektivní.

HP dělá zbook g7 nebo g8, Dell má řadu Precision, Lenovo P nebo X. Nakonec se liší spíš v drobnostech. Ve všech laptopech výše můžete mít 4K nebo aspoň 2K displej.

Používáme tyto laptopy ve firmě pro modelování ve 3D. A shodou okolností jsme měli i pár Maců (bohužel jen Air). Laptopy výše se dají pokrýt velmi dobrou zárukou, dají se uživatelsky upgradovat nebo vyčistit bez ztráty záruk atp. Takové hledisko je pro firmu docela důležité. Také jsou docela mechanicky odolné. Pořád ještě provozujeme archaické HP Elitebooky 8570w, se kterými jezdí kolegové do strojíren a na stavby v Rusku, Indii, Arábii... A překvapivě na nich to peklo, kterým prochází není moc vidět. Zato Air na cesty pro šéfa byl rozsekaný a hnusný po pár výletech. Elitebooky prochází horkem, prašným prostředím, někdy upadnou. a zatím odešel jen jeden ze sedmi. Pro ilustraci posílám fotku ze stavby v Indonésii. Pro normální použití v Čechách máme zbook g7 nebo novější Delly Precision. Jak se Vaše definice dobré konstrukce napasuje třeba na takové použití? Co se displejů týče, do Applů se docela často dávají lesklé, což je pro nás úplně nepoužitelné. Vyčistit se nedá, vadí jim vlhkost, nedá se v nich ani vyměnit disk nebo se z nich nedá snadno disk vytáhnout (což je vzhledem k prostředí, kde se pohybujeme trochu pruda). Nedá s k nim nic jednoduše připojit.

Každopádně když budete jenom trošku chtít, najdete doopravdy dobré Windows laptopy (nebo přenosné mobilní stanice). Nemusí nutně jít o cihly, jaké jsem popsal výše, trojice výrobců výše dělá i ultrabookovější verze. Cenově už vychází porovnatelně s Mac Pro. Výhodou je, že si každý může vybrat podle svého vkusu. Nikdo Vás do ničeho nenutí.

55
Citace
Nemyslim si, ze je to zvlastni situace. Vyvoj vlastniho procesoru neni trvialni zalezitost na jednu noc a konvici plnou kafe.
Ale Apple si uz dlouhou dobu vyviji vlastni ARMovy procesor pro mobily, takze to byla spis jen otazka casu.

Jasně, doufal jsem, že jsem napsal příspěvek dostatečně okatě. Samozřejmě Apple strávil vývojem drahně úsilí. Snažil jsem se naznačit, že to byla otázka času. Ale to podle mě Apple neomlouvá ze snahy vyrábět neuchladitelné laptopy (minimálně některé Airy). Lidé jim ale podobné triky tolerují.

Zajímavější mi přijdou následující změny: RAM za posledních pár let co do osazované velikosti moc nepřibývá. U spousty modelů se už nedá ani doosadit. Zároveň se moc nezvětšuje úložiště a striktně se osekává konektivita. Třeba u těch Airů se nedá vyměnit už ani disk a za kapacitu se docela tvrdě platí. Zas ať nesesílám nepříjemnou náladu jen na Apple, existovalo pár výrobců, kterým trvalo okopírovat od Apple použitelné displeje řadu let. Co z toho plyne? Majorita lidí se rozhoduje podle toho, co vidí. A sem spadá pěkné hliníkové šasi, hezký displej, čistý design nenarušený nějakými porty, které stejně nikdo nepoužívá... Na Root je malá bublina lidí, které zajímá i něco navíc. Jenže typický uživatel laptopů (třeba těch hezkých tenkých) někdy ani nerozlišuje, jestli má data uložená lokálně, nebo někde v cloudu. Doopravdy existují lidé, kteří si myslí, že u nich na počítači je to, co vidí na obrazovce.

56
Citace
(...) Šmejd jsou ty CPU o pod Intelu. (..)
Není těžké pozorovat, že Intel během posledních pár let prováděl změny, které nevedly ke snížení spotřeby při brouzdání po webu. Co se výkonu týče, obtížně se srovnává třeba generace 2xxx (Sandy) a 10xxxx. Novější procesory toho umí víc, třeba AVX2, AVX512. Když ale srovnáme výkon v běžných aplikacích šlo zpravidla o relativně minoritní mezigenerační nárůsty. Navíc se Intel z různých důvodů nedostal k tak malému výrobnímu procesu jako Apple s M1. Samozřejmě můžeme tvrdit, že jde o chybu Intelu.

Mně ale spíš přijde, že v Apple měli přání, jak vytvořit "pěkný laptop". Skutečnost, že jejich použití nebylo pro cpu od Intelu vůbec vhodné (někdy prakticky pasivní chlazení), ale spíš  ukazuje na chybu návrhu těch laptopů. Samozřejmě můžeme odhadovat, že nespokojenost Apple s nároky na chlazení a se spotřebou cpu Intel dala za vznik M1. Dost měl ale překvapuje, že těch pár generací přehřívajících se Airů jim nikdo nehodil na hlavu. Když pak Apple ukazuje prstem na Intel, že nedělá dobré procesory, je to dost zvláštní; nemuseli je používat. Mohli klidně vyrobit předchůdce M1 už před deseti lety.

57
Pokud už je v síti Mikrotik, skoro by dávalo největší smysl použít něco jako Mtk cap ac (https://mikrotik.com/product/cap_ac) případně spolu s nastavením CAPsMAN (https://wiki.mikrotik.com/wiki/Manual:CAPsMAN), pokud by bylo potřeba víc AP.

58
[noční trolling]
Citace
(...) Myslel jsem si ze jsme tady na odbornem webu, ale nekteri uzivatele predvadi kousky ktere odporuji zakladnim fyzikalnim zakonum (napr. o zachovani energie).

Samozřejmě chápu, co jste tím chtěl říci. Ta otázka je ale obecně mnohem komplikovanější. A nemyslím teď žádnou debatu ohledně definice TDP nebo devatenácté specifikace výjimky pro vyšší odběr CPU... Jednak se mezi generacemi mění architektura; byť to není na první pohled zřejmé, 4. generace Core i je už současnou generací docela dobře překonaná. Neznamená to, že by žádné procesory 4. řady neměly dost výkonu i dnes, jen dnes máme na výběr výkonnější procesory s přibližně stejným odběrem, stejně výkonné úspornější procesory atp. A s politikou výjimek pro krátkodobý odběr máme dnes i žravější procesory s mnohem větším výkonem. Potud je, předpokládám, všem vše jasné.

Ale co se vyzářeného tepla, které je ḿěrné výpočetnímu výkonu týče, tady se podle mě pouštíte trochu na tenký led. Běžně používané procesory hřejí hlavně ze dvou důvodů: jednak jsou poskládané z reálných součástek, které nemohou být dokonale účinné, jednak zahazují informace. Běžný procesor naprosto rutinně provádí operace, při nichž dochází ke ztrátě informace (informace ~ energie). Existují teoretické modely, kterými by bylo možné nahradit běžné procesory výpočetními jednotkami, které informace nezahazují: https://en.wikipedia.org/wiki/Reversible_computing. Třeba klasické modely kvantových počítačů pracují reversibilně (samozřejmě jde o idealizaci).

Proč se zatím reversibilní hradla ani čipy moc nepoužívají? Máme strašně pomalé procesory; hezky na to odpovídají na Stack Exchange: https://cs.stackexchange.com/questions/38049/why-are-reversible-gates-not-used nebo Wiki: https://en.wikipedia.org/wiki/Landauer%27s_principle.
[\noční trolling]

@registrovany123: Pokud byste chtěl překládat ve velkém, asi by bylo lepší pořídit si místo ultrabooku laptop z kategorie mobilní pracovní stanice. Nebo by šel ještě herní, ale ty zas vypadají jako... Chtěl jsem napsat cirkus, ale znám i pěkné cirkusy. Každopádně se u podobných strojů předpokládá užívání v trvalé zátěži. Je na to postavené chlazení, palmrest atp.

59
Software / Re:Náhrada scp
« kdy: 20. 04. 2021, 15:46:11 »
Ale docela relevantně se jeví: https://lwn.net/Articles/835962/ (poslední dva odstavce textu).

60
Software / Re:Náhrada scp
« kdy: 20. 04. 2021, 15:04:11 »
Pro přenos velkých objemů dat používám kolonu: tar | gzip | ssh | gunzip | tar. Nic rychlejšího jsem zatím nenašel.

tar -czvf = tar.gz
tar -cjvf = bz2

Před nedávnem byl zde na rootu krátký test, kde se jako docela relevantní ukázal zst: https://blog.root.cz/x14/porovnani-gzip-bz2-xz-a-zstd-ve-vsech-stupnich-komprese/. Případně paralelizovaná parianta pzstd.  Není problém kombinovat zstd s tarem a nasměrovat komprimovaný tok dat do ssh. Na druhé straně se dá hned rozbalit. Sice to neodpovídá snadnému použití, po němž se ptal původní tazatel. Když už se tu ale začalo uvažovat o komprimovaném přenosu...

Stran: 1 2 3 [4] 5 6