Příspěvky

46

Desktop / Re:Rada pro začátečníka

« kdy: 25. 01. 2013, 19:40:11 »

@ 2) Jsem majitel AMD processoru a AMD grafiky.. A někde jsem četl, že AMD na tom s open-source ovladačema není zas tak 2x dobře.. Co je na tom pravdy?

OpenSource ovladače pro AMD jsou na tom hůř, ale lze použít ovladač uzavřený (Catalyst) přímo od AMD. Používám ho asi 4 roky. Dobře s ním fungují úsporné režimy graf. karty, HW akcelerace v hrách i desktopová prostředí.

Za sebe doporučuji nějaké distro s KDE4. Je víc podobné Windows.

47

Windows a jiné systémy / Re:sdílení v dualbootu disk d:\ jak s win7, tak s Linuxem

« kdy: 19. 01. 2013, 23:46:34 »

Aby to viděl hned i Krusader a další tak by možná stačilo přidat řádek do /etc/fstab. Ten hexa-like název se dá zjistit příkazem "sudo blkid". No a ten řádek napiš tak nějak podle těch ostatních, co tam jsou, jen napsat správný UUID, file systém a přípojný bod.

48

Hardware / Re:Přehřívání notebooku HP 635

« kdy: 08. 01. 2013, 14:57:37 »

Já si myslím, že to bude tím driverem, jak už ti někdo radil výše.
Zkus v konzoli pustit:

Kód: [Vybrat]

$locate fglrx

Jestli tam nic nebude, tak si ten catalyst nainstaluj. Já mám Mobility RadeOn HD4670 a ta změna byla vždycky velmi slyšitelná i citelná, i když se to poslední dobou trochu zlepšilo. Můžeš to instalovat z repozitáře, ale fungovaly mi i verze přímo od AMD.

49

Hardware / Re:Kdo vyrobil můj zdroj? Seznam výrobců zdrojů.

« kdy: 01. 01. 2013, 21:44:12 »

Teda dovolím si dosti nesouhlasit. Fortron už dávno nedělá dobré zdroje a kvalitou je dost pod seasonicem. Jak kvalitou osazenýc kondenzátorů, tak i kvalitou výstupu (FSP zdroje mají zpravidla větší až neakceptovatelné zvlnění napětí pod zátěží). Viz recenze posledních Fortronů skoro všude.

Pro zajímavost: http://www.behardware.com/articles/881-3/components-returns-rates-7.html

50

Desktop / Re:Ve Firefoxu nefunguje Flash

« kdy: 24. 12. 2012, 17:25:12 »

@ Tomuto sa hovorí užívateľská prívetivosť Linuxu. A potom sa nedivte, že sa nemôže dostať cez 1%.

Distra to mají obvykle dobře vyřešeno pro prohlížeče, které mají v repozitářích, nebo pro ty nejpoužívanější (v mém případě je to Rekonq a Firefox). Pro Operu (kterou mám v sice repozitářích taky) flash nefunguje hned, ale musí se nakopírovat/nasymlinkovat libflashplayer.so do /usr/lib64/opera/plugins/.... Je to dobře zdokumentované a s Googlem to lze najít a vyřešit maximálně za pár minut.

51

Vývoj / Re:Použití lokalizovanách MO souborů

« kdy: 23. 12. 2012, 01:39:53 »

Nemá ta aplikace nějaký INI soubor, kde je nastaveno, jaký jazyk má při spuštění použít? Já to u svojí aplikace tak udělal. Buď je nastaveno "None" (t.j. zůstane to anglicky), "Default" přeloží se podle systému (pokud příslušný jazyk najde) a nebo je tam natvrdo nějaký jazyk, do kterého se přeloží (pokud ho najde). Já používám *.PO soubory.

52

Desktop / Re:nefunguje flash

« kdy: 19. 12. 2012, 23:13:04 »

Možná bych raději vytvořil symlink než kopíroval soubor.
A ten flash bývá normálně v repozitářích.

53

Hardware / Re:Spuštění větráku až při 75 °C

« kdy: 14. 12. 2012, 17:01:15 »

To je podivně položená otázka. Spíš bychom se měli zabývat tím, jestli dvě stejné komponenty, např. základní desky, jedna zapájená olovnatou a druhá bezolovnatou pájkou, budou mít stejnou životnost při stejném používání.

Myslím, že ta otázka je položená naprosto přesně a dobře, jen ze sebe děláš schválně blbce, že to nechápeš.
Co tedy myslíš, že poškozuje ty desky?
Nepřítomnost olova nebo to vypalování?

Za nižší životnost komponent pájených bezolovnatou pájkou podle mě může
1) Větší tepelné namáhání už při výrobě (bezolovnaté mají vyšší bod tání)
2) Bezolovnaté pájky jsou tvrdší a tvrdší znamená křehčí. Křehnutí způsobuje studené spoje. Křehne to právě častým zahříváním a chladnutím, tj. používáním.
Je mi jasný, že u nepoužívaný elektriniky na tom nezáleží.
Proto jsem otázku nazval podivnou, protože mě nutila si vybrat mezi věcmi, co spolu souvisí.

Omlouvám se za ten příklad s Commodorem, to je fakt že posledních 15 let jsem ho skoro nezapnul  . Šlo mi opravdu porovnání životnosti stejných komponent se stejnou intenzitou používání, jen s rozdílem v použité pájce. Chtěl jsem tím říct, že v době Commodora měla elektronika obecně vyšší životnost.
BTW, Commodory taky pěkně topily. Kdyby byly pájeny bezolovnatě, tak kdoví, kolik by vydržely.

54

Hardware / Re:Spuštění větráku až při 75 °C

« kdy: 14. 12. 2012, 02:43:21 »

...
Tedy bych se tě rád znovu zeptal, co je podle tebe příčinou vzniku poruch, jestli to je tepelné namáhání nebo nepřítomnost olova.

To je podivně položená otázka. Spíš bychom se měli zabývat tím, jestli dvě stejné komponenty, např. základní desky, jedna zapájená olovnatou a druhá bezolovnatou pájkou, budou mít stejnou životnost při stejném používání.
Ale to je deja-vu, ta diskuze tu už byla: http://www.root.cz/clanky/stare-pocitace-se-nerecykluji-konci-v-cine-nebo-v-africe/nazory/354191/vlakno/

55

Hardware / Re:Spuštění větráku až při 75 °C

« kdy: 14. 12. 2012, 01:03:56 »

Že by se jim to vyhřívání spojů nelíbilo?
Víte, že se materiál teplem roztahuje a že při opakovaném nahřívání nad určitou teplotu se zrychluje stárnutí materiálu, resp. zvyšuje se pravděpodobnost vzniku materiálových vad?

Ta životnost se hlavně snížila od té doby, kdy RoHS donutila výrobce používat bezolovnaté pájky. Commodora z osmdesátých let zapnu a pár let starý laptop často už ne. Máme sice elektroniku bez olova, ale zato desetkrát větší skládky, spotřební zboží nikdo v konzumní společnosti neopravuje. Proto je na internetu spousta videí o "reflow" s horkovzdušnou pistolí, případně článků o zapékání grafických karet v troubě. Tady je článek, sice z roku 2008, ale podle mě zase tak moc na aktuálnosti neztratil: http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika-zajmy-korporaci-bezolovnate-pajeni-fox-/p_ekonomika.asp?c=A080710_113411_p_ekonomika_wag

56

Server / Re:Kompilácia sa oplatí

« kdy: 12. 12. 2012, 13:11:42 »

Jestli zacatek grafu do poloviny charakterizuje situaci s puvodnim jadrem a zbytek grafu situaci po novu, tak mi pripada, ze jsi dosahnul presne opacne situace, user procesy zerou mnohem vice casu, nez predtim a server jsi zpomalil....

Vždyť jasně píše: Viz obrazok, kde je vytazenie CPU so skompilovanym kernelom a potom s distribucnym Ubuntu jadrom (chcel som po dlhsej dobe skusit rozdiel).

Podle obrázku je opravdu rozdíl zanedbatelný. Jestli něco dokáže podstatně snížit zátěž CPU, tak je to vypnutí flashe. Možná bys získal lepší výsledky na Archu nebo Gentoo, když už máš zálibu v kompilování (což je chvályhodné).   

57

Hardware / Re:Který ovladač je využíván zařízením?

« kdy: 07. 12. 2012, 21:32:04 »

hwinfo

58

Hardware / Re:Stavba nového počítače na programování

« kdy: 03. 12. 2012, 13:50:55 »

tiez pouzivam ramdisk, plus drobny skript na rsync-ovanie zmien na disk kazdych 5 minut, pre pripad, ze by nastal nejaky pad..

Já taky. Při startu KDE se natáhnou data do ramdisku, při vypnutí zpátky a mezitím každých 15 minut cron pouští skript s rsyncem (neinkrementální záloha). Za tři měsíce to je víc než 8 giga. 

59

Distribuce / Re:Distro pro tvorbu hudby

« kdy: 13. 11. 2012, 15:46:44 »

Zkuste MUSIX: http://distrowatch.com/table.php?distribution=musix

Jestli je Musix nebo Mandriva něčím zvláštní nevím. Možná nízkolatenční kernel. Ten je pokud vím potřeba pro zvukové servery jako JACK. O Jacku byl pěkný seriál na LinuxExpres. http://www.linuxexpres.cz/search.php?action=results&query=jack&x=0&y=0

60

Hardware / Re:Pocitacove zalohovacie pasky a mechaniky

« kdy: 28. 10. 2012, 18:29:29 »

Když už je tu tohle téma, včera jsem narazil na novinku: http://diit.cz/clanek/ibm-fujifilm-35tb-kazeta