Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
Trump zatím zachránil naší civilizaci. Pokud neuspěje, brzy zde budou poměry jako v té Amazonii. Stačí se podívat do Německa.
Kdo reálnému světu nerozumí není Trump, ale elity. Dnes je to suma líných floutků odkázaných na to, co stát ukradne jiným.
To jsou ty dvě strany mince - buďto mám kód, který jednoznačně handluje chyby - příkaz po příkazu (bude delší, ale názorný) nebo používám výjimky, kde handlování může (a nemusí) být daleko od vzniku. V GO je víc rozlišeno jestli se jedná o chybu, kterou lze ošetřit nebo výjimku, u které autor předpokládal, že dál v procesu nejde pokračovat - např. došla paměť, atd.Toto je přístup tvůrce softwaru pro jaderné elektrárny nebo sondu, co má přistát na kometě. Dobře, trochu přeháním... Ono to je v podstatě metodicky správné a kdyby bylo bezprostřední ošetření chyby na jeden řádek, tak by to bylo ideální. Problémem v Go je to nešťastné gofmt, které z každého "if err!=nil{return nil,err}" udělá tři řádky.Ale vy oba pletete hrušky s jabkama. Výjimky umožňují reagovat na chybu v nějakém *bloku*. Tj. je mi jedno, na jakém řádku v bloku k chybě X došlo, prostě blok jako celek selhal kvůli X a reaguju na to způsobem Y. Výjimky slouží k tomu, abych nemusel Y opakovat po každém řádku v bloku. Se spolehlivostí to nemá co dělat.
V GO je pattern pro ignorovaní návratového kódu - jediný rozdíl vídím v tom, že běžné chyby v GO neprobublávají. Jinak obecnější, mocnější nástroje nemusí být ku prospěchu věci - mocnější programovací jazyky vyžadují programátory schopnější větší abstrakce a větší abstrakce může vést k menší názornosti kódu.Navic GO funkce podporuji navrat vice hodnot (obvykle payload + error struct), takze explicitni vyjimka neni potreba.Jak už rečeno, rozdíl oproti výjimce je ten, že chybový kód se musí explicitně checkovat. Výjimka se checkovat nemusí (ale může, stejně jako chybový kód, čili je "obecnější", "mocnější").
Je tam jiný pattern - to co lze ošetřit jednoduše nebo ignorovat se řeší co nejblíž vzniku, nebo to spadne na FATAL, což by mělo typicky vést k ukončení aplikace. Mně to přijde praktický - nevyhazuje se vyjímka kvůli každé blbosti a chyby se ošetřují blízko vzniku. Je to pragmatický přístup, který bych sám preferoval - kód asi nebude hyper elegantní, ale zase se v tom nedají stavět kolosy na hliněných nohou.panic/recover (jen jinak pojmenované výjimky)Aha, na to jsem ještě nenarazilNa první pohled to nevypadá úplně blbě, problém je, že se to nikde nepoužívá - všude jsou ty explicitní návratový kódy.
Jo vsichni vyhynem. Ja ale myslim neco jineho. Kdyz mi bude treba 40, tak jestli budu vubec pouzitelnej. Proste nevim mam zmisene pocity. V praci to taky neni zadny terno, nemam vubec zadni inspiraci, ani mne nema kdo v praci inspirovatVe 40 je chlap ještě plně při síle - tak by bylo dost tragický aby nebyl použitelnej. Pokud člověka práce nebaví, tak má jít pryč - pokud na ní není existenciálně závislý nebo nemá něco jiného, kde by se realizoval, nabil. Je lepší pást ovce nebo rozvážet poštu, balíky než sedět u počítače a dělat práci, která člověka nebaví. Peníze tam takové nejsou, ale na uživení to stačí a žijem jenom jednou. Špatná práce ničí člověka 2x
To si nemyslím - ten pozitivní efekt se nedostaví jenom tím, že nějaké eso budete mít v týmu. Ale tím, jak ten člověk reviduje práci ostatních, ukazuje problémy, ukazuje řešení - vysvětluje výhody a nevýhody, diskutuje jaké jsou možnosti. Ten člověk musí samozřejmě udělat hodně práce pro tým.Čili jedním slovem cargo cultRealita je taková, že vývojáři nejsou zpravidla lemplové, ale dost podceňují vzdělání - případně sebevzdělávání - takže jim chybí znalosti, co se týče řemesla - dost se jich spokojí s naprostým minimem - co se týče programování, ale už třeba o sw ingeneeringu netuší ani, že existuje - což u větších projektů je pak bída. Je jedno jestli je to korporát nebo garážovka. Pak je tu cca 100 lidí, kteří mají špičkové teoretické znalosti a honí si triko patternama, jazykama .. nicméně většinou naprosto zbytečně, jelikož na 90% projektů stačí brát IT jako řemeslo a nemá cenu z toho dělat vědu. Dobrý projekt se dá udělat v PHP, VB, C#. Ty dobří programátoři mají oblíbené technologie, ale nemají problém psát dobře v čemkoliv.Pokud bych programoval účetnictví, tak chci raději 50 běžných lemplů než jednoho Newtona, protože ten jeden Newton mi z čistě fyzických důvodů práci za těch 50 lemplů neudělá.
Ne, to jsi špatně pochopil. Je to rozdíl jako mezi běžným matematikem a třeba Newtonem. Koho bys chtěl raději v týmu? 50 běžných lemplů a nebo jednoho Newtona? Rozdíl ve schopnostech je obrovský, proto je smutné, když se u myšlení neřeší.
Je fajn mít dobře namíchaný tým - jeden člověk i když je špičkovej veškerou práci nezastane - brzo vyhoří, není zastupitelný, nemoc, dovolená je problém. Zase na druhou stranu lidi bez technologických znalostí programují občas dost neefektivně - pokud je ve firmě někdo technologicky zdatnější, tak ty lidi vytáhne nahoru.
Seniorita programátora se ukáže v tom, aký má efekt na svoje kolegy v týmu.
To jsou dost nesmysly. Znalosti lepší program nenapíší. A i pro to hloupé účetnictví je lepší ten Newton. Až budete po 5 letech celý produkt zahazovat, protože má zbytečně dvacetinásobek řádků a nikdo se v tom nevyzná, tak si ještě na Newtona vzpomenete
Řemeslo to nikdy nebude, protože se to nedá naučit. Ale lemplové si to dnes stejně myslí. Kdyby se to dalo naučit, tak to můžou dělat stroje.
Proč by špička měla vyhořet? Právě protože je to špička, tak vyhořet nemůže. Vyhoří lempl, který si neumí organizovat práci a je celkově mimo. Si myslí, že prací vše dožene.
Seniorita programátor nemá žádný použitelný význam, tak je zbytečné mu vymýšlet pořád nové a nové.
Realita je taková, že vývojáři nejsou zpravidla lemplové, ale dost podceňují vzdělání - případně sebevzdělávání - takže jim chybí znalosti, co se týče řemesla - dost se jich spokojí s naprostým minimem - co se týče programování, ale už třeba o sw ingeneeringu netuší ani, že existuje - což u větších projektů je pak bída. Je jedno jestli je to korporát nebo garážovka. Pak je tu cca 100 lidí, kteří mají špičkové teoretické znalosti a honí si triko patternama, jazykama .. nicméně většinou naprosto zbytečně, jelikož na 90% projektů stačí brát IT jako řemeslo a nemá cenu z toho dělat vědu. Dobrý projekt se dá udělat v PHP, VB, C#. Ty dobří programátoři mají oblíbené technologie, ale nemají problém psát dobře v čemkoliv.Pokud bych programoval účetnictví, tak chci raději 50 běžných lemplů než jednoho Newtona, protože ten jeden Newton mi z čistě fyzických důvodů práci za těch 50 lemplů neudělá.
Ne, to jsi špatně pochopil. Je to rozdíl jako mezi běžným matematikem a třeba Newtonem. Koho bys chtěl raději v týmu? 50 běžných lemplů a nebo jednoho Newtona? Rozdíl ve schopnostech je obrovský, proto je smutné, když se u myšlení neřeší.
diky moc, uz to lustim, ten navodcron ma minutovou granularitu - pokud potřebujete větší četnost, tak to už je o použití extenzí - pro zabránění opakovaného nechtěného spuštění se používají Advisory Locks - https://www.postgresql.org/docs/current/static/explicit-locking.html
http://postgres.cz/wiki/P%C5%99echod_z_MySQL
jeste me trapi poddotaz, v mysql se to jmenuje Event, jak se to jmenuje v PG ?
a stim souvisejici
da se nejak u toho eventu nastavit, aby se nespustil 2x, tzn trba kdyz ho budu poustet kazdou sekundu ale trval by treba nahodou 3 sec
nebo mam na zacatku nastavit v DB nejaky flag a na konci ho shodit, resi se to takto ?
dekuji moc TH
Je několik extenzi - nejběžnější je ale použítí cronu - v jednodušším případě spustíte SQL, ve složitějším případě se zavolá uložená procedura, která skrz stavový automat implementuje nějaké workflow.tak pravda je asi v tom, ze tyto CLI nastroje umi proste vse, me nejvice schazi moznost kopirovat z a do
a vybec prace z delsim textem
ale psat v tom nekolikaradkovy vnoreny SQL dotaz bych opravu nechtel
zase znat je to dobre, obcas jsem pres mobil i na gprs vyresil nejeden zasek
Ono je potreba si nakonfigurovat spravne prostredi http://merlinmoncure.blogspot.cz/2007/10/better-psql-with-less.html
editor je stejny jako v Bashi - pouziva se realine - pripadne nejake komplikovanejsi dotazy lze psat v jakemkoliv editoru (podle systemove promenne EDITOR), ktery se nastartuje prikazem \e
Na konzoli je alespon pro mne prace s historii - hledani v historii prikazem ^r - a pak samozrejme pohotovost - GUI nastroje maji pomaly start - snazi se oliznout strom objektu - to konzole nedela.
zajimavy odkaz, zkusim, zatim jsem asi vse pochopil, jenom ty Events me trapi, jak se to dela v Postgresu ?
tak pravda je asi v tom, ze tyto CLI nastroje umi proste vse, me nejvice schazi moznost kopirovat z a do
a vybec prace z delsim textem
ale psat v tom nekolikaradkovy vnoreny SQL dotaz bych opravu nechtel
zase znat je to dobre, obcas jsem pres mobil i na gprs vyresil nejeden zasek
odhodlal jsem se po letech zkusit prejit na postgreshttp://postgres.cz/wiki/P%C5%99echod_z_MySQL
zacatky jsou krusne, oproti MySQL o dost slozitejsi, ale snazim se
co pouzivate za administracni nastroj ? phppgamin je asi uz pase
adminer mi prijde takovy osekany oproti MySQL, neumi treba prava nebo nastavit jazyk v DB
ale mozna jsem jenom levej, ucim se dale
tak jsem ze zoufalstvi nainstaloval ten postgress, nejsem schopny se ani pripojit pres adminerhttp://postgres.cz/wiki/P%C5%99echod_z_MySQL
nevali se nekde nejaky navod pro uzivatele MySQL ?
dikec TH
Root.cz (www.root.cz), informace nejen ze světa Linuxu. ISSN 1212-8309
Copyright © 1998 – 2023 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.
