Z dlouhodobeho hlediska bych sel cestou mit moznost udrzet nizke naklady. Aktualne se mi jevi takto bydleni v RD, nejspis ne primo v Praze. Clovek ma ze zahrady spoustu veci, je fajn se jit nasnidat treba malin nebo cerstvych jahod, pritom to vyzaduje minimalni usili. Vlastni vodu, nejake palivove drivi, nejake zasoby.
Ano, vlastní dům umožňuje i výrazně snížit náklady. Když pominu investice do snížení spotřeby, který vyžadují vysoké investiční náklady na počátku (zateplení, topení, soláry atd.), tak v případě krize (nebo důchodu), tak běžný dům tak 20-30 let vydrží i při naprosto minimální údržbě, neplacení různých revizí atd. a nespadne. A pak si ho zbourají či opraví dědici.
Ovšem pokud nepočítám svůj čas jako nulovou hodnotu, tak zahrada je koníček a ne způsob jak ušetřit. Ono ty různé udělátka a nářadí něco stojí (čerpadla, sekačky, atd.), nevydrží věčně a když to pak rozpočítáte na objem produkce, tak to nevychází moc levně. To
minimální úsilí je taky značný eufemismus

. Ono jen zrýt ručně pár metrů čtverečních je slušné cvičení.
Ve výsledku pak jít posnídat či posvačit na zahradu pak je reálně možné tak 3 měsíce z roku, pokud to neděláte moc často, nebo nemáte zahradu velikosti menší farmy (ale to už vůbec nebude to
minimální úsilí)