Příspěvky

16

Sítě / Re:Routa nepřejde do stavu linkdown/dead

« kdy: 08. 11. 2024, 10:29:02 »

K tazateli - ano, routovací tabulka v kernelu si sama nesleduje stav a nevyhazuje mrtvé routy. To musí dělat něco nad tím, takže pokud chci používat statické routy, tak ten skript v crontabu je cesta. A fakticky používá podobnou strategii řada routerů, kdy se používají jen statikcé routy a k nim se nastaví nějaký "tracking object" a dle jeho stavu se routa zne/platňuje, což obvykle je nějaký arp check, icmp ping, link up/down, BFD nebo logická operace nad tím.

U OSPF je 10/40 s default hodnoty. Pokud 40 sec neslyším protistranu, tak je linka prohlášena za kaput a změna topologie. Data se posílají při změně (plus refreshe dat po celkem dlouhých intervalech). Obvykle je i to hlídání toho port down eventu, takže na tvrdé odpadnutí se reaguje hned.

Jinak pro rychlou detekci, že linka je opravdu kaput, tak na to tu máme dneska BFD protokol (RFC5880 a dál) a celá řada routerů ho podporuje. To je na rekaci na mikro/milisekundové bázi, kde se testuje buď next hop (obvykle pro RIP/OSPF/L2 trunk/...) nebo i multihop (např pro BGP, VPLS, ...). Myšlenka je, že mám jeden mechanismus detekce výpadku linky a na jeho stav reaguje X protokolů nad tím, bez nutnosti ty protokoly nutit nějak urychlovat své vlastní pomalé "dead, hold, ..." timeouty. Dneska i na L2 na to umí reagovat propoje mezi switchi v trunkách atd...

17

Studium a uplatnění / Re:Kariéra programátora PLC

« kdy: 10. 09. 2024, 12:27:55 »

CPU: Tak jde to řešit i kurzem v rámci NSK - profesní kvalifikace. To zmiňoval asi i Trupik. V podstatě 10 měsíců blbnout 1x týdně celý den, na střídačku teorie/praxe, po 2 měsících je nějaká dílčí zkouška z oblasti a když má ty dílčí zkoušky komplet a i finální zkoušku, tak získává normální uznanou kvalifikaci elektrikář s papírem. Tohle zajišťují některé firmy i školy. Viz: https://www.narodnikvalifikace.cz/kvalifikace-123-Elektrikar
Existuje v rámci NSK i celkem plnotučný kurz vyloženě na PLC programátory (ale má tam předpoklad to elektro).

18

Studium a uplatnění / Re:Kariéra programátora PLC

« kdy: 10. 09. 2024, 11:01:21 »

V daném oboru se to elektro hodí, bez něj to bude dost omezující (sám mám podobnou situaci - zkrachovalý strojař živící se IT/OT v energetice), hlavně pokud je součástí se motat i v místech u zákazníka a živé elektriky...

Máš VŠ, tím pádam asi i maturitu, v tom případě lze zcela legální plné elektrovzdělání doplnit i jen ročním učňákem. Pokud to dokážeš skloubit s tím zdravím a spojit léčení a studium, tak hledej v okolí ekvivalent tohoto: https://sosehl.cz/dokumenty/prehled_oboru_2022/elektrikar_zkracene_studium.pdf . Někde to nabízeli i jako dálkovou variantu. V tom ročním máš nacpané jen tu elektriku/automatizaci v rozsahu jak řádný učňák na 3 roky a v podstatě si projdeš to, co ti radí CPU a obvykle i ty Siemense. :-)

Teoreticky, u některých VŠ, pokud jsi měl automatizaci a byla i zkouška z elektrotechniky, tak se to uznává jako elektro vzdělávání, to by jsi musel se doptat tam, kde jsi studoval. Já dělal kdysi automatizaci na VUT Brno na strojárně a ten kurs elektrotechniky tam byl jako volitelný jednoroční předmět (v podstatě je to ekvivalent toho výše uvedeného), ale byli jsme jen 2 zájemci a tak byla smůla.

19

Studium a uplatnění / Re:Česká živnost provozovaná na Slovensku

« kdy: 12. 07. 2024, 08:48:08 »

Opět, českou stranu nezajímáš, tady ocení, že nám tu někdo platí dobrovolně daně a přitom neotravuje. Jediný, kdo s tím může mít problém je ta SK strana v režimu, co chceš provozovat. Jako cizinec si OSVČ s paušální daní naprosoto OK můžeš vyřídit a fungovat v ní. U cizince může vzniknout komplikace u zdrav/soc v režimu, jak to chceš dělat ty (významné příjmy na danou živnost ze zahraničí).
Korektně fungující česká OSVČ, tak nemá důvod si zakládat živnost na SK kvůli jedné zakázce. To řeší právě ta přeshraniční část poskytnutí služby. Jen toho nesmí být moc, často, opakovaně... Pokud jako pokrývač dostanu zakázku na výměnu došek na Bratislvském hradě a současně i podobně na zámku v Lednici, tak to na SK pohodě budu dělat na ČR živnost a i tam jezdit, pokud to stihnu vyměnit za méně jak 183 dní v průběhu roku, tak ani nebudu platit na SK daně z toho, co tam vyfakturuji. Pokud se ouřada z SK zeptá, co jsem zač, tak pánko velkomožný, malý živnostník, 10 let to dělám, 9x jsme už spadl ze střechy a přitom na SK ani jednou nafakturoval, jen teď jendorázovka je 1x milión za ten Váš hradostánek. Podívejte, letos ještě 2 MKč za Lednici, takže to na SK byla i menší část mých příjmů. A určitě dalších 10 let nebudu nic dál fakturovat, protože u Vás medvědi žerou lidi... A je to naprosto OK. Jak počet fakturací a celkové částka i podílově bude stoupat, začíná se to komplikovat a je to celé o tom, zda si tě někdo všimne a začne být zvědavej. Reálnější je ten soused práskač, který vykacá, že fakticky bydlíš na SK a nikoliv v ČR.
Zkrátka legálně je, odjeď do ČR, pronajmout si celu na Špilberku, odtud fakticky podnikej tak, že 30+% zakázek bude v Česku, k tomu pár různě z okolních států, občas tam můžeš i zajet pár dní pracovně a je to ten "košer" způsob. Pokud se zašiješ na SK a budeš z medvědí nory něco patlat na dálku pro SK zákazníka, tak ti samozřejmě běží dny na místní daně stejně, jak kdyby si u toho zákazníka přímo seděl (nepočítají se dny, kdy na dálku pracuješ z území ČR), protože ta nora bude vnímána jako tvé kancelář - provozovna. A je to celé jen o tom, kdo tě nebude mít rád. :-) A máš to blbější o to, že nyní již na SK řádne žiješ a máš živnost, takže takovéto přehození je o to blbější, že fakt budeš muset ustát to, že jsem v ČR a podnikám na dálku, kdyby do toho někdo na SK rejpnul prstem. Samozřejmě, pokud máš živnost na stejný obor v SK a i ČR, tak máš povinnost účtovat akce na SK na tu SK živnost.

20

Studium a uplatnění / Re:Česká živnost provozovaná na Slovensku

« kdy: 11. 07. 2024, 19:21:51 »

Tak jsem se ještě přeptal exkolegy, který se takto stěhoval a řešil živnost v Rakousku na to stejné, co předtím dělal na dálku odněkud od Ivančic do Rakous. Takže co chceš, je nelegální. Vysvětlení:
Ta EU směrnice o volném pohybu služeb a poskytování služeb přes hranice má dva režimy:
a) usazení, začnu v daném státě bydlet a podnikat - musím mít místní živnost,
b) podnikám příležitostně přes hranice z jiného státu - musím bydlet a setrvávat majoritně jinde (a dodržet i podmínky udržení středobodu ekonomického zájmu v státě, kde bydlím).
Ty dva režimy se na území jednoho státu vždy vylučují a usazení má přednost (rozhodnutí SDEU). Je jedno, zda jsem občanem ČR nebo SK. Zkrátka jak začnu bydlet a setrvávat na území SK, tak jsem se vzdal možnosti režimu přeshraničního poskytování do SK na základě živnosti jiného státu. Musím si založit místní živnost a vůči SK zákazníkům podnikat na základě SK živnosti. Pokud se budu snažit podnikat na ČR živnost, je to nedovolené podnikání - první faktura z české živnosti doručená SK zákazníkovi je fatální důkaz. Takže na ČR živnost podnikat do SK můžeš až v okamžiku, kdy se z SK odstěhuješ do ČR a nebudeš tam těch faktur poslat moc. :-)

21

Studium a uplatnění / Re:Česká živnost provozovaná na Slovensku

« kdy: 11. 07. 2024, 15:19:11 »

Ta firma na SK ti bude předávat ruličky EUR v přítmí hřbitova bez papírů na ruku nebo ještě lépe posílat v lahvi po Dunaji a budeš si je jezdit chytat do Uher? Pak je to asi OK a v pohodě.
Pokud se ptáš na to, zda je ten popsaný režim legislativně v pořádku, tak není. Pokud se ptáš na to, zda je šance, že ti na to kápnou a budou popotahovat, tak je reálně malá. Pokud se u toho fyzicky zdržuješ trvale na SK, tak asi o trochu stoupá, že tě hlavně práskne závistivý soused.
Ta směrnice totiž uvádí, že se vztahuje i na činnosit prováděné na dálku, kdy typicky poskytovatel a příjemnce jsou vzdáleni od sebe a činnost probíhá s použím ICT prostředků na dálku. Když jako občan ČR s ČR živností budu sedět v Brně a pracovat na dálku pro zákazníka na Slovensku, tak od určitého objemu může to SK strana vnímat jako moje nedovolené přeshraniční podnikání. Dle SDEU, tak pro dodržení mantinelů režimu přeshraničního poskytování služeb (s využitím živnosti jiného státu), tak tento objem musí tvořit jen menší část mých operací, musím udržet majoritu svého ekonomického zájmu v ČR a břímě dokazování je na mě. České úřady to nezajímá, těm vyhovuje, že budeš platiti zde. Takže normálně si tě zde nikdo nevšimne, dokud se nebude někdo hrabat v papírech tvých zákazníků na SK a nevypadne na ně řada faktur od někoho přes hranice a nebude chtít prokazovat nějakou horlivost. Pak může přijít dotaz, jaký podíl příjmu ti jde z SK a z Česka a do kolika států celkem fakturuješ, zda to bude jen menšinová část celkových příjmů (tohle by na dotaz SK strany ověřoval náš finančák, to po něm požaduje ta směrnic také, že zahraničnímu úřadu má toto na žádost zjistit).

22

Studium a uplatnění / Re:Česká živnost provozovaná na Slovensku

« kdy: 11. 07. 2024, 11:07:17 »

Řešíš stav až moc daleko. Prvně, aby jsi mohl na SK podnikat, musíš mít k tomu oprávnění, to máš teď na základě SK živnosti, protože to tak místní legislativa chce. Když si uděláš ČR živnost se sídlem v ČR a začneš podnikat na SK, tak to má také právní podklad pro legálnost tohoto podnikání, tím je v tomto případě Směrnice o službách 2006/123/ES (obecně mimo EU to pak řídí smlouvy o zahraničním obchodu/poskytování služeb), která v rámci zjednodušení říká, že s živností ČR můžeš podnikat na SK - ALE musí jít o nahodilou, krátkodobou, neopakující se činnost. Jakmile toto přestaneš splňovat, tak směrnice požaduje, že ti SK musí umožnit založit si místní živnost za stejným podmínek jako občan SK a další činnost na území SK vykonávat již na ni a plnit shodně vše, co se musí plnit i domácí - zkrtátka nesmí dojít k diskriminaci příchozích z jiního státu společenství, musí se na ně uplatnit to samé, co na domorodce.  (A nechce se mi hledat, zda ten tvůj případ vyloženě není vyloučen, zda tu směrnici, jako občas SK s trvalým bydlištěm na SK můžeš vůbec v tom bodě přeshraničního poskytnutí služby s živností cizího státu využít. Pokud by jsi jako občan SK měl trvalé bydliště v ČR, bydlel v ČR a na SK se vyskytoval občasně, tak ano, hledí se na tebe stejně, jak na cizince, ale pořád je tam ten limit občasnosti)
Tohle už několikrát doputovalo i k SDEU a ten vždy říká, že musíš dokázát tu jediněčnost, nesoustavnost, krátkodobost tohoto instuitutu, jinak jde o nedovolené podníkání.
Ty otázky daní, pojištění, ... je až další kapitola nad tím (s SK máme smlouvu o zamezení dvojího zdanění).
Jak SK nevím, ale třeba Rakousko si to hlídá (a bylo také iniciátorem řady SDEU sporů na téma té přeshraniční činnosti).

23

Odkladiště / Re:Jak využít elektřinu zdarma navíc?

« kdy: 08. 07. 2024, 15:33:01 »

Add eletrika navíc: Co křeslo, elektrické křeslo? :-)

Add životnost FVE: Frantíci kuchali 30 let staré panely z baráku, nějaké ty první instalace, stále 80% původního výkonu. Polská univerzita zase nějakou instalaci v Německu na baráku na Suntech panelech - po 18-ti letech ztráta výkonu 2,5%. Takže samotné FVE panely, pokud to není zcela sprasená instalace, tak vydrží. Aku, střídače, to už je jiná.
Samozřejmě je otázka, zda se to vyplatí, bez nějakého rozumného plánování a nastavení užívání, tak také nemusí.

24

Odkladiště / Re:Jak využít elektřinu zdarma navíc?

« kdy: 16. 06. 2024, 17:25:33 »

Už jste slyšel o komunitní energetice?

Upřimně slyšel a řadě distributorům z toho oprávněn naskakují pupínky. Příklad z praxe (ne z oblasti eletriky, či-li "Energetického společenství", ale z toho, co se dneska klasifikuje jako "Společenství pro OZE"): Vykuk si takového něco pořídil, získal dotaci v řádu desítek MKč na svoji technologii, distributor z pohledu odběru má povinnost připojit pro možnost odkupu přebytků, tak náklady na úpravu distribuční sítě pro možnost připojení v daném místě dosáhly asi 120 MKč na účet distributora. Dodávky fungovaly chvíli zcela pokusně a pak vykuk zjistil, že se mu tohle absolutně nevyplatí provozovat ani přes dotaci a obrátil svoji pozornost zcela jinam a distrinutorovi zůstalo v polích na krku něco, co mu nikdo neuhradí. Pokud takovýchto bude více, tak distribuce bude dost řvát na ERÚ v oblasti poplatků za distrinuci, kam bude muset utopit takovéto akce... U elekro má nyní aspoň šanci odmítnout připojení, pokud síť to nebude schopna pojmout...

25

Odkladiště / Re:Jak využít elektřinu zdarma navíc?

« kdy: 16. 06. 2024, 17:12:14 »

RDA: Aktuálně je to právně problém. Protože to je provoz distribuční soustavy - a to je licencovaná činnost. :-) Ale tohle se bude měnit.

Asi není vše provoz distribuční soustavy.
Je běžné, že chatová osada má fakturační elektroměr od distributora někde v budce na kraji osady a následné rozvody v zemi (200+ metrů) do jednotlivých chat  a podružné elektroměry už patří chatařům.
Vím to, protože to takto sami máme - jedna zvolená osoba je smluvní partner pro distributora, rozpočítává náklady podle podružných elektroměrů, vybírá peníze od ostatních (20 chat) a platí faktury.
Úplně stejné rozvody by mohly fungovat i pro distribuci elektřiny z nějaké společné FVE.

Ano, co popisuješ v první části je naprosto v pořádku a možné.
V okamžiku, kdy ten kabel od distributora odpojíš a nahradíš třeba společnou FVE, tak se stáváš výrobcem - musíš získat licenci od ERU pro výrobu a distribuci (a těm koncovým chatám silovou energii účtuješ jako chceš a k tomu budou platit příslušné poplatky dle stanovených parametrů od ERU podobně, jak kdyby měli linku přímo od nějakého distributora).
Pokud to chceš jet v režimu komunitního sdílení energetiky (bez nutnosti licence na výrobu/distribuci), jak navrhuje přispěvek výše, tak tam je nutná podmínka, že tato komuniktní energie je jen doplňková k té, co se bude odebírat od licencovaného distributora (zkrátka musíš mít smlouvu a aspoň nějaký malý odběr od někoho typu EGD/ČEZ/PRE/...). V okamžiku kdy to společenství chce přejít na plně ostrov - začíná platit, že musíš mít licenci pro výrobu/distribuci a začíná o dost větší peklo. Samozřejmě ostrov v režimu, kdy vyrábím a jen spotřebovávám jako jeden subjekt (domácnost), tak to je volné (a to si můžeme gratulovat, jsou státy, kdy i v tomto režimu odvádíš poplatky za regulovonou složku z toho, co si sám sobě vyrobíš).

RDA: Aktuálně je to právně problém. Protože to je provoz distribuční soustavy - a to je licencovaná činnost. :-) Ale tohle se bude měnit.

Jo, je to problém obdobný tomu, že máš na vesnici starlink nebo optiku, a konektivitu přeprodáváš sousedům, což z tebe dělá ISP.

Ne, energetická legislativa je od Telko hodně odlišná. Ani takováto činnost z tebe nedělá ISP. A pořád se můžu prohlásit za neveřejnou tleko síť a pro ČTU se stanu neviditelný. Takový činnost pak spíše dráždí finančák. :-) :-(
Ta energo legislativa je v tomto o dost drsnější a normální ISPíci by na to valili oči, co ne/mají plnit...

26

Odkladiště / Re:Jak využít elektřinu zdarma navíc?

« kdy: 12. 06. 2024, 11:45:05 »

Když má tazatel v létě každý den přebytek 40-70 kWh, tak to za měsíc i při té spodní hranici dělá 1,2 MWh. A takovéto slunečné léto trvá minimálně 3-4 měsíce. Pokud to nechce dotyčný "nechat na střeše", tak jsou reálné jen 3 možnosti. Prodej za pakatel (do budoucna možná i za záporné ceny),  "virtuální baterie" dokud ji např. ČEZ nabízí, nebo opravdu velké úložiště tepla na zimu.

Ještě je ke zvážení se dostat k cenám za regulaci energetické soustavy. Takže pokud tu teplotní baterii budu mít vybavenu přímotopem 1 MW, tak už se můžu hlásit jako prvek pro regulaci soustavy, kdy mi ho distributor bude na dálku zapínat/vypínat dle potřeby (musí tam být monitoring hlásící jaký příkon mohu mařit a jakou kapacitu).
Pokud mám dálkově řiditelnou spotřebu menší (blbej bojler nebo elektromobil), tak je možnost prostředník v pdobě "agregátor flexibility", který si takto řídí X menších zdrojů/spotřebičů a dodává dál distributorovi už v sumách MW.

27

Odkladiště / Re:Jak využít elektřinu zdarma navíc?

« kdy: 12. 06. 2024, 11:38:05 »

RDA: Aktuálně je to právně problém. Protože to je provoz distribuční soustavy - a to je licencovaná činnost. :-) Ale tohle se bude měnit.

28

Odkladiště / Re:Jak využít elektřinu zdarma navíc?

« kdy: 12. 06. 2024, 09:09:47 »

Tak pro malé je vodní nádrž ideál. Pro velké objemy se to dost komplikuje. Také použití různých solí není úplně eko a na domácí stavění. :-)
Viděl jsem i postavený pískový aku ze starého bojleru, taková hezká hračka v kotelně... Ale pro reálné topení pro barák, tak co existuje: 70 m3 kamenného prachu, to je cca 130 tun, reálně využitelná vratná energie 1.3 MWh v ročním cyklu.
Má to značné ztráty (nu, zakopat a nad to postavím bazén nebo skleník :-) ) a něco to stojí. Nechat si to postavit je ekonomický nesmysl. U profi instalací se hraje na to, že se jde s teplotou vysoko, třeba je cyklus 250 ~ 100 st.C, což je s vodou také potíž. Obecně je i nevýhoda, že to není úplně ono pro roční cyklus, jak potřebuje barák. Kombinuje to spoustu špatných věcí - nízká účinnost, velký prostor, nutnost izolace (čím menší objem, tím má izolace větší význam), ...

29

Odkladiště / Re:Jak využít elektřinu zdarma navíc?

« kdy: 12. 06. 2024, 07:54:24 »

Co se ceny týče, do budoucna bude cena za silovou složku nepodstatná, bude to osoleno na různých systémových poplatcích a majitel FVE bude pokutován na položce daň z nemovitosti novým koeficientem. :-)

Jinak, co tepelný akumulátor? Pokud člověk má místo, rád zedničí a bagr na půjčení. Zkrátka díra (sousedům řeknu, že stavím bunkr, ať závidí), vyzdít a něco tepelné a hydroizolace, naplnit vějším kačírkem a promotat drátem na vyhřívání a nahřívat, když mám nadbytek, v zímě tím profukovat vzduch a tne posílat do baráku. Dělá se to i s pískem a vodním okruhem...

30

Sítě / Re:RouterOS: duální WAN rozbije WireGuard

« kdy: 15. 04. 2024, 09:27:48 »

No, to video je pro ROS6, v ROS7 pár věcí funguje jinak. V tom videu vše cpou do routing mark GroupA nebo GroupB podle zdrojové IP adresy, ale správně i potřebuješ odlišit provoz, který má končit lokálně (a ne se násilím cpát ven přes WANA/B). Ten nesmím nacpat do GroupA/B, ale nechat na main routovací tabulce (nebo do GroupA/B routing tabulek zdupliovat i přímé lokální routy).
Možná by stačilo jako první pravidlo do toho mangle:
/ip firewall mangle
add action=accept chain=prerouting dst-address=192.168.0.0/16
a teprve po něm to markování na GrpupA/B
To 192.168.0.0/16 je předpokládáný tvůj lokální rozsah, kde máš router, tiskárny, segment WG atd. Takže spojení k těmto IP se neomarkuje a bude routováno dle main routovací tabulky.