1966
Software / Re:nmap parsování xlm výstupu
« kdy: 11. 10. 2013, 11:07:45 »
Není on xmllint náhodou jen validátor?
Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
1967
Windows a jiné systémy / Re:Jak vytvářet MSI balíčky
« kdy: 14. 08. 2013, 22:42:35 »
Můžeš to prosím rozvést?
1968
Windows a jiné systémy / Re:Jak vytvářet MSI balíčky
« kdy: 14. 08. 2013, 22:24:36 »
Děkuji za reakce. Ať ironické, či nikoliv.
Momentálně je můj favorit wix. Jen budu muset nějak ukecat wine, aby mi ho spustilo. Ale na to se zatím cítím.
Momentálně je můj favorit wix. Jen budu muset nějak ukecat wine, aby mi ho spustilo. Ale na to se zatím cítím.
1969
Windows a jiné systémy / Jak vytvářet MSI balíčky
« kdy: 14. 08. 2013, 21:30:09 »
Možná si vzpomenete, jak nás tu jistý nejmenovaný Lael.Ophir průběžně masíruje s tím, jak jsou všechny ty linuxy na nic, a že Windows to mají všechno už dávno a mnohem lepší. A že například i takový balíčkovací system má, a rozhodně je lepší.
Nechci teď polemizovat zda má či nemá pravdu. Já bych chtěl vytvořit ten msi balíček!
Můžete mi prosím někdo poradit, nebo odkázat na nějaké zdroje? Chci vytvořit msi balíček pro mou aplikaci. Nejlépe tak, aby tam fungovaly tři pro mě základní věci. Instalace, aktualizace a odinstalace. Vím, jak má aplikace vypadat, kde se má zaregistrovat a tak. Jen nevím, jak vytvořit vlastní msi soubor. A kamarád, který dělá ve Windows tvrdí, že všichni buď dělají setup.exe, nebo nebo používají nějaké nástroje, které udělají setup.exe (InstallShield), a že nezná nikoho, kdo by to uměl.
Děkuji za jakékoliv nasměrování.
Nechci teď polemizovat zda má či nemá pravdu. Já bych chtěl vytvořit ten msi balíček!
Můžete mi prosím někdo poradit, nebo odkázat na nějaké zdroje? Chci vytvořit msi balíček pro mou aplikaci. Nejlépe tak, aby tam fungovaly tři pro mě základní věci. Instalace, aktualizace a odinstalace. Vím, jak má aplikace vypadat, kde se má zaregistrovat a tak. Jen nevím, jak vytvořit vlastní msi soubor. A kamarád, který dělá ve Windows tvrdí, že všichni buď dělají setup.exe, nebo nebo používají nějaké nástroje, které udělají setup.exe (InstallShield), a že nezná nikoho, kdo by to uměl.
Děkuji za jakékoliv nasměrování.
1970
Vývoj / Re:GIT_hooks - post-receive
« kdy: 13. 09. 2012, 00:37:17 »
V hooku pro aktualizaci pískoviště:
Pokud je složitější deployment, tak tam mám (v případě php) phing. Ten se stará o uzamknutí přístupu, vytvoření zálohy, aktualizace pískoviště, aktualizace databáze, promazání tempu, případně testy, a odemknutí přítsupu.
Ve vašem případě by stačil z www udělat link do document_root v repozitáři, pokud nebazírujete na oddělení použitého kodu a repa. Nebo tam nechcete větší kouzla.
Kód: [Vybrat]
echo "== Post receive =="
if [ -n $GIT_DIR ]; then
unset GIT_DIR
cd ..
fi
env -i git reset --hard
Pokud je složitější deployment, tak tam mám (v případě php) phing. Ten se stará o uzamknutí přístupu, vytvoření zálohy, aktualizace pískoviště, aktualizace databáze, promazání tempu, případně testy, a odemknutí přítsupu.
Ve vašem případě by stačil z www udělat link do document_root v repozitáři, pokud nebazírujete na oddělení použitého kodu a repa. Nebo tam nechcete větší kouzla.
1971
Vývoj / Re:Používáte „vývoj programu řízený testy“?
« kdy: 06. 06. 2012, 02:11:01 »
Před časem jsem začal přemýšlet nad tím, k čemu jsou jazyky s dynamickým typováním - konkrétně python a jeho ducktyping. Nemyslím tím vlastní jazyk, ale právě tu netypovost. Vždyť staticky typované jazyky jsou mnohem pohodlnější. Počínaje nápovědou IDE a konče tím, že si navrhnu applikací pomocí tříd a pak ho tak nějak seskládám do hromady.
Samozřejmě trošku zjednodušuji, ale ten pocit jsem měl.
Díky příspěvkům v tomto vlákně jsem to zdá se pochopil. Zkusím to rozebrat, třeba mi k tomu řeknete něco zajímavého.
Vezměme si třeba takovou Javu jako zástupce staticky typovaného jazyka (Ada by prý byla lepší, ale nemám zkušenosti). V Javě si logiku programu rozdělím do jednotlivých tříd, nejlépe podle návrhových vzorů. Tyto třídy si otestuji, zda dělají co mají, vytvořím instance těchto tříd a pak se mi aplikace skoro sama poskládá z těchto instancí. Přeložím a mám hotovo. Samozřejmě to není jen tak. Díky tomu, že vytvářím konkrétní typy tříd, tak mi půlku pracovní doby trvá, než vychytám všechny ty typové nesoulady.
V případě Pythonu, jako zástupce dynamického typování, to bude podobné, s tím rozdílem, že zde nemám tu kostru typové kontroly. Tudíž na jednu stranu nic mi nebrání jako parametr nějaké metody dát zcela cokoliv, a díky tomu se pěkně zamotat v chybách zanořených v naprosto nečekaných místech, na druhou stranu nemusím se s překladačem dohadovat kdo má pravdu. O různých kouzlech ani nemluvě.
Uvažoval jsem dál, k čemu je tedy dobrá ta silná typová kontrola. Tak například když budu psát unittesty pro Javu, tak nemusím kontrolovat, zda mi do objektu vlezl správný objekt. To mi ošetří překladač. (V Pythonu musím ověřit nejen, že mi tam vlezl správný objekt, ale také, zda je validní.) To znamená, že když bych byl schopen vytvořit typ, který určí, že hodnotou instance můžou být pouze řetězce reprezentující validní email, nemusím v žádném unittestu kontrolovat, zda příchozí instance emalu obsahuje validní hodnotu. (Samozřejmě unittest pro ten vlastní typ napsat musím.) Takže když postoupím o krok dál v úvaze, když bych byl schopen vytořit pro každý typ pravidlo, které normálně píšu do integračních, nebo dokonce do unittestů, nemusel bych pak tyto testy psát. Každé přeložení zdrojáků by bylo zároveň korektní prověření testů. O Adě se říká, že jakmile ji jednou přeložíte, tak funguje bez chyby. U Javy to tedy evidentně nestačí, a nějaké ty testy psát musíme. Ale kdyby...
A tak si možná návrháři pythonu řekli, že když je tak těžký dotáhnout tu typovou kontrolu do stavu, kdy by stačil jen překlad, tak co na to jít z druhé strany? Vykašlat se na typy úplně, nechat je jen jako informaci pro reflexi, a říct vývojáři, že odměnou za to, že bude psát více testů je to, že ho kompilátor nebude tolik otravovat.
Ono psát v pythonu bez testů prostě nejde.
Samozřejmě trošku zjednodušuji, ale ten pocit jsem měl.
Díky příspěvkům v tomto vlákně jsem to zdá se pochopil. Zkusím to rozebrat, třeba mi k tomu řeknete něco zajímavého.
Vezměme si třeba takovou Javu jako zástupce staticky typovaného jazyka (Ada by prý byla lepší, ale nemám zkušenosti). V Javě si logiku programu rozdělím do jednotlivých tříd, nejlépe podle návrhových vzorů. Tyto třídy si otestuji, zda dělají co mají, vytvořím instance těchto tříd a pak se mi aplikace skoro sama poskládá z těchto instancí. Přeložím a mám hotovo. Samozřejmě to není jen tak. Díky tomu, že vytvářím konkrétní typy tříd, tak mi půlku pracovní doby trvá, než vychytám všechny ty typové nesoulady.
V případě Pythonu, jako zástupce dynamického typování, to bude podobné, s tím rozdílem, že zde nemám tu kostru typové kontroly. Tudíž na jednu stranu nic mi nebrání jako parametr nějaké metody dát zcela cokoliv, a díky tomu se pěkně zamotat v chybách zanořených v naprosto nečekaných místech, na druhou stranu nemusím se s překladačem dohadovat kdo má pravdu. O různých kouzlech ani nemluvě.
Uvažoval jsem dál, k čemu je tedy dobrá ta silná typová kontrola. Tak například když budu psát unittesty pro Javu, tak nemusím kontrolovat, zda mi do objektu vlezl správný objekt. To mi ošetří překladač. (V Pythonu musím ověřit nejen, že mi tam vlezl správný objekt, ale také, zda je validní.) To znamená, že když bych byl schopen vytvořit typ, který určí, že hodnotou instance můžou být pouze řetězce reprezentující validní email, nemusím v žádném unittestu kontrolovat, zda příchozí instance emalu obsahuje validní hodnotu. (Samozřejmě unittest pro ten vlastní typ napsat musím.) Takže když postoupím o krok dál v úvaze, když bych byl schopen vytořit pro každý typ pravidlo, které normálně píšu do integračních, nebo dokonce do unittestů, nemusel bych pak tyto testy psát. Každé přeložení zdrojáků by bylo zároveň korektní prověření testů. O Adě se říká, že jakmile ji jednou přeložíte, tak funguje bez chyby. U Javy to tedy evidentně nestačí, a nějaké ty testy psát musíme. Ale kdyby...
A tak si možná návrháři pythonu řekli, že když je tak těžký dotáhnout tu typovou kontrolu do stavu, kdy by stačil jen překlad, tak co na to jít z druhé strany? Vykašlat se na typy úplně, nechat je jen jako informaci pro reflexi, a říct vývojáři, že odměnou za to, že bude psát více testů je to, že ho kompilátor nebude tolik otravovat.
Ono psát v pythonu bez testů prostě nejde.
1972
Vývoj / Re:Pomoc se strukturou databáze
« kdy: 27. 12. 2011, 16:28:24 »
Nezaznělo to tady. Ale když použiješ distinc, tak se tlačí všechna data, a pak se zahodí. Když použiješ agregaci, tak se jede po indexech. Tedy toto, jak jsem to upravil by mělo být rychlejší. Tak zní teorie. Zkus to, a napiš, jaký je v tom rozdíl.
Další optimalizace by mohla být ta, že nepoužiješ IN, ale JOINování. Asi to nebude vypadat tak hezky, ale některé databáze mají s optimalizací IN problémy.
Kód: [Vybrat]
SELECT artist FROM artist_table WHERE artist_id IN
(SELECT artist_ref FROM Library WHERE rating >= 3 AND genre_ref IN
(SELECT genre_id FROM genre_table WHERE genre <> 'Speech')
GROUP BY artist_ref
)
Další optimalizace by mohla být ta, že nepoužiješ IN, ale JOINování. Asi to nebude vypadat tak hezky, ale některé databáze mají s optimalizací IN problémy.
Kód: [Vybrat]
SELECT artist
FROM artist_table AS c
LEFT JOIN (
SELECT a.artist_ref
FROM library AS a
LEFT JOIN genre_table AS b ON b.genre_id = a.genre_ref AND b.genre <> 'Speech'
GROUP BY a.artist_ref
) d ON d.artist_ref=c.artist_id
1973
Software / Re:Synchronizace GIT repozitářů
« kdy: 08. 12. 2011, 16:09:19 »
U toho git init nevím.
U toho git clone to vím jistě - ano.
Karel si vytovíř klon z centrálního:
repo@karel.cz/ git clone ssh://repo@centralni.cz/projekt
Pepa taktéž
repo@pepa.cz/ git clone ssh://repo@centralni.cz/projekt
Karel updatuje z centrálního
repo@karel.cz/ git pull ssh://repo@centralni.cz/projekt
Karel updatuje z pepovo,
repo@karel.cz/ git pull ssh://repo@pepa.cz/projekt
a pak mu posílá své změny
repo@karel.cz/ git push ssh://repo@pepa.cz/projekt
Pepa aktualizuje karlovo změny
repo@pepa.cz/ git pull ssh://repo@karel.cz/projekt
Pak mu posílá své změny
repo@pepa.cz/ git push ssh://repo@karel.cz/projekt
V praxi se pravděpodobně ustanoví nějaké zvyklosti. Například, že se nebudou změny tlačit, ale že si je každej stáhne od kolegů. Nebo, že vytvoří nějaký centrální repozitář, kam se budou aktualizovat, a následně zase z něj stahovat.
Rozdíl oproti svn je v tom, že ten centrální repozitář je centrální jen na dohodě. Pokud máte tým tří lidí, tak můžete fungovat tak, že si před prací každej stáhne změny od všech tří. Ale v případě, kdy máte tým třiceti lidí, to budete dělat asi přes nějakého prostředníka. Třeba tak, že každých deset lidí bude mět svého seniora, a senioři to budou schvalovat a pak posílat mezi ostatními seniory... Třeba.
U svn jsi měl právě jen jeden model.
U toho git clone to vím jistě - ano.
Karel si vytovíř klon z centrálního:
repo@karel.cz/ git clone ssh://repo@centralni.cz/projekt
Pepa taktéž
repo@pepa.cz/ git clone ssh://repo@centralni.cz/projekt
Karel updatuje z centrálního
repo@karel.cz/ git pull ssh://repo@centralni.cz/projekt
Karel updatuje z pepovo,
repo@karel.cz/ git pull ssh://repo@pepa.cz/projekt
a pak mu posílá své změny
repo@karel.cz/ git push ssh://repo@pepa.cz/projekt
Pepa aktualizuje karlovo změny
repo@pepa.cz/ git pull ssh://repo@karel.cz/projekt
Pak mu posílá své změny
repo@pepa.cz/ git push ssh://repo@karel.cz/projekt
V praxi se pravděpodobně ustanoví nějaké zvyklosti. Například, že se nebudou změny tlačit, ale že si je každej stáhne od kolegů. Nebo, že vytvoří nějaký centrální repozitář, kam se budou aktualizovat, a následně zase z něj stahovat.
Rozdíl oproti svn je v tom, že ten centrální repozitář je centrální jen na dohodě. Pokud máte tým tří lidí, tak můžete fungovat tak, že si před prací každej stáhne změny od všech tří. Ale v případě, kdy máte tým třiceti lidí, to budete dělat asi přes nějakého prostředníka. Třeba tak, že každých deset lidí bude mět svého seniora, a senioři to budou schvalovat a pak posílat mezi ostatními seniory... Třeba.
U svn jsi měl právě jen jeden model.
1974
Server / Re: Záludné SQL
« kdy: 28. 07. 2011, 22:25:09 »
Otázkou je, zda se ti ten index vůbec použije. Protože MySQL trpí chybou, že je neumí použít v poddotazech.
A 5s u 5M řádcích, je opravdu hodně.
A 5s u 5M řádcích, je opravdu hodně.
1975
Vývoj / Re: Máte volný čas na programovaní?
« kdy: 23. 04. 2011, 01:07:47 »
Moc ne. Ale snažím se si ho udělat. Protože pokud by člověk nevěnoval čas i sám sobě, asi by dost brzo vyhořel.
1976
Studium a uplatnění / Re: O moralce
« kdy: 23. 04. 2011, 00:01:25 »Také se nebudu k tamtomu vyjadřovat.1. Musel jsem si ho vydedukovat sám, protože ty jsi mi ho nebyl ochoten prozradit. To ti mám za zlé. A stále nevím, v čem ten problém vidíš.
Tak vydedukoval, nebo nevydedukoval?
Nicméně koukám, že rád hraješ biblickej mariáš, tak to možná pochopíš v čem je problém z tohodle textu: http://goo.gl/cGTcz (budu hnusnej a prozradím ti i rozuzlení: podle autora je možné synoptiky a Jana zesouladit jen tak, že Poslední večeře se konala podle Jana a Seder to tedy nebyl
Zbytek s dovolením komentovat nebudu, bude to tak myslím lepší.
Vyjádřím se k tomuto. Ale jen tak pro zajímavost. Uvědomuješ si důsledky toho, co by to znamenalo, když by se Poslední večeře nekonala 14.nisana?
Dobrou noc.
1977
Studium a uplatnění / Re: O moralce
« kdy: 22. 04. 2011, 23:40:40 »V tomto ti asi neudělám radost. Od té doby, co jsem viděl odborníky při práci - a to nejen v tak emotivně exponovaných oblastech jako je vyznání, ale i třebo co se programování týče - jsem dost nemilosrdný.Tak za prvé, já nic takového nevrdil, a za druhé, co se týče mojich znalostí:
No a to jsme se dostali přesně tam, kam jsem se dostat nechtěl (až z toho Rootu spadla databáze. Chápej, pokud největší odborníci na tuhle věc v tom nemají jasno a dělí se na dva zhruba stejně velké tábory, jeden se kloní k jednomu a druhý ke druhému, tak je
1. celkem velká pravděpodobnost, že ten problém skutečně existuje
2. že není snadný
3. že my dva ho ani nevyřešíme, ani se nám pravděpodobně nepodaří pány profesory přesvědčit, že žádný takový problém není, protože Židé počítají den od západu slunce...
Jsem tu jen já. Já věřím, já studuju bibli, já se jí řídím, já jsem podstatný. Samozřejmě, že nestuduju všechno sám, ale pokud někdo něco nazkoumá, a chce mi to předat, tak si to nejdřív musím přežvejkat, protože já nesu zodpovědnost za to, zda má víra je správná.
Znáš takzvané "vyšší kritiky"? To je
Ano, v tomto ohledu můžu být poněkud nepokorný. Domnívám se, že oprávněně.
Já uznávám, že v tom, co máš na mysli můžeš ty, nebo kdokoliv jiný vidět problém. Já ho tam nevidím. Můžeme se o tom bavit, můžeš mi ho přednést, ale pokud já ho v tom nevidím, a to předestýlám, ne proto, že bych nechtěl - opravdu jsem si to hledal, pro mně, a pro mou víru ten problém není. Máš mi to za zlé? Měl bych snad pochybovat, protože jiní pochybují?
http://bible.or.cz/show.pl?path=b21&book=2&fc=12&fv=17Je zajímavé, a možná podstatné, že v té době se někdy slovem Pasach označoval celý svátek nekvašených chlebů.
To není ani zajímavé, ani podstatné, protože pesach JE svátek nekvašených chlebů a označuje se tak dodnes. Pokud myslíš tu samotnou večeři, tak to je Seder: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesach#Seder
http://bible.or.cz/show.pl?path=b21&book=3&fc=23&fv=5-7
To vidím, to vidím. Jdeš mi příkladem.První den po Pasachu byl vždycky Sabat (3Mo 23:5–7), ale v tomto případě se sešel s tím pravidelným (Jan 19:31) - takže bych to chápal, že se nechtěli poskvrnit.
Já už bych se do toho, být tebou, raději fakt nezamotával. "Židé sami do paláce nevešli, aby se neposkvrnili a mohli jíst velikonočního beránka." Jen podotýkám, že Bibli je potřeba věřit DOSLOVNĚ
V čem je problém, že chtěli jíst toho beránka? To mohly, ne? Byl stále pasach.
Řekl jsem, že dost těžko můžeš doslovně věřit Bibli, pokud si její jednotlivé části vzájemně dost pravděpodobně faktograficky odporují. A dal jsem příklad takového nesouladu i s odkazy na literaturu, která se tím detailně zabývá.Vždycky je nějaký prostředník. Žongluješ se slovy. Dneska jsou Bible s poznámkami k originálním výrazům. Většinou to nic moc nerozsekne.
Mohl jsem to říct i daleko jednodušeji: jak můžeš říct, že doslovně věříš Bibli, když neumíš (předpokládám) Koiné? Potom můžeš doslovně věřit tak leda překladatelům nebo církevním představitelům.
Ty tvrdíš, že si jednotlivé části vzájemně odporují. Já osobně jsem v ní našel pár věcí, které mě dráždí, ale není jich dost, a tak předpokládám, že se mi to časem logicky srovná. Jako zatím většina.
Co se týče toho nesouladu:
1. Musel jsem si ho vydedukovat sám, protože ty jsi mi ho nebyl ochoten prozradit. To ti mám za zlé. A stále nevím, v čem ten problém vidíš.
2. Já obvykle nejdříve začínám tak, že si popíšu problém, a pak hledám co s tím. Ne, že nejdřív musím studovat dlouhé pojednání, abych vůbec dospěl k poznání, že nějaký problém existuje. To mi spíše přijde, jako umělotina.
To ale nebyla urážka. Ty sám jsi řekl, že nemáš potřebu číst texty, které se Biblí zabývají do hloubky - zkoumají, hledají, konfrontují, bádají... Já si prostě myslím, že Bibli není možné číst jako komix, kterému na první přečtení rozumím dokonale a další vrstvy to nemá... Naopak si myslím, že rozumím jenom velmi malé části - až si něco dalšího odžiju, možná porozumím i dalším částem a doufejme, že před smrtí mi docvakne alespoň pointaTys toho říkal víc, a pak z toho je urážka.
Souhlasím s tebou, že komix to není. A já ho tak nečtu. Znám bibli do určité míry, do jaké si můžeš udělat představu podle mejch odpovědí. Ty možná neznáš bibli tak dobře, ale znáš knihy které o ní pojednávají. To je hezký. Ale nemyslím si, že je to štastné. Je lepší číst ty tvé knihy, a pak to sám zkoumat v jádru, bibli, zda je tomu skutečně tak. To se snažím dělat já.
Budeme-li jeden mluvit o bibli, a druhý o knihách, které bibli rozebírají, tak si asi moc neporozumíme.
1978
Studium a uplatnění / Re: O moralce
« kdy: 22. 04. 2011, 22:56:10 »Moc ne. Cpete mě do pozice, kde jsem nikdy nebyl. Co jsem si přiohýbal?Ctím ho proto, že si myslím, že je to správné (přirovnával jsem to ke ctění rodičů), a protože si ho vážím.
Poslouchám ho proto, že jeho rady jsou rozumné. Osobně jsem přesvědčen, na základě bolavejch zkušeností, že jeho rady jsou nejlepší možné.
No vidite. A ateiste to maji uplne stejne, akorat to nejsou rady od boha, ale proste jen nejaka pravidla. Takze doufam uz vidite, ze priohnout si to muzeme oba stejne.
1979
Studium a uplatnění / Re: O moralce
« kdy: 22. 04. 2011, 22:34:12 »Ono totiz ten argument plati pro obe strany. Mohl bych se ptat, co brani krestanum prestat verit v boha a zacit se tedy chovat naprosto amoralne (podle nejspis jejich predstavy). Bud je to strach z boha (a pak ho nemohu rozhodne akceptovat jako nejaky zdroj moralky, diky); nebo je to nejaky vnitrni pocit, ze je to tak spravne. A uplne stejny vnitrni pocit motivuje i mou touhu (a touhu drtive vetsiny ostatnich ateistu) chovat se moralne.Tak se zeptejte.
Mě brání přestat věřit v Boha skutečnost, že jsem přesvědčen, že existuje (na základě životních zkušeností, na základě určitého vědeckého vzdělání - samozřejmě laik, protože jsem skeptik).
Ctím ho proto, že si myslím, že je to správné (přirovnával jsem to ke ctění rodičů), a protože si ho vážím.
Poslouchám ho proto, že jeho rady jsou rozumné. Osobně jsem přesvědčen, na základě bolavejch zkušeností, že jeho rady jsou nejlepší možné.
Ty ostatní věci, co jste psal s dovolením nechám být. Přijde mi, že si to berete moc osobně, nebo že nečtete moc pozorně co píšu, nebo to možná jenom nechápete. Obávám se, že když bych to začal vysvětlovat, nevyhnul bych se tomu, abych se vás dotkl, a jen to celé ještě víc zamotám.
Ale to je celkem nepodstatné.
1980
Hardware / Vyreseno: Zmizení partition na externím disku WD
« kdy: 15. 10. 2010, 12:54:40 »
Použil jsem TestDrive a data jsou zpět. Díky moc.
