1936
Hardware / Re:Doporučení distra a SSD do staršího notebooku
« kdy: 01. 04. 2015, 18:49:19 »
IMHO SSD pomůže téměř v jakémkoliv případě. Protože IO je v systému obecně největší brzda.
Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
1937
Odkladiště / Re:Jak zatopit firmě používající nelegálně software?
« kdy: 01. 04. 2015, 18:47:52 »
Sranda bude, pokud zrovna BSA bude dotyčný provinilec.
1938
Vývoj / Re:Dávkovač krmiva s PIC16F84
« kdy: 05. 03. 2015, 14:56:42 »
Ono totiž u takového zvířete, gram sem, gram tam nehraje roli. Zato hraje velkou roli nasčítání chyb (ne u toho zvířete, ale u toho stroje).
1939
Sítě / Re:VPN nefunguje veřejná síť
« kdy: 26. 02. 2015, 15:53:31 »
Tak už jsem to našel.
Jedno pitomé zaškrtávátko v nastavení. Takhle to dopadá, když dělám něco, čemu nerozumím.
Ve fedoře20 to je
Síť > VPN > IPv4 > checkbox: "Použít toto připojení pouze pro zdroje na jeho síti"
V configu NetworkManageru (/etc/NetworkManager/system-connections/a.config)
to je hodnota:
[ipv4]
method=auto
never-default=true
Jedno pitomé zaškrtávátko v nastavení. Takhle to dopadá, když dělám něco, čemu nerozumím.
Ve fedoře20 to je
Síť > VPN > IPv4 > checkbox: "Použít toto připojení pouze pro zdroje na jeho síti"
V configu NetworkManageru (/etc/NetworkManager/system-connections/a.config)
to je hodnota:
[ipv4]
method=auto
never-default=true
1940
Sítě / VPN nefunguje veřejná síť
« kdy: 26. 02. 2015, 13:51:21 »
Zdravím všechny.
Chci se připojit do firemní sítě přes VPN. Dostal jsem od admina konfigurák kterej jsem si naimportoval do tady gnomáckého správce síťových připojení. Všechno vypadá ok. Ale když tu VPN zapnu, tak mi všechna konektivita pochcípá. A jediné, kam se dostanu, tak je ta firemní lokální síť. Takový buďanebo.
S adminem jsem to řešil, jemu to funguje. Z domova, z windows, vodevšad.
Netušíte kde hledat problém?
Mám Fedoru/20, GnomeShell.
dík
Chci se připojit do firemní sítě přes VPN. Dostal jsem od admina konfigurák kterej jsem si naimportoval do tady gnomáckého správce síťových připojení. Všechno vypadá ok. Ale když tu VPN zapnu, tak mi všechna konektivita pochcípá. A jediné, kam se dostanu, tak je ta firemní lokální síť. Takový buďanebo.
S adminem jsem to řešil, jemu to funguje. Z domova, z windows, vodevšad.
Netušíte kde hledat problém?
Mám Fedoru/20, GnomeShell.
dík
1941
Sítě / Re:Monitorovanie internetu v praci
« kdy: 25. 11. 2014, 07:18:12 »
Nedůvěřuješ-li svojim zaměstnancům, jsi chůva a ne zaměstnavatel.
1942
Odkladiště / Re:Reklamace telefonu
« kdy: 07. 11. 2014, 22:10:56 »
Obecně platí:
Prodávající má právo na dva pokusy dát výrobek do pořádku, pokud se týká stejné chyby. Pokud se objeví potřetí stejná chyby, získává kupující právo na odstoupení od smlouvy a tudíž získání zpět peníze.
Prodávající musí dát výrobek do pořádku do 30 dnů. Pokud to nestihne (klidně i při prvním pokusu), tak má kupující právo na odstoupení od smlouvy.
Právo znamená, že to samozřejmě nemusí využít. Výměna se počítá jako oprava, nikoliv jako nový zboží, to by musela být nová smlouva a vůbec.
Jak to funguje u různých vad, to už nevím.
Vada je uznána vadou v případě, kdy brání užívání výrobku.
V praxy ověřeno, kdy jsem tímto způsobem reklamoval můj první telefon, a díky tomu, že po pěti týdnech neměli u sebe, tak jsem si vynutil vrácení peněz. Předpokládám, že se to nějak zásadně nezměnilo.
Prodávající má právo na dva pokusy dát výrobek do pořádku, pokud se týká stejné chyby. Pokud se objeví potřetí stejná chyby, získává kupující právo na odstoupení od smlouvy a tudíž získání zpět peníze.
Prodávající musí dát výrobek do pořádku do 30 dnů. Pokud to nestihne (klidně i při prvním pokusu), tak má kupující právo na odstoupení od smlouvy.
Právo znamená, že to samozřejmě nemusí využít. Výměna se počítá jako oprava, nikoliv jako nový zboží, to by musela být nová smlouva a vůbec.
Jak to funguje u různých vad, to už nevím.
Vada je uznána vadou v případě, kdy brání užívání výrobku.
V praxy ověřeno, kdy jsem tímto způsobem reklamoval můj první telefon, a díky tomu, že po pěti týdnech neměli u sebe, tak jsem si vynutil vrácení peněz. Předpokládám, že se to nějak zásadně nezměnilo.
1943
Vývoj / Re:Souhrnný název pro settery/gettery
« kdy: 17. 10. 2014, 16:17:24 »Ako sa to vezme. Cele sa to zacalo tvrdenim, ze sa gettery a settery nesmu pouzivat, pretoze na to sa pouziva zasielanie sprav.
A nakoniec sa pride na to, ze cela ta komunikacia spravami nie je nic ine, nez gettery a settery, ktore sa vraj nesmu pouzivat...
Kde to kdo píše?
1944
Vývoj / Re:Souhrnný název pro settery/gettery
« kdy: 17. 10. 2014, 15:04:40 »
A jsme opět u demagogie.
Rozhodl jsi se, že volání metod není zasílání zpráv objektu. Kde v tom chceš prokazovat jaký opak?
Abstraktní pohledy a koncepce mě nechávají tak nějak klidnými a žádné zprávy objektům se nikde neposílají a dosud jste neprokázali opak. Začíná mě to mírně nudit.
Rozhodl jsi se, že volání metod není zasílání zpráv objektu. Kde v tom chceš prokazovat jaký opak?
1945
Vývoj / Re:Souhrnný název pro settery/gettery
« kdy: 16. 10. 2014, 21:47:34 »Potřeba getterů/setterů nijak nesouvisí s principem zapouzdření. Gettery/settery zapouzdření totiž neřeší, ale pouze maskují.
@Kite, když jsme tu tak krásně rozjeli offtopic, mohl by jsi mi někde na něčem demonstrovat tvou ideální představu koexistence objektů s dle tebe patřičným zapouzdřením? Nejlépe ne database, ale nějaký java-like, klidně pseudo kód. Ideálně nějakou transformaci vstupních dat na výstupní (bez implementačních detajlů). Opravdu by mě to zajímalo.
1946
Vývoj / Re:Souhrnný název pro settery/gettery
« kdy: 16. 10. 2014, 21:42:59 »To je mi zase demagogie.
Nejsou. OOP nijak nesouvisí od get/setterů.
Tedy princip zapouzdření a s tím související potřeba get/setterů taktéž nesouvisí s OOP ?
Princip zapouzdření souvisí s OOP. O tom, zda s tím souvisí či nesouvisí potřeba čehokoliv, můžete vést diskuse.
1947
Vývoj / Re:Souhrnný název pro settery/gettery
« kdy: 16. 10. 2014, 20:53:21 »
To je mi zase demagogie.
Pokud bychom přihlédli k praxy, kdy mnoho programátorů bez přemýšlení vytvoří třídu a na každou property nafrká setter, tak máš pravdu.
Pokud bychom ale uvažovali teoreticky, tak getter a setter je zcela regulérní metodika, která z principu žádné OOP nenarušuje.
property/getter/setter jsou jedním ze základů OOP.Nejsou. OOP nijak nesouvisí od get/setterů.
Veřejné property/getter/setter narušují zapouzdření objektů...Zevšeobecňující tvrzení.
Pokud bychom přihlédli k praxy, kdy mnoho programátorů bez přemýšlení vytvoří třídu a na každou property nafrká setter, tak máš pravdu.
Pokud bychom ale uvažovali teoreticky, tak getter a setter je zcela regulérní metodika, která z principu žádné OOP nenarušuje.
1948
Vývoj / Re:Souhrnný název pro settery/gettery
« kdy: 16. 10. 2014, 19:41:43 »
Opravdu se používá výraz accessor pro oba. Jak getter, tak setter.
1949
Software / Duplicitní záznamy v historii Bashe
« kdy: 05. 09. 2014, 14:23:21 »
HISTCONTROL=ignoredups Nastaví, že přímo po sobě následující shodné příkazy se uloží jako jeden.
Je ale možné nějak nastavit, aby se mi do historie ukládali jen ty příkazy, které tam ještě nejsou? Takže například, aby se mi nevznikali takové zápisy:
Díky za tip.
Je ale možné nějak nastavit, aby se mi do historie ukládali jen ty příkazy, které tam ještě nejsou? Takže například, aby se mi nevznikali takové zápisy:
Kód: [Vybrat]
ls -la
history
ls -la
history
ls -la
history
ls -la
history
Díky za tip.
1950
Vývoj / Re:Ako vznikol prvy kompilator?
« kdy: 30. 07. 2014, 01:14:51 »
To, na co se ptáš, je defakto první prověrka každého kompilátoru. Zda dokáže přeložit sám sebe.
Historicky:
Úplně první programy se cvakali ručně, pomocí kolíčků, přepínačů, atd. To znamená, že jsi si to napsal na papír, a musels mít dobře.
Pak se vytvořili Asemblery, které jen převáděli MOV na její hexa reprezentaci. Tento první asembler byl napsaný ručně, na papír, pomocí přepínačů, kolíčků napchán do stroje.
Pak se vytvořili lepší Asemblery, které toho uměli více, a které byly napsané v předchozí verzi Asembleru.
Pak se vytvořili Lispy, které byly napsány v Asembleru.
Pak se vytvořil jazyk C, který byl napsán v Asembleru.
Pak se vytvořil jazyk Haskell, který byl napsán v C.
Pak se vytvořil jazyk Java, který byl napsán v C.
(Nezajímavé jazyky přeskakuju.)
Schematicky:
Vždycky se překládá nová verze jazyka pomocí předchozí verze, nebo jiného již existujícího jazyka.
Zajímavé by pro tebe mohl být Turingův stroj a princip turingovsky kompetního stroje/jazyka.
Historicky:
Úplně první programy se cvakali ručně, pomocí kolíčků, přepínačů, atd. To znamená, že jsi si to napsal na papír, a musels mít dobře.
Pak se vytvořili Asemblery, které jen převáděli MOV na její hexa reprezentaci. Tento první asembler byl napsaný ručně, na papír, pomocí přepínačů, kolíčků napchán do stroje.
Pak se vytvořili lepší Asemblery, které toho uměli více, a které byly napsané v předchozí verzi Asembleru.
Pak se vytvořili Lispy, které byly napsány v Asembleru.
Pak se vytvořil jazyk C, který byl napsán v Asembleru.
Pak se vytvořil jazyk Haskell, který byl napsán v C.
Pak se vytvořil jazyk Java, který byl napsán v C.
(Nezajímavé jazyky přeskakuju.)
Schematicky:
Vždycky se překládá nová verze jazyka pomocí předchozí verze, nebo jiného již existujícího jazyka.
Zajímavé by pro tebe mohl být Turingův stroj a princip turingovsky kompetního stroje/jazyka.
